"Socha maršála Koněva byla spouštěč. Oni potřebovali něco, kde mohli ventilovat svou zlobu."
MARTIN DIVISEK / EPA / Profimedia, zdroj

Jan Urban: O ošklivé soše Koněva. Otevřený dopis ruskému ministrovi zahraničí

Napsal/a Jan Urban 20. dubna 2020

Publicista, historik a někdejší disident Jan Urban se rozhodl napsat otevřený dopis ministru zahraničí Ruské federace Sergeji Viktoroviči Lavrovovi. Nejde o nic menšího než o sochu maršála Koněva v nadživotní velikosti…

Vážený Sergeji Viktoroviči,

Dovolte mi nesouhlasit s Vašimi tvrdými a nezdvořilými slovy, kterými jste odsoudil demontáž sochy maršála Koněva v Praze. Pro dobré vztahy mezi našimi zeměmi by bylo dobré nejdříve pochopit kontext historických faktů.

Umělecky podřadná práce druhořadého československého sochaře Zdeňka Krybuse vznikla v roce 1980 pouze jako politická demonstrace síly okupačního režimu, dosazeného sovětskými tanky v roce 1968. Pamatujete?

Noční vpád stovek tisíc vojáků na území suverénního státu, pár stovek mrtvých a raněných civilistů, a na dalších dvacet let vnucená vojenská okupace a bezduchý loutkový režim. Statisíce těch, kdo byli pro nesouhlas s „bratrskou internacionální pomocí“ vyhozeni z práce, další stovky tisíc, kdo nesměli studovat nebo odešli do emigrace, politické procesy.

Možná ale, že si to takhle nepamatujete. Tehdy jste přece už jako syn nomenklaturních rodičů úspěšně studoval Státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO) a úspěšně funkcionařil jako oblíbený předseda fakultní organizace Komsomolu.

Pak přišla perestrojka…

U vás v Moskvě vládl pan Brežněv, kterého stovky milionů lidí na celém světě považovaly za zločince. Vy jste u něj dělal zářivou kariéru. Přiznejme si tedy alespoň mnohost pohledů na onu dobu – ale co potom udělat s fakty? Platí tak, jak jsou, nebo je musíme pokaždé měnit podle momentálních potřeb moci, či dokonce přání jakékoliv nepokojné velmoci?

Pamatujete sovětský vpád a okupaci Afghánistánu v roce 1979? Přes milion uprchlíků, desítky tisíc ztrát sovětských vojáků a stovky tisíc mrtvých civilistů? Nic? Tehdy jste už přece pracoval na ministerstvu zahraničí. O dva roky později jste už přece tuto invazi do další cizí země obhajoval jako člen mise SSSR při Organizaci Spojených národů.

Pak přišla perestrojka a za oba zmíněné násilné vpády se Gorbačovův Sovětský svaz a následnická Ruská federace ještě stihly omluvit. Možná si to už nepamatujete? Jsou snad jakkoliv vylhané legendy a symboly důležitější, než fakta? Veďme, prosím, diskuzi o faktech – ne hádání o symbolech doby, kterou každý prožíval a viděl jinak.

Pokud fakta neplatí, může platit už jenom přání moci. A moc, která odmítá vidět fakta, postupně ztrácí samotnou schopnost vidět. Dříve nebo později to dopadne neslavně. Zdeněk Krybus vytvořil ještě na zakázku stranických orgánů pro Vysokou školu ÚV KSČ v Praze v nadživotní velikosti poprsí Marxe, Engelse a Lenina. Megalomanský a stejně umělecky bezcenný artefakt byl odlit v první polovině listopadu 1989 – ale nikdy už nebyl osazen… Lži o „bratrské pomoci“ navždycky zmizely v jediné historické chvíli.

Rozpad impéria bylo vysvobození

Onu nepovedenou sochu maršála Koněva v květnu 1980 odhaloval jeden z nejcyničtějších okupačních „normalizátorů“, předseda vlády Lubomír Štrougal. Ještě žije a je od loňského roku formálně obviněn za smrt lidí, zavražděných československými pohraničníky na státní hranici. Pomalá pravda a spravedlnost jsou lepší než pravda a spravedlnost žádná.

Ta socha v roce 1980 nebyla symbolem odvahy a statečnosti sovětských vojáků roku 1945. Představovala jedinou skutečnou legitimitu okupantských „normalizátorů“ z roku 1968 – sovětské tanky a divize, které je dostaly k moci.

S jejich pomocí násilím potlačili vlastní občany, a museli proto opakovat jakékoliv brežněvovské lži a poslouchat příkazy. Šli tak daleko, že připodepsali plány na preventivní jaderný útok proti Severoatlantické alianci v Evropě, přesto, že věděli, že v případě stejně jaderného protiútoku může zahynout až sedmdesát procent obyvatel Československa.

Nedivte se tedy, prosím, že rozpad komunistického impéria a Sovětského svazu vnímáme jako osvobození, a ne jako největší tragédii v dějinách jako váš prezident. Ta socha byla ve své době především výhrůžkou vlastním občanům a její odstranění je opožděné o třicet let.

Je zbytečné a nekulturní hádat se o dobové symboly. Diplomaté přece mohou rychle a diskrétně vyjednat odvezení sochy do Ruska. V takovém případě si dovolím zorganizovat veřejnou sbírku, která by uhradila její darování a převoz do Moskvy.

Potom můžeme v klidu a bez symbolů diskutovat o skutečných kvalitách, možných chybách a zločinech velitele Koněva, o zachvácení stovek tisíc čtverečních kilometrů území několika států a násilném posunutí západní hranice Sovětského svazu pod záminkou „osvobození od fašismu“, o tisících vražd a únosů cizích občanů jednotkami SMĚRŠ pod jeho velením, nebo o dosazení komunistických režimů do zemí, které o ně většinou vůbec nestály.

Třeba se potom jednou dobereme pochopení a tolerance mnohosti pravd – a třeba i té, proč vítězství nad fašismem znamenalo zároveň dobytí střední Evropy stalinistickou diktaturou.

Bez Nočních vlků

Využijme příležitosti, kterou nám přinesla ona podivná asijská pandemie. Připomenutí 75. výročí konce druhé světové války v Evropě se díky ní, naštěstí, odehraje bez primitivní propagandy Nočních vlků a jejich českých přátel, bez přehlídek a opakování starých klišé. Pokud budeme chtít, můžeme se přiblížit pravdě.

Akademik Andrej Sacharov, kterého jsem měl tu čest osobně poznat, kdysi řekl, že největším vynálezem a nejdůležitější myšlenkou dvacátého století je koncepce univerzálních lidských práv. Dodával, že jsou důležitější než „zájem státu“. A že v ideálním stavu zájem státu začíná a vychází z pochopení lidských práv a prorůstá s nimi.

Uznání toho, že každý jedinec má v kterékoliv době nezadatelná práva, nadřazuje pravdu a fakta nad mýty a symboly. V ideálním případě navždy. Bylo by dobré a státnické, kdyby to platilo i pro kauzu jedné ošklivé pražské sochy.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

36 komentářů

  1. Jiří napsal:

    Oni nechápou, ze Češi netouží o návrat pod křídla ruské říše. Na druhé straně je třeba si přiznat, že i takových se zde najde dost.

    • Ludva napsal:

      Raději smrt než žít pod kuratelou Sovětského svazu. Stačí vystoupit z EU a Nato a jsme tam.

      • Pavel Liška napsal:

        A na to jste přišel jak …. ? Souhlasím, že členství v NATO je pro nás existenciálně důležité.
        Členství v EU ovšem znamená žít pod něčí kuratelou ( princip „sdílené suverenity“ – něco si o tom přečtěte v Lisabonské smlouvě ) .
        To Vám nevadí ? Mě ano.

  2. Tom Klíčník napsal:

    Bude to přeloženo do ruštiny a odesláno adresátovi, nebo je to určeno pro místní publikum?

  3. Petr Kaminsky napsal:

    To je jako hazet hrach na zed. Nemuzete od soucasneho ruskeho rezimu chtit jakoukoliv sebereflexi. Jeho existence je zavisla na propagande a hledani nepritele, aby odvratila pozornost od skutecnych problemu. Dalo by se rict, ze se dejiny opakuji a mame tu opet Sovetsky svaz. Horsi je to, ze se dejiny opakuji i v CR – vraci se rezim pred rokem 1989.

  4. Koněv napsal:

    Za jak dlouho začne MČ Praha 6 budovat na místě odstraněné sochy podzemní garáže ? Tady jde o sochu až na posledním místě.

  5. Veřejná sbírka napsal:

    Kdy a kde plánuje J. Ubran uspořádat onu veřejnou sbírku, která by uhradila darování a převoz sochy do Moskvy, a kolik hodlá přispět? Anebo jsou to jenom kecy?

    • skeptik napsal:

      Máte problémy se čtením textu? Pokud ano, pak raději do žádné diskuze nepřispívejte. Pokud snad ne, pak si otevřený dopis J. Urbana přečtěte ještě jednou a odpověď se dozvíte Veřejná sbírko.

  6. Taoiseach napsal:

    Milý Jene Urbane,
    nemám rád, když politici – národní či regionální – „řeší“ historii. Většinou se tím snaží zakrýt skutečnost, že nejsou schopni řešit aktuální problémy nebo problémy blízké budoucnosti.
    Kariéra maršála Koněva se uzavřela před více než padesáti lety, a tedy její posuzování patří historikům, nikoli hysterikům. Vysvětlující tabulka u pomníku byla zcela dostačující. Bohužel se toho chopili někteří naši „pozdě stateční“ spoluobčané.
    Socha měla zůstat na svém místě. Třicet let po změně režimu rozhodně není vhodný čas na bourání pomníků ani na stavění nových.
    Pozitivní gesto, například umístění sochy na hřbitově krasnoarmějců, by bylo zcela namístě. Historii mají vykládat historici, nikoli erár.

    • Ondrej napsal:

      ale kdepak. Socha krvaveho a marsala Koneva, ktery nebyl vubec dobrym vojevudcem a zradil nakonec i Zukova, byla mementem poroby, stradani a okupace pod SSSR. nic jineho, osvobozeni prahy, kam stejne prijel po kapitulaci, byla jen trapna zasterka. Proto neni nikdy pozde odstranit takove hanebne symboly totality, a vztekla ruska reakce to jen potvrzuje..

      • Taoiseach napsal:

        Můžete ocitovat odbornou historickou práci, která Vaše tvrzení dokládá?

        • Ondrej napsal:

          tak historicky kontext instalace sochy v r, 1980!! za pritomnosti nejvyssich papalasu asi neni treba vic komentovat…ohledne Koneva a jeho zrady Zukova, ktery ho mimochodem zachranil pred popravou – to si dohledat jiste zvladnete. navic Konev mel jedny z nejvyssich ztrat i co se tyka rude armady, to je take znamy fakt..stejne jako neslavna role v r 56

          • Taoiseach napsal:

            Otázka se netýkala jednotlivostí, nýbrž historické práce, která zařadí maršála Koněva jednak do kontextu všech událostí týkajících se konce války, jednak do kontextu jeho kariéry předtím i potom.
            Politici, kteří se chtějí především zviditelnit, milují zjednodušení a symboly. Vám nevadí, že je to tak laciné?
            Já bych si opravdu potrpěl na práci se všemi dostupnými fakty, střízlivost, odstup a nadhled – po tolika letech – opravdu historický.
            Staří tomu říkali ‚sine ira et studio‘.

        • Dan napsal:

          Mohu citovat meho otce, kdyz jsem se ucil na zakladni skole komunistickou lez o osvobozeni Prahy: “ Synu, pamatuj si, ze Prahu osvobodili Vlasovci, ale nikde to nerikej!”

          • Taoiseach napsal:

            Tohleto jsem samozřejmě od dětství slýchal taky. Je všeobecně známo, že vojensky měl jejich zásah velký význam v dnech největší krize (7. května). Stejně tak je známo, že se postavili proti wehrmachtu a SS až na poslední chvíli, i to, že vedení povstání s nimi nakonec odmítlo jednat.
            Jenže to všechno jsou střípky mozaiky a nevím, proč by se na základě toho měly bourat a stavět pomníky.
            Třicet let ten pomník nikomu nevadil – a když se tam objevila vysvětlující tabulka, najednou se vyrojila spousta „odhodlaných“ a nějaký starosta na té vlně surfuje.

    • josef napsal:

      A já bych se pozeptal bývalého disdenta a chartisty Jana Urbana jak se k této soše stavěla Charta 77 v tom roce 1980? Jak vůbec tedy Charta 77 hodnotila to, že tam je Koněv, co tehdy hlásila o tom Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, Vatikán ? Protože je-li to problém v roce 2020 (možná už od r.2014), tak dozajista to už v roce 1980 musel být pro Chartu 77 problém kardinální… Jak se o té soše vedla tehdy v Chartě 77 diskuse, bude to v Knihovně Václava Havla aspoň zmíněno, aby to tam badatelé mohli dohledat ? Čili z minula je spousta neznámých nejasností, které by mohly být zvědavému narodu v republice uvedeny, aby on (tj.národ) si mohl pro sebe zdůvodnit, že už tenkrát to byl problém…

      • skeptik napsal:

        Charta 77 vznikla v roce 1977, kdy socha Koněva ještě nestála. V době, kdy socha už stála, musela Charta 77 řešit hlavně a na prvním místě výslechy na StB a rozsáhlé porušování lidských práv v Československu. Mnoho signatářů Charty 77 bylo donuceno k emigraci a další se nacházeli ve vězení, kde museli řešit především to, aby ten pobyt ve vězení přežili. Nepochybuji o tom, že pokud některý signatář Charty 77 šel náhodou okolo sochy Koněva, zvedal se mu nejspíš žaludek. To bylo asi tak vše, co v souvislosti se sochou Koněva mohl dělat.

    • Osčadal napsal:

      Milý Tao a co říkají historici?

    • pedro napsal:

      komunista nebo nacista, žádný rozdíl a a proto z hrušky dolů…..

  7. Lež má krátké nohy napsal:

    Dle nepřiměřené reakce Ruských představitelů k odstraněné soše Koněva soudím, že to ani ve snu od Česka nečekali a musí to pro ně být EXTRÉMNÍ ŠOK! Několik let slyšeli z úst Prezidenta České republiky Miloše Zemana a jeho Panošů samé pozitiva a rázem jim Česko nečekaně odstranilo Ruský Maják uprostřed Evropy. Nezávidím Zemanovi, jak plynule rusky vysvětluje přes Skype prezidentovi Putinovi, že ho stále miluje a že věci se mají tak trochu jinak než ve skutečnosti vypadají. I přesto, že v Osvětimanech rituálně zabili pro Ruskou zem domácí České prase a tím pádem tekla Česká krev.

  8. petrph napsal:

    Abych pravdu řekl dost dobře nechápu co touto historickou analýzou (ve které přeskakuje mezi různými dekádami ) chtěl pan autor říci. Jestli mu šlo jen o to sdělit že nemá rád Rusáky (na takový názor jako občan právo má), nebo mu šlo o to alibisticky zdůvodnit , že ničit pomníky a sochy se smí. Protože, – a hlavně, když se do toho vloží ideologicky angažovaní historici a začnou důkladně prohrabávat archivy – na každého se něco najde…,.. To už tu tady taky bylo..

  9. vala napsal:

    Proč se pořád vytahuje rok 1956 v Budapešti ? Horthyovci s podporou západu začali vraždit neozbrojené civilní obyvatelstvo , sovětská vojska vedená Koněvem tomu zabránila , měla snad s ozbrojenými vrahy zacházet v rukavičkách ? Ano, Koněv krvavě potlačil krvavé povstání ! Na to co vyváděla maďarská armáda za války v Rusku se Rusové po válce chovali Maďarům až moc slušně !

    • petrph napsal:

      No sice mám na události roku 1956 z hlediska přístupných informací naprosto opačný pohled – ovšem fakt je že Maďarsko bylo za války fašistický stát a spojenec Německa,. Už z toho je vidět, že při výkladu historie nemusí mít ledabylé přeskakování mezi různými dekádami argumentační smysl..

    • ČERT napsal:

      S tezí, že „Koněv krvavě potlačil krvavé povstání“ by se dalo asi objektivně vcelku i souhlasit, ale…
      Jednak, těžko lze hledat úplně bezprostřední spojitost mezi těmi maďarskými událostmi z října a listopadu 1956 a druhou světovou válkou, když připomeneme např. sovětskou vojenskou přítomnost a vlastně okupaci Maďarska už od let 1944/45, která přetrvávala i poté, co v roce 1947 vítězné velmoci, včetně SSSR, podepsaly v Paříži mír s bývalými spojenci Německa, včetně Maďarska, s tím spojené rozsáhlé válečné rekvizice ze sovětské strany v Maďarsku vlastně už od konce druhé světové války atd. atd. Je tedy zcela jasné, že příčiny je třeba vidět hlavně v té stalinistické diktatuře, která tam byla postupně nastolena cca v letech 1947-48 (nevím, jestli Vám něco říká jméno fanatického stalinisty Matyáse Rákosiho, který krátce před tím povstáním z roku 1956 odjel oficiálně „na léčení“ do SSSR a tam taky až o řadu let později zemřel, protože nebylo žádoucí, aby se pak do Kádárova Maďarska vracel), a následně tedy v tom obrodném, liberalizačním procesu, který v rámci vládnoucí strany zahájil Imre Nagy (a kterému se situace nakonec jaksi „vymkla z rukou“)…
      „…začali vraždit neozbrojené civilní obyvatelstvo…“ Tak pokud vím, v první řadě šlo o lynčování příslušníků tajné policie ÁVH (zkratka z Államvédelmi Hatóság, cosi jako Úřad obrany státu), o které se ale předpokládá (důležité k té „krvavosti“), že právě ta první zahájila střelbu do demonstrací a krveprolití. Ale jistě, došlo třeba i na některé komunistické funkcionáře…
      Tak primární vinu na stalinisty Rákosiho a Geröho a dále na reformátora (oficiálně „revizionistu“ Nagye) za ty události svádělo i Kádárovo vedení, které také (a nikoliv již Chruščov, Koněv nebo vůbec Rusové) bylo hlavním strůjcem těch represí po potlačení toho povstání (jako poprava I. Nagye a celé řady dalších) – i když ano, dále hovořilo jako o výsledku o „kapitalisticko-feudální kontrarevoluci stoupenců horthyovského fašismu“…
      Pokud jde o samotného admirála Horthyho, může být zajímavé poznamenat, že ten tyhle události sledoval, už krátce před svou smrtí, z exilu v Salazarově Portugalsku – a samozřejmě, fakt sovětského zásahu a okupace přijímal negativně (připomeňme ale, že to na druhou stranu byl faktor německé okupace a jeho snaha jednat o příměří se SSSR, co v roce 1944 odstavilo od moci jeho samého)…
      Je tedy nutno uznat, že zásahem v Maďarsku v roce 1956 mohl SSSR ještě tak nějak uspět argumentem, že zasáhl do vnitřních násilných nepokojů v nějaké zemi svého vlivu (podobně jako USA tu a tam vojensky zasáhly do situace třeba v některých zemích Latinské Ameriky, resp. Karibiku)… Takový argument ale samozřejmě již scházel v našem případě v roce 1968…
      Tolik tedy pár poznámek k tématu…

  10. Josef II napsal:

    Kde byli zastánci pomníků,když se odstraňovaly sochy Masaryka,Beneše?
    Proč neprotestovali proti zničení fronty na maso.Stalin byl přece taky hrdina,osvoboditel.Soudruhy vyzývám aby financovali obnovu pomníku na Letné. Urban to napsal velmi slušně a pravdivě.

    • MGIMO - Š. Füle - velvyslanec při NATO napsal:

      Opravdu se ptáte, kde byli zastánci pomníků mar. Koněva, když se bouraly sochy po válce? To je snadná odpověď, nebyli buď na světě, nebo byli dětmi. Chcete svým komentářem sdělit, že se můžete chovat stějně. A kde je heslo, nejsme jako oni? Zatímco lidé bourající sochy po válce měli za sebou hrůzastrašnou etapu života, která ospravedlňuje jejich radikálnost, co má za sebou tak hrozného otec Kolář nebo disident Urban? Vyhazov z práce po studiu VŠ a zkoušce z ML? Tak to muselo být opravdu strašné.

      • skeptik napsal:

        Nepřekrucujte příspěvek Josefa II. Ve větě o zastáncích pomníků o Koněvovi vůbec nepíše. Měl byste číst s větší pozorností.

  11. Víš napsal:

    A.Einstein : „Pouze dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská blbost, ale o tom prvním nejsou důkazy. “ Co disident to parazit, nic neuměli jenom kecat a to
    jim zůstalo. Mimojiné Koněv byl vyznamenán vysokým britskými a francouzs-
    kým řády. A někteří zdejší pisálkové by se vůbec nenarodili nebýt těch „Rusáků“.

    • Ondrej napsal:

      jake mel soudruh marsal metaly je absolutne irelevantni – koho to dneska proboha zajima?? mozna rusaky a jejich kolaboranty, jinak nikoho.. podstatny je celkovy kontext instalace sochy – a ten je sam o sobe ostudny a byl symbolem ponizeni a poroby pod sovetskou nadvladou a symbolem komunisticke totality, proto je naprosto v poradku, ze uz je pryc, pomnik vsem padlym vojakum ho jiste nahradi a proti tomu nikdo nemuze nic mit..to je celkem jasna vec

  12. Josef II napsal:

    Po roce 1968 zas tak malí nebyli a nasákli myšlenim svých rodičů.-Když se po roku 1989 bouraly sochy Lenina byli jste zalezlí.Od doby kdy se dostali k moci Babiš a Zeman se vám vrátilo sebevědomí.Jste jak smrad,který otravuje vzduch.
    Viši jak se vám líbily hesla budu psát všechno malým,se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak,sovětský svaz náš vzor,sovětské zemědělství.školství náš vzor aj.Nesmrdí to análním alpinismem?Takže opravdu nejsme jako oni.Proti fašizmu bojovali nejenom rusáci soudruhu.

  13. Pravda napsal:

    Jan Urban : „V roce 1974 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory filosofie a historie. Před sametovou revolucí pracoval jako středoškolský učitel a v dělnických profesích. Po roce 1987 přispíval do tehdy nelegálních Lidových novin. V letech 1988–1989 se podílel na činnosti klubu reformních komunistů Obroda“.

  14. Rudá píseň Ronyho pro své Rudé přátele napsal:

    Rudá je planeta, kde můžeme žít
    Rudá je voda, kterou musíme pít
    Rudá je obloha, když vodejde mrak
    Rudá je dobrá, už je to tak.

    Rudá je Milka – ta naše kráva
    Rudá je prej v Americe tráva
    Rudá je údajně i polární liška
    Senzačně rudá je moje vojenská knížka. Jako nálada když zahrajou poslední kus
    Rudá je naděje láska i moje blues
    Je to barva, kterou mám prostě rád
    Rudá je dobrá, už je to tak.

    Rudá je Raketa – ta moje holka
    Rudá je vzpomínka na Mikyho Volka
    velká rána je rudej přeliv
    rudý voko má i černej šerif

    Jako nálada když zahrajou poslední kus
    Rudá je naděje láska i moje blues
    je to barva kterou mám prostě rád
    Rudá je dobrá – už je to tak. Jako nálada když zahrajou poslední kus
    Rudá je naděje láska i moje blues
    je to barva kterou mám prostě rád
    Rudá je dobrá – už je to tak

  15. Iva Tapi Synáková napsal:

    Praha se ponejvíc osvobodila sama, za vydatné pomoci Vlasovců. Americká pomoc by byla možná, kdyby nebylo nemorální dohody mocností v Jaltě, která to Američanům znemožnila. Pomoc Rudé armády a tedy Koněva byla málo významná.
    Dvě generace se ovšem ve škole učily něco jiného, takže není divu, že má pomník Koněva tolik zastánců.
    Ale ptám se: Jak je možné, že ještě ani dnes není v Praze pomník generála Kutlvašra?! Pamětní deska je málo. Dlužíme mu to nejen za zásluhy v Pražském povstání, ale i za věznění komunisty až k smrti.
    Ostatně, proč tento zasloužený pomník nepostavit na uprázdněné místo?

    • skeptik napsal:

      Proč tento zasloužený pomník nepostavit na uprázdněné místo? Jsem pro.

Přidávání komentářů není povoleno