Jan Urban: Demokracie jako rituál kšeftů a korupce. Kocourkov a Hulvátov jsou stále v kurzu
KOMENTÁŘ. Ve své knize Cesta demokracie napsal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk: „Máme dvě veleobce, které překážejí normálnímu rozvoji demokracie: Kocourkov a Hulvátov“. Myslel jsem na tento jeho výrok při sledování sněmovních scének ze zcela zbytečného předpeklí nedůstojnosti, jazyka nedotčeného kulturou a úctou, naschválnických obstrukcí či slabošského předstírání odvahy při stádním blokování vypnutého mikrofonu – obrázků to českého parlamentarismu více než století po Masarykovi.
Masaryk psal v převratné době pádu evropských monarchií a příklonu k volebním demokraciím v Evropě po konci první světové války i o podstatě dosud nevyzkoušené „vlády lidu“.
Idealismus mu nebránil vidět nepřipravenost českých a slovenských elit sdílet kulturu a mravy, bez kterých se demokracie proměňuje jen v rituál kšeftů a korupce.
Nic se nezměnilo. Jeho sen, aby demokratická politika v každém okamžiku odrážela „slušné obcování, snášenlivost, schopnost diskutovat, a ne se hádat“ byl poslanci dolní komory Parlamentu České republiky jen znovu rozkopán a ponížen.
Neschopnost mluvit s lidmi
Namítá se, samozřejmě, že obstrukce jsou ve světě parlamentních demokracií „normální“. Nekoherentní nehovorový jazyk snad někdo může hájit jako techniku k oslovení radikálnějších a méně vzdělaných voličů.
Může se oprávněně poukázat, že vláda mohla tomuto ponížení demokracie snadno zabránit včasnou a otevřenou komunikací s veřejností i opozicí. Nic z toho však neopravňuje volené „zástupce lidu“ k nedůstojnosti a chuligánství.
Nedosti na tom. Kdyby premiér a vláda s dostatečným předstihem veřejnosti vysvětlili situaci a rizika pro veřejné rozpočty, neměla by opozice co atakovat. Pokud premiér Fiala tvrdí, že vláda žádný čas nepromarnila, používá asi jiný kalendář než normální občan.
Za pět dní trapností a mlácení prázdné slámy nebylo jediného vystoupení, které by vzbudilo úctu. Masarykův sen o tom, že by parlament měl být pro občany vzorem a školou, se této sněmovně věru nepodobá. To vše v době největšího ohrožení míru a bezpečnosti Evropy od druhé světové války.
V sobotu v jedenáct hodin dvacet minut dopoledne tato ostudná epizoda po opakovaném hlasování konečně skončila.
Jeden z vůdčích hlasů opozice, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, ještě po hlasování sama prostoduše na mikrofon přiznala, že to přece jenom bylo „nedůstojné jednání“, poslanec Okamura slíbil „pokračování boje SPD za práva tří milionů důchodců“ – a šlo se domů.
Několik příštích dní nabídne velkou a detailní studii zatím zjevně neléčitelné bezprincipiálnosti české politiky a politických stran.
Opozice až absurdním vyhrocením konfliktu samu sebe dostala do slepé uličky, ze které bude jen těžko vycházet bez ztráty tváře. Další pokřikování a neúspěchy už nové voliče nepřilákají.
Vládní koalice předvedla zase těžko pochopitelnou neschopnost oslovovat voliče a především vysvětlovat bezpochybně potřebné krácení veřejných výdajů.
Jenomže hlasování je minulost – a teď jde o budoucnost. Zatímco opozice si ještě nějaké chyby může dovolit – rvačka SPD s ANO o voliče je momentálně asi tím nejsměšnějším obrázkem opoziční neschopnosti – vláda si podobný luxus naopak prostě dovolit nemůže.
Užitečnost Pavla Blažka
Alespoň v zahraniční politice si – po mnoha letech nesrozumitelného lavírování ideologů ODS a ČSSD – vládní tandem premiéra Fialy a ministra zahraničí Jana Lipavského zaslouží úctu a nejvyšší ocenění.
Už tento týden navíc dostanou významnou posilu v nově zvoleném prezidentovi a česká zahraniční politika bude mít po třiceti letech nejsilnější a konečně jednoznačnou reprezentaci.
Je důležité si všimnout, že se tak vlastně poprvé děje synergií osobností z různých politických stran a zázemí. O zahraniční politiku, která bude v příštích letech nesmírně důležitá, tedy nemusíme mít strach. Otázkou však je, jak dlouho bude tento úspěch stačit voličům.
O to horší je totiž výkon vlády na domácí scéně. Premiér Petr Fiala si musí být vědom toho, že právě domácí politika bude u voličů vždy rozhodovat. Právě nyní se mu naskýtá možnost obměnit vládu, zbavit se problematických nebo nedostatečně aktivních ministrů. Zastavme se alespoň u jednoho.
Užitečnost Pavla Blažka jako ministra spravedlnosti byla pro vládu vždy pochybná, ale nahrazovalo to jeho blízké spojenectví s nyní navždy odcházejícím prezidentem a jeho týmem.
V okamžiku odchodu Miloše Zemana se z Pavla Blažka pro vládu a především pro premiéra stává jen přítěž nekonečných kontroverzí a podezření na zneužívání moci. Za třicet let svých „malých domů“ s mnohamiliardovou škodou pro stát si zatím v Brně vysloužil jen slavnou přezdívku Don Pablo.
Dnešního premiéra Petra Fialu však přivedl do politiky, udělal z něj nejprve předsedu ODS a zajistil mu pevnou podporu mocných krajských reprezentací strany. Proto všechno premiérovi dosud nezbývalo, než předstírat nevědomost a svého ministra bránit.
Kauzy brněnské ODS mu však začínají přerůstat přes hlavu a pro klid uvnitř vládní koalice bude muset dříve nebo později otevřít oči a jednat.
Nadbytečné kusy odstřelit
Teď však ještě pár dní budou média probírat trapnosti odcházejícího prezidenta a nově objevované přešlapy jeho stejně trapného vrchního úředníka Vratislava Mynáře, vášnivého vlekaře a myslivce.
HlídacíPes.org nedávno otiskl smlouvu, podle které dnes už bývalý ředitel Lesní správy Lány přiobjednal z Tater dovoz téměř dvaceti kusů jelení zvěře.
Někdo se asi přepočítal a kusů v oboře bylo najednou příliš mnoho, takže se pan kancléř Vratislav Mynář musel obětovat a za poslední dva roky nejméně jedenáct „nadbytečných“ kusů odstřelit.
Ani to nestačilo a chudák náměstkyně Lesní správy Lány Ivana Pokorná začátkem loňského listopadu dokonce varovala sněmovní poslance, že kvůli pokrácenému rozpočtu budou muset začít zvěř v oboře vybíjet ve velkém. Někdo by si nakonec mohl myslet, že se kolem papalášských Lán už léta jenom lže. Proto je namístě zopakovat, že nejlepším řešením by bylo jedinou soukromou prezidentskou honitbu v demokratickém světě co nejrychleji zrušit.
Je ale třeba, abych jako autor v této souvislosti napravil jeden svůj vlastní „lánský“ omyl. Ve výše odkazovaném textu jsem uvedl, že „soukromou honitbu má v lánské oboře pronajatou i firma C.I.D Praha, prodávající střelné zbraně“. Přes veškeré ověřování jsem si při psaní článku v Obchodním rejstříku nevšiml, že firma má mezitím nového majitele, Marka Vránu. Ve stejný čas byl pronájem honitby převeden na jiný subjekt a pan Vrána tedy nemá s nepořádky v Lánech vůbec nic společného. Panu Marku Vránovi se proto rád omlouvám.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Pan Urban pláče hezky, ale na špatném hrobě. Obsazení parlamentu a to, co se tam většinou děje, není pošlapáním, ale nutným důsledkem provozování demokracie. Poslanci, kteří panu Urbanovi tak vadí, byli zvoleni v demokratických a svobodných volbách a reprezentují část voličstva dostatečnou k tomu, aby zvoleni byli. Demokracie není žádný božský (a zbožňovaný) neomylný instrument, „ona ta demográcia má aj veľa nedostatkov“, je to jen jedna z technologií řízení věcí veřejných a ze své podstaty ji nutně ovládnou populisti a skončí diktaturou.
K páně Urbanovu hodnocení zahraniční politiky vlády nic, myslím si přesný opak.
Připomenutí k Donu Pablovi a potřebě po hradní výměně: „Nadbytečné kusy odstřelit…“ Dobrý první, bohužel nedotažený pokus o „čistku“ v ODS se odehrál v režii několika zakladatelů této partaje s vedoucí úlohou, – kteří včas prohlédli a už v lednu 1998 konstatovali, že, cit:“„V blízké budoucnosti zůstanou v ODS jenom ti, kteří se ve shodě se současným vedením domnívají, že lež a finanční machinace jsou legitimním nástrojem politiky…“
Přesto ti nejotrlejší Pablové přežívali celé čtvrtstoletí… Dnes se v chumlu tzv. 5 kolky evidentně chystají na další dlouholeté pokračování. Ještě, že zatím jde jen o odstřel zvěře, čtyřnohé….
nechci aby SPD za mě bojovalo, že je třeba se uskromnit je jasné a také je jasné, že ti s velkými platy to nepocítí. Důchody měly být dávno předělané, ale nikdo se k tomu neměl. Že jsou malé bývalých OSVČ se přeci vědělo léta. A pokud se stále bude přidávat procentem tak se to nezmění.
Tak ono – už na začátku se ptát, zda už pan Masaryk nemyslel svou myšlenku že „.. „Máme dvě veleobce, které překážejí normálnímu rozvoji demokracie: Kocourkov a Hulvátov“ spíše utopicky, než realistický požadavek na demokracii českého státu. Protože – natolik asi znal dějiny demokracie – jak té antické, tak té moderní (hlavně USA, ale i GB, Francie, a další), že i takové projevy politických zástupců k nim patří – a že právě demokracie se musí umět s nimi vyrovnat.
A že pokud ne, tak už to že neumí, poukazuje právě na její nestabilitu ..(třeba taková cenzura, omezování projevy řečníků v parlamentu, nebo snaha o jejich trestání, to pak jde rychle..).
A ta hlavní chyba ve větě „. vláda mohla tomuto ponížení demokracie snadno zabránit včasnou a otevřenou komunikací s veřejností i opozicí. “
Protože – komunikace v tomto (a řadě podobných příležitostí) byla a je jednostranná. Vláda se rozhodla že to tak udělá, a mediálně oznámila že to udělá, tak jak rozhodla. Tečka. Tu 100+x koaličních poslanců na to má , ti jí to odhlasují stejně jednohlasně a radostně, jako za starých dob poslanci ve FS…
Žádnou diskuzi o tom zda by se to nemělo dělat nějak jinak a přijímat argumenty oponentů vést nechtěla a nechce.
Tudíž a tím se vracíme zpátky, ty obstrukce jsou opravdu normální, v tom smyslu,, že vlastně už nic změnit nemohou. Pouze tím mediálně informují veřejnost, že vůbec nějaká opozice v parlamentu existuje, a má jiný názor… Až příjdou volby, tak si na to třeba řada z nich vzpomene…Tedy, třeba – pokud se náhodou ukáže, že tyhle protlačené „´kvazireformy“ byly téhle vládě pro kočku. Těch pár desítek ušetřených miliard, totiž ta vláda může utratit tak rychle na něco jiného, že si toho ani sama nevšimne ..A dluhy budou stejně a větš´í
To. co autor popisuje, je příštipkaření. 300 miliard Kč. na podporu FV panelů, které jen destabilizují síť chaotickým zapínáním a vypínáním a vyrobí v podstatě nic (letos v lednu vyrobily v průměru 1% instalovaného výkonu a v únoru se polepšily na dvě), to je alespoň korupce a rozkrádačka!
Don Pablo je závažím už od počátku vzniku vlády 5K a Fiala se dostal před nepříjemné dilema. Buď ohrozí svoji pozici v ODS (staří odsáci, památníci oposmlouvy a Klausovy éry mají stále vliv a půjdou mu po krku), anebo ohrozí celou vládu a bude hazardovat s budoucností země, která svůj prostor pro „dýchání“ vyčerpala během desetileté doby temna za vlády Burešova ANOfertu. Blažek musí jít a nijak se z toho vykličkovat nedá. Tohle za Fialu nikdo nevyřeší.
K valorizacím…To že je třeba redukce a zásadní reforma důchodového systému musí být zřejmé každému, kdo umí napočítat do tří. Problém není samotné krácení valorizace (i tak si důchodci polepší, na rozdíl od drtivé většiny pracujících), ale to, že nikdo nevidí, že by vláda odřezávala sádlo i v jiných oblastech. Vláda musí přijít s reformní smrští, která způsobí dietu i v dalších rezortech. Nic jiného než brutální řezničina nám rozpočet nesrovná. Na flikování není čas, je třeba řezat i do masa za cenu toho, že sedlina společnosti bude plnit náměstí !!!!
Pokud nechceme mít důchodce žebrající na ulicích, kradoucí rohlíky v supermarketech, nebo přepadající banky v naději, že se dostanou do basy, kde bude o ně alespoň postaráno, tak se jim na ty jejich už tak nízké důchody, moc sahat nedá.
Mohl byste nám tady nastínit nějakou smysluplnou reformu penzí?
Tím ale nemyslím nesmyslné spoření v různých fondech, kde nikdo za nic neručí a každý takovýto fond bude dříve či později vykraden.
Ááá vidím, že jste tématem zcela nepolíben…zkuste začít zde:
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-sociolog-daniel-prokop-jak-na-duchodovou-reformu-40425365
Tož dobre.
Jen malá výtka. Ty silné ročníky „Husákových dětí“ jsou 3 (slovy tři) silné ročníky způsobené zvýšenou podporou rodin s dětmi, po nichž následuje pokles pod normál, protože děti, co se měly narodit, už chodili do školek.
Jako strašák ale dobrý. Používá se to, jako by „Husákovy děti “ byla celá generace. Tedy ne používá – zneužívá!
Ve skutečnosti ani to není moc pravda. „Husákovy děti“ jsou termínovány na konec druhé demografické ozvěny první světové války, kdy porodnost šla přirozeně nahoru kvůli nástupu silných ročníků z konce druhé světové války a krátce po ní do plodného věku. Naprostá většina těch dětí by se narodila i bez podpory soudruha Husáka (argumentem pro to je skutečnost, že porodnost šla u nás nahoru i v průběhu války a okupace, protože doznívala první demografická ozvěna první světové války a do plodného věku šly ročníky, které se narodily po ní).
Ve skutečnosti,. pokud by to fungovalo, je podpora porodnosti v době, kdy jdou do plodného věku silné ročníky, pitomost, protože se tím jen rozkolísá demografická struktura populace. Správně by se měl dělat pravý opak, tedy podporovat porodnost u početně slabých ročníků.
Obávám se, že motivací této akce bylo akorát jakési předvedení „poručíme větru, dešti“ (a tedy i porodnosti) a jeho agitační využití.
Vypadá to, že když se neušetří na důchodcích po tisícikoruně, tak nám stát zbankrotuje. A když se ale pořádně navýší daně na potraviny, léky a pitnou vodu, tak už to bude v pohodě. To se pak ani nebude muset sahat na mimořádné zisky a dotace pro bohaté, aby se náhodou nenaštvali, jako Křetínský.
Jestli bych si dovolil připojit, v případě pana Blažka má pan Urban naprostou pravdu.
Jenomže – jak i zmíněno, nikoliv a pouze že by si ho vynutil ten arcilotr Zeman, ale ty vazby na něj měl samotný Fiala, a taky tedy špičky ODS.
V tom případě by asi byla výměna ve ministrů ve vládě dosti složitá, pokud by v tom chtěl Fiala jít proti špičkám vlastní strany. Silně hypoteticky, pokud by se vytvořil silný komplot v těch špičkách ODS proti samotnému Blažkovi – ale o tom asi ani slovo, takový zasloužilý spojenec se jim právě na tomto místě bude hodit..‘
A co se týče samotného generál prezidenta Pavla, byla by to opravdu silná politická osobnost, aby si sám vynucoval na premiérovi vlády demise profláknutých ministrů. Mimochodem, tu jeho politickou sílu uvidíme hned zítra – podepíše protlačenou změnu zákona o valorizacích důchodů- ANO, či NE. S Fialou a pětikoalicí, a nebo proti nim..Žádná třetí cesta už od zítřka nebude..