Reklama
chooyutshing on Foter.com, zdroj

Jako mexická telenovela, jenom čínsky. Čeho se ještě dočkáme v kauze CEFC vs. J&T?

Napsal/a Sinopsis 21. května 2018

Převzetí výkonu akcionářských práv ve společnosti CEFC Europe jejím věřitelem, finanční skupinou J&T, je zatím posledním zvratem v dobrodružném příběhu čínských investic v ČR. Zejména v posledních týdnech si zápletky naší ekonomické diplomacie vůči Číně nezadají s mexickou telenovelou. Jaké zájmy má ale v Číně samotná J&T?

Konkrétní obsah smluvních dokumentů mezi CEFC a J&T není znám, a tak se můžeme jen domýšlet, nakolik je „nepřátelské převzetí“ CEFC Europe podloženo právními argumenty.

Jedna z pracovních verzí vychází z předpokladu, že oněch dlužných 11,5 miliardy korun bylo určeno výslovně na nákup 14procentního podílu v ruské státní firmě Rosněfť.logo

Když se pak nákup v důsledku problémů CEFC v USA a v Číně neuskutečnil, požadovala prý J&T urychlené splacení dlužné částky. Podle sesazeného šéfa CEFC Jaroslava Tvrdíka ovšem J&T současně splacení dluhu v řádném termínu zabránila tím, že vzápětí sesadila celé vedení i s Tvrdíkem ještě před vypršením už tak šibeniční lhůty.

To by byl dosti drsný manévr hodný pravých finančních žraloků. Ať už se tak skutečně stalo, či nikoliv, v dlouhodobém horizontu jsou spíše než konkrétní mechanismus ovládnutí CEFC Europe důležitější jeho mezinárodní politické důsledky.

Celý manévr totiž podle všeho ohrožuje původní plán na faktické zestátnění CEFC i s jejími akvizicemi (a přímými vazbami na české politiky) prostřednictvím čínské státní agentury CITIC.

Tři těžké boje Číny

V posledních měsících se názorně ukazuje, že modelu zahraniční expanze kvazi-privátních firem na základě úvěru od čínských státních bank v Pekingu odzvonilo.

Spektakulární zahraniční akvizice čínských firem, které po několik let ohromovaly západní svět, skončily vesměs fiaskem. „Bohaté“ čínské konglomeráty jako Anbang, Hainan Airlines (HNA) nebo právě CEFC dohnaly po krátkém období strmého růstu jejich stejně spektakulární dluhy.

V Pekingu navíc převládlo v posledním roce přesvědčení, že zadlužení těchto firem u čínských „policy banks“, jako jsou Čínská rozvojová banka (CDB) nebo Ex-Im Bank, představuje pro celý finanční sektor systémové riziko, jež by mohlo vyústit ve finanční krizi s nedozírnými hospodářskými, ale i politickými důsledky.

Předejít takové krizi oddlužením bankovního sektoru je jedním ze „tří těžkých bojů“, které vyhlásil pro tento rok generální tajemník a prezident Si Ťin-pching.

Prakticky všechny finanční konglomeráty investující předtím ve velkém v cizině jsou dnes nějakým způsobem v ČLR vyšetřovány z „ekonomických nesrovnalostí“.

Podstatou těchto prohřešků je ovšem samotný model jejich předchozí zahraniční expanze, podporovaný ve své době pekingským vedením. Čínské policy banks samozřejmě poskytovaly miliardové úvěry favorizovaným společnostem podle politického zadání.

Ve stopách Home Creditu?

Tato politika se ovšem mezitím změnila; Si Ťin-pching dnes požaduje, aby se čínské peníze investovaly v cizině do strategických odvětví a do projektů přímo souvisejících s jeho zahraničně politickou prioritou, iniciativou Pás a stezka (BRI).

Akvizice mají namísto nedisciplinovaných kvazi-privátních společností typu Anbang či CEFC napříště provádět pokud možno státní agentury jako CITIC. To ostatně odpovídá i většímu důrazu na roli státních podniků v domácí ekonomice, kterou Si razí v Číně samotné.

Vstup CITIC do CEFC je proto zcela v souladu se současnou politikou Pekingu. Nepřátelské převzetí společnosti jejím věřitelem J&T ovšem hladkou implementaci této politiky narušuje. Společnost J&T si přitom musí být vědoma, že vedle čistě finančních ohledů jsou zde ve hře i aspekty politické.

J&T má zřejmě sama dlouhodobé plány vstoupit na čínský finanční trh s pomocí obří čínské pojišťovací společnosti Ping An. Podle všeho by ráda napodobila úspěch PPF a Home Creditu ve spotřebitelských půjčkách právě v oblasti pojišťovnictví.

K takovému kousku by potřebovala, podobně jako předtím PPF, masivní politickou podporu. Zablokování hladkého přechodu CEFC Europe pod CITIC by se jí v tomto ohledu mohlo vymstít.

Její potenciální partner Ping An vyvolal v roce 2012 značnou pozornost médií, když ho rozsáhlá investigace listu New York Times spojovala s rodinnými příslušníky tehdy dosluhujícího premiéra Wen Ťia-paa.

Wen měl podle amerického listu v roce 1999 ještě jako vice-premiér zabránit rozdělení konglomerátu v rámci regulačních opatření po asijské finanční krizi v letech 1997-98. Oplátkou měli jeho příbuzní a přátelé získat akcie společnosti. Ping An tehdy veškerá obvinění popřel.

Milostný trojúhelník: Ping An, CITIC a CEFC

Tato epizoda naznačuje politický vliv společnosti Ping An; ten by byl nicméně spojen s minulým čínským vedením, a nikoliv nutně ku prospěchu při případném pokusu partnerské společnosti o vstup na čínský finanční trh.

CITIC se oproti tomu podle všeho těší přímé podpoře Si Ťin-pchinga. V případném střetu s Ping Anem ohledně budoucnosti CEFC Europe by si člověk spíše vsadil na CITIC.

Napínavou telenovelu CEFC však ještě komplikuje další zápletka z jedné z minulých epizod, a to americké obvinění vůči představiteli neziskového křídla společnosti Patricku Ho, který měl uplácet vrcholné politiky v Africe ve prospěch mateřské firmy CEFC.

Tato korupční aféra vrhá negativní světlo na Si Ťin-pchingovu iniciativu Pás a stezka, a je proto z hlediska čínského vedení větším škraloupem na kádrovém štítě předsedy CEFC Jie Ťien-minga než nějaké finanční nesrovnalosti.

Je docela možné, že je Pekingu kvůli této aféře na obtíž vedle předsedy Jie i celá CEFC. Úplně zbavit se jí nemůže kvůli pozicím (politickým, spíše než ekonomickým), které si společnost vybudovala v ČR. Převzetí přes CITIC je jedna možnost, ta by však zachovala mírně řečeno otřesenou značku CEFC. Třeba je v záloze ještě jiné řešení.

6 komentářů

  1. petrph napsal:

    Jistě, toto jsou obtížné otázky, přímo globálního významu.
    Nicméně, měl bych k tomu jinou otázku -a předem se omlouvám, pokud jsem něco přehlédl.
    Jak mám právně rozumět větě „.. J&T současně splacení dluhu v řádném termínu zabránila tím, že vzápětí sesadila celé vedení i s Tvrdíkem ještě před vypršením už tak šibeniční lhůty.“???????
    Mám to chápat tak, že již předtím měla J&T v  i CEFC Europe většinový akcionářský podíl, takže (a poměrně legálně) odvolala staré vedení a nahradila nové? Ani to by (jak předpokládám) nešlo tak rychle, neb by se musela svolat valná hromada CEFC, atd..
    Pokud by se to řešilo běžnou soudní cestou, trvalo by několik měsíců, než by nějaký soud běžným soudním řízením vůbec tu pohledávku uznal a nařídil CEFC aby jí (s nějakými sankcemi doplatila. Případné vymáhaní formou exekuce by přišlo na řadu až mnohem později, a zase až po projednání soudem.
    A „nedej bože“ (opakuji, nedej bože), pokud snad to převzetí CEFC od J&T kvůli nesplacenému úvěru potvrdil během pár desítek minut nějaký rozespalý okresní soudce v rámci předběžného opatření… Protože, potom veškerou škodu zacvaká Číňanům náš stát a ten si to pak odskáče i v mezinárodní diplomacii.

    • Jiří napsal:

      J&T ukázala notáři smlouvy o zástavě akcií a prohlášení, že došlo k porušení úvěrové smlouvy a tím převzetí akcionářských práv. Notář na základě toho uznal hlasovací práva zástupce J&T na valné hromadě. Taky mě překvapilo, že to jde tak rychle (včetně okamžitého zápisu do OR), ale zřejmě důkazní břemeno, že k porušení úvěrové smlouvy nedošlo, nese zástavce (CEFC China), který musí platnost valné hromady napadnout u soudu.
      Zaujala mě ale jiná věc v článku. Pokud si CEFC půjčila těch 450 mlionů euro na koupi Rosněftu, který se neuskutečnil, kde jsou ty peníze? To může mít i trestněprávní rozměr.

      • Bernard napsal:

        No jde to rychle, protože před pár lety bylo zavedeno, že notář může zapisovat přímo do Obchodního rejstříku… a za správnost takového zápisu taky notář ručí. Takže přijdete k notáři, vytahnete úvěrové smlouvy, přohlásíte že došlo k úvěrovému faultu a teoreticky během hodiny odcházíte s ověřeným výpisem jako šéf daně společnosti…

      • petrph napsal:

        Takže pouze notář. ani ne soudce? Tak to bude sakra drahý, až to Čínani budou řešit jako arbitráž, Proti tomu bude současný spor s Diag Human hadr…

        • Jiří napsal:

          To samo o sobě nemůže být důvod k arbitráži s ČR. Arbitráž je navíc i proti českým soudům pomalé řešení a podle smlouvy o ochraně investic s Čínou ji investor může iniciovat až po půl roce marných snah o smírné řešení sporu. Pokud má CEFC nějaké relevantní důvody napadnout postup J&T, musí to udělat soudně. Je taky otázka, kolik tu Číňané vlastně investovali ze „svého“, pokud si na to půjčili u druhé strany sporu, tak není moc co arbitrovat.

  2. Miloš napsal:

    Něco pro odlehčení. K překonání mexické telenovely už chybí jediné. Zeman by měl do bankovní rady ČNB v rámci svých pravomocí jmenovat Jaroslava Tvrdíka.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies