Ruská zima. Foto: Profimedia

Ján Rakytka: Propaganda jako ruská zima. Horor není nic jiného než realita

Napsal/a Ján Rakytka 7. ledna 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

GLOSA. Ruská propaganda je jako tato zima – každých čtrnáct dní jarní obleva a potom znovu mrazivé přituhování. Jednou první kanál ruské televize filozoficky dovozuje, aby snad relativizoval obludnost vlastních ztrát ve válce, že je lidský život přeceňován, jindy se nad smrtí svých vojáků dojímá a volá po spravedlivé(!) pomstě.

Nám, lidem mimo Rusko, je tato idiopatická schizofrenie známá, přesto nepřekonatelně cizí. A když je jeden ve snaze pochopit tolik rozporuplný jev v koncích, pomáhá si hledáním historických nebo literárních paralel.

Láska k životu

„Mou nejoblíbenější povídkou od Jacka Londona je Láska k životu.“ „Nejdříve je třeba střílet, pak se omlouvat.“ – dva výroky V. I. Lenina. Pokud jsou autentické, musíme konstatovat, že skutečně šlo o postavu názorově široce rozkročenou.

Ta Londonova povídka je opravdu strhující. Na dvaceti stránkách líčí autor heroickou pouť zlatokopa, zraněného a opuštěného (kamarád Billy ho nechal ve štychu), který v poslední fázi zápasu o holý život zardousí stejně vyčerpaného vlka a posilní se jeho krví. Možná v něm Vladimír Iljič viděl jako každý jen toho obdivuhodného rváče, možná ale zahlédl předobraz budoucího „sovětského člověka“, prototyp Meresjeva, který se plazí sněžnou plání s vidinou nezahynout mimo oltář vlasti.

Ne, o světonázoru a politických preferencích hrdiny povídka nezjevuje zhola nic, ale ta nadlidská vůle žít, ta láska k životu, ty tam ční až do nebe. Ale jak je na tom úcta k životu v mlhách širé Rusi?

Druhý Leninův výrok o střílení a následném omlouvání se je jasný až příliš. S neskrývaným cynismem rámuje praktiky „třídního boje“, které „otec proletariátu“ sám preferoval a které během uplynulého století zhusta napodobili všichni jeho epigoni. Lenin a jemu podobní vůdcové toho většinou mnoho osobně nenastříleli, jejich zbraní byly burcující projevy, doktríny, intriky, výhrůžky vnějším nepřátelům, zprostředkovaně ale také domácí stranické či etnické čistky, hladomor, gulagy a teror.

Současný vládce Kremlu Putin v tom není výjimkou. Má sice mít pověst tvrďáka leningradské galérky, což se pokouší potvrdit série propagačních videí o jeho nadpřirozených výkonech, nicméně soudný divák snadno rozezná, že jde pouze o těžce nepovedenou carovu apoteózu. Přitom zkušenost z přímého boje, kde – jak zpívá pan Suchý – kulky osobně jmenují, je pro velitele zásadní. Ano, ověří si až do krajnosti vlastní statečnost a víru ve vítězství, okusí strach, bolest a vyčerpání, pozná, co je důvěra v podřízené a síla opravdového kamarádství. Mnohdy takový prožitek přiměje vojevůdce k činům a postojům, o nichž dřív neměl ani tušení.

Dívat se s vrcholu hory

Asi v roce 260 př. n. l. stál na vršku nad městem Kalinga slavný indický král Ašóka a patřil na lítý boj v údolí. Vládce maurjovské říše viděl zřetelně, jak jeho bojovníci dobíjejí desetitisíce nepřátel a koryto řeky se míle po proudu barví krví. Král náhle pocítil neskonalou hrůzu z lidské krutosti a lítost nad ztracenými životy. Ta naturalistická řež na něj zapůsobila jako šok, něco jako duchovní obrácení nebo iniciační obřad. Ašóka se stal horlivým buddhistou, mírumilovným a diplomaticky zdatným panovníkem, moudrým zákonodárcem a hospodářským reformátorem. Kde by byl svět, kdyby se každému panovníkovi dostalo takového daru sebereflexe…

Ještě před necelým rokem jsme měli dojem, že se všichni králové země dívají s vrcholku hory na nepřehlédnutelné trable tohoto světa s porozuměním a vůlí zjednat tu či onde nápravu. Hluboce jsme se mýlili. Ten nejmenší, zato s carskou korunou, se koncem února rozhodl vyslat své hordy do země krále Volodymyra… Však to všechno znáte dopodrobna, denně po deset měsíců se toho z médií na nás valí tuny.

Apokalyptický jezdec jménem Smrt neumdlévá, naopak, jeho jízda se zrychluje a sázky zvyšují. Státní propaganda, vojenská svodka, blogy, diskuze na sociálních sítích nebo na stránkách The New York Times – všechno jedno, kult smrti je tématem dne. Ruská televize přiznává v Makijivce 89 zabitých vojáků, Kyjev kontruje čtyřmi stovkami, na sítích dávají rozumy, že musíme navrch ještě připočítat ztráty mezi raněnými, protože funkční nemocnice jsou stovky kilometrů daleko.

Blogeři a komentátoři opakují mantru „potrava pro děla“ nebo „masomlýnek“. Příbuzní ruských odvedenců kritizují armádu i úřady, hlasitě se domáhají zveřejnění seznamů padlých a raněných. Mezitím generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznamuje další úspěšný útok na Rusy kdesi v Záporoží. Na 260 kusů G 200! Řeznický metajazyk, seznamy, definice úspěchu, morbidní zkratky a čísla. Za tím vším je smrt, tisíce lidských tragédií, nekašírované reálie této bratrovražedné války.

Víme, kdo je agresor a kdo je napadený, víme taky to, že válka zákonitě přináší oběti. Ačkoli se všechny ty hrůzy odehrávají relativně daleko, plíživě se vkrádají i k nám. Funguje to tak, jak už kdysi konstatoval proslulý režisér Alfred Hitchcock: „Televize umožnila, aby se zločin dostal do našich domovů, kam ostatně patří.“ Závan smrti je cítit všude, ačkoliv se snažíme ze všech sil, abychom neotupěli. Jako by z nás vyprchala přirozená slitovnost, začínáme si zvykat na skutečnost, že bez mrtvých okupantů nebude vítězství. Třebaže striktně přispíváme na humanitární pomoc a toužebně vyhlížíme mírové řešení, premisa o nutnosti a poměru zabíjení podprahově zůstává.

Možná namítnete, že napadeným Ukrajincům není dopřána taková útlocitnost, když je na pořadu dne prosté přežití. Nicméně já chtě nechtě musím podruhé souhlasit s Alfredem Hitchcockem: „Jediný pohled na svět stačí ke zjištění, že horor není nic jiného než realita.“

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)