Jan Urban: Jak se ze lží a předstírání stala součást národní identity
KOMENTÁŘ. Stará pravda říká o lidské paměti, že je to za normálních okolností nejlaskavější opatrovnice, s pochopením promíjející chyby a udržující pohromadě realitu s nadějí. Jejím největším protivníkem jsou traumata, která člověk za určitou hranicí přestane zvládat. Ztratí schopnost zařazovat události i svoje reakce do kontextu. Přestane „rozumět světu“ a ostatním lidem.
Vzpomínka na přežité ponížení a utrpení se pak pro člověka stane náhradní identitou. Padá do uzavřeného kruhu, kde kvůli takzvanému konfirmačnímu zkreslení stále více klade důraz na informace, které potvrzují jeho názory a identitu vyrostlou z reakce na trauma.
U jedince se takové sebepoškození dá v mnoha případech zvládnout terapií. S trochou zjednodušení stačí znovu nastartovat víru ve vlastní hodnotu a schopnost vyrovnat se i s prohrami a případy vlastní bezmoci.
U poškozené kolektivní paměti to bohužel nejde. Kolektivní paměť se od devatenáctého století stala navýsost politickou záležitostí.
Vytváření vylhaných ahistorických konstruktů formovalo a dodnes v mnoha případech formuje vztah politických národů k minulosti. Státní školství a propaganda od vzniku národních států definují „dějinnou pravdu“, „národní identitu“ a jejich hodnoty.
Vymyšlené dějiny
Česká kolektivní paměť vznikala v národním obrození v hodně podivných podmínkách. Protagonisté české národní myšlenky většinou mluvili německy a nejlepší čeští literáti té doby se česky dokonce museli učit.
Od počátků obrození se z historie a formování kolektivní paměti stalo politikum. František Palacký napsal svoje monumentální dílo „Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě“ nejprve německy.
Hospodářské úspěchy a růst životní úrovně devatenáctého století nebyly interpretovány jako důsledek industrializace a rozvoje dopravy a obchodu, ale jako důkaz obnovy národního ducha.
Problém ale ležel v něčem jiném. Historicky nepravdivě a uměle vytvořil dvoje dějiny jednoho lidu zemí českých, který nejpozději od třináctého století mluvil různými jazyky.
Postupné hospodářské úspěchy a růst životní úrovně devatenáctého století nebyly interpretovány jako důsledek industrializace a rozvoje dopravy a obchodu, ale jako důkaz obnovy národního ducha.
V postupně stále příznivější a liberálnější politické atmosféře mnohonárodní rakousko-uherské říše se česká otázka definovala obranou nezávislé české jazykové kultury za každou cenu.
Na tom byla postavena i politika české reprezentace, pomíjející prakticky všechny otázky kromě jazykově chápaného „národního zájmu“. Dějiny se v takto chápané „politice“ ocitly v nevědeckém prostoru bájení, výmyslů a padělků.
Vědecká ostuda takzvaných Rukopisů, heroizace husitství a obraz vlády habsburské dynastie jako „doby temna“ vytvořily základ vymyšlených a zpolitizovaných dějin a dějinné pseudopaměti, které se s českou společností táhnou dodnes.
Koho dnes zajímá, zda Jan Žižka byl vůbec Čech, nebo že „čeští páni“ se při defenestraci 23. května 1618 v místodržitelských kancelářích na Pražském hradě mezi sebou domlouvali německy.
Vymyšlené dějiny se staly jedním z hlavních argumentů nedospělého bojkotu prodemokratických ústavních změn Rakouska-Uherska. Jedenáct vylhaných memorand o potřebě vzniku československého státu na spojenecké konferenci ve Versailles z pera Edvarda Beneše, odtajněných až v roce 1990.
Legionářská legenda a zamlčování údělu milionů mužů, kteří bojovali „za císařpána“. Nepravdy o Mnichovu, zradě republiky na sudetoněmeckém protifašistickém odboji, morální kolaps Druhé i Třetí republiky…
A dalo by se pokračovat do nekonečna – československá cesta ke komunismu, kapitulace po Sověty vedené okupaci z roku 1968, normalizace i zatím nedotknutelná legenda o listopadu 1989 a údajně úspěšných hospodářských reformách. Ze lží a předstírání se stala součást národní identity.
Je třeba začít od začátku
Česká kolektivní paměť přestala hned na počátku potřebovat skutečnost i historii jako vědu. Stala se součástí sebevnímání politického národa. Nezměnila to ani plejáda skvělých historiků, kteří naneštěstí nikdy nenašli v české politice partnera.
Je těžké přijmout stále propagovanou adoraci Edvarda Beneše, organizátora největší etnické čistky v českých dějinách. Masové vraždy civilistů, vyhánění a zatýkání politických odpůrců, stejně jako únosy tisíců osob do Sovětského svazu a nikým nerušené ovládnutí armády a vnitra komunisty, měl na svědomí víc, než kdokoliv jiný.
Pokud se v posledních letech začíná hovořit o potřebě kultivovat v evropském i národním českém kontextu kulturu paměti, stojí před českou společností úkol vskutku historický.
V českém případě je totiž třeba začít od samého začátku, neboť v českém podání šlo vždy spíše o nekulturu nepaměti. Je toho příliš, co se postupně musí prohlédnout a znovu nasvětlit a nadefinovat.
Nejzákladnější překážkou bude od devatenáctého století zažitá představa, že se minulost a její obraz a interpretace musejí studovat a vykládat pod kuratelou státu a jeho politické třídy.
Z úspěšných projektů paměti, vzniklých po roce 1989, jako byl skvělý ostravský PANT pro výuku moderních dějin na středních školách, Paměť národa, Jeden svět na školách a dalších, ani jeden nevznikl na ministerstvu školství nebo kultury. Nikdy by tam ani vzniknout nemohl.
Český stát nemá a nemůže dozorovat historickou paměť a vzdělávat kulturu paměti. Česká politika prostě neumí nepoužívat historii jako politický argument dnešního dne. Tři příklady z posledních týdnů jsou toho smutným příkladem.
Mocenské řešení sporu o pražský Památník ticha a vyhození jeho ředitele bylo stejně nediplomatické jako nedůstojné. A pitoreskní snahu několika senátorů zviditelnit se cenzurováním a opravováním solidárního vystoupení devadesáti dvou vydavatelů českého a slovenského samizdatu z roku 1988 může přebít snad už jenom výlev Miloše Zemana, který prostě nemůže skousnout svoji soudní prohru v kauze pomluvy novináře Ferdinanda Peroutky.
Na jeden týden bylo té zneužité historie v české politice až dost.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Investor Brůna: V čem jsou české banky lepší než ty švýcarské
Investor Brůna: Ceny stavebních pozemků v Česku dál rostou
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
83 komentářů
Skvělě napsáno,není co dodat
Únosy do SSSR určitě Beneš neorganizoval…Zda jim vůbec mohl zabránit, toť otázka…On nenařídil ani masové vraždy civilistů (ke spoustě případů došlo před řízeným odsunem)…Cos se týče samotného odsunu a skutečně nehumánního způsobu jeho provedení, za to odpovědnost samozřejmě nese…
O únosech občanů Československa do Sovětského svazu Edvard Beneš věděl a mlčel. O masových vraždách civilistů též věděl a mlčel. Byl to důsledek jeho projevů pro veřejnost.
Jeho až dodatečně parlamentem schvalované dekrety byly mnohdy rozsudky smrti a v každém případě krádež celého majetku pro mnoho obyvatel obnovené ČSR.
Například dekret č. 60/1945 Sb. v platnosti od 1.září 1945 dodatečně legalizova sovětskou krádež území Podkarpatské Rusi z 29. června 1945, zbavoval československého občanství všechny obyvatele na území Podkarpatské Rusi. Z Podkarpatské Rusi muselo utéct asi 120 000 Čechoslováků bez náhrady za svůj ukradený majetek…
Možná únosy do SSSR to neorganizoval, ale určitě jim nebránil. A co se týče Odsunu našich německých spoluobčanů – veskrze civilistů- a jeho provedení tak to organizoval bez debat. Včetně tzv. revolučních gard. Včetně nasazení Československé armády k masovému vraždění – za to nese plnou odpovědnost jako vrchní velitel. Už jen kvůli tomu, by mělo být jeho jméno dáno na seznam vrahů vedle Miloševiče.
Po rozhodnutí Postupimské konference podepsal prezident Beneš dekret, který stanovil, že Němci a Maďaři, kteří již dříve nabyli německé nebo maďarské občanství, ztratili dnem jeho získání československé občanství. ………..
https://ct24.ceskatelevize.cz › clanek › domaci › beneso…
90% sudetských Němců sami a dobrovolně přijali německé občanství a zřekli se občanství českého. Takže nebyli odsunuti „německy hovořící Češi“ jak jeden blb novinář napsal, ale příslušníci nám nepřátelského státu.
🙄 Stačí znalost kalendáře.
Po jakém rozhodnutí Postupimské konference probíhal odsun? Nějaké číslo paragrafu, nebo kapitoly? Děkuji.
Postupimská konference 17. července – 2. srpna 1945 pouze na naléhání Stalina doporučila, aby již probíhající odsuny byly pozastaveny a probíhaly lidsky.
Od 10. srpna 1945, platil Benešův dekret 33/1945 Sb., který zbavuje československého občanství všechny Němce a Maďary na území Československa, včetně všech Židů, ať už se vrátili, nebo nevrátili…
Kolik Němců, Maďarů, ale i Židů, kteří se vrátili, bylo povražděno, okradeno a vyhnáno od 8. května do dekretu 10.srpna 1945? Kdo o sobě může říci, že byl civilizovanější, nacisté v roce 1938, nebo Čecháčkové v roce 1945? Kolik československých občanů zemřelo při obsazování Sudet, které mimochodem nabídl Beneš Německu již 16.září 1938 v Paříži a kolik Němců po květnu 1945?
„Slavný“ přílet E.Beneše z Moskvy do Brna 13.května 1945 a projev: „… Nyní se dáme hned do práce. A budeme dělat pořádek v městě Brně s Němci a všemi ostatními. (Potlesk.) Můj program je — já to netajím — že otázku německou musíme v republice vylikvidovat. V této práci budeme potřebovat všech sil všech vás…“
Citováno podle deníku Čin, (13. 5. 1945)
Postupimská konference k transferu Němců z Československa a Polska. byla proti. Pouze Stalin byl pro. Snažily se tedy alespoň celý proces zastavit do doby, než budou pro něj vytvořeny snesitelné podmínky, což prosadily navzdory nesouhlasu Stalina do závěrečného protokolu. Sovětský vůdce ovšem svým protějškům několikrát zopakoval, že vlády Polska a Československa k odsunu jejich souhlas nepotřebují. V tomto měl generalissimus pravdu, výsledek jednání nebyl mezinárodně právně závazný. I přesto československá vláda na souhlas z Postupimi nedočkavě čekala. Pro vyhnání Němců, které se v podstatě rovnalo etnické čistce, chtěla mít alibi. Dočkala se uznání svého požadavku se současnou žádostí další vyhánění pozastavit (to suspend further expulsions). To stačilo na vytvoření postupimskému mýtu svalujícího odpovědnost za vlastní rozhodnutí na druhé.
Omlouvám se chybně sestavenou větu. Odsun Němců a Maďarů, probíhal jenom na přání Stalina, …
Ostatní pouze mlčky souhlasili.
„…My Američané, jsme šli do války, aby už nikde na světě nebyly ani Buchenwaldy, ani japonské mučírny. Nešli jsme do války proto, aby Češi, třeba ve spravedlivém hněvu, dělali nové Buchenwaldy…“
Redakční článek. 1945. „Námitky proti odsunu.“ Pp. 52 in Obzory 1945,
Čtěte pozorně ještě jednou co jste tady doporučil. Beneš v srpnu 45 (3.8.1945) řekl svým dekretem: „ten kdo se po roce 38 přihlásil k německému občanství, ztratil československé občanství dnem ,kdy se k tomu občanství přihlásil. A pokud se k německému občanství nepřihlásil a je sudetský němec, ztrácí československé občanství 10.8.1945. Úplně právně zvrácený dekret. Nemůžete přeci žádným výnosem říci, že se ruší Vaše občanství zpětně. A už vůbec ne na základě vašeho jazyka. Z toho vyplývá, že např. masové vraždy konané ke konci července 1945 např. v Postoloprtech byly vlastně popravami československého obyvatelstva na základě etnické příslušnosti. Beneš by měl být souzen za zločiny proti lidskosti.
ten blábol o tom, že Postupimská konference byla autorem vyhnání, je asi nesmrtelnej, je to lež jako věž a klasická česká snaha hodit odpovědnost za vlastní chyby na někoho jiného
Jsem zásadně proti novému vysvětlování historie.Za hlavní chybu Beneše považuji přijetí demise nekomunistických ministrů a tím umožnění „puče“ KSČ v čele s Gottwaldem.Po bitvě je každý generál.O adorování Beneše se velmi zasloužila pravicová vláda,která odhlasovala že „Beneš se zasloužil o stát.“ Přesto nevíme,jak to vše probíhalo.Jisté je,že v době Beneše naše země patřlla k 7 vyspělým státům.
Tolik nesmyslů a lží jsem už dlouho nečetl.
Zákon 292/2004 Sb. Tento zákon stanoví, že se Edvard Beneš zasloužil o stát. Zákon navrhli poslanci Jitka Gruntová (KSČM), Radko Martínek a Karel Šplíchal (ČSSD). prezident Klaus nikdy zákon nepodepsal a Senát ČR zákon zamítl.
ČSR byla do roku 1938 vyspělým státem díky bohatému dědictví po Rakousku-Uhersku a politici včetně TGM i Beneše nekecali podnikatelům do podnikání.
Benešovy dekrety v roce 1945 okradly nejschopnější a nejchytřejší obyvatele ČSR, tedy Židy, Němce a pár Čechů. V roce 1945 přišla v ČSR k moci vláda mrzké lůzy, která trvá dodnes. Rychlost čecháčkovského života na dluh hovoří jasně. Čecháčkové na vlastní stát mentálně nemají. 🙂
sebemrskacstvi je znakem lokajstvi, národní řeč je základním znakem naroda…..
Pravda by měla být pro normálního člověka základem morálky. Každá historická i politická lež „československého národa“ se zatím vždy obrátila v neprospěch zdejších obyvatel a myslím si, že to bude dále pokračovat.
Kolik „vlastenců“ se válí na státní svátek 6. července aniž by tušilo proč? „Nade vším vítězí pravda.“
„Zlořečený ten, kterýž pro skývu chleba opustí pravdu.“ Což mi docela sedí na voliče ANO a všeho toho bezpracného, nenažraného a neudržitelného socialismu kolem.
„Pravda vítězí“ na vlajce prezidenta? Kolik lhářů to heslo poplivalo o 51,4% jeho voličů a soudem odsouzeném lháři MZ snad ani nebudu psát co udělalo🤮? Řekl bych, že všichni v řadě, možná jedině Václav Havel byl nejblíže normálu a heslu na prezidentské vlajce.
Pane Doucho – dobře. Možná bychom si měli dát na prezidentskou vlajku spíše – Kdo lže ten krade. Agent Bureš by se pak možná nikdy nepokusil kandidovat na prezidenta.
„Pravda vítězí“ na vlajce by mělo být hlavně varování prezidenta.
Moment…takže Irové, Skotové, Švýcaři jsou nějakým neúplným národem, protože nemají vlastní jazyk ? Myslím, že „národ“ konstitují mnohem důležitější znaky a řeč se k tomu většinou přimíchala, ale nezbytná určitě není.
Tvrdím to stále dokola, největší omyl naší historie, spojení
s Horními Uhry, kdy Masarik,Masarzik Američanům
říkal,že žádná velká menšina tady není, kromě slovanů
v Horních Uhrách. Ze země, která byla mezi osmi nejvy-
spjelejšími zeměmi na světě, se za pomoci jeho chráněnce dostala do spár ruského Medvěda!
Z té vaší „vyspělé“ země se skoro milion lidí, kvůli bídě, vystěhoval do Ameriky. Přečtěte si něco o nezaměstnaných, hladových dětech, dělnických koloniích, žebračenkách, o ženách, přebírajících s dětmi uhelné haldy, aby si přivydělaly prodejem uhlí nebo doma trochu zatopily.
Zeptejte se (pra)rodičů, pokud nejste potomek lidí bohatých.
V té vyspělé zemi, soudruhu, její občané využili právo na to svobodně cestovat a vlastním přičiněním tak zlepšit svou materiální situaci. Ti samí lidé žijící za bolševika v bídných koloniích často až do roku 1989 tuto možnost už neměli. Nemluvě o lidech žijících v otrockém russovětsku. Zatímco z vyspělého Československa se jezdilo za prací do USA, tak v russovětsku se v několika po sobě jdoucích hladomorech dalo tak akorát po miliónech umírat.
Což se jiným národům střední Evropy, jak známo, nestalo.
Chudák autor,jestli tomu,co napsal,větří.Musí se ještě hodně vzdělávat v historii a dočíst se něco o příčinách a následcích.
Kupodivu jste se nepředvedl jako znalec historie a žádným důkazem nevyvrátil autorem napsané. Vám zřejmě slovíčko pravda nic neříká. Smůla. 🙂
A vám ano? Jste jen další novodobý přepisovatel historie. A jako pravý Čech sloužíte. Otázka je komu.
Zrudnost falsovani ceske a slovenske historie zapocata po roce 1989 prechazi do nove faze – definitivni obhajoby vseho proticeskeho (slovenskeho) a vseho nacistickeho a rasistickeho. Je to jednoduche a cernobile.
V urcity okamzik se totiz nakonec vzdy ukaze, ze cerna a bila jsou zakladni barvy, bez nichz nemohou ostatni barvy a odstiny existovat. Naopak cerna ani bila zadnou jinou barvu ke sve existenci nepotrebuji.
A tak je to i s pravdou a lzi. Po vsech ohnostrojich pretvarek, manipulaci a prekrucovani zustane prosta, prehledna a nemilosrdna, cernobila pravda.
A tou je, ze vy – zrudy slouzici cizim zajmum – jste jen uboha zaplacena chamrat bez kousku cti.
S vami se zadna diskuze vest nebude. Vy spiny. Skoncite opovrzeni, zapomenuti – a nebo u nohou novych panu.
Kazdy Čech, ktery ma rozvinute alespon nejake spolecenske vedomi, vami jen pohrda.
Tahnete k certu!
S vami se nediskutuje, ale jen bojuje.
Pěkný blábol, bez jediného důkazu. Že věříte historickým a komunistickým lžím je váš problém, nikoho jiného. Když vás lhaní baví, bude to asi špatnou výchovou v rodině.
On musí Čech někomu sloužit? A co to známé „podle sebe soudím tebe?“🙂
Problémem asi budou vaše znalosti z mnohdy lživé komunistické a národovecké, mírně řečeno překroucené historie.🙂 Zatím ve vašem textu nevidím nic, co by vyvracelo něco z autorova článku. Pouze vaše dojmologie o ničem a osočování bez důkazů. To je nic. 🙂
Svou národní mytologii má každý národ, tedy i ten náš. Jak by asi popsal pan Urban svým hyperkritickým perem naše bratry Slováky? Na Slovensku „národní obrození“ stále probíhá. A co Němci nebo Japonci? Včetně našich Němců (vyhnaných) a místních Japonců (přisunutých)? Pan Urban mi svou angažovaností “ v české národní otázce“ připomíná naše pohanské předky, kteří přijali křesťanství hlavně proto, aby mohli své sousedy lapat do otroctví bez výčitek svědomí, neboť si to ti „pohané vlastně zaslouží“. „Tiskový mluvčí“ mizerů v bílých límečcích, kteří se nerozpakují hanebnou žalobou vůči našemu státu u mezinárodních soudů okrást české občany o miliardy, možná ani žádné svědomí nemá. Anebo si to ti plebejci, co si vylhali svou historii a svou vyjímečnost prostě zaslouží, pane Urbane?
Za které české občany píšete?
O jaké miliardy kdo okradl „české občany“, aniž by nebyli hlavními viníky svým chováním či „chytrostí“? 🙂
Třebas ten Američan, který se s V. Železným soudil o TV Nova, měl nakonec škodu 10 miliard, zaplacenou českým státem. Tedy námi všemi.
Soud o 14 miliard za „zmařené podnikání“ s krevní plazmou, stále probíhá. A to ministr tehdy napsal, že dotyčná firma není v očích české vlády důvěryhodná.
Tak rozhodl soud a jeho rozhodnutí byste měl respektovat. Zbytek byste si měl spíše vyříkat se zlodějem Vladimírem Železným, který chtěl ukrást americkou investici v ČR pro sebe. To snad pochopí i malé děcko.
Co se týká krevní plazmy (Diag Human), ČR prohrála zatím každou arbitráž. Kdyby zaplatila hned, mohlo to být pár miliónů, dnes to bude balík. Za vlády Miloše Zemana (1998-2002) se z miliónů staly miliardy…
V obou případech narazil čecháčkovský šlendrián, zlodějny a nedodržování smluv na ve světě normální vládu zákonů a práva. 🙂
a co jako z té české státnosti zbude,když oloupáme všechny ty lži na kterých stojí ?
Pokud by autor chtěl vědecký přístup,tak by základem byla Heydrichova antropologická analýza českého národa.Z té vyplynulo,že jsme slavizovaní germáni.
Jenže pak se zjistilo,že Češi prostě nejsou česky mluvící Němci.
Z toho vyplývá,že nelze filosofovat kladivem a omlátit všechno neprůkazné .Protože pravda není odůvodněnost,ale to,co vzbuzuje víru .
Takže jsme Češi,protože ve své češství věříme tak jako jiné národy věří ve vlastní dějinné oprávnění .
Kníže Lech a bratr Čech, přišli s družinou. OK, ale jaký rod, knížete, Český určitě ne. Nabízí se jedna vesnice v Chorvatsku, která má po staletí rod. jméno. Krajina je stejná jako u Řípu, řeka, lesy a kopec na kterém je zámek. Což dává smysl. Lze dohledat jejich příchod, byl zde již nějaký kmen, který se nedokázal domluvit. Bohužel to v Česku pokračovalo Karlem Ve likým ze stejného rodu a nic se v domluvě nezměniko.
Na základě těhle mytologických legend se taky nikam nedostaneme.
Jisťě že to nebylo tak, že konkrétně praotec jménem Čech přitáhl se svým kmenem na naše území a tady to pojmenovali po něm.
Historicky to byla ohromná expanze slovanských kmenů do Evropy v 5-6 století. Kde se ty jednotlivé kmeny zastavily, tam si pak budovaly vlastní osídlení a teprve později se spojovaly – do větších celků, národů.
Ale k tomu u nás postupně docházelo až za těch prvních, historických knížat Přemyslovců, od Břetislava a dál..
Názory pana Urbana jsou v tomto známé, takže o nich lze diskutovat, nikoliv se hádat – vždycky záleží na hloubce podrobností informací , se kterými se pracuje..
Dejme tomu jako příklad – zmíněné Rukopisy byly skutečně od začátku vědecky zkoumány a od začátku se vedly i publikovaly vědecké i společenské spory o jejich pravosti i významu. Vlastně až dodnes.
Takové spory jsou zkrátka zcela běžnou součástí vědecké i společenské diskuze. Ale hodně záleží na kultuře společnosti, jak se vedou. Od argumentů přes urážky až třeba k soudům a zákazům.
Takže, škoda že to pan Urban nezmínil, ale právě nyní se stala ještě jedna důležitá událost týkající se výkladu historie.
Totiž konečný zákaz rovněž moderní leč diskutované učebnice Soudobé dějiny pro 9. třídy a víceletá gymnázia.
Sic delší dobu kritizované některými pracovníky USTR, jenomže už dávno schválená, vydaná (vytištěna) a prodávaná nakladatelstvím učebnic Fraus, které nyní náhle zastavuje její prodej. Takže balíky jejich nepodaných výtisků asi půjdou do starého papíru, jako za socialismu.
Přičemž , kdyby někdo hledal změnu postoje proč
nakladatelství Fraus zakazuje vlastní vydané knížky, jistě si všiml, že ho převzala německá skupina Klett Lerner nd Information GmbH.
Pragmaticky řečeno,
Němci mají halt taky vlastní výklad historie, jenomže mají víc peněz aby si mohli koupit i zahraniční nakladatelství učebnic.
Přičemž, nutno dodat, ta učebnice se nevěnuje jen propagaci komunismu a zlehčování jeho zločiny v naší české Roklince (jak argumentují její kritici z vedení USTR), to je popis celosvětové historie za poslední století.
Nicméně, každém dojde, i na to mohou mít Němci taky rozdílné historické názory…
Nelíbí se mi že pořád jmenujete Beneše Edvard když to byl obyčejný Eduard
„…V Paříži se roku 1906 zasnoubil s Annou Vlčkovou, která si na Benešovu žádost začala říkat Hana, a sám si změnil křestní jméno z Eduarda na Edvard…“ (možná sebestředný narcis 🙂)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Edvard_Bene%C5%A1
Všechny národy si vytváří svoji mytologii, silně vylepšující realitu. Akorát v našich krajích je teď možno spoustu věcí hodit na komunisty, tak se to rozviřuje, v jiných státech, kde neproběhly převraty, se většinou „drží basa“.
Vámi milovaní a nekritizovatelní Habsburkové ztratili právo na svou říši poté, co vnutili svým poddaným válku, která přinesla smrt 1,7 milionům obyvatel R-U na frontě i v zázemí a 4 roky násilí, ničení drastické bídy a hladu. Divíte se, že lidi měli Habsburků a R-U plný zuby? Ani samotní Rakušáci už císaře nechtěli.
1 z mnoha příkladů habsburského blahobytu+péče o poddané:
https://medium.seznam.cz/clanek/petra-pavlickova-plzensky-masakr-sesti-deti-hladove-boure-z-roku-1918-skoncily-krvavou-tragedii-na-koterovske-tride-86194#utm_content=ribbonnews&utm_term=pavl%C3%AD%C4%8Dkov%C3%A1&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Habsburská monarchie a Češi v jejím kontextu se s odstupem času jeví jako pro Čechy výhodnější než absence RU monarchie,za kterou se vlastně žádná náhrada nenašla.
Tento nadhled však nebyl přístupný tehdejší generaci a dnes už s tím nenaděláme nic.
To právo ztratil starej procházka minimálně už v roce 1848, když se v době průmyslové revoluce a obrovského ekonomického rozmachu zemí západní Evropy a amerického kontinentu rozhodl spravovat svou zemi středověkými feudálními postupy.
Co dodat? Možná ještě odsoudit kult osobnosti Masaryka. Ať už se konečně přestanou znovu stavět jeho sochy – modly českého nacionalismu.
S tímto zamyšlením nelze jinak než souhlasit !
Skvěle napsáno.👍
Protože se v ČR lže už dětem ve škole, bude cesta k nápravě velmi obtížná dá se říci nemožná. Lež je slovo, které by mělo být součástí vlajky ČR. Pravda je v ČR popelkou nejen historicky.
Opět jeden z tendenčních názorů na české dějiny. Proč došlo k rozpadu Rakouska -Uherska? Protože slovanské národy v tomto svazku byly utlačovány, poněmčovány a pomaďaršťovány. Poslední rakouský císaž přišel s federalizací říše příliš pozdě. Lehce se autorovi kritizují některé kroky prezidentů Masaryka a zejména Beneše. Nikdo nebyl bez chyb, ale Beneš dosáhl obnovení státu v hranicích podle smluv po 1. světové válce s výjimkou Podkatpatské Ukrajiny, přičemž odsun německého obyvatelstva bylo rozhodnutí velmocí. Proruské nadšení národa po 2.světové válce bylo z velké části způsobeno politikou Západu – Mnichovská dohoda, zbytečné ústupky Stalinovi na Jaltské konferenci, zejména stanovení demarkačních čar, Praha mohla být svobodná již 7.5.1945 atp. Házet špínu na prezidenta Beneše je pane redaktore ubohé…
Sudety byly už bez Němců, když velmoci na nátlak Stalina dodatečně odsun odsouhlasily (srpen 1945). V americké zóně nikdo nikoho nevysídloval po 2. světové válce. Proto ten obrovský rozdíl mezi primitivním Východem a vyspělým Západem Evropy.🙂
Beneš byl zloděj a vrah. Jeho dekrety vyhnaly německé spoluobčany a okradly všechny chytré a schopné obyvatele Československa, včetně třeba rodiny Baťových. Pokud nebyl zpopelněn, tak by zasloužil i dnes dodatečně oprátku kolem krku a viset na veřejnosti.
To jsou žvásty !!!!
Skvělé! Tleskam. Konečně někdo napsal téměř plnou pravdu. Ještě by to chtělo zveřejnit, co lhář Beneš na té konferenci sliboval a jak s Masarykem vymysleli neexistujici československý národ a tím vyšachování německou menšinu, proto byla početnější než počet Slováků. O jeden milion lidí.
Ještě jste zapomněl na Slováka Štefánika.
Štefánik francouzský občan byl ten, kdo se s Masarykem zasloužil o stát. Bez Štefánika by Masaryk a Beneš nezmohl nic. Štefánik byl ve Francii národním hrdinou a pohyboval se v nejvyšších kruzích, kam bral Masaryka vyjednával mu schůzky s nevýznamnějšími osobami. Beneše se staral o administrativní věci a jako pavouček splétal sítě s donašečů, osob mu zavázaných. Na konci války se Štefánik nepohodl s Masarykem o směřování nového státu a o osudu Legii v Rusku. Zatím co byl Štefánik v Rusku a staral se o přesun našich Legií do Evropy. Masaryk jmenoval novou vládu a v ní jsme měli Ministra obrany a Ministra války a to byl Štefánik. Štefániku bylo jasné, že už se s ním nepočítá, protože ministr války a obrany byl nesmysl. Zatím co byl Štefánik v Rusku do Prahy přijížděl Masaryk a Beneš, jako dva budovatelé nového státu, kteří se o něj zasloužili. O Štefanikovy ani slovo Po jmenovaní nové vlády se Beneš obrátil na Masaryka, že nechce být v nové vládě ve které je Štefánik. Masaryk jej ubezpečil, že jak se ten Slovenský dráteník vrátí ,zbaví jej funkce a pokud bude chtít dá mu nějakéou funkci v Podkarpatské Rusy, anebo na Slovensku. Od té doby už jinak Masaryk neřekl Štefánikovy, než Slovenský dráteník. Štefánik ještě před návratem domů byl přijat papežem no a pak se s letadlem zřítil na Slovensku a to snad i bylo pro něj vysvobození z velkého zklamání.
Nemám slov, tak pošpinit vlastní národ a jeho dějiny dokáží jen sami Češi.
Šok z pravdy může vyznavačům lhaní a neználkům způsobit i doživotní trauma.🙂
„Špatný pták, který do vlastního hnízda kálí !“
Pravdou je, že většina obyvatel Česka nezná pravou historii. Rádoby českými vlastenci je upravována již několik století. Idealizace husitství, stavba Národního divadla ze sbírky obyčejných lidí, vznik Československa na základě lží podsunutých VB, Francii a USA už bylo jen pokračováním s bohužel velkými následky. Socialismus vedený komunisty všemu dal korunu, když z husitů udělal středověké komunisty. V porevoluční době neuměl nikdo dostatečně důrazně prosadit pravdu. Ano zmínil jsem tady jen střípky z překrucování. Vševěd Zeman nemám ani ve svém věku úctu a slušnost v pokračování v načatých lžích. Kde jste čeští historici?
Naštěstí v tom nejsme sami. Totéž najdeme u jiných národů. Přesně totéž jsem viděl v Maďarsku, v Makedonii atd.
Další z ošklivých českých vlastností je neustálé svádění viny na „ty“ druhé a trapné výmluvy, „oni to dělají také“, tak proč bychom nemohli i my. Dnes třeba velké dluhy našim dětem a vnoučatům. Každý velkohubý vlastenec se bije v prsa nad jménem Jan Hus, ale Husův „život v pravdě“ je mu ukradený.
„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil!“ Karel Havlíček Borovský
Já bych to dnes malinko upravil:“„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou a hlavy vraziti ráčil!“🙂
Česká historie – tedy ta nepřekroucená a nevylhaná (kýmkoliv !), věru není moc pěkné a lehké čtení …
Pravděpodobně největší chybou bylo rozbití RU. Vše ostatní se od toho odvíjelo.
Od roku 1918 až po současnost už jsme byli pak jen prodávanou nesvéprávnou kolonií zmítanou v soubojích mocných okolo.
V rámci RU to tak být nemuselo.
Po 1. svět. válce by v RU byl jistojistě fašistický či polofašistický režim, byl ostatně mezi válkami v Rakousku i v Maďarsku.
A v případě nástupu nacizmu v Německu by nacizmus zvítězil i v RU.
Pokud by byla 2. svět válka, přibližně podobně, jako se stala, spadli bychom do sovětské sféry vlivu tak jako tak. Takže RU by nás ničeho špatného neušetřilo.
Díky republice jsme měli 20 let demokracie a po konci bolševika jsme se měli k čemu (relativně pozitivnímu) vrátit.
Kdyby je vždy ošidné. Co by bylo kdyby. RU byl fungující subjekt, měl chyby (ale co chyby nemá). Byl to subjekt, který mohl praktikovat vlastní politiku, chránit své zájmy (ty ho spojovali a i dnes je to vidět docela markantně), nemusel být ničím vazalem.
Pak ale přišla I. sv. v. a pád do bláta.
Nástupnické státy byly absolutně ne suverénní, hříčky ve velmocenských hrátkách zmítající se ve vášních domnělých nebo skutečných křivd.
Vše, na do si stěžuje pan Urban, se od toho odvíjelo.
Jestli bych si dovolil nesouhlasit. Naprosto falešná představa je , že čeští politici „rozbili “ RU tím že si vyhlásili svůj vlastní stát , a pak z toho postulovat to co píšete dál.
Ovšem, pravda je taková, že na konci války se R-U říše rozpadla úplně , už prostě po prohrané válce nedokázala kontrolovat celé svoje území obývané různými národy.
Jak se dá dočíst třeba tady https://cs.wikipedia.org/wiki/Port%C3%A1l:Rakousko-Uhersko
vlevo dole, v tabulce Státní útvary a území, sloupec Následující,
zjistíte že těch národních států, na které se R-U říše rozpadla, byla řada – jenomže, když se na jejich seznam tamo podíváte, některé z nich se pak zase později transformovaly na jiné státní útvary,.. atd..
Poměrně zajímavé je první v seznamu uvedené Německé Rakousko, přečtěte si jeho popis v odkazu a zjistíte, že jsme na tom mohli být mnohem hůř, i o ty Sudety jsme mohli přijít hned..
Já mám problém s legionáři, protože jsou to de facto dezertéři, kteří se v cizí zemi pletli do věcí, do kterých jim nic nebylo, zatímco na frontě umírali vojáci povolaní do zbraně a sloužící tak, jak to hlavě státu přísahali.
V tom byl právě byl ten nejlepší Masarykův politický úspěch . Nezapomeňte že ti naši čeští, mobilizovaní vojáci bojovali na té straně Rakouska-Uherska, spojence Německa, a tedy těch států které tu válku vyvolaly a byly v té válce poraženy.
Zatímco Masaryk, právě na existenci legií, mohl prezentovat že jsme vlastně bojovali na té „správné straně“.
Navíc, oni to formálně nebyli dezertéři, většinou to byli zajatí vojáci, kteří se pak zase až později dali přemluvit novými politiky aby vstoupili do nějakých henté národních jednotek, atd..
Se skutečnými dezertéry, kteří prostě zdrhli z fronty se nikdo moc nebavil…
Nevěřím tomu, co je napsáno v textu s názvem „Zobrazit komentáře“, že nebyl vložen žádný komentář. Zdá se mi neuvěřitelné, že by se k tak objektivnímu historikovi, disidentovi a spisovateli, jakým bezesporu pan Jan Urban je, nikdo souhlasně nepřipojil. Protože se snažím negeneralzovat, nevéřím, že by celý český národ byl ve vleku takových lidí, jakými byli a jsou Edvard Beneš, Miloš Zeman, čs legionáři, většina českých komunistů, Alois Jirásek František Palacký atd., atd. Vím velmi dobře od svého otce, který se narodil v roce 1897 a za Rakouska -Uherska vystudoval klasické české gymnázium, bojoval v první světové válce na italské i ruské frontě a byl i raněn a nikdy se nedal zverbovat ani nezběhl z rakouské armády do čs. legií v Rusku ani jinam a po 1.sv. válce vystudoval v Československu chemicko-technologickou fakultu ČVUT v Praze, že za Rakouska -Uherska nikdy nepociťoval žádný žalář národů. Taktéž mi vyprávěl, že život v Československu za 1.republiky nebyl žádný med, v důsledku velké nezaměstnanosti, placení válečných reparací a ztráty obrovského vnitřního trhu zaniklého padesátimilionového Rakouska- Uherska a tak nakonec Československo opustil a ppracoval víc jak 2 roky ve ve Vernonu ve Francii. Po smrti jeho otce se vrátil domů ke své matce a v Českoslovenslu žil až do roku 1977. Byl to můj otec, který mě celý život varoval před jakýmkoli nacionalizmem, vlastenectvím a zdůrazňoval vždy, že má rád své přátele bez ohledu na to, zda jsou Češi, Němci, Francouzi, Angličané, Rusové, Židé, či příslušníci jakéhokoliv národa.
Chtěl bych upozornit, že na pohled těchto vylhaných, možná i zkreslených interpretací dějin vyrostla sebevědomá Československá republika,která byla schopna vytvořit vyspělý průmysl,dala základní prvky demokratické společnosti a částečně i sociálního zabezpečení i národnostních práv.Což je za 20 let hodně.Proto bych byl poměrně kritický i k těmto hodnocením, zvláště když se v dnešní době mnoho pozitivního neuskutečnilo.
Pěkně jste to napsal. Škoda,že jsem já neměl takového dědu.
Skoro bych po přečtení článku autorovi zcela upřímně doporučil, aby se hlásil k jiné, lepší národnosti. Cítí se v kůži Čecha zřejmě velmi nepříjemně. Obsolutně pomíjí, že k tomu, aby se vůbec v českých zemích zachovala čeština bylo potřebné, aby obhájci češství používali i němčinu. Neboť soustavné poněmčování po Bílé Hoře způsobilo, že i Haná se stávala německou.
Je směšné, když se různí ubožáci, když na víc nemají, vysmívají i národním mýtům, které přece nikdo neobhajuje tvrzením, že jsou pravdivé. V těžkých dobách sehrály svou úlohu a podpořily výsledek, který se nakonec dostavil.
Pokud se panu Stránskému v České republice, s níž už Beneš nemá opravdu nic společného, když jde o zbytkostát, nelíbí, může si ve světě lepší zemi vybrat. Proč však špiní historii, když o tu už nejde – to nevím. Nyní máme jiné starosti. Vyvstal problém takový, že chytráci se začali živit obhajobou demokracie a „nápravou“ historie, když si své „nepřátele“ demokracie vybrali podle svého gusta a začali s nimi bojovat. Obávám se, že , po poslední potopě už půjde spíše o skývu chleba pro každého než o to, která demokracie je nejlepší. Hádat se v takové chvíli o historii může opravdu snad jen ten, který si vymýšlením přivydělává.
Docela jste mě pobavil, když to „pravé“ vaše češství myšlenkově spojujete s pronárod potřebným a užitečným lhaním.😂👍 Nikdy vás nenapadlo, že může žít i Čech, kterého lhaní nebaví? Jasně, Čecháčkové opravdu strašně trpěli, když uměli česky i německy.🙄😂 Hlavně, že excelovali, když Němce vyhnali a vyměnili je svobodně a dobrovolně (1945, volby 1946) za Rusáky. To byla hauptrefa!😂 „Německá“ solidnost z Rakouska-Uherska v Zemích koruny České, byla nahrazena slovansko-ruským šlendriánem pod vedením českých vlastenců v komunistické straně a dohledem ruského chudobince a hlupákova.😂 Všichni jako „jeden muž“ švitořili „československy“ i rusky a užívali si slávy a prosperity na výsluní oploceného socialistického světa za ostnatým drátem, pevně oddáni věci vlastenecké, socialismu a v nerozborném přátelství s ruským soudruhem poddruhem.😂 V té době také vznikly největší politické a umělecké paskvily, které na desítky let zdeformovaly historické povědomí drtivé většiny obyvatel. Jak píšu, to byla hauptrefa!😂 No hlavně, že se všeliké to vlastenčení povedlo a žijeme si vesele jako prasata v žitě, jako „správní“ hospodáři na dluh našich dětí a vnoučat s volební většinou po každých volbách. 😂
Tesat do kamene. Bydlím na Těšínku. Ti dva tady napáchali hodně škody. Ja smutné, že náměstí v Českém Těšíně je Benešovo.
Odsoudit kult Beneše a Masaryka. Kdy už konečně vystoupí českej Chruščov?
Ještě k tomuto všemu je potřeba dodat vyštvání a zneuctění Gen.Radula Gajdy přímo prezidentem Masarykem za účasti Beneše a bohužel i Karla Čapka.Náš Generál velitel legiií v Rusku pod přezdívkou Lev Sibiře.R 1924 to je kolaps naší armády.Po r.45 to řekly všichni uvěznění velitelé.Jediný Lev Prchala se dokázal Benešovi v UK postavit a i jeho degradoval na vojína.Až UK soud uznal že Beneš lhal,bohužel jako několikrát před tak i potom.Je to na mnohem delší psaní.
Tak zrovna příběh generála Gajdy je tak složitý, že se na něm dá dokumentovat složitost celého toho období. Jenomže se musí vyprávět celý.
Takže ano, generál Gajda, velitel a hrdina legií v Rusku, po válce to dotáhl až na náčelníka generálního štábu.
V roce 1926 byl obviněn ze špionáže ve prospěch sovětů. Vyšetřovací komise MNO toto neprokázala – takže se sice zdánlivě mohl vrátit zpět na své místo, leč prezident Masaryk byl proti a Gajda musel odejít z vedení armády. Dá se jistě souhlasit s tím, že v tomto mu bylo ukřivděno .
Leč, co se dělo dál, ukřivděný Gajda se dal k českým fašistům, stal se předsedou Národní obce fašistické. Která se dokonce pokusila v roce 1933 o vojenský puč. Když půjdeme dále, v březnu 1939 Gajda zakládá silně nacionalistický Český národní výbor, který se nabízí při okupaci Němcům tak kolaborantským stylem, že i prezident Hácha musí Němcům oficiálně sdělit ti, že s nimi spolupracovat nebude,
Až tím tedy Gajdova politická činnost skončila. Ale po válce mu jí u sodu připočetli..
A pokud jde o kolaps naší armády. Nezapomínejme, že předsedou čs. vlády, která společně s Benešem na konci září 1938, přijímala diktát Mnichovské dohody, byl jiný hrdina z legií, generál Syrový, ale i ten musel popravdě říct vládě i prezidentovi, že naše armáda sama, bez podpory západních mocností, se Němcům ubránit nedokáže..
Takže tohle jso fakta, vykládat se dají různě.
Čecháčkovské „chytráctví“. Pokud si vzpomínám, tak před 24. únorem 2022 nikdo Ukrajině moc šancí proti Rusku nedával…
Navíc, Čecháčkové se strachy podělali vícekrát, 1938, 1939, 1968 a nikdy svoji rodnou zemi nebránili jediným výstřelem. To je v Evropě smutný unikát, protože na nacisty střílelo několik hodin i Lucembursko…
Připusťme, že Palackého historie, která se stala základem historického vědomí, je zjednodušená a jednostranná.
Zas tak úplně vylhaná ovšem nebyla, protože jazyková otázka hrála svou roli v českých zemích už ve středověku. Někdy významnější, někdy méně významnou. Stačí si přečíst kroniku tak řečeného Dalemila. Za její až biologickou nenávist vůči Němcům by se nemuseli stydět ani nejradikálnější nacionalisté 19. a 20. století. Dodejme, že se týkala českých Němců. S římským císařem a německým králem v jedné osobě už kronikář takové problémy neměl.
Byl Jan Žižka Čech? Byl, protože se tak prezentoval a byl tak už ve své době vnímán. Pokud chce Jan Urban dokázat, že jeho mateřštinou byla němčina, přeju mu hodně štěstí. I kdyby to dokázal, na věci to nic nemění. Stejně jako v pozdějších případech Tyrše či Fűgnera.
Historie jako narativ národní identity vědecký ideál skutečně většinou moc nenaplňuje. Ale to platí prakticky pro všechny národy, ve Střední Evropě tuplovaně. A, ano, československý stát byl potřeba. Nejpozději v okamžiku, kdy se Rakousko-Uhersko stalo de facto německým satelitem, aby pak k jeho rozpadu stačilo jediné slovo: příměří. K rozpadu nejen v Praze, ale i Budapešti, Krakově, Lvovu…
Hospodářské úspěchy a růst životní úrovně devatenáctého století nebyly interpretovány jako důsledek industrializace a rozvoje dopravy a obchodu, ale jako důkaz obnovy národního ducha. To si odporuje? Buď jedno nebo druhé? Byl snad mezi českými politiky někdo, kdo popíral úlohu průmyslového pokroku?
Vize jednoho lidu dvou jazyků vypadá sice hezky, ale v 19. století jaksi nenašla masovou podporu. Ani na české ani na německé straně. Pokud jde o poválečnou etnickou čistku, tehdy to vypadalo, že buď dnes oni nebo zítra my. Ostatně, nebyli jsme tenkrát jediní.
Nejzákladnější překážkou asi nebude zažitá představa, že se minulost a její obraz a interpretace musejí studovat a vykládat pod kuratelou státu a jeho politické třídy. Jako spíš to, že dnes si ji každý, kdo chce, vykládá podle svého. Často zjednodušeně a jednostranně. Ale to zjevně platí i pro Jana Urbana. Negativ národního narativu vyměňuje černou a bílou, ale původní jednoduché obrysy zachovává.
jistě že tak nějak. Musíme si zkrátka uvědomit, že historie je společenská věda, která sice pracuje s dohledatelnými historickými fakty, ovšem důvodům posloupnosti těchto faktů lze dávat různý subjektivní výklad.
Ale dokonce a to je ještě složitější – i ty základní pojmy si ty společenské vědy definují ne zcela rigidně přesně, takže se pak při různých výkladech mění dle potřeby.
Abych dal takové dva příklady – pojem Čechové se původně týkal jednoho kmene ve středních Čechách. A teprve později, jak jeho historičtí panovníci Přemyslovci postupně ovládali okolní kmeny (Doudlebové, Sedlčané, Lučané, Charvátci a další) se z i nich vytvářel jak společný národ, tak společný stát asi v 10.století.
Zatímco Němci – sice by někdo řekl „velký německý národ“- jenomže až do 19.století existovala velká skupina samostatných německých států vedle sebe, s vlastními hranicemi, lidem i vládami (Bavorsko, Sasko, , a další), a jako společný stát splynuly až roku 1871.
Čili – pokud by někdo hledal nějaký narativ společné identity Němců, nedostane se v historii ani tak daleko jako u Čechů.
Btw – poměrně historicky zajímavé je to s tím „..římským císařem a německým králem v jedné osobě “ Nebyl to ani císař Římanů, ani král Němců. Byla to vedoucí organizační funkce mezi panovníky evropských křesťanských států . kterou si dohadovali mezi sebou. Mohl získat pro sebe (krom své funce) i král český , pokud si to mezinárodně politicky dokázal dojednat – což se třeba stalo za Karla IV. Ovšem pak taky ztratit, když si to jiní dojednali jinak..
Mimochodem, Žižka, byl jistě Čech jako poleno. Tenkrát žilo zejména v Praze i spousta německy mluvicích obyvatel ale vůči nim ani Žižka žádné pogromy neprováděl. Ta popisovaná válka a nenávist se týkala křížových výprav které sem byly do Čech vyslány, zase z celé !křesťanské Evropy“, nejen Němci.
Ale to co bylo interně „české“, že tehdy byly Čechy bez panovníka (Václav IV zemřel 1419), tedy bezvládí, kdy tady probíhala 15 let náboženská a občanská válka. Zjednodušit to do nějakého jednoduchého narativu dle do dnešních hodnot, se to příliš nedá. To nezvládli ani komunisti ani dnešní moderní historici. Dokonce i ty Jiráskovo romány jsou pěkné hutné bichle, které dneska nikdo nečte, takže o nich se hádat nemusí…
Chválím Jana Urbana
Urbana je třeba ignorovat. Rád žvaní, někdy až náckovsky, jako zde o národní identitě. Dnes už není schopen napsat nic, ať je to o čemkoliv (zde Památníka ticha), kde by nenapsal nějaký nenávistný ahistorický slint na adresu druhého československého prezidenta. Na TGM odvahu nemá. Je to až patologické. Ten člověk Beneše tak moc nenávidí, že to vypadá, že kvůli němu, vyhánění a nucenému vysídlení (odsunu) po hrůzách 2. světové války snad ani nespí. V textu o Dějinách národa českého v Čechách a na Moravě patlá páté přes deváté, zásadní politologická díla Palackého, která naopak mohl využít, ignoruje – jako novinář o nich nemá páru (List do Frankfurtu a pak Idea státu Rakouského). Urban byl před Listopadem statečný člověk, dneska je passé, navíc nemocný.
Nesmysl. Pan Urban napsal pravdu, holou a pro mnohé nemilou. Koukám, že i pro vás, že? Ono je to pohodlnější si lhát do vlastních kapes, než si umět přiznat, že mnohé bylo jinak, a že sen a mýtus o berancim národě se hroutí jako domeček z karet. Beneš nebyl dobrý člověk a ani prezident.
Nepředložil jste jediný věrohodný důkaz, který by vyvracel cokoliv z textu Jana Urbana. Možná by neškodilo občas si opláchnou hlavu studenou vodou, přestat tlačit dojmologii a používat věrohodná fakta. Též strýc Pepin v Postřižinách doporučoval „omévat přirození vlažnó vodó“.🙂
Ano. Vlastní historii je třeba kriticky hodnotit a brát si poučení. Tohle jsou ale ahistorické, z dobového kontextu zcela vytržené výkřiky. Často značně pomýlené. Zde pozorovatelný verbální průjem je v těchto tématech pro autora velmi typický. Čas od času ho zde vypustí.
Škoda, že nedokážete argumenovat důkazy. Vaše dojmologie nemá cenu žádnou cenu.
Odsunout Němce bylo správné a socialismus patří k nejlepším obdobím naší historie.
Asi proto tady žijete v kapitalismu s námi a s Němci v EU.😂
Československo s 3,3 mil. německou menšinou bylo v roce 1937 5. nejvyspělejší stát v Evropě a 11. na světě.
Potom přišel rok 1945, vyhnání Němců a nástup čistého slovanstva a socialismu k moci. Skončilo to po 44 letech bankrotem na 48. místě ve světě, mezi rozvojovými zeměmi. A teď mi tady můžete něco povyprávět o nejlepším období.
Ano, pro líné, hloupé a neužitečné byl socialismus rájem na zemi. Za málo práce mohli sdílet stejnou chudobu pro všechny a přitom je živili ti schopnější.