Volební kampaň 2021. Foto: Profimedia

Jan Urban: ANO jako servis pro Babiše, protofašistická SPD a těžká hlava pětikoalice

Napsal/a Jan Urban 18. května 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Průzkumy volebních preferencí z letošního jara připomínají smutný vtip o pánovi, který si po pádu z okna v osmdesátém patře o třicet pater níž říká: „Ještě je to dobrý.“ Politické strany vládní koalice znovu a znovu prokazují, že ani největší bezpečnostní a ekonomická krize v Evropě od druhé světové války nedokázala v české politice rozbourat staré stereotypy a zlozvyky.

Opozice v podání populistického ANO a protofašistické SPD je na tom lépe. ANO rezignovalo na prezentaci jakékoliv alternativy a funguje už pouze jako populistický volební servis svého předsedy. Dryáčnická primitivnost a generování strachu v podání SPD však ANO dodává důležitý kontrapunkt – a společně představují už pro blízkou budoucnost z pohledu stability demokratických pořádků významné ohrožení.

Téměř čtyřicetiprocentní součet jejich květnových volebních preferencí by měl vedení pětikoalice začít dělat těžkou hlavu. Přesvědčovat se ještě před očekávaným nástupem tvrdých dopadů ekonomické krize na domácnosti o tom, že „je to ještě dobrý“, by předznamenalo už jen zničující dopad.

Fiala na Hrad?

Vývoj volebních preferencí v delším časovém úseku je asi vůbec nejdůležitější výslednou informací takových průzkumů. ANO (rozuměj Andrej Babiš) se přes všechny prohry a stěžování si svého předsedy drží na stejné úrovni, přestože za poslední měsíce nepřinesl jediné pozitivní téma a navíc přišel o podporu svého dlouholetého spojence Miloše Zemana.

Stejně stabilní je podpora otevřeně nekonstruktivní SPD. To je velmi důležitá informace, protože tento dvojblok může díky negativní taktice při zhoršení ekonomické situace jenom posilovat.

Mnohem zajímavější je však pohyb preferencí v táboře jednotlivých stran vládní pětikoalice. „Baby-face efekt“ premiéra Petra Fialy vytáhl ODS za necelé dva měsíce o tři a půl procentního bodu, ale podle všeho už sám o sobě přestává stačit. Navíc nedokázal odebrat hlasy opozici, ale prakticky veškerý nárůst podpory ODS jde na úkor koaličních partnerů.

Důležité a rozhodující totiž je, že žádná z dalších čtyř stran vládní koalice žádný vzrůst nevykázala. STAN stagnoval. Piráti ztratili dva a půl procentního bodu, ale ještě by proklouzli do sněmovny. Zbývající lidovci a TOP 09 by se už dnes sami do parlamentu nedostali.

Příčiny jsou dvě. Vedení občanských demokratů nepochopilo, že nejsilnější strana vládní koalice nese největší díl zodpovědnosti nejenom za fungování vlády, ale i za důvěryhodnost a „volitelnost“ svých menších koaličních partnerů. V jakékoliv ekonomické krizi to platí dvojnásob.

Stačí jednoduchá aritmetika. Koalice SPOLU bez lidovců a TOP 09 je dnes – tedy ještě předtím, než se očekává dopad krize na voličské preference – na přibližně stejné úrovni jako případná koalice ANO a SPD. Rozdíl je jen v řádu statistické chyby.

Pokud bude propad koaličních partnerů pokračovat, nebude s kým demokratickou a nepopulistickou koalici sestavit. Pro takový případ se už dnes uvnitř ODS ozývají hlasy, že skvělým řešením by byl odchod stále ještě populárního Petra Fialy na Pražský hrad a osvobozená ODS by se mohla dát pohodlnou cestou velké koalice s ANO…

Staré zvyky politických kšeftů

Za pár měsíců nás čekají komunální volby, ve kterých už „baby-face efekt“ Petra Fialy bude výrazně slábnout. Především ve velkých městech se dá čekat velmi ostrá a nekorektní kampaň místních vedení ODS proti všem. Z vládní koalice budou jistě zaznívat uklidňující slova, ale veřejnost už bude mít před očima namísto fungující koalice jen hromadu střepů.

Připočtěme opakovaně prokázanou neschopnost koalice vyřešit „problém Miloš Zeman“. Od prvního července má Česká republika jako předsednická země vést všechna jednání jménem Evropské unie, stejně jako všechna jednání uvnitř ní.

Střídavě nefungující a naprosto nepředvídatelný prezident, známý svou mnohaletou přítulností k represivním režimům v Rusku a Číně, může v příštím půlroce zásadním způsobem poškodit jakékoliv jednání či iniciativu české vlády.

Další příčinou oslabování menších partnerů uvnitř vládní koalice je jejich neschopnost vyjednat pravidla pro společnou vládní a neméně důležitou vlastní prezentaci. Je logické a přirozené, že nejsilnější koaliční partner má podstatně lepší možnosti přivlastňovat si úspěšná témata a agendu ostatních koaličních ministrů a prezentovat je jako svůj úspěch. Bez dohody o pravidlech, která by dávala alespoň zdánlivě větší prostor menším partnerům a jejich úspěchům, to nejde.

Ještě před podzimními volbami tak českou politickou scénu může kromě populismu a protofašistických výlevů nekonstruktivní opozice obohatit i nervozita uvnitř doposud vítězných stran vládní koalice.

Je nesporné, že nikdo v posledních více než třiceti letech nebyl postaven před složitější a dramatičtější problémy než právě tyto strany. Teprve příští měsíce ukážou, zda se v nich najdou politici schopní odpoutat se od navyklých klišé a instinktů. Staré zvyky politických kšeftů a opozičních smluv z doby, kdy se kolem nás nic nedělo, totiž zcela určitě stačit nebudou.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)