Jan Urban: Klaus jako totalitní praxí vyškolený oportunista. A jeho přátelé populisté
KOMENTÁŘ. Populismus se ve věku internetu a elektronických médií nutně stal dominantním politickým stylem a žánrem. Všechny dřívější politické doktríny a hnutí se mu musely přizpůsobit. A i když stále ještě používají staré názvy a slogany, ve formálně demokratickém (tedy volebním cyklem a soutěžením definovaném politickém systému) nemají jinou šanci.
Neexistuje ani jediná klasická politická doktrína, ani jediné politické hnutí vyrostlé z ideového kvasu devatenáctého století, které by této vynucené změně odolaly. Dnešní konzervatismus, socialismus nebo liberalismus jsou už jenom nálepkami trochu jinak barevných sklenic jednotné populistické náplně – a především formy.
Novodobý kult moci
Není to chybou idejí. Principiální hodnotové rozdíly pohledů na fungování státu, práva, na korupci, ochranu životního prostředí, rodinu, úlohu médií či politických stran zůstávají různé. Jen způsob jejich prezentace vůči voličům se nenávratně změnil.
Nejde už o hodnoty samé, to platilo snad jen do první světové války, ale o potřebu prodeje herců, kteří dnes hrají roli v nekonečném mediálním seriálu o volební demokracii. Demokratická politika ztratila většinu svého hodnotového obsahu a proměnila se v Hollywood.
Nebezpečím novodobého populismu je jeho vrozená neschopnost dialogu a polarizující radikalismus. Jeho představitelé, v rozporu se základním přesvědčením konzervatismu, fandí radikálním řešením problémů a nevyhnutelně tolerují i použití násilí.
Tento nový svět iluzí, představ, peněz a moci bez zodpovědnosti vznikl po skončení studené války jako produkt mnohem závažnější proměny informačních technologií. Rozšíření televize v polovině dvacátého století podřídilo obsah jeho vizualizaci. Přineslo zásadní proměnu jazyka politiky a vynutilo si zkratkovitou schematičnost její prezentace.
Ještě radikálnější změnu, která se už dá oprávněně nazvat destrukcí obsahu demokratické politiky a smyslu voleb, však po roce 2005 přinesly internet a sociální sítě. Manipulace jejich obsahu pomocí algoritmů byla, jak ukázal skandál společnosti Cambridge Analytica v roce 2018, okamžitě zneužita k ovlivňování demokratických procesů a voleb v desítkách zemí, včetně České republiky.
Parlamentní demokracii nahradil novodobý kult moci, ve všech svých projevech už jenom pouhý produkt radikální proměny informačních technologií.
Exponenti Homo Sorosensus
Každý kult polarizuje pohled na svět a omezuje dialog. Stejně jako potřebuje vůdce a neměnné „svaté“ hodnoty, nesnáší myšlenkové konfrontace, dialog a kompromisy, natož aby toleroval nezávislé myšlení a média.
Jako skvělý příklad by mohla posloužit na HlídacíPes.org už komentovaná květnová mezinárodní konference Konzervativní politické akce v Budapešti.
Už samo použití slova konzervativní je zavádějící: konzervativec, tedy politik, vycházející z hodnotového vidění světa, nemůže být populista. A v Budapešti, soudě podle zveřejněných textů vystoupení, žádní skuteční konzervativci prostě nebyli.
Související články
Klaus jede za Orbánem. Ultrakonzervativní konference v Budapešti fandí konspiračním teoriím
Báječná země s deseti miliony naštvaných lidí. Portrét českého národa
Adam Drda: Babišem to nezačalo, na cestu k dnešní krizi jsme se vydali už v 90. letech
Do Budapešti přijel i emeritní český politik Václav Klaus. Ve svém vystoupení, bůhvíproč zařazeném do bloku nazvaného „Věříme v boha“, mnohokrát použil slova jako konzervatismus nebo konzervativní myšlenky. Liboval si, že v Budapešti se sešli lidé, „kteří jsou rezolutními odpůrci stávající progresivistické kontrarevoluce“. Podle něj je „zoufale třeba bránit velmi křehký Západ před jeho vnitřními nepřáteli. Nejen v Maďarsku musíme bojovat s narůstající úlohou exponentů Homo Sorosensus a proti vlivu kosmopolitních elit.“
Za všechna trápení může podle Klause oslabení významu národního státu – „jediného to garanta demokracie“ – a rostoucí vliv mezinárodních organizací a institucí, který popsal jako směřování ke „globálnímu a subglobálnímu, tedy evropskému vládnutí“.
Václav Klaus jako totalitní praxí vyškolený oportunista a celoživotní populista tak, zdá se, nikdy nepochopil skutečnou podstatu konzervatismu. Tou je svobodný jednotlivec a zodpovědný občan – ne stát. A určitě ne etnicky čistý „národní stát“, který nadřadil jazykově definovanou etnicitu nad právní a mravní hodnoty.
Personální integrita svobodného, důstojného a sebezodpovědného jednotlivce potřebuje důvěryhodný právní stát a jeho instituce pouze coby rámec a garanta svojí svobody a práv. Stát by pro něj neměl být nadřízeným a nedotknutelným subjektem moci či, jako v případě postkomunistických zemí, rámcem a garantem únosu a rozkrádání státnosti, obsazování institucí, soudů a médií „našimi lidmi“.
Budapešťská konference nepřinesla v rovině myšlenek klasického konzervatismu vůbec nic. Naopak – prokázala, že útočný nacionalistický populismus se pouze schovává za jeho hesla. Je na celém světě stejný – a stále podobnější primitivnímu kultu moci.
Názorová propast vede k válkám
Parlamentní demokracie se bez skutečného konzervatismu dostala do stavu nouze. Spojené státy, Velká Británie, postkomunistické země či Latinská Amerika se sbližují právě jen v populismu. Nechtěně to přiznal i hostitel konference, maďarský premiér Viktor Orbán. Koncem osmdesátých let minulého století začínal politickou kariéru jako stipendista americko-maďarského filantropa George Sorose a vášnivý propagátor otevřené společnosti, aby se později stal stejně vášnivým populistickým nacionalistou a „konzervativcem“.
Z jeho – na konferenci citovaných – „dvanácti bodů úspěchu“ stojí za to ocitovat alespoň trojí popření nejzákladnějších postulátů konzervatismu:
Jeho „hra podle vlastních pravidel“, „mít svá média“ a „budování politických institucí“ vyjadřují jen nezakrytou touhu po státní kontrole médií a omezování svobody názoru. Nepotřebují svobodného a zodpovědného občana, ale výhradně nesebevědomého přitakávače moci.
Nebezpečím novodobého populismu je jeho vrozená neschopnost dialogu a polarizující radikalismus. Jeho představitelé, v rozporu se základním přesvědčením konzervatismu, fandí radikálním řešením problémů a nevyhnutelně tolerují i použití násilí.
Václav Klaus to na začátku května při tryzně v Terezíně nemohl vyjádřit jasněji, když mluvil o propasti „v názorech lidí na volbu směru vývoje celé lidské společnosti, na zachování nebo naopak radikální popření jejích hodnot a tradic. Právě taková názorová propast vede k válkám. Ty nejsou produktem nevysvětlitelného zkratu nějakého politika“.
Kdyby tomu čtenář nerozuměl, chtěl říci, že ruská agrese na Ukrajině je pouze jakýmsi nevyhnutelným „střetem hodnot a tradic“, za který Vladimír Putin nemůže.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Eskymácký pes a jeho včeličky. Ústecký kraj má jako poslední novou vládu
Spojenci pro kraj: po Kozí dráze ven ze zastupitelstva
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
31 komentářů
naprosto souhlasím! výborně formulováno.
Klausovu „hru podle vlastních pravidel a budování politických institucí“ i jeho nezakrytou touhu po státní kontrole médií a omezování svobody názoru vč. snahy změnit svobodné a zodpovědné občany ve výhradně nesebevědomé přitakávače moci… dokládá vyjadření jeho oblíbence, “ kolibříka“ MUDr. P. Béma, který v převleku za mafiána odhalujícího nepoctivé taxikáře / z postu primátora hl. m. Prahy upřímně zalitoval cit: „S korupcí bojovat neumím, máme na 100.000 byrokratických zákonů a nařízení – kdo se v nich může vyznat? – Aby se poté ve volbách Pražanům znovu nabídl do funkce s přílibem služby lidem do roztrhání těla, – a odjel na léčení do Himalájí – na procházku po Čumulungmě…
Béma nemusím, ale s těmi předpisy a zákony má pravdu a v EU je třeba ještě jednu nulu přidat s tím, že různé překlady slovního salátu, co produkuje, mají zpravidla rozdílný smysl.
Ono totiž jde o to, vytvořit takové pseudoprávní prostředí, aby bylo kdykoli kohokoli chytit a potrestat (když se vrchnosti zlíbí) za porušení nějakého obskurně dvoj, či víceznačného zákona. Případně za to že jeho jednání bylo sice v souladu se zákony A – Q, ale v rozporu se zákonem R.
Takže zbývá otázka: Kdo to byl, kdo zaplevelil český právní systém tolika namnoze zbytečnými zákony, příjatými k podpoře špinavých kšeftů – právě vládnoucí garnitury ? Nebyli to z velké části právě vůdci vládních, opozičně dohodnutých partají s vedoucí úlohou?
80 procent legislativy přijímáme na základě diktátu EU. Ryba smrdí od hlavy a hlavou EU je Brusel.
To jsi to agentu burešovi nandal, lžirgile. To si za rámeček nedá. Ovšem jako obvykle jsi zapomněl na hradního čučkaře a jeho tzv. „legislativní smršť“, která českou legislativu zdevastovala nejvíc.
Klause povazuji mimo jine za hochstaplera……
Klaus? Ruská loutka.
Loutka ? Spiš užitečný idiot ……
Myslím, že máte pravdu oba.
Stali jsme se svědky toho, kdy konzervatismus, původně ideologie blízká střední a starší generaci v zajištěném postavení, se stal přijatelným pro lidové masy (proto „populismus“) a významná část původně konzervativních vrstev společnosti se etablovala v oblasti okrádání státu (potažmo občanů) pod praporem „liberální demokracie“ (tedy něčeho hodně podobného tomu, co tu zaváděli komunisté po puči v roce 1948 pod názvem „lidová demokracie“).
Takovém kotrmelce se, pochopitelně, v historii již staly.
Čtenář tomu rozumí. Ale rozumí tomu také autor? To přeci řekl již Jefferson, čím se zalévá strom svobody . . . Není právě manipulace „svobodného občana“ prostřednictvím informačních technologií a nadnárodních vlivových agentur novodobou formou tyranie?
No, popsal bych tuto manipulaci formou vlivu, o které ten občan ví a je jeho věc, jak s ní naloží, zda jí tedy bezmyšlenkovitě přijme, nebo stejně, s nebo bez myšlení odmítne. V tom má zejména USA téměř 100 letý náskok (během své demokracie v 19,století), kdy už vznikající politické strany, ale i byznys, takovými vlivy i skrze svá média na občany působily , ale i tehdy měl ten občan tu svobodu si vybírat které noviny číst bude a které nebude, jakož i právo nepustit žádné obchodníky s deštěm přes svůj práh..
A takhle to šlo i dál, on sice Západ vymyslel soap opery, na které se domáci puťky chytaly, ale jak už to popsal Hailey ve svých románech v sedmdesátých letech, ty chytřejší rodiny instruovaly děti, aby když jim na video nahrávají seriály, vždycky to na reklamy stoply. Takovou anti-zblbující výchovu dostávají (nebo spíš dostávaly) americké děti od mala. Taky proto je jejich kresleným ideálem kačer Donald se strýčkem Skrblíkem, a nikoliv Pavlík Morozov…
Klaus je hlavně velká nula, nikoho nezajímá, předvedl se privatizací a to stačí.
zato pan Uhlíř, to je jednička! Nikdy jsem Klause nevolil a nikdy s ním nesouhalsil, ale nikdy, nikdy bych si o něm nedovolil říct, že je nula… z čeho odvozujete právo takto kádrovat ostatní?
Z prava svobodně se vyjadřovat,,,,,,!
Že o tom mluvíme, v této privatizaci úspěšně pokračovala ODS i po jeho odchodu za chudáka Nečase, kdy nejen že církvím privatizovala zdarma majetky za ca 60 miliard, ale dokonce se jim zavázala že jim bude dalších 60 miliard i s úroky do budoucna splácet. Takovou hloupost by ani Klaus neudělal.
Mezi privatizací a restitucí jsou některé zásadní rozdíly. Jinak máte pravdu, že Klaus se restitucím vyhýbal jak mohl. Namísto toho z ukradeného majetku vytvářel akciovky, které pak mohli ovládnout jeho přátelé komunisti.
Tedy, že bych si dovolil opravit – ten opravdový masový počátek populismu je spjatý s počátkem všeobecných voleb – protože a právě o to jde – hlas prostého občana u voleb se tím pádem stal rovnocenným hlasu člena elit té společnosti . Kterýchžto je samozřejmě ve společnosti mnohem méně. Tudíž – pokud snad elity odmítají populismus, odmítají samotnou demokracii – asi by jim vyhovovala lépe nějaká forma osvícenecké monarchie, na které by se podílely přímo.
Věc druhá, nejen tedy masová média jako zdroj propagandy, ale i jako zdroj informací, doplněná nárůstem gramotnosti a vzdělání – a i díky tomu si tedy mohli i prostí lidé kdykoliv zjistit, jak dobře či špatně politické síly ve spojení s elitami ten stát řídí (nebo zřídí). Což by tedy i nezávislá média měla vzít v úvahu, že mají informovat své čtenáře, padni komu padni, a nikoliv dle toho které elity a politické směry preferují.. Že bych třeba připomenul, naši občané si nemohli nevšimnout, jak to během covidové krize dopadlo, když na místo ministra zdravotnictví byli jmenováni doslova sami kovaní odborníci, jeden po druhém.
Samozřejmě, last but not least, právě že demokracie má v sobě riziko (i parlamentního) přechodu do totality. Což se i během 20.století dělo. Ovšem a právě proto by to chtělo důkladnou analýzu proč k tomu došlo, a jak by se tomu ta společnost měla bránit. A cesta vzájemného udávání a vzájemné ignorance – i ta nulová schopnost komunikace je oboustranná, asi není to správná cesta, natož pak třeba zakazování a rušení médií s těmi nesprávnými názory…
Kdo odmítá populismus, odmítá samotnou demokracii?
Hodně manipulativní zkratka.
Ale, co bych já psala, psali už jiní – a výborně. Jan Kysela a kol.: Populismus v demokratickém právním státě: hrozba nebo výzva? (Leges, 2020)
a nosná myšlenka by mohla být tato : “ …měli bychom snižovat případný pocit významné části společnosti, že právo a právní instituce slouží jen někomu, jen bizarním zájmům a právům jednotlivců a menšin, a to na úkor většiny. Jelikož se žádné zřízení neudrží proti nevůli většiny…“
Což je ale v podstatě totéž co jsem napsal výše. že počátek populismu je spjatý s počátkem všeobecných voleb – protože a právě o to jde – hlas prostého občana u voleb se tím pádem stal rovnocenným hlasu člena elit . Takže a zcela logicky se zájem politiků a poltických stran přesunul k zájmům těch prostých mas, kde je těch hlasů poměrně víc.
A pokud píšete o jakémsi „pocitu“ – tak nikoliv pocit. ten faktický antagonismus populismu je dán právě tím, že požadavky těch elit jsou zcela rozdílné než toho obyčejného lidu-jak ostatně píšete „, jen bizarním zájmům a právům jednotlivců a menšin!..
Ovšem k tomu je nutné si nějak specifikovat skupinu těch elit – protože jak patrno, pánové Zeman i Klaus mají vysokoškolské vzdělání a přesto jsou obviňováni z populismu.
Čili ta mnohem užší skupina elit, která si prosazuje své požadavky proti většině je někde jinde..
Výborný popis pana Urbana, ostatně jako vždy. Václav Klaus i Miloš Zeman – naoko vzájemní názoroví opozičníci – jsou jen mazané různé jevové formy téhož. Rozdělování je jejich modus operandi.
jsou to zlocinci a zradci, a tak zustanou zapsani v nasi historii…a vubec neberu v potaz zemanovu ucelovou otocku pet minut po dvanacte..to je pruhledne jak horska bystrina a jeho predchozi otevrenou a opakovanou zradu to nemuze smazat.
Zrození miliardářů a Orlické vraždy jsou velkým dílem Klausovy privatizace a neviditelné ruky trhu. tato svoboda okouzlila velkoměsta. Mnoho nechybělo a jeho slova o tom, že ekonom musí předstihnout právníka, byla v české ústavě.
Uvědomte si, že v Československu platilo pořád ještě socialistické právo, zakazující podnikání a jiné podobné aktivity. Takže ekonomika rozhodne musela nějaký čas právo ignorovat (a muselo to být státem posvěceno), jinak bychom okamžitě spadli zpět do socialismu a spadli bychom hned do té žumpy, z níž jsme tenkrát úspěšně vylezli, a do níž nás nyní tlačí EU a obecně lidé, kteří dodnes litují pádu socialismu.
Populizmus – moderní výraz zneužívaný k dehonestaci každého,kdo má jiný názor než majitelé pravdy.
Stačí jen špitnout,že by vláda měla konat a nechat lidi upadat do energetické chudoby a rázem jste označen za populistu,nepřítele,komunistu,koblihu,nebo ruského švába. Tak kdo je pak radikální,rozdělující společnost a neschopný dialogu.
Churchill kdysi napsal, že kdo není ve dvaceti komunista, nemá srdce a kdo je komunistou ve třiceti, nemá rozum.
Obávám se, že tohle dost sedí i na liberální demokracii (velmi blízkou jak komunismům tak i fašismům všeho druhu). A je dobře, že jsou tu konzervativci, kteří se snaží chránit společnost před lidmi, kteří v té třetí dekádě života nepobrali rozum (případně toho ani nejsou schopni v jakémkoli vyšším věku).
no ale Klaus rozhodně není konzervativec. Opravdoví konzervativci se většinou fangličkářům jako jsou tihle Klausové, Okamurové atd. smějí.
Vzhledem k tomu, že pro progresivistické fašistoidy jsou „národ“ či „vlast“ sprostá slova, tak to „fangličkářství“ do boje proti nim právem patří. A nevidím důvod, proč by ho neměli mít právo použít i konzervativci.
V.Klause jsem vždy podporoval, při transformaci a privatizaci… bohužel začal ostře vystupovat proti EU, vrcholem bylo jeho vystoupení na Sněžce..kde kojzarovsky popletl jakostní normu o značení jablek a okurek se zákazem prodeje.. přičemž tato norma vůbec o prodeji není..prodávat lze jakékoliv jablka ale nesmějí se označovat normou EU..norma je produktem jabkových válek, které šťavnatě pipisovali komunističtí novináři v čele s jakýmsi Kojzarem…od Klause to byl mnohem větší přešlap, než když se přeřekl Jakeš s brojlery a bojlery
Já jsem toho názoru, že jsme dnes a denně realitou utvrzováni v tom, že Klausův negativní postoj k EU byl naprosto správný. Mimochodem, nevidím sebemenší důvod, proč by měl o zakřivenosti bnánů či okurek a nějakých vlastnostech jablek (a milionech dalších věcí) svévolně rozhodovat zkorumpovaný bruselský úředník.
Dneska dostáváme jako stát pokutu za to, že se evropský úředník plete i do toho, co lidi poslouchají nebo sledují na videu. Co je mu potom?
EU by měla existovat čistě jen pro zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb. Co nad to jest, od ďábla jest.
MMCH, přes všechny ty šílenosti, co EU organizuje, ten volný pohyb stále nemáme.