Jan Urban: Babišovi cizáci a slepota českých mocných
Už od 19. století patří obava z myšlenkové konfrontace s okolním světem k základní výbavě myšlení po česku. Ze vzdělanosti a nadnárodního rozhledu Josefa Dobrovského a Františka Palackého, z nichž každý ovládal více než deset cizích jazyků, nezůstalo nic. Obsahem „národní věci“ se staly jenom uplakaný patos a antiněmectví.
Nic, co není „naše“, nemůže být dobré, mravné, vlastenecké, nemůže „našim lidem“ poskytnout to správné vzdělání a nasměrování. A stejně tak nemůže být správný a pravdivý žádný názor, natož hodnocení našich postojů, které by přicházely ze světa za našimi hranicemi, už jenom proto, že, jak každý našinec ví, „nám nikdo nerozumí“ a „nemá nás rád“.
Tato sebezraňující krátkozrakost se stala už v 19. století téměř povinnou součástí českého veřejného života – a od samého počátku až dodnes největší a nejstálejší slabinou české „politiky“.
Nechceme sdílet naši zemi!
Český státoprávní šovinismus sice na konci první světové války dokázal přispět k vytvoření samostatného Československa, ale neuměl novou šanci přetvořit ve stabilní pozitivní politickou vizi. Česká politika se tak až do konce komunistické diktatury v roce 1989 nesetkala s možností a potřebou hledat pozitivní program a prostor nadnárodního uvažování.
Ani rituály postkomunistické parlamentní demokracie zatím nedokázaly tento stav proměnit. Stejný odpor ke světu se periodicky vynořoval v každé krizi posledních třiceti let a téměř vždy se jako bájný pták Fénix objevuje před volbami.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Nechceme sdílet naši zemi“, „Česká republika není kolonie Evropského parlamentu“, „Nikdo nám z Bruselu diktovat nebude“ – hřímá dnes předseda české vlády Andrej Babiš, který by jen stěží uživil svoje podnikání bez stamilionových dotací, které s jeho Agrofertem po mnoho let „sdílí“ Evropská unie.
Stejně, ba i hůř, mluví mnozí další čeští populisté – v KSČM, SPD a dalších těžko rozeznatelných pseudovlasteneckých spolcích naší politické scény.
Mnohem horší ovšem je, když se podobné hlasy a emoce čas od času objevují i mezi představiteli takzvaných demokratických stran. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) se ohradil proti rezoluci Evropského parlamentu kritizující nejenom doma tolerovaný střet zájmů premiéra, ale i nedostatky vymáhání práva v České republice: „Kdyby ta rezoluce byla jen kritikou Babiše a Agrofertu, pak ok. Ale pokus zpochybnit ve zmíněné rezoluci pod touto záminkou existenci právního státu v ČR, celý český justiční systém, fungování státní administrativy a dokonce zdejší mediální svobodu je pro mě nepřijatelné.“
Alexandr Vondra (také ODS) zase vlastenecky prohlásil, že sice pro rezoluci hlasoval, ale podle jeho vlastních slov „… se skřípěním zubů. Proč? Protože špinavé prádlo se má prát doma. Hrozí proto, že do Česka budou jezdit eurokomisaři hodnotit, zda náš justiční systém (nebo mediální politika, která je v textu zmíněna taky) odpovídá ‚evropským hodnotám‘. Přiznávám, že se mi taková představa vůbec nelíbí.“
Svobody jen někdy a pro někoho
Takže sedmnáct let (i déle) trvající soudní procesy, nespravedlivě odsouzení whistlebloweři, nestíhaná korupce, podvodné soutěže veřejných zakázek nebo oligarchizace vlastnictví médií a útoky na nezávislost médií veřejnoprávních – to všechno je v pořádku nejenom podle Andreje Babiše a nacionálních pseudovlastenců všech barev, ale i podle některých zástupců českých „demokratických stran“.
Obzvláště pikantní je to v případě Alexandra Vondry, bývalého disidenta a obránce lidských práv, který – kdysi v dávné minulosti – za jejich hájení neváhal jít do komunistického vězení.
Dokázali by se tito slepí „demokraté“ podívat do očí obětem české justiční zvůle Jiřímu Chytilovi, Petru Formanovi, Radimu Špačkovi, Evě Vorlíčkové, Tomáši Hudečkovi, Bohuslavu Svobodovi (mimochodem též členovi ODS) – a mnoha dalším, o jejichž osudy a kauzy se nikdy za posledních třicet let v politice nezajímali?
A jak by vysvětlili ponížení mezinárodně uznávaného českého soudce Roberta Fremra, který patnáct let působil jako soudce mezinárodního tribunálu pro zločiny v africké Rwandě a také jako první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu? Jenomže prezident Zeman, kterému byl soudce Fremr v roce 2020 navržen na předsedu Nejvyššího soudu, podle Fremrova vlastního svědectví, „v tom nic pozitivního nespatřoval, právě naopak“. A tak se z této mezinárodní právnické hvězdy stal pouhý místopředseda Vrchního soudu v Praze.
Má snad pan europoslanec Zahradil opravdu za to, že desítky let trvající podlézavá slepota státní administrativy k masivnímu rozkrádání fondů Evropské unie regionálními partičkami tehdy vládnoucích politických stran, především ODS a ČSSD, je známkou její funkčnosti, a tudíž nedotknutelnosti?
A stejně smutným a evropským hodnotám nepochopitelným případem je obsazování mediálních rad ve sněmovně, při kterém jenom slepý může nevidět zjevnou snahu nedemokratického bloku ANO-SPD-KSČM dosáhnout nadvlády nad veřejnoprávními médii a jejich podrobení politické moci podle maďarského či polského příkladu.
Dokud budou čeští „demokraté“ hájit práva a svobody jen někdy a jen pro někoho, budou evropské obavy a kritika českých (ne)pořádků na místě.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Nikým nevolená Ursula? Je to normální parlamentní demokracie, říká právník
Jan Urban: Maruška, čestná a spravedlivá? Nesloužila právu, ale mocným
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
118 komentářů
Slepota mocných je jistě nepříjemná, ovšem slepota voličů je přímo tragickou katastrofou celého národa!
Uvědomte si laskavě:
Piráti + STAN jsou pro mě nevolitelní, protože STAN pomohli odhlasovat církevní restituce.
SPOLU jsou pro mě nevolitelní, protože se na tom svinstvu podíleli také
KSČM jsou pro mě nevolitelní, protože 1948 – 1989; MMCH, KDU – ČSL se na tom podílela velmi aktivně také.
Takže už toho moc nezbývá, obávám se.
nikdy se Vám nebude líbit všechno, to prostě tak je, ale vybrat si z opozice lze, jen poslouchat, co říkají a myslet. ano byly velké chyby když dovolily strany oposmlouvu a Nečase, tak snad se vyvarují aby se už takových chyb nedopouštěly, ale co je tu dneska ukradený stát, to nemá obdoby.
V příští vládě bude Babiš s ODS (a s Okamurou)! Další oposmlouva na obzoru….
Z reálně volitelné opozice, která má současně vysokou pravděpodobnost se dostat do sněmovny zbývá SPD. Byť s nimi v řadě věcí také nesouhlasím, ale beru je jako nejmenší zlo.
Tím se všechno vysvětluje….!
Tak tedy v celé řadě věcí údajně s SPD nesouhlasíte, Pergille. Bohužel jsem ještě nezaznamenal ani jeden váš příspěvek, kde byste uvedl, že v případě SPD s něčím nesouhlasíte. Tak že celá řada věcí to jistě nebude.
to skeptik
Nesouhlasím např. s jejich odporem proti sňatkům GL párů. A našlo by se toho víc. (Budu si to muset osvěžit nahlédnutím do volebních programů.) Nicméně, jak už jsem napsal, tyhle věci by se daly korigovat referendem.
O referendech něco pro vás, Pergille:
Kniha: Gál, Zajac, Švolík: Dvadsaťpäť, strana 11, vydalo Artforum, Kozia 20, Bratislava, v roce 2014
Peter Zajac píše o referendech:
Štát, riadený referendami, by prestal byť právním štátom, lebo by sa v ňom stratila akákoľvek právna istota a stabilita. Ako to napísal Ludvík Vaculík, vôľa ľudu je vrtkavá. Je vydaná napospas okamžitým popudom a náladám rôznych, niekedy celkom malých záujmových skupín, schopných ovplyvniť a zmanipulovať verejnú mienku. Jednoducho povedané, cesta neobmedzených referend bez kvóra je najlepšie dlážděnou cestou dobrých úmyslov vedúcich do pekla, likvidujúcich v meně slobody slobodnú spoločnosť.
Takže chcete okrást Církev československou husitskou.
Nevolitelní jsou anonisti a ksčssd, kteří si chtěli nahrabat politické body na zpochybňování nápravy škod způsobených touto komunistickou zlodějinou, přičemž k této nápravě jsme přistoupili jako poslední ve střední Evropě.
Prakticky všechno, co církve, a zejména římskokatolická, měly, bylo získáno krádežemi, loupežemi a podvody.
„Zejména“ Církev československá husitská, kterou chcete okrást, neukradla nic.
Konkrétně tento názor je více než mylný. Tady opravdu nemáte pravdu, většina majetku církví byla získána (stejně jako u šlechty) ekonomickým rozvojem stávajícího. Jen pro příklad. Řádové sestry chodily pracovat za mzdu na polnosti místního feudála. Po několika letech měly společně našetřené nějaké peníze (měly díky asketickému životu velmi nízké náklady) a tak koupily statek (ruinu statku), kde začaly hospodařit. Po dalším desetiletí byla z ruiny funkční hospodářská jednotka a sestry začaly nakupovat přilehlé polnosti, když byly zrovna k mání. Po dvou generacích stál v místě klášter, který byl ekonomicky natolik stabilní, že zaměstnával i nějaké lidi z okolí.
Další častá varianta byla, že místní šlechta dala postavit kostel, klášter atd. a ten církvi darovala. Byl to oboustranně výhodný obchod, církev na oplátku zajišťovala služby, které by jinak místního feudála stály nemalé prostředky (špitály, sirotčince, duchovní péči atd.) a na svém panství je potřeboval.
Takhle vznikly mnohé církevní majetky a říkat, že církev vše nakradla je stejné, jako říkat, že všichni muslimové jsou teroristi, že všichni Rusové jsou komunisti, že všichni Vietnamci jsou obchodníci a všichni černoši nepřizpůsobiví dealeři drog atd. To s těmi muslimy pronesl onehdá pan prezident a rozhodně si nemyslím, že by se měl někdo inspirovat takto hloupě paušalizujícím pohledem na cokoli. Již to, že to pronesl právě náš prezident, by mělo být varováním 😉
to Dr. B
Problém je, že se živili především hlásáním lživého náboženství. Druhá věc je, že ty sestřičky, pokud pracovaly jak líčíte, pro toho feudála, měly daleko příznivější podmínky než poddaní (kteří např. za tu práci nic nedostávali), církevní majetky byly osvobozeny od části daní a měly spoustu dalších výhod.
Byl jsem v roce 1989 při tom, když OF zabíralo komunistům „Bílý dům“ v Brně (teď je tam poliklinika). Komunisté namítali, že si na něj vydělali ze stranických příspěvků, že to nešlo ze státních peněz. I bylo jim odpovězeno „Ano, ale komunisté z toho titulu, že byli členové vládnoucí strany měli mj. vyšší platy.“ (Příspěvky se počítaly jako určité procento ze mzdy, podobně jako ještě i nyní příspěvky do odborů.)
A citované konstatování ekonomického dopadu komunistických privilegií bylo naprosto reálné. Nějaká jeho obdoba by se dala zcela jistě aplikovat i na majetky církve.
A, MMCH, špitály, sirotčince apod. měli i pohané. U nás to nebylo, protože do přijetí křesťanství jsme byli rodová společnost, v níž tyto služby zajišťoval právě rod, nikoli státní či jiné společenské instituce. Ale tam, kde se pohanské země dostaly na vyšší stupeň organizovanosti, to měli i ti pohané, nejen předkřesťanské státy, ale např. i pohanská Litva. Křesťané tohle vše zlikvidovali a velice často to pak nahradili péčí na daleko nižší úrovni. A zpravidla tu spojili s totálním vymýváním mozků, pokud ne přímo se zločiny. V Irsku nedávno měli skandál, protože se provalilo, že v katolických zařízeních pro „padlé ženy“ byly zabity a tajně pochovány snad až dolní stovky (co se podařilo vyhrabat a spočítat) jejich dětí. Ne někdy ve středověku, ale v 60. letech minulého století. Některé z těch žen dodnes žijí a ve výpovědích (až se přestaly bát) popsaly věci, srovnatelné snad jen s děním v nacistických koncentrácích.
Křesťanům lze také vyčíst přetržení bylinkářské tradice (a lidové medicíny obecně), kterou nebyli s to ničím nahradit a v mnoha oblastech to není s to nahradit ani moderní medicína.
Tady k té diskusi „Dr.B, A.S. Pergill“
Když už je tu řeč o těch řádových sestrách, je možno poznamenat, že právě kláštery byly často iniciátory té tzv. středověké kolonizace v našich zemích (zhruba ve 12.
až 13.století), kdy např. oblast české kotliny byla původně samozřejmě mnohem méně zalidněná (a také lesnatější, příp. např. bažinatější) než dnes – a tedy i procesů, když trochu odbočím, s nimiž je ostatně spojován třeba i příchod německého obyvatelstva do našich pohraničních regionů… Ale tím se tedy ty kláštery měnily zároveň v zakladatele a vlastníky nových panství…
Jen bych uvedl jeden úplně zcela konkrétní příklad z jižní části středních Čech (Louňovice pod Blaníkem)… Tam byl těsně před polovinou 12.století založen ženský premonstrátský klášter, který byl centrem klášterního dominia až do husitských válek, kdy jej v roce 1420 vypálili husité z nikoliv vzdáleného Tábora… K městu Táboru pak jádro toho bývalého klášterního panství později připadlo, a až o dalších více než 100 let později, před polovinou 16.století, to panství získali Skuhrovští, rod náležející k nižší šlechtě. V 17.století ti Skuhrovští vymřeli v mužské linii, a jejich dědic nakonec to panství v roce 1672, podle své závěti, odkázal pražskému arcibiskupství – čili vlastně zpátky do církevních rukou.
Ještě bych dodal, že první pozemková reforma v roce 1924 sebrala tomu arcibiskupskému velkostatku (samozřejmě původnímu dominikálu, který zbýval z toho panství od roku 1848) skoro všechnu zemědělskou půdu a další (nejen přímo hospodářské) objekty, čili mu pak zůstávaly především jen lesy (a to přitom zrovna tenhle velkostatek byl tou pozemkovou reformou I. Republiky postižen více než bylo tehdy v případě církevních velkostatků standardem). Ty lesy zůstaly pak arcibiskupství až do komunistického znárodnění v roce 1949, s tím, že dneska tam pražské arcibiskupství zase nějaké lesní pozemky vlastní…
Čili takový namátkový konkrétní příklad, jak to mohlo být s vývojem majetků římskokatolické církve u nás v průběhu časů…
to ČERT
Problém spočívá mj. v tom, že ti kolonisté byli ve většině případů Němci a nakonec to vedlo k ohrožení existence českého národa.
Druhá věc je, že sice tu soudruzi nadávají na komunisty, ale Masaryk vzal církevníkům mnohdy podstatně víc a nikdo mu za to nenadává. Navíc velice dobře věděl, proč – snaha římskokatolické církve od Bílé hory po konec WW1 o genocidu slovanského obyvatelstva (nejen v tuzemsku, ale celé monarchii) je naprosto zjevná.
A.S. Pergill
Pokud jde o tu středověkou klášterní kolonizaci, tak ano, třeba i pro zřízení toho zmíněného středočeského premonstrátského kláštera byla dost rozhodující iniciativa z německého Porýní, resp. měly odtud přijít ty první jeptišky, apod.
Katolická církev byla jistě důležitou oporou moci habsburské, habsbursko-lotrinské dynastie, ale genocida (byť třeba nikoliv fyzická, ale řekněme kulturní, jazyková) slovanských národů…??? Mnohdy v Evropě, příp. i jinde můžeme naopak katolicismu přisoudit roli prakticky opačnou (viz i Poláci, kteří ke sklonku 18.století připadli zrovna pod nikoliv rakouskou/státně katolickou, ale pod ruskou/pravoslavnou nebo pruskou/protestantskou moc, a v jejichž případě se katolicismus nabízel jako prostředek národní identity)…
Jinak s tím, co jim „vzal Masaryk“… Ona ta pozemková reforma byla v první řadě dílo agrárníků (možná bychom mohli zvýraznit jméno Antonína Švehly), ale tak jistě, že něco takového tu po roce 1918 byl takový obecnější zájem, a jistě, že Masaryk jako nejvyšší autorita to prakticky „posvětil“…
Ale tak ještě spíš to mířilo proti majetkům šlechtických rodů (viz i odkaz na pobělohorské konfiskace) než na majetek církve, který ve srovnání s tím nebyl tak obrovský – a přitom v Čechách (jistě i s ohledem na hlubší historický vývoj, kde musíme jít až k husitské epoše) byl jeho podíl méně výrazný než na Moravě. Třeba i konkrétně olomoucké arcibiskupství bylo v roce 1918 rozhodně větším pozemkovým vlastníkem než arcibiskupství pražské…
to ČERT
Ano, Polsko mělo jiný historický vývoj. Ty aktivity ŘKC se dají ovšem alespoň zčásti vyložit jako práce proti konkurenčním církvím (pravoslavné a protestantské), stejně tak i katolicismus u Lužických Srbů žijících v protestantském prostředí (a posléze v komunistické NDR).
Nicméně u nás se ŘKC naprosto jednoznačně podílela na germanizačních snahách a pár vlasteneckých kněží, působících spíše jako disidenti, to moc nevytrhlo. Už proto, že nejcennější příslušníci tohoto národy byli protestanti, zatímco k římskému katolicismu se hlásila původně téměř výlučně bezcenná lůza. I Bible Kralická, díky níž jsme jeden z mála národů, co mají Bibli přeloženu do svého jazyka z originálních textů (i anglicky mluvící národy se musely spokojit s do angličtiny přeloženou vulgátou, dtto Němci), byla protestantský projekt.
Přesně takhle vypadá ta slepota voličů!
Takže „neslepí“ voliči jsou ti, co tyhle gauneřiny „zavedených“ politických stran nevidí?
…. Jako obdivovatel SPD mě už nezajímáte!
Tondachu, nejsem obdivovatel, jen konstatuji „nejmenší zlo“. Se spoustou věcí v jejich programu nesouhlasím, nicméně pokud by se jim podařilo prosadit zákon o obecném referendu (v tomto punktu je podporuji stoprocentně), tak by se daly většinou korigovat.,
výmluvy že někdo něco nevolitelný, naprostá většina „stran“ u nás, jestli so to tak vůbec dá nazvat, jsou lidé bez plánu, bez politiky, populisté co nemají nic jeného než prázdné sliby
STAN a piráti mají skvělý plan se spoustu body a rozsáhlým popisem každé problematiky, jsou to lidé co nám přinášejí šanci na návrat do nějakého normálního politického fungování
SPOLU ikdyž je tam o dost méně čerstvého vítru je také plnohodnotná volba
cokoliv jiného v současné době je bohužel vyhazov hlasu
1. V tom 19. století nám opravdu nezbývalo nic jiného, než vyhraňování se vůči Němcům jako největšímu vnitrostátnímu i zahraničnímu riziku.
MMCH ten multilinguální Palacký byl produkt protestantského školství, které římskokatolická církev ve spolupráci s proněmecky smýšlejícími Habsburky úspěšně zlikvidovala. Jak vypadala římskokatoilická škola pro české „podlidi“ je popsáno názorně v Babičce od Boženy Němcové.
A ještě jednou MMCH: Kdyby se František Josef I nenechal zastrašit německými nacionalisty a nezrušil Badeniho jazykovou reformu, mohlo Rakousko – Uhersko přežít.
2. Je rozdíl mezi těmi, kdo sem přišli žít, pracovat a sdílet naše hodnoty (i s malým přizpůsobením se tam, kde jejich původní nejsou zcela totožné), a těmi, kdo sem přišli brát sociální dávky a vnucovat nám své „hodnoty“, nekompatibilní s hodnotami evropské civilizace. A pokud někdo mezi těmito druhy imigrantů nerozlišuje (či spíš to předstírá či odmítá), tomu prostě nelze absolutně věřit. V ničem.
3. Pokud se týká onoho sporu o Babiše a dotace: Babiš vyhověl požadavkům českých zákonů. Nikde není psáno, že by u nás měly platit zákony nějakých národů, které nesou vinu za holokaust a podobné příšernosti.
4. Rwanda je trochu složitější problém: Hutuové se pokusili dostat ze zotročení Tutsii. Tutsiů je, či bylo, ve Rwandě kolem 10 procent a původně měli 100% zastoupení ve vládě a před oním konfliktem mírovými prostředky vynucený poměr 50:50 považovali za něco nepřijatelného. Tato situace prostě ke konfliktu musela dospět.
Z trochou zjednodušení lze tamní spor a následné krveprolití porovnat s procesem, kterým se naši předkové vymanili z pod jha Avarů, protože poměry za Avarské okupace našich zemí a poměry ve Rwandě byly dost podobné. A s trochou nadsázky můžeme konstatovat, že je dobře, že tehdy neexistovala žádná OSN, jejíž modré přílby by porazily Sámovu armádu a nás vrátily zpět do avarského otroctví. Z tohoto důvodu bych také neměl žaludek na to, abych se účastnil nějakých soudů v této zemi (on i ten Sámo byl z hlediska dnešních multikulturalistů zločinec).
Jednu pozitivní informaci ovšem události ve Rwandě přinesly: Lze jimi zpochybnit Fredegarovu kroniku, která úspěch vzpoury Slovanů proti Avarům připisuje slovansko – avarským míšencům, kteří nebyli spokojeni s podřadným postavením a údajně tuto vzpouru vyvolali a vedli. Ve Rwandě byly smíšené páry a jejich potomci naopak předmětem nekompromisní likvidace ze strany obou bojujících etnik. Lze důvodně předpokládat, že podobně dopadli i ti avarsko – slovanští míšenci. Ostatně, v našich genech (a v kosterníách nálezech z dob po Sámovi) po nich není ani stopy (respektive to, co v našich genech je avarského původu, pochází z pozdější doby a vektory avarských genů byli patrně Maďaři).
ad 3!
V žádném českém zákoně není ani slovo o svěřenských fondech, natož ještě spravovaných manželkou!
A i to ostatní jsou nesmysly!
V civilizovaných státech platí, že co není zákonem zakázáno, je povoleno. V totalitách platí, že povoleno je jen to, co výslovně povoluje nějaký zákon.
Jestli bych si dovolil historickou poznámku k 1) Ve skutečnosti jsme se totiž v tom 19.století nacionálně vyhraňovali velice málo . .Ve srovnání s takovými Uhry, kterým se podařilo si politicky vynutit v rámci rakouské říše známý dualismus R-U.
Pokud by si to už tehdy „tvrdě nacionálně“ dokázali vynutit na Vídni i Češi, mohla tu už tehdy vzniknout poměrně silná federativní a rovnoprávná říše, a dějiny mohly jít jinak.
Pro připomínku, ta federativní říše, kterou o půl století později sliboval (leč pouze sliboval) Karel I když nastoupil na trůn během první světové – ovšem tehdy už nebyla šance ji vytvořit, a ani už o ní nikdo nestál, dokonce ani ti Maďaři ne…
To vyrovnání ztroskotalo na sudetských (ale i vnitrozemských) Němcích. Pokud by se nebyli Habsburkové chovali jako jejich pimprlata, mohli tu vládnout dodnes.
Hořká pravda pane Tondachu. Jeden úryvek z knihy vystihující český národ:
Karel Hvížďala, Vlčice, kniha rozhovorů Karla Hvížďaly s Magdou Vašáryovou a Ivou Brožovou, vydala Mladá fronta v roce 2019, strana 253 elektronické verze knihy:
Brožová: Občané mají takovou vládu, jakou si zaslouží. Dokud se občané budou zajímat především o slevy v obchodech, pak se nemohou divit, že s nimi budou mocní cvičit.
… no tak je z toho vidět, že zřejmě Iva Brožová se o slevy vůbec nemusela zajímat ( a to možná trvá i dosud). On plat šéfa nejvyššího soudu není nutný si „vybojovávat“ přes odbory… Mohla třeba – jako výkonný orgán, ty slevy úplně zakázat, když se jí zřejmě vnitřně příčí…
Potvrzuješ pravdivost toho, co řekla!
Nikoli, ta dáma je prostě zcela mimo realitu. Existuje něco jako Maslowova (doufám, že to moc nekomolím) pyramida hodnot. Lidi, kteří nemají co do huby a kde bydlet (což je bazál té pyramidy), nějaké složité aspekty volebních programů (což je někde na její špičce). Prostě „potrestají“ ty strany, za jejichž vlády se do té situace dostali (pokud vůbec půjdou volit).
Jistě, není pochyb o tom, že díky vládám s burešovou účastí přišla řada lidí o holé živobytí. Na dávkách závislí a důchodci sledující TV barandov, kteří se nechají opít pětistovkou (zatím co s druhé kapsy jim bureš vytáhne tisícovku) tuhle zkušenost neudělali.
to Pavel
V důsledku covid krize, na níž se Babiš zcela jistě podepsal. Zejména tím, že se nechal oblbnout skupinou MeSES, pod jejíž taktovkou jsme během nesmyslných lockdownů (způsobujících krachy mnoha ekonomických subjektů) nahrabali skoro největší relativní počet covidových nebožtíků na světě.
Vyčítat se mu dá ovšem (jako neodborníkovi) pouze to, že včas nepoznal, že mu radí špatně (ať už z jakéhokoli důvodu) a nezbavil se jich.
pergill
Jinými slovy jste nepochopil, že bureše oblbnout nikdo nemůže, a určitě ne skupina na slovo vzatých odborníků. Za prvé, za své zblnutí je bureš zodpovědný sám (případně se na něm vážně podepsali jeho rodiče) a za druhé, bureš se jakýmkoli odborníkům vyhýbá na sto kilometrů a dává přednost hysterickým výlevům, vydáváním právních předpisů, že by i student prvního ročník plzeňských práv zvládl lepší a obecně chování ala lesní včela.
Bohužel, fráze „.. Občané mají takovou vládu, jakou si zaslouží.“ má asi tak stejnou cenu jako ono uřvané „Kdybych to byl býval věděl, tak bych tam nechodil“ z Knoflíkové války.
Voliči vůbec vládu nevolí, tu si dohadují parlamentní strany mezi sebou až po volbách. S tím už nemají lidi nic společného..
Takže potvrzujete, že diletanta bureše nikdo premiérem nezvolil.
Bývá zvykem, že šéf nejsilnější strany se jako první pokusí sestavit vládu, a pokud se mu to podaří, je v ní zpravidla premiérem. Takže hlasy pro ANO = hlasy pro Babiše na postu premiéra.
Co bývá zvykem je irelevantní … tento zvyk zavedl soudruh zeman v případě ústavy. Každopádně platí že bureš (tedy zločinec se kterým nikdo nechce nic mít) na místě premiéra = nulový koaliční potenciál.
Erik Tabery, Opuštěná společnost, Česká cesta od Masaryka po Babiše, vydalo Nakladatelství Paseka v Praze roku 2017, strana 250 elektronické verze:
Stále ale platí, že největší rizika, kterým čelí Česká republika máme v rukou my sami. Zapojme představivost, co všechno je ve hře. Často je slyšet: neblázněte, dnes už je jiná doba, nic vážného se nemůže stát. Jenže stát se může všechno, čemu se rozhodneme nezabránit. I Peroutka za první republiky psal, že u nás nemůže být totalita, protože to není v naší nátuře. Mýlil se, a navíc jsme se do ní v roce 1948 sami uvrhli. V roce 1969 spousta lidí věřila, že i když tu jsou Sověti, zpátky už vývoj nepůjde – a bohužel neměli pravdu: nový okupační režim byl ještě ničivější a rozkladnější než jeho totalitní předloha.
Je to jen chvíle, kdy tolik lidí tvrdilo, že expanzivní ambice Ruska jsou nesmysl a straší tím jenom ti, co nemají rádi Vladimíra Putina. Netrvalo dlouho a Rusové obsadili ukrajinský Krym. A brzy na to Putinovi vojáci zahájili násilné akce s cílem odtrhnout a přičlenit k Rusku východní území Ukrajiny. Je zajímavé, kolik lidí si na to vmžiku zvyklo jako na normální stav, ale přitom znovu a znovu říkají o dalších rizicích: to nehrozí.
… ano, ano, Rusové „obsadili“ Rusy na Krymu a ti se tam dennodenně bouří proti tomuto stavu ( a v tom je podporuje naše MZV a Šimon Pánek s Člověkem v tísni a Petruška Šustrová vytváří spolek „Občanský Krym“, atd. atd.)… A EU podporuje etnické Rusy na Krymu a připravuje další sankce na Rusko…
Rusko obsadilo území Ukrajiny! Taky bys plácal nesmysly, kdyby Němci obsadili Němce v Sudetech?
Tondachu, a že ten Krym „daroval“ Ukrajině nějaký ožrala jménem Chruščov v opileckém rozpoložení. kdy si možná chtěl vylepšit image za státem řízený hladomor ve 30. letech (na němž se aktivně podílel), vám nevadí? A že od osvobození severního břehu Černého moře od Zlaté hordy to bylo kontinuálně ruské území (a nezměnila na tom nic ani Krymská válka, která stála Rusko statisíce obětí), to je taky nic?
Začátkem devadesátých let ve smlouvě s Ukrajinou Rusové potvrdili přesně to, co ožrala Chruščov Ukrajině daroval. Tehdy žádný ožrala v ruském vedení výhrady proti tomuto dárku ožraly Chruščova Ukrajině neměl a smlouvu s Ukrajinou podepsal.
Skeptiku, že by to podepsal Jelcin, napojený vodkou až mu tekla z uší?
A i kdyby to byla pravda, občané Krymu se chtěli od Ukrajiny oddělit (z mnoha důvodů, mj. příprava „jazykového zákona“, podpora islámských extrémistů ze strany ukrajinské vlády a mnoho dalšího). |Poté se spojili s Ruskem. Stejným způsobem, už jsem to tu zmínil, přešel Texas z Mexika do USA.
To je taková pitomost, jako tvrdit, že Husák daroval kdysi Česku Slovensko! Vždyť to byl jeden stát, jmenoval se SSSR, ty chytráku!
pro Skeptik 16.6.
to je sice pravda, ale puč na Ukrajině 2014 to všechno změnil a to definitivně. Pokud by puč nebyl, tak by život na Ukrajině pokračoval stejně ponuře – a možná i hůře, ale volby by proběhly v normálním termínu a nastoupil by možná nový prezident, respektive by se zvýšila pravomoc parlamentu, který byl už dojednán za prezidentství Janukovyče… To se pučem změnilo a následně vyřešilo. A koneckonců to potvrdil i film Klusáka a Remundy, který byl natočen s „oběma“ stranami konfliktu a právě ta „doněcko-luhanská uvedla, že pokud by proběhly původně dohodnuté volby Janukovyče + 3 ministrů (Něm+Pol+Fr), tak žádná „vzpoura u nich“ by se nekonala…
Tondachu,
mimo jiné měla Ukrajina samostatné zastoupení v OSN. A hranice mezi svazovými republikami byly i za SSSR, v letadlech z Ukrajiny se hlásilo rusky a ukrajinsky, z Kazachstánu zase rusky a kazašsky. I např. paneláky byly jiné.
Josefe, v té smlouvě mezi Ukrajinou a Ruskem z devadesátých let nebylo absolutně vůbec nic o tom, že pokud se na Ukrajině změní vláda, tak platnost smlouvy končí. Změna vlády, kterou vy nazýváte pučem, neměla na platnost smlouvy žádný vliv. Obraťte se na nějakého studenta práv, ten vám to vysvětlí.
Skeptiku
vláda na Ukrajině se změnila na silně protiruskou. Nastala podobná situace, jako kdybychom my měli smlouvu s Výmarskou republikou a pak se v Německu zmocnil vlády Hitler.
Pergille, jednak tu protiruskou vládu na Ukrajině si svým chováním vůči Ukrajincům vypěstovali Rusové sami a jednak nic o tom, že smlouva platí pouze do té doby, dokud bude v Kyjevě proruská vláda, ve smlouvě není. Smlouvy uzavřené mezi USA a Sovětským svazem nebo později Ruskem platí, přestože vláda USA má co do proruskosti hodně daleko. Stejně tak smlouvy mezi ostatními západními zeměmi a Sovětským svazem či Ruskem.
Pergille, samostatným zastoupením Ukrajiny v OSN jste se už v minulosti v jiném příspěvku oháněl. Připomněl jsem vám tehdy, že samostatné zastoupení v OSN si nevymohli Ukrajina a Bělorusko, ale vymohl si jej Stalin, aby měl při hlasování v OSN více hlasů. Byl to prostě pouhý Stalinův švindl.
Skeptiku,
dohoda může ztratit platnost de facto, pokud se drasticky změní podmínky, za nichž vznikla.
S tou Stalinovou fintou zcela jistě souhlas, ale přece jen byla Ukrajina Rusku alespoň formálně dál než jiné svazové republiky.
Navíc Ukrajina některé své povinnosti v rámci uvedené dohody neplnila.
Jinými slovy další perigllovy fantamagorie, tentokrát na téma Ukrajiny. Za prvé, žádný Chruščov, ale ÚV KSSS a žádné darování ale výměna za Taganrogskou oblast. Na vnitropolitickou situaci Ukrajiny, která s rusáckem neměla nic společného, a vyvinula se jen a pouze z totální nespokojenosti z vlády megazloděje janukovyč se vymlouvají jen ti, co nechtějí vidět další rusácké porušení mezinárodní smlouvy.
Není mi nic známo o povinnostech, které údajně Ukrajina podle vás neplnila a není mi nic známo, že by Rusko Ukrajině nějaké neplnění povinností vytklo. Pokud byl někdo, kdo plnění povinností porušil, tak to bylo Rusko a to především v roce 2014 a později. A že byla Ukrajina svým zastoupením v OSN v době Sovětského svazu alespoň formálně Rusku dále, než jiné svazové republiky, bylo Ukrajině starou belu platné.
skeptiku,
dohody z Minsku porušuje a porušovala především Ukrajina. Shoduje se na tom spousta institucí (vč. OSN).
Pergille, že Ukrajina neplní Minské dohody tvrdí Moskva. OSN pouze diplomaticky konstatuje, že Minské dohody porušují obě strany. Nedivím se, jestliže Ukrajinci odpoví, když Moskvou podporovaní a financovaní rebelové na východě Ukrajiny Minské dohody poruší. Mě by také pořádně nadzvedlo, kdyby doslova několik málo hodin po uzavření příměří po mně začali z východu rebelové střílet.
Když je porušují „obě strany“, tak je tedy Ukrajina porušuje, ne?
Jestliže Pergille Minskou dohodu poruší první Ruskem podporovaní rebelové, těžko mohou chtít od Ukrajiny, aby takové porušení nechala bez odpovědi. Pokud vám někdo Pergille vrazí facku, také mu ji nejspíš vrátíte.
Nemá smysl přecházet od jednoho ideologického extrému ke druhému. Je samozřejmě pravda že je u nás řada nedostatků – zmíněných i jiných, ovšem bylo by značně naivní očekávat že je za nás mnohem lépe a rychleji vyřeší ta milá hodná a drahá Evropská unie, pokud jí k tomu dáme pravomoci.:))))
Erik Tabery, Opuštěná společnost, Česká cesta od Masaryka po Babiše, vydalo Nakladatelství Paseka v Praze roku 2017, strana 244 elektronické verze:
Kdekoli byla demokracie zdiskreditována, stalo se to tím, že lid si nedovedl zvolit rozumově a mravně kvalifikované zástupce. S činností špatně vybraných zástupců byl pak přirozeně nespokojen, ale místo aby si demokracii spravil, pojal k ní nedůvěru a strpěl, aby o ni přišel.
Skeptik, Tabery….. a čo také rozumietě pod pojmom “ zdiskreditovaná demográcia“? Jak zdiskreditovaná? Jaké jsou znaky zdiskreditované demokracie? Hovortě….!
Právě slovákem Babišem je zdiskreditována a jeho blbý řeči jsou jejím znakem!
Ale to už právě nemá s demokracií v pravém významu mnoho společného. Demokracie buďto je, anebo není. To je jako s tou těhotnou ženou…. Prostě zdiskreditovaná demokracie už není demokracie.
Zdiskreditovaná demokracie demokracií sice ještě stále je, jenže má už na kahánku, protože v ní lidé přestávají věřit.
Skeptiku,
tohle je problém, protože nejde o diskreditaci (respektive ne jen o ni). Ti, co se prohlašují za demokraty, v reálu proti ní bojují. A řada naprosto škodlivých aktivit je vydávána za demokracii, ačkoli s demokracií nemají nic společného, naopak jdou proti ní.
V EU (protože to není jen naše specifikum) může dojít k tomu, k čemu došlo ve Výmarské republice. Že totiž nakonec demokracii (pro její silné zdiskreditování) nikdo nechtěl, a šlo jen o to, která totalita ji nahradí. Zda Thalmann nebo Hitler.
V té EU je to komplikováno také tím, že některé státy mají silnější a delší demokratické tradice než jiné. Např. státy z území bývalé podunajské monarchie mají silnější a delší demokratické tradice než Německo a některé další státy ze steré E12. U toho Německa je ještě i ten problém, že v západní části jim byla demokracie v podstatě vnucena okupačními vojsky, zatímco osis si mohli rochnit v režimu velmi kompatibilnímu s tím, co byl v roce 1945 poražen.
Tak tedy ještě jeden úryvek z knihy pro vás, Pergille, ale nejen pro vás:
Kniha: Gál, Zajac, Švolík: Dvadsaťpäť, strana 83, vydalo Artforum, Kozia 20, Bratislava v roce 2014
Fedor Gál v kapitole Slobodná voľba na straně 83 cituje filozofa a politika Alexise De Tocqueville (1802-1859) a píše o demokracii:
Filozof a politik Alexis De Tocqueville (1805 – 1859) svojho času konštatoval: „Nikto niemôže s úspechom bojovať proti duchu doby a svojej krajiny, aj keby šlo o akého mocného člověka.“ V každom prípade vzdávam hold demokracii a jej súčasnej, tisíckrát opľutej podobe. Umožňuje kanalizáciu negatívnych emócií bez potokov krvi – verejným diškurzom. To, samozrejme, neznamená, že šíriteľov negatívnych emócií ubúda. Mnohí z nich čakajú, kým príde ich deň.
To skeptik : skeptiku, co myslíte, nemůže ta skutečná demokracie být diskriminována například nadřazením nařízení EK nad ústavní zákon členské země EU? O to se totiž nyní hraje ve sporu Polska s EU. Polský ústavní soud to chce přezkoumat a z Bruselu se ihned ozvalo ostré varování a vyhrožování sankcemi. To není diskriminace demokracie?!
Skeptiku,
souhlas s Pavlem Liškou. Jakmile budou dekrety nikým nevolených a nikomu neodpovědných úředníků nadřazeny vůli občanů, přestává demokracie existovat.
Čili buď si jasně stanovíme, že naše zákony jsou nadřazeny zákonům EU, alespoň na našem území, nebo nastane konec demokracie. \protože EU není demokratická a i kdyby se snažila, tak ani být nemůže.
Pavle Liško, s něčím takovým ale Poláci souhlasili, než se referendem rozhodli do Evropské unie vstoupit. A toto pravidlo neplatí pouze pro Poláky, ale pro všechny státy EU.
skeptiku,
hlasovali jsme (my i Poláci) o vstup do předlisabonské EU, kde se o nějakých zákonech nemluvilo. Lisabonská smlouva EU tak zásadně změnila, že by bývalo bylo korektní nové referendum (patrně by skončilo pro Brusel špatně).
Nicméně i v současnosti jsou ústava a ústavní zákony nadřazeny befélům bruselského úřednictva a ve vztahu k normálním zákonům je situace ne zcela jasná. Proto byl také tlak na to, aby se držení zbraní na svou obranu, případně obranu ústavního pořádku, stalo ústavním zákonem.
Skeptiku,
Pergill Vám to vysvětlil za mne. Proto by bylo fér to referendum o setrvání v EU. Dnešní EU je něco zcela jiného než EU, do které jsme vstupovali. Mimochodem též referendem a divte se, i já hlasoval „pro“ vstup.
Já hlasoval proti, protože většina z toho, co nám na EU vadí, už v jakési zárodečné podobě v době našeho hlasování přítomná byla, a kdo si dal tu práci, tak to musel vidět.
K Lisabonské smlouvě přistoupili námi zvolení představitelé, stejně tak v Polsku k Lisabonské smlouvě přistoupili představitelé zvolení Poláky. Je tudíž jak pro nás, tak pro Poláky závazná.
Od 7 let jsem žil,studoval a pracoval v socializmu.Generace mých rodičů a moje vytvořila po válce postupně zemi s vyspělým průmyslem,zdravotnictvím,kvalitním školstvím,sociálním systémem,soběstačným zemědělstvím,zaměstnáním a bydlením pro všechny.Pomohla Slovensko změnit z chudé agrární země na průmyslovou s vyspělou infrastrukturou a stejnou živ.úrovní.Lidé si tento systém většinově zvolili po zkušenostech z 1.republiky,hospodářskou krizí s milionem nezaměstnaných,s Mnichovskou zradou našich „přátel“,německou okupací /té padlo za oběť 240 tisíc občanů/ i rozhodující rolí RA v našem osvobození četně vítězství nad Německem.Kdo byl přítel a kdo nepřítel?Každá společnost prochází vývojem i v mezinárodních souvislostech a potřebuje na ně včas reagovat.Protože se to v 80.letech nepodařilo přišel Listopad.S ním naděje na řešení.Bohužel podle mínění značné části národa jsme ji promarnili.Změna režimu přinesla úpadek hospodářský/nemáme českou banku,prodej ovládly cizí řetězce,ztratili jsme soběstačnost potravinovou,průmysl z části zničili,dílem prodali cizím stejně jako přírodní zdroje/,Zbytečné rozdělení republiky a nehájenístátních zájmů.Slibované přibližování živ.úrovně přesto že roste i naše k nejvyspělejším státům se nekoná.Nerosteme rychleji než oni.Také proto,že plody naší práce ve výši 300 – 500 miliard ročně odchází cizímu majiteli. Největší škodu tento vývoj přinesl v rozdělení společnosti.Přeto,že ve volbách od roku 2013 /krajských,sněmovních i prezidentských/ vítězí voliči kteří si přejí změnu tohoto stavu nedochází k ní proto,že sdělovací prostředky včetně ČT ovládají „staré struktury“.Nenechají nit suchou na demokraticky zvolených politicích,vládě i prezidentovi přesto,že se v posledních 8 letech velmi dařilo. Rostlo HDP,platy,důchody,snížilo se zadlužení a rozpočet byl v průměru let 2016 – 2019 VYROVNANÝ !! To vše ukončil COVID. Teď nastane boj o voliče do říjnových voleb.Bude plný demagogie,faulů,lží a urážek i snahy demobloku a jejich spřátelených médií navrátit moc do rukou té pravice, která za 20 let způsobila výše uvedené.Volič v této situaci se bude muset pečlivě rozhodovat zda jim podlehne,či uplatní vlastní rozum a nedá hlas další destrukci.
Ceskoslovensko patrilo meti prumyslove nejvyspelesti staty Evropy uz v roce 1918. Vami popisovana era „socializmu“ naopak znamenala v mezistatnim srovnani vyrazny propad…
… no před asi 3-4 lety mluvil na ČT 24 Jaroslav Ungermann (dnes zřejmě poradce předsedy vlády ?) mj. o tom, že za doby socialismu jsme dokázali například vybudovat v cizině investiční celky „od výkresu až po předání“ – a to už dnes dávno padlo, protože jsme dnes max.“příštipkáři“ bez konečného cenového profitu, který jde jinam… Já vždycky při tomto hořekování, že za I. republiky jsme byli špička ( a to asi určitě bylo !), tak si vizuálně „přejíždím“ naši republiku (ČR) od západu na východ a vzpomínám co se v těch městech tehdy dělalo ( třeba Cheb – Eska, Kovo, Luby+Kraslice – hudební nástroje Cremona,Amati, Rotava + Ostrov n.Ohří -trolejbusy, Vejprty – palet.vozíky, atd., a např. sever Děčín – Desta + Ferox, atd. atd.)
Ano, podle čísel to tak určitě je. Ovšem dokážete mi říct, co velkého , na co můžeme být skutečně hrdí, jsme po Listopadu – sami – dokázali u nás vybudovat ? Dálnice…. Rychlovlaky…. Dostavba JE…. Nějaký průmyslový gigant v českých rukou ? …. Světová česká značka jako Baťa ? …. Nic, bohužel….., velké nic…. Možná tak Linet, Avast, Škoda tranportation…. ale to vše je – při vší úctě – pořád jen druhá až třetí světová liga.
Bohužel, neschopnost polistopadových vlád nahrává právě podobným názorům jako má pan Hošek a TOHLE ( + korupce apod. ) směřuje voliče k volbě protestních a nesystémových stran .
Máte pravdu! Taková Linda Bartošová, Zuzana Tvarůžková i třeba Barbora Kroužková na ČT24 jsou samé staré struktury!
Plete dohromady zpravodajství a Česko televizi!
Česká televize je jedna z nejlepších v Evropě! Včetně zpravodajské ČT24!
Opět důkaz,že titul neznamená rozum.
No a dokud bude těmto mýtům většina (slovanských) Čechů věřit, dotud se nic nezmění a život si nezlepší.
Kdysi jsme se na střední škole museli v hodinách občanské výchovy seznámit s Poučením z krizového vývoje ve straně a společnosti, stvořeném po sovětské okupaci. Duch tohoto „poučení“ velmi silně čiší i z vašeho textu. Měl jste silnou inspiraci. Nabídněte svůj příspěvek Haló novinám. Určitě po něm skočí a dostanete jistě pěkný honorář.
Hmmm….. Tak ke vzniku našeho státu vedl „státoprávní šovinismus“…. Jsem zvědav, jak dlouho ještě bude 28.říjen státním Svátkem a kdy budeme odstraňovat sochy TGM.
Vlastní stát máme, přátele však nikoliv. Sochy bych rozhodně neodstraňoval, 100 starou historii stejně nezměníte.
Pamatuji si z 50 let p. Wagenknechta, j ak těžce chodil po našem městě a někteří moji vrstevníci na něj pokrikovali „Srbové jsou s—e“, to jej vždy strašně rozcililo, že lapal po dechu a volal SNB. Prodělal zranění ve Velké válce, můj otec byl v té dobe již mrtev, také na nasledky zranění. Nepreji jmenovcí senatorovi Wagenknechtovi něco podobného, chová se jako ti kluci z našeho města v padesátých letech, doby temná.
„Má snad pan europoslanec Zahradil opravdu za to, že desítky let trvající podlézavá slepota státní administrativy k masivnímu rozkrádání fondů Evropské unie regionálními partičkami tehdy vládnoucích politických stran, především ODS a ČSSD, je známkou její funkčnosti, a tudíž nedotknutelnosti?“
—
Za sebe přidám Babiše a Agrofert… 🙁
Jaká krádež, když si jen bereme zpět peníze, které jsme do molocha jménem EU museli nacpat? A EUrodotace jsou bez podvádění nedosažitelné. Pro nikoho a nikde.
Pergille, nevím zda byl Jelcin ožralý právě v momentě podpisu smlouvy s Ukrajinou, v každém případě tu smlouvu podepsal, ať už byl ožralý nebo střízlivý. Smlouva byla ratifikována a nabyla platnosti. Nevím také, zda byl ožralý Putin, když zelené mužíky na Krym posílal nebo zda tak učinil ve stavu střízlivém. V Rusku si člověk v tomto ohledu nikdy nemůže být tak docela jist. V každém případě Putin na Krym zelené mužíky poslal. Srovnávat Texas v v první polovině devatenáctého století a Krym ve století dvacátém prvním dokáže pouze Pergill. Ostatně Texas se odpojil od Mexika a stal se nezávislým státem. K USA se Texas připojil dobrovolně a bez zelených mužíků až v roce 1845.
Krym se také odpojil od Ukrajiny a stal se nezávislým státem. Akorát se k tomu Rusku připojil rychleji.
A jaký že to byl Krym samostatným státem, jestliže v něm vládli zelení mužíci vyslaní Putinem?
Takže krymský parlament a vládu tvořili „zelení mužíci“?
A on parlament a vláda na Krymu nebyli zelenými mužíky ovládáni?
Sotva.
Nicméně si dovedu představit, že tam byli, aby se Ukrajina nepokusila o něco, co udělali Španělé v Katalánsku.
Berte to ryze pragmaticky:
Pro odchod bylo ruskojazyčné obyvatelstvo, kterého je tam většina. Pro odchod byli Krymští Tataři (většinou), protože nechtěli, aby jim vládli islámští extrémisté. Pro odchod byla i část ukrajinskojazyčného obyvatelstva, protože oprávněně čekala zvednutí životní úrovně, bezpečnosti apod.
Takže na to hlasování proti odchodu moc lidí nezbývalo.
Aha, tak tvrdíte že „sotva“. Buď tedy nejste ochoten přiznat, že jak parlament, tak vláda zelenými mužíky ovládány byli, nebo tuto možnost i připouštíte. Ostatně vždyť přesně podle stejného scénáře byly v srpnu 1968 „zelenými mužíky“ ovládnuty i instituce u nás. U nás se sice nekonalo žádné referendum, ale asi za dva nebo tři roky se konaly volby, kde voliči tyto“ zelenými mužíky“ ovládané instituce většinou 99,9 % hlasů podpořili. Po takové zkušenosti si lze jen těžko představit, že tomu bylo na Krymu jinak.
to skeptik
Kdyby se skutečně něco takového odehrálo, tak by se to už dávno provalilo. Vysvětlil jsem vám, že naprostá většina obyvatel Krymu neměla důvod v Ukrajině setrvat. Z tohoto důvodu považuji představy o tom, jak obyvatelé Krymu hlasovali pod ruskými bajonety (jako např. obyvatelé Podkarpatské Ukrajiny v roce 1945), za velice nerealistické a silně nepravděpodobné.
Zažil jsem Pergille hlasování pod ruskými bajonety nebo spíše tanky, jak ve volbách po okupaci v roce 1968, tak i ve volbách v letech následujících. Vím tedy z vlastní zkušenosti, jak takové hlasování vypadá, jak pokaždé dopadlo a nakolik takovému hlasování lze důvěřovat. A nevím to pouze já, ale vědí to všichni občané bývalého Československa.
Krym byl autonomní republikou ještě za SSSR (jako třeba Abcházie, Adžárie, Jižní Osetie, Nachičevan,atd.) a jako takový zůstal autonomní republikou i po vzniku samostatné Ukrajiny s ústavními právy, které umožňovaly „výstup“ z nového státu a měl tedy i stálý krymský parlament. To se jakýmsi „ukonejšením z centra z Kyjeva“ podařilo oddálit až do slavného puče 2014, který ale znamenal definitivní exit ze svazku Ukrajiny… To vše ale proběhlo právně v souladu Krymu a Ukrajiny. No a precedentem -„světovým“- byl vznik samostatného Kosova v r.2008, ačkoliv Rezoluce RB OSN č.1244 právně určovala, že Kosovo zůstává ve svazku (býv.) Jugoslávie, ale pod dočasnou správou OSN… No a když bylo referendum v Kosovu a to pak následně vedlo až k jeho osamostatnění – a také za přítomností „mužiků“ KFOR (a ti tam jsou až dosud) až k následnému uznání ihned od světové demokracie č.1 (a pak jsme se přidali “ slavně“ i my v Kuberových Teplicích) s tím rozdílem, že za samostatnost Kosova žádné světové, evropské,státní,krajské,městské, obecní,osadní, uliční sankce nenastaly, ale za „Krym“ se sankce hrnou ráno, v poledne, večer ze všech stran a nafurt…
Na Krymu josefe nedocházelo k žádnému vyvražďování civilistů a to ani Rusů, ani Ukrajinců, ani Tatarů, ani žádné jiné národnosti jako tomu bylo v Kosovu, kde jednotky Slobodana Miloševiče takové věci prováděly. Tak že se o žádný precedens s Kosovem nejedná. A jen tak mimochodem, kdyby se jednotky Slobodana Miloševiče věnovaly UCK a bojovaly s UCK, nikdo by neřekl ani ň. UCK se netěšilo sympatiím ani Madeleine Albrightové, ani prezidenta Clintona, ani žádného představitele západních zemí. Jenže hlavním cílem jednotek Slobodana Miloševiče se stali právě bezbranní civilisté, na kterých si vybíjely zlost. A co se týče existence autonomních republik v bývalém SSSR, tak tu jejich autonomii nebral vážně nikdo ani v samotném SSSR, ani mimo něj. Pokud ji snad berete vážně vy, pak je mi vás líto.
Skeptiku,
Krymští Tataři si jednoznačně stěžovali, a opakovaně, na to, že ukrajinská vláda dává ve věcech islámu prostor islamistickým extrémistům, a že nechrání „umírněné muslimy“, kteří chtějí z islámu dodržovat jen to, co není v rozporu s civilizovaným způsobem života (čehož je IMHO dost málo). Byly o tom i reference na osacr.cz. A další informace byly i na antiislamizačních webech.
Takže i ti krymští Tataři nakonec nepotřebovali k hlasování pro odchod z Ukrajiny hlaveň nebo bodák zeleného mužíka mezi lopatkami. Stačilo jim jen sledovat své „sobecké“ zájmy.
Tak jsem si na ten vámi doporučovaný web osacr.cz zašel a napadlo mě, proč chodíte vůbec číst Hlídacího psa, jestliže si libujete ve čtení takových webů, jako je osacr.cz? Pouze proto, abyste na HP šířil bláboly na podobných webech vyčtené? Jiný důvod mě nenapadá. A žádný článek o podpoře ukrajinské vlády islámských extrémistů jsem tam nenašel. Na weby islámské, ani antiislámské nechodím a ani netuším, které máte na mysli, protože jak je u vás obvyklé, žádné konkrétně neuvádíte. Tak že si o podpoře islámských extrémistů ukrajinskou vládou můžete notovat s Pavlem Liškou. Přeji vám při této činnosti mnoho příjemně strávených chvil.
skeptiku,
Buď jste špatně hledal, je dobré projít i diskuse pod články na blízké téma. Je to velmi solidní zdroj pravdivých informací.
K tomu islámu se hodně dočtete na faith freedom (anglicky), zčásti zrcadleném we
em eurábia (českou verzí).
Jsou to velice solidní weby, dávající zdroje informací, odkud čerpaly. Mohou se vám ideologicky nelíbit, ale to je asi tak vše.
Jsou-li ty diskuzní příspěvky pod články na osacr.cz Pergille na úrovní příspěvků vašich na HP, nečiním si o jejich solidnosti žádné iluze. A to, co jsem si na webu osacr.cz přečetl mi k vytvoření si názoru na tento web bohatě stačilo.
Skepotiku,
pak se prostě neshodneme. MMCH, osacr.cz je v podstatě vědecký projekt, stojí za ním doktorandi a další vědecky činné osoby.
Obávám se, že naprostá většina autorů HP takovou kvalifikaci nemá.
Možná si nesedneme proto, že jsem VŠ, graduovaný vědecky i pedagogicky, a na různých vysokých školách 🙂
Jak mám věřit Pergille, že jste VŠ a dokonce vědecky graduovaný, jestliže si nejste schopen ani spočítat počet knih, které jste údajně napsal a vydal? Jak mám věřit vašim tvrzením, jestliže jednou tvrdíte, že ty knihy byly dvě a měsíc poté, že jich bylo pět? Kolik jich bude za další měsíc? Jak mám věřit vašim tvrzením, jestliže v jednom svém příspěvku tvrdíte, že jste vystudoval medicínu, ale hned po studiích jste šel dělat něco jiného, ale v dalším svém příspěvku popisujete, s jakým případem jste se údajně jako doktor setkal? A takových rozporů ve vašich tvrzeních bylo více. Jediné o čem vím, že ovládáte, je překrucování faktů, nebo přímo lhaní a vytváření dezinformací. To vás snad učili na VŠ, kterou jste údajně absolvoval? Vaše příspěvky tomu nasvědčují.
Vzpomínám si, že v tu dobu „odchodu Krymu“ z Ukrajiny, jsem četl názor, že to bylo právně čistější než připojení Havajských ostrovů k USA (1959?).
Tak něco takového jste jistě číst mohl. Myslím že Sputnik, Aeronet, Parlamentní listy a podobné weby něco takového psaly. A něco takového prý měla hlásat i televize RT.
… tak tehdy jsem si ten článek vytřihl, ale teď bych ho asi narychlo nenašel. A psal to nějaký právník ze „západu“, čili žádné AE a pod..
Jestliže nemůžete citovat konkrétní zdroj, který je možné si ověřit, mohu vaše tvrzení označit pouze za blaf, který si můžete umístit například za klobouk a pokud jej nenosíte, tak i někam jinam.
ještě se vracím k připojení Krymu : Dal jsem si do vyhledávače „připojení Krymu k Rusku“ a zobrazil se odkaz z 6.10.2017 z Krajských listů, kde Štěpán Cháb uvádí znění předsedy Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veř.správy pro EU Christiana D.de Fouloye… Jeho analýza je taková, že anexe Krymu nebyla anexí, ale rozhodnutím Krymu o svém sebeurčení (je tam uvedeno asi 10 bodů, které to dotvrzují…). Takže to by měl být definitivní konec o legálnosti připojení Krymu k Rusku (ale zatvrzelí popírači to neuznají nikdy…).
Krajské listy neznám, nikdy jsem je nečetl, ani jsem o nich nikdy nic neslyšel. A stejně tak nic nevím a nikdy jsem neslyšel o Štěpánu Chábovi. A kromě odkazu na vámi zmiňované Krajské listy se vám objevily i jiné odkazy, na které vůbec žádný ohled neberete, vůbec se o nic nezmiňujete.
to není o Štěpánu Chábovi, resp. Krajských listech (které mj. jsou uváděny mezi mnoha medii -Seznam, Novinky,Neviditelný pes, atd..), ale zejména o těch závěrech předsedy Asociace akr. … To rozhodně nejsou prázdné floskule, které se naopak pravidelně opakují při bezduchém prodlužování sankcí na Rusko ( a ty určitě budou platit i pro 22.století…). Ale jak je vidět tak ten odkaz jste si také zjistil, když uvádíte, že tam jsou i jiné…
Jestliže to není o Krajských listech a o Štěpánu Chábovi, proč se na právě na Krajské listy a Štěpána Chába odvoláváte a čerpáte právě z jejich informací?
No jistěže to není o Štěpánu Chábovi a Krajských listech (KL). On ten článek napsal (zveřejnil) jako redaktor těchto KL, ale ten obsah si nevymyslel, protože meritum článku je v tom vyjádření toho „šéfa“ Ch.Fouloye a na to tedy reagujte a odpovídejte !!!
On ten váš příspěvek bude josefe nejspíše o vás samotném.
pro skeptik 27.6.
tak požadoval jste zdroj, který jsem uvedl z krajských listů – nic víc , nic méně. To, že se Vám to nezdá, tak i to je možné – ba dokonce jsem to očekával. Já na rozdíl od Vás netrvám demagogicky pouze na „své“ pravdě, protože nic se nevyvíjí ad hoc, ale je k tomu nutná „příprava“ – v mnohých případech i pomocí „sil“ z jiných států (jako nyní u nás, když tady bude mít sídlo tzv.běloruská opozice…). V opačném případě pak my hovoříme o trollích farmách, resp.manipulativních mediích – které uvádíme skoro jako lživé nafurt – a uvádíme k tomu třeba “ Koudelkovy pravdy“…
Že netrváte josefe demagogicky pouze ne své pravdě? Ale trváte. Ve všech svých příspěvcích pouze opakujete „svou“ pravdu, vyčtenou na proruských a ruských webech. Zdroje neuvádíte buď vůbec, nebo pouze ty proruské a ruské. Po vypovězení 18 pracovníků z ruské ambasády prý velmi poklesla činnost ruských trollů na českém internetu. Vám se toto omezení z nějakého důvodu vyhnulo. Snad nám pan Vrabel jednou sdělí, proč tomu tak bylo.
Jenom bych dodal s těmi Havajskými ostrovy, v roce 1959 se Havaj stala v pořadí 50.federálním státem USA (ne tak dlouho poté, co totéž postavení v rámci USA získala Aljaška)…
Jinak pokud jde o nějaké plné podřízení a vlastně připojení Havaje (jako původně toho domácího, polynéského království) k USA, tak to byl trošičku dlouhodobější proces ke sklonku 19.století, který vyvrcholil někdy v roce 1898. Dost podstatné na tom bylo, že zhruba ve stejné době USA docela snadným vítězstvím ve válce se Španělskem ovládly mj. Filipíny a ostrov Guam v Mikronésii, což vlastně umožnilo i zintenzívnit jejich kontakty s východní Asií (jako pronikání na čínský trh apod.). Z tohoto hlediska pak tedy i na Havaj připadla z pohledu USA mimořádně důležitá strategická role.
Tak nakonec, pokud jde o to spojení a vazbu na východní Asii, kde leží známá námořní základna Pearl Harbor, která se stala nenadálým terčem úderu japonského válečného letectva v prosinci 1941, že… (?)