Jako když spadne kráva z nebe. Nový argentinský prezident jde ostře proti Číně
Argentina je na Čínské lidové republice značně závislá, zejména v oblasti obchodu či půjček. Jak s touto situací zahýbe zvolení anarchokapitalistického prezidenta, který Čínu označil za „vrahy“ a diktaturu?
Jezero ve městě Fu-čcheng v čínském okresu Mien-jang. Mladý pár, muž a žena, si za denního světla užívají romantické dostaveníčko na veslici.
V jednu chvíli se muž otočí, aby šťastně vytáhl skrytou krabičku se dvěma zásnubními prsteny. Vtom z nepochopitelných důvodů spadne z nebe přesně na člun kráva a ženu zabije.
Jedná se o úvodní scénu argentinského filmu Un Cuento Chino (česky „Čínský příběh“, ačkoli v USA byl přejmenován na Chinese Takeaway) z roku 2011. V argentinském slangu je pak „čínský příběh“ synonymem pro lež, podvod či podraz.
Autorem textu je Facundo Argüello. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.
O dvanáct let později se něco obdobně nepředstavitelné stalo skutečností: třiapadesátiletý Javier Milei, víceméně bez politických zkušeností i bez politické strany, vyhrál prezidentské volby s 55 % hlasů. Hlásí se k anarchokapitalismu a přísahá, mimo jiné, že „vyhodí do povětří“ centrální banku, přejde na americký dolar, uvolní zákon o zbraních a prudce sníží objem přebujelých vládních výdajů. Kromě toho slíbil přerušit vztahy mezi Argentinou a Čínou, kterou označil za „vrahy“ a diktaturu.
Pochmurný obraz
Je to složitý příběh. Od roku 1946, kdy se Juan Perón, armádní důstojník z povolání, stal poprvé prezidentem, vládlo v Argentině peronistické hnutí s přestávkami dohromady 29 let.
Lidé se snaží nakoupit 200 dolarů měsíčně, což je zákonný limit, aby se jejich kupní síla nevypařila; předpokládá se, že deset procent všech dolarů v oběhu na světě je v Argentině.
Jedná se o ideologii mnoha tváří spojující industrialismus, technologickou autonomii, odmítnutí připojit se k mocenskému bloku USA i Sovětského svazu za studené války, silnou roli odborů a v poslední době i latinskoamerické bratrství.
Provází ji také historie politického násilí, korupce, autoritářské vlády a státem financované propagandy. Od svého návratu k moci v roce 1989 drželi peronisté prezidentský úřad, s výjimkou sedmi let, nepřetržitě. Nyní bylo toto hnutí poraženo s největším rozdílem ve své historii, a to po svých nejhorších hospodářských výsledcích a, jak se mnozí shodují, po nejhorší vládní administrativě vůbec.
Ekonomika země je v troskách. Ještě před sto lety Argentina prosperovala a pyšnila se silným námořnictvem, špičkovými sociálními ukazateli a diplomatickým vlivem.
Nyní se potýká se 40% chudobou, 140% inflací a drtivě nízkou kupní silou: 17. listopadu, tři dny před druhým kolem voleb, byla minimální mzda zvýšena na 146 tisíc pesos, tedy 162 amerických dolarů podle neformálního kurzu v době vzniku tohoto článku. Před dvanácti lety, v roce premiéry filmu Un Cuento Chino, to bylo 557 dolarů.
Lidé se snaží nakoupit 200 dolarů měsíčně, což je zákonný limit, aby se jejich kupní síla nevypařila; předpokládá se, že deset procent všech dolarů v oběhu na světě je v Argentině. Získat hypotéku je téměř nemožné, úrokové sazby centrální banky vzrostly v říjnu na 133 % a mnoho mladých lidí sní o odchodu ze země.
Vysoké daně
Problémy se kupí. Země je hluboce zadlužená, a to jak peronistickými, tak i neperonistickými vládami. Od získání nezávislosti v roce 1816 devětkrát nesplatila svůj státní dluh, z toho třikrát v posledních dvou desetiletích.
Problém představují vysoké veřejné výdaje – 46,2 % rozpočtu na rok 2024 je určeno pouze na sociální zabezpečení, které zahrnuje všechny starší osoby bez ohledu na jejich pracovní historii.
Státní rozpočet se opírá o vysoké daně, včetně daně z vývozu (především hovězího masa, kukuřice, pšenice, sójového oleje a odpadu ze zpracování sóji; na poslední dvě jmenované suroviny se vztahuje 33% daň), z příjmu (které byly nedávno zmírněny kvůli krátkodobé volební politické podpoře) a z nákupu měny, většinou dolarů a eur, která dosahuje 75 %.
Takto vysoké daně ovlivňují hospodářský růst i důvěru spotřebitelů. Odbory jsou právně i neformálně silné a tvrdě hájí své zájmy, často na úkor produktivity, podnikání, a dokonce i politické stability. Budování obrovského množství veřejných staveb je neefektivní a prolezlé neskrývaným nepotismem.
Dovoz je omezený a povolení nesystematicky udělují jednotliví úředníci, což vede k úplatkům. Tamní trh je ponechán napospas kartelu argentinských podnikatelů.
Další problém představují vysoké veřejné výdaje – 46,2 % rozpočtu na rok 2024 je určeno pouze na sociální zabezpečení, které zahrnuje všechny starší osoby bez ohledu na jejich pracovní historii. Tyto příděly považuje mnoho Argentinců, zejména těch, kteří se hlásí k peronismu, za neoddiskutovatelné právo.
Dotace do energetiky v roce 2021 (poslední veřejně dostupný údaj), které udržují energii neúměrně levnou, ukously 11 % rozpočtu. Obsluha dluhu ukrojila dalších sedm procent. Korupční skandály kolem veřejných financí se propírají každý měsíc a před volbami tomu není jinak.
S „komunisty“ neobchodujeme
V této nepěkné situaci porazil Milei, který tvrdí, že veškeré zdanění je krádež, ve druhém kole voleb středopravicovou opoziční Patricii Bullrichovou (dlouholetou političku a bývalou ministryni bezpečnosti předchozího prezidenta Mauricia Macriho), a poté současného ministra hospodářství, politicky vlivného Sergia Massu.
Bullrichová podpořila Mileiho ve finálovém souboji s Massou a výměnou za to si její strana v době vzniku tohoto článku zabírá různé posty ve vládě, někdy na úkor vlastních Mileiho spojenců.
Nově zvolený prezident, který je pevným zastáncem kapitalismu volného trhu, USA a světového řádu vedeného Západem, se koncem listopadu vydal do Washingtonu, aby se setkal se spolupracovníky prezidenta Bidena, včetně poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana.
V New Yorku Milei poobědval s bývalým prezidentem Billem Clintonem a bývalým senátorem Christopherem Doddem, nyní zvláštním prezidentovým poradcem pro Severní a Jižní Ameriku.
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem si navzájem vyjadřují podporu a obdiv. Milei také v minulosti popřel globální oteplování či odsoudil feminismus. V září v Buenos Aires pak poskytl rozhovor americkému politickému komentátorovi Tuckerovi Carlsonovi.
Na platformě X dosáhl 300 milionů zhlédnutí poté, co jej sdílel její majitel miliardář Elon Musk. Milei v něm prohlásil, že jeho administrativa nebude obchodovat s „komunisty“ jakéhokoli druhu, včetně hlav států Brazílie a Ruska, Inácia Luly da Silvy a Vladimira Putina.
Na scénu přichází drak
V tomto rozsáhlém interview zmínil také Čínu, což mnohé v Argentině znepokojilo. Vývoz zboží ze země do ČLR se totiž za posledních dvacet let zvýšil více než třikrát. Čína je nyní po Brazílii druhým největším odběratelem Argentiny, před dvaceti lety byla čtvrtá.
Argentina se v současné době spoléhá na mohutný měnový swap s Pekingem; v červenci ministr Sergio Massa dosáhl jeho zvýšení z 1,04 miliardy dolarů (použitých na zaplacení dovozu v květnu) na 18 miliard v příštích třech letech. Buenos Aires použilo část měnových swapů na splacení svého dluhu vůči MMF, který je největší, jaký kdy tato instituce měla.
Čína se tak pro Argentinu stala věřitelem poslední instance. V roce 2021 splácela Argentina 35 úvěrů od čínských bank „velké pětky“, celkově jde o více než polovinu všech úvěrů tohoto druhu v Latinské Americe. Peking byl v roce 2020 také horlivým dodavatelem vakcín a testovacích sad na detekci COVID-19, na což Argentinci vzpomínají v dobrém, byť se ukázalo, že tyto produkty byly méně účinné, než bylo inzerováno.
Čínští obchodníci tam také hodně investují, přestože to občas provázejí problémy. Příkladem jsou široce medializované slibované čínské investice v roce 2004, které zůstávaly po léta stále jen slibem. Argentina nyní usiluje o hybridní strategii energetické transformace.
Připravovala se stavba jaderné elektrárny čínské technologie Hualong One, dokud ji Argentina dočasně neodložila kvůli nedostatku finančních prostředků, vysokým úrokovým sazbám a po neúspěchu žádosti, aby Čína uhradila 100 % nákladů místo 85 %. Za peníze čínské banky byly postaveny dvě přehradní nádrže (i když zatím nevyrábějí elektřinu). Ve spolupráci s guvernéry provincií se připravují další projekty na těžbu lithia.
Poté, co čínská státní společnost COFCO koupila 51 % dvou velkých argentinských obilnářských společností, se Peking zaměřil na významnou obchodní řeku Paraná na severovýchodě Argentiny (po níž se splavuje 82 % zemědělského vývozu země, 91 % lodních kontejnerů a 99 % automobilů na export).
Tím společnost získala hlavní logistické centrum ve strategických regionech latinskoamerické země a 14,5% kontrolu nad veškerým argentinským vývozem obilí.
Po ovládnutí soukromých přístavů začala Čína usilovat o kontrolu nad samotnou řekou. Její kontroverzní společnost Communications Construction Company (CCCC) se zúčastnila veřejné soutěže na provozování říční cesty Paraná a všeobecně se předpokládal její úspěch. Argentinský prezidentský palác začal preventivně najímat čínské překladatele pro proces převodu.
Společnost CCCC však nakonec soutěž prohrála, protože neprokázala schopnost splnit nezbytné provozní technické požadavky; důkazy o předchozích pracích, které předložila, byly označeny za „obtížně ověřitelné“.
Celý proces dále poškodilo obvinění Kongresu, že argentinský velvyslanec v Číně Sabino Vaca Narvaja (který plynně hovoří čínsky a je populární v místní čínské televizi) se snažil zákulisními kanály intervenovat ve prospěch CCCC.
Místní vztahy
To končící peronistickou vládu neodradilo od politického lavírování vůči Číně. Vaca Narvaja (který se někdy představuje čínským jménem Niú Wàng Dào) otevřeně chválil čínský model a zlehčoval obvinění Pekingu z porušování lidských práv. Viceprezidentka Fernándezová, někdejší tchyně Narvajova bratra, označila v roce 2022 Čínu za „nejúspěšnější kapitalistický systém“.
Její pravá ruka Carlos Zannini, přezdívaný „El Chino“ (Číňan), získal svou přezdívku kvůli otevřeně maoistickým sklonům v 70. letech.
Předsedkyně amerického podvýboru pro západní polokouli María Elvira Salazarová dokonce obvinila Fernándezovou, že usiluje o výrobu čínských stíhaček J-17 na argentinské půdě, což Buenos Aires popřelo.
Jako prezidentka pak uzavřela s Pekingem dohodu o měnovém swapu výměnou za zřízení nezdaněné satelitní stanice strategických podpůrných sil Lidové osvobozenecké armády na jihu Argentiny na dobu padesáti let. Nominálně slouží k vědeckému pozorování, ale návštěvníci, dokonce i ti argentinští, tam smí jen na 10 minut denně, dělníci jsou čínští a pracovní právo stanice zrovna tak.
Bývalý prezident Alberto Fernández (s viceprezidentkou Fernándezovou není v žádném příbuzenském vztahu) zase v roce 2022 oznámil, že se Argentina připojí k iniciativě Pásmo a stezka, ačkoli nezískal žádné konkrétní finanční závazky. Jeho poslední cesta ve funkci hlavy státu v říjnu vedla do Pekingu.
Fascinace čínskými penězi se neomezuje jen na peronismus. Ani jedna strana politického spektra se příliš nevyjadřuje k nehlášenému a neregulovanému rybolovu čínské rybářské flotily, která drancuje argentinské teritoriální vody.
Nejvýznamnějším (i když nenápadným) podporovatelem čínského byznysu je bývalý prezident Macri, jehož osobní jmění se částečně nachází v Číně – jeho otec tam žil až do své smrti, aby vyřizoval obchody přímo na čínské půdě. Člen opozice Gerardo Morales, guvernér severní argentinské provincie Jujuy, kde leží většina národních ložisek lithia, jedná přímo s čínskými těžebními společnostmi, které tak získávají lukrativní zakázky a hojný přístup k tomuto nerostu.
Trumpův návrat do Oválné pracovny by ve spojení s jeho výkladem loajality a přátelství mohl znamenat, že argentinská vládnoucí strana upřednostní tvrdší postoj vůči Číně.
Milei však není ve své kritice Číny sám. Macriho kandidátka na prezidentku Bullrichová během kampaně veřejně prohlásila, že Argentina bude muset přehodnotit celou myšlenku vstupu do BRICS, kam byla země pozvána v letošním roce.
Mileiho ministr zahraničí pak oznámil úmysl nezapojovat se do tohoto uskupení. Stejně tak Miguel Ángel Pichetto, bývalý protikandidát na viceprezidenta během Macriho neúspěšného pokusu o znovuzvolení v roce 2019, otevřeně kritizuje čínskou investiční strategii v Argentině.
Čínský příběh
Jaká je budoucnost čínsko-argentinských vztahů? Lze oprávněně říci, že ačkoli Milei pravděpodobně přispěje k ochlazení postoje vůči Pekingu (a existují náznaky, že se tak již stalo), bude hodně záležet na výsledku prezidentských voleb v USA v tomto roce.
Ve skutečnosti by Trumpův návrat do Oválné pracovny ve spojení s jeho výkladem loajality a přátelství mohl znamenat, že argentinská vládnoucí strana upřednostní tvrdší postoj vůči Číně, i kdyby jen proto, aby si naklonila Washington.
Koneckonců Trumpova administrativa hrála klíčovou roli při uvolnění půjčky MMF pro Argentinu. Kromě toho Mileiův odpor ke komunismu a státní kontrole jistě zbrzdí jakoukoliv snahu o udržování pochybných vztahů jeho země s Čínou, jakkoliv optimisticky vyznívá rétorika Pekingu.
Proti této nevraživosti stojí čínské projekty v oblasti infrastruktury, investice, bilaterální obchod (včetně velkých nákupů proslulého argentinského hovězího masa) a samozřejmě i četné půjčky. Argentina je na Západě fakticky bez věřitelů.
Nikdo nepředpokládá, že se dokáže dostat ze současných potíží bez přehodnocení celé situace. Stejně tak je těžké uvěřit, že se podaří dosáhnout slibované dolarizace, vzhledem k červeným číslům, v nichž je státní pokladna už teď. Mileiovy velkolepé plány se zdají být zkrátka Un Cuento Chino.
A Peking to dobře ví.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Na Číně jsme si vypěstovali závislost. Sami ani pořádně nevíme, jak velkou
Strach z „očipování lidstva“ vystřídaly obavy z čínského vlivu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
56 komentářů
Argentina s novým prezidentem Mileiem ostře mění kurs. Ten priklon k USA je po všech eskapadach v průběhu XX stoleti, ale i po 23 letech v XXI století,si tak argentinsti občané zvolili změnu kursu. Bude to turbulentni a zda to zlepší výhled na Malviny a ekonomiku zeme se teprve pozná, na jedno volební, to je hodne
krátké.
Přes odklon od Číny a Ruska mi nový argentinský prezident připomíná poněkud pomatenou postavičku s velkou dutinou ústní. Inu všude mají své Babiše a Okamury.
Jenže asi nikdo jiný než on, nebo jiný politik s podobným programem, Argentinu ze socialistické žumpy nevytáhne. Protože na zrušení ministerstva pro gender a feminismus (doufám, že ten název moc nekomolím) bychom např. my v prostředí EU neměli.
Celá EU by potřebovala někoho jako je Milei, nejlépe s diktátorskými pravomocemi (jako ve starém Římě, aby bylo jasno).
Vidím, jak se argentinskému prezidentovi to vytažení Argentiny z žumpy daří. Před chvílí jsem si přečetl informaci, že inflace v Argentině dosáhla 211%. Nejvyšší hranice v historii Argentiny.
Tady jde spíš o to, že předchozí vláda mlžila ve statistikách.
Argentina bude muset projít velmi drsnou léčebnou kůrou, jinak spadne zpět do sociálfašistické žumpy.
Ostatně, něco podobného čeká naše děti či vnuky v EU, pokud se ji nepodaří včas zničit, nebo z ní alespoň odejít.
Ty statistiky předchozí argentinské vlády jste vyčetl kde, Pergille/Šimůnku? Na Parlamentních listech od Markéty Šichtařové? Nebo na sputniku? Upřesněte!
Skeptiku,
před Mileiem vládl v Argentině perónistický režim, což je směska bolševismu a fašismu. Tyhle režimy vždy lžou o nepříznivých ukazatelích svého působení. To lze v podstatě brát jako axiom.
Já se vás neptal Pergille/Šimůnku na vaše výplody a spekulace, já jsem se vás zcela konkrétně ptal na statistiky, ze kterých jste čerpal. Neschopnost udržet téma je jedním z příznaků schizofrenie. Nedávno byl v televizních otázkách Václava Moravce pan profesor Tomáš Kašpárek z Brna, který se podobnými záležitostmi zabývá. Určitě by byl schopen vám s vaším problémem přispět jak radou, tak pomocí. Určitě by pro vás byl prospěšnější, než vaše fantazírování na stránkách Hlídacího psa.
Komunisté taky falšovali statistiky, tak proč věřit statistikám Perónistů?
Takže víš nulové.
Jenže vy jste Pergille/Šimůnku neuvedl statistiky absolutně žádné. Ani peronistické, ani neperonistické. A zda jsou hodné mého uvěření nebo ne, to už nechte laskavě na mně.
Ahoj, tady mluví autor. Jen poznámka, Argentina skutečně falšovala své statistiky od… myslím, že od roku 2011 do roku 2015. Situace byla tak špatná, že Světová banka přestala používat naše údaje, protože se staly příliš nespolehlivými. Pokud vím, k této zkreslené situaci nedošlo během peronistické vlády v letech 2019 až 2023. Předpokládám, že tentokrát byl tlak příliš velký, nebo možná věděli, že jejich voliče to nakonec příliš nezajímá.
Díky za opravu, upřesnění, pane F. Argüello. Nicméně přesto si myslím, že až po nástupu Milleiho se provalil reálný rozsah b…, který tam nadělala předchozí vláda.
Jan vše souvisí se vším: Argentina produkuje obrovské množství hovězího masa, zelení (většinou vázaní na Rusko, menšinou na Čínu) se snaží o zákaz této potravinové suroviny v EU. Pokud by se podařilo zelené odstavit, pomohlo by to snížit hospodářskou závislost Argentiny na Číně. A jistě by to prospělo i našemu zdraví (zdroj mnoha vitamínů, stravitelného a dobře vstřebatelného železa a některých dalších mikroprvků, pochopitelně vysoce hodnotných bílkovin, i bílkovin majících protektivní účinek na klouby a mnoha dalších nutričních faktorů).
Ano, vitamíny pro naše zdraví, např. takový vitamín DNA
Pokud berete „maso“ podle definice „živočišná tkáň určená ke konzumaci lidmi“, tak tam najdete s výjimkou vitamínu C skoro všechny vitamíny (nebo jejich prekurzory), včetně takových, které se nevyskytují v rostlinách. A můžete z tohohle materiálu i vitamíny (a další nutrienty) vyrábět do tablet, třeba pro vegany.
Tomu propojení zelených pomatenců na Rusko bych možná uvěřil, kdyby takové tvrzení o propojení zelených na Rusko nehlásal Pergill/Šimůnek. Jelikož právě takové propojení tu právě Pergill/Šimůnek hlásá, mám pochybnosti a něco mi tu zapáchá. Nevylučuji ovšem, že někteří z oněch zelených pomatenců na Rusko napojeni být mohou, avšak nepovažuji tuto skutečnost mezi zelenými za všeobecný trend. Toto propojení na Rusko bych však nevyčítal pouze zeleným, když se takové propojení týká i řady dalších pomatenců, že Pergille/Šimůnku!
Skeptiku, pouze cituji výsledky šetření europoslanců (ještě z doby před napadením Ukrajiny Ruskem).
Druhou věcí je, že v důsledku „ekologického budovatelství“ jsme na Rusku naprosto šíleným způsobem závislí. Nejsme s to odpojit se od ruského plynu (protože „ekologicky“ odstavujeme naše uhlí, navíc méně skleníkové než ruský plyn) a soudruzi z Německa v rámci boje proti emisím CO2 odstavili bezemisní jaderné elektrárny. VW, ani jeho pobočný závod, Škodovka, nejsou s to pracovat bez ruské oceli (protože jsme si vlastní ocelářství nechali zlikvidovat problematickými spekulanty s emisními povolenkami). V důsledku ekologie (zavřené zbrojovky) nejsme s to pomoci Ukrajině, protože nejsme s to vyrobit ani tu nejprimitivnější munici, přičemž ekologií zdementněné banky blokují zprovoznění těchto továren, viz včerejší článek europoslance T. Zdechovského:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/esg-ceske-banky-nahravaji-agresorovi.A240102_171520_p_politika_nef
(jinde než v Česku to vypadá stejně, protože ESG je ekonesmysl, prosazený, jak se jednoznačně ukazuje, v ruském zájmu, plošně v celé EU).
Čili celá ekoagenda je prokazatelně v zájmu Ruska a bez ní by patrně bylo pro Rusko nemožné na Ukrajinu zaútočit, protože by bylo jednak vystaveno skutečně účinným sankcím (a ne takovým, které jeho ekonomice spíš pomáhají) a jednak by Ukrajina dostala od nás opravdu účinnou (k odražení agresora postačující) pomoc (a své udělalo i odstavení Trumpa a jeho náhrada naprosto neschopným Bidenem; Trump se troštuje, že pokud by se to nestalo, Putin by Ukrajinu nenapadl – IMHO pravdivě).
A pak se nedivte hlasům na téma, že pokud je EU schopná spáchat takovouto ekonomicko technologickou seppuku (nesprávně harakiri), zda by nám (a nejen nám) nebylo v soustátí vedeném někým jiným než bruselisty lépe. Budu opět zlý: Pokud v USA nevyhraje Trump nebo nějaký s ním ideově velmi souznějící politik, zbude nám patrně přiklonění se k BRICS.
Nehledě k tomu, že pokud Rusko námi nedostatečně podporovanou Ukrajinu porazí, a pokud současně bude v USA vládnout dál současný mistr rychlých útěků, bude možná ještě president Pavel vítat na Hradě Putina, jako Hácha Hitlera. Přičemž roli Mnichovanů z Háchovy doby pro tu dnešní přebírají ekologové. Aby bylo jasno: Varuji před tím právě proto, abych zvedl pravděpodobnost, že k tomuto konci nedojde.
Vidím, že jste se po vánočním odpočinku opět dostal do formy a jedete opět na zvýšené obrátky Pergille/Šimůnku. Tak my nejsme schopni se odpojit od ruského plynu? A co to k nám tedy plyne z lodí přes terminály v Holandsku a Německu? To je ten ruský plyn, o kterém tu píšete vy blábolivý jedinče? Nějaký plyn nám sice přeprodává Slovensko, ale nikdo neví, kolik by toho ruského plynu, dodávaného Slovenskem mělo asi tak být. A nevíte to ani vy upovídaný Pergille/Šimůnku. Ve včerejší relaci ČT 24 odborník zabývající se plynem odhadoval toto množství na jednotky procent, které v celkové spotřebě plynu u nás nehraje vůbec žádnou roli. Píšete o zavřených zbrojovkách. Zbrojovky se u nás zavírali v devadesátých letech Pergille/Šimůnku a byly zavírány během vlády tehdejší ODS a vašeho favorita Václava Klause. Stávající zbrojovky jedou na plné obrátky, dodávají na Ukrajinu a nikoho ani nenapadlo je zavírat. Opět váš nehorázný blábol. Podle vás Pergille/Šimůnku ruský útok mělo způsobit odstavení Donalda Trumpa. Kdyby byl Donald Trump prezidentem, nedovolil by si podle vás Vladimír Putin na Ukrajinu zaútočit. Aha tak asi proto nechal Putin „heknout“ centrálu Demokratické strany a dopomoci tím Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách v roce 2016. A proto se asi Putin snaží prodlužovat válku na Ukrajině do dalších prezidentských voleb v USA a doufá ve vítězství Donalda Trumpa a pád Joe Bidena! Že mě to hned nenapadlo Pergille/Šimůnku. Voni sou hlava pane Pergill/Šimůnek! Kdyby se našel někdo, kdo by chtěl spočítat všechny ty s prominutím „kraviny“, které jste už na diskuzních stránkách HP zplodil, ten by se opravdu nadřel.
Takže,
1. Jsou jiní odborníci, kteří uvádějí podíl ruského plynu u nás v desítkách procent (a třeba v sousedním Rakousku je to blízké stovce). Včetně toho, že i část kapalného plynu má ruský původ (prostě si to někde na moři přecucnou z ruského tankeru).
2. Stávající zbrojovky jsou po likvidaci oceláren odkázány na ocel z Ruska (jako ostatně i Škodovka a Volkswagen). A nemáme ani chemickou výrobu, potřebnou na náboje či náplň granátů, min, pum apod.).
3. Putin a Trump by se patrně dokázali dohodnout a k přepadení Ukrajiny by nemuselo dojít.
4. Paradoxně i v případě nepřátelských vztahů k USA je lépe mít v jejich čele člověka příčetného (a tudíž předvídatelného), a ne takového, který si může splést tlačítko v atomovém kufříku s klaxonem své limuzíny.
1. Jak je vaším zvykem, nejste schopen žádného takového „odborníka“ uvést a jak je vaším zvykem, budete ode mě chtít, abych si sám někde na internetu pracně vyhledával něco, co by vaše lži potvrzovalo.
2. Nevím nic o tom, že by naše zbrojovky byly závislé na dovozu oceli z Ruska, jsem si jist, že kdyby tomu tak bylo, Rusko by už dávno našim zbrojovkám dodávat ocel přestalo. V každém případě naše zbrojovky nikdo ani náhodou nezavírá, jak jste tvrdil výše. Tak že to zavírání zbrojovek je opět vaší další lží.
3. Putin a Trump by se nejspíše opravdu dokázali dohodnout, neboť Trump je Putinovi vděčný za pomoc, kterou mu Putin svými hekerskými útoky před volbami v roce 2016 poskytl. Trump by ponechal Putinovi na Ukrajině volné pole působnosti, o čemž svědčí i Trumpovy výroky.
4. Pokud něčí příčetnost posuzuje někdo, kdo si není schopen spočítat počet dobití akumulátorů u elektromobilu na trase z Brna do Karlových Varů a zpět, je-li známa vzdálenost z Brna do Karlových Varů a zpět a je-li znám počet kilometrů, na který je elektromobil schopen na daný akumulátor ujet, pak je takové posuzování příčetnosti od někoho takového nehoráznou a sprostou drzostí. Bylo by namístě, aby si takový jedinec nechal od odborníka posoudit nejprve příčetnost svoji.
Skeptiku,
1. Je jedno, koho vám uvedu, bude stejně vámi označen coby agent Kremlu apod. A uvedené odhady si můžete najít stejně dobře, jako já.
2. Vzhledem k tomu, že továrny, potřebné pro zbrojní výrobu, se zavírají pořád (nedávno opravdu velká ocelárna se stovkami zaměstnanců na Ostravsku), je legitimní psát o likvidaci zbrojovek / zbrojního průmyslu u nás. A to, že je naše výroba odkázána na dovoz oceli z Ruska, bylo opět nedávno propíráno ve sdělovacích prostředcích (asi v těch, co nečtete).
3. Trump by měl u Putina větší respekt než senilní Biden, který patrně často ani neví, kdo a kde je.
4. Baterka běžného elektromobilu má výdrž kolem 200 km a už se profláklo, že na dálnici má paradoxně výdrž ještě kratší než na běžných komunikacích. Jinými slovy, pokud bych vyjel z Brna s plně nabitou baterkou, musel bych minimálně dobíjet před Prahou a před Karlovými Vary. Pokud bych akceptoval rychlejší dobíjení na 80 % kapacity baterky, tak bych musel asi jedno nabíjení ještě přidat. A v zimním období by bylo vhodné na cestě v obou směrech dobít baterku (bez ohledu na její stav nabití) na doraz před Vysočinou (abych přežil případná blokování dálnice havarovanými kamiony). S autem na benzín ujedu na plnou nádrž cca 600 km, takže dojedu po tankování za Brnem nejen do těch Varů, ale i ještě kousek za Prahu na cestě zpět.
Předloni byla zavřena Shellka na dálnici Karlovy vary – Praha a nabíral jsem benzín kousek za Prahou (už mi svítilo „hladový voko“), loni byla otevřená, takže jsem tankoval na ní.
Já jsem si ty odhady upovídaný Pergille/Šimůnku našel. Ty odhady vaše jsem nenašel nikde. Nemůžu za to, že ti vaši „odborníci“ se vyskytují možná pouze na ruských a proruských webech. Na Parlamentní listy chodím velmi zřídka a pouze tehdy, chci-li vědět, co se nám kremelští soudruzi snaží nabulíkovat.
2. Přes všechny vaše nehorázné bláboly zůstává faktem, že od dob Václava Klause u nás zbrojovky nikdo nezavírá a že jedou na plné obrátky. Tudíž žádná závislost na ruské oceli se přes vaše ubohé bláboly neprojevuje.
3. Vy píšete o respektu Putina k Trumpovi. Já píšu o možnosti napadení Ukrajiny Putinem. A proto Putin dopomohl Trumpovi k vítězství ve volbách v roce 2016 a je mu líto, že nezvítězil v roce 2020. Kdyby se tak stalo, porazil by Putin Ukrajinu když ne v řádu plánovaných tří dnů, tak v řádu týdnů. Trumpovy výroky hovoří celkem jasně.
4. Pořádně jste Pergille/Šimůnku zaspal. Baterka běžného elektromobilu má už běžně výdrž přes 500 km a stále se zvyšuje. K mání jsou už baterky dosahující výdrže k 600 km. U mercedesu EQE 300 dojezd na jedno nabití činí 541 km. Viz http://www.mercedes-benz.cz/passengercars/ Tak že se opět „profláklo“ Pergille/Šimůnku, že opět kecáte. Tak že na trase Brno – Karlovby Vary a zpět byste ujel na jedno nabití, a i kdybyste uplatňoval nějaký šílený styl jízdy s objížďkami a musel nabít dvakrát, nebylo by to v žádném případě šestkrát, jak jste původně ve svém příspěvku v minulosti tvrdil. Se čtením psaného textu máte velké problémy a s kupeckými počty také. Vědí na té vysoké škole, kde jste měl údajně přednášet, jaké máte problémy s učivem ze základní školy?
Vážený skeptiku,
1. Není mou vinou, že odborné weby nečtete
2. Zbrojovky už ani zavírat nejdou, když prakticky žádné nemáme. A nemáme ani předcházející výrobu oceli, výbušnin (a komponent na jejich výrobu) a je to průšvih, protože jsme vyprázdnili sklady (na Ukrajinu) a k vlastní obraně nemáme prakticky nic. A bez odstoupení od Green Dealu (i za cenu odchodu z EU) ani mít nebudeme. Uvědomte si laskavě, že na ocel potřebujete spoustu uhlí, a že v důsledku nesmyslných emisních povolenek uhlí u nás končí.
3. Putin mohl počítat s tím, že Trump dotlačí Ukrajinu k těm ústupkům, které potřeboval (v podstatě k plnění Minských dohod) a k válce nebude muset dojít.
Je mi líto, prototypy apod. nejsou měřítko. Realita je to, co je k dostání na trhu.
1. A vy ty odborné weby Pergille/Šimůnku čtete? Proč jste tedy nebyl schopen uvést ani jeden jediný, jestliže jsem to od vás chtěl? Patrně proto, že by se ukázalo, že se o žádné odborné weby nejedná.
2. Nyní tedy připouštíte, že zbrojovky už zavírat nejdou. Proč tedy o jejich údajném zavírání píšete výše? Vaše další bláboly typu jedna paní povídala už za komentář nestojí.
3. Putin žádné „ústupky“ nechce, Putin chtěl a chce celou Ukrajinu. Mnohokrát se sám v tomto smyslu vyjádřil. A kdyby v současné době v USA vládl Trump, už by jí měl.
Pokud by byl v USA Trump, asi by mu nabídl vhodný a přijatelný kompromis.
Jinak, chodí mi do mobilu zprávy od pana Googla, většinou články z různých webů, a nedávno tam bylo i o té závislosti automobilek v Německu i u nás na ruské oceli.
Zbrojovky jako takové sice padly po Velké Sametové, ale teď už padají i fabriky, které by je mohly substituovat, případně je po znovuzprovoznění zásobovat surovinami a polotovary, což je průšvih daleko větší. Dost pochybuji o tom, že by se dnes u nás našla nějaká textilka schopná pokrýt potřebu utloukat Rusy čepicemi, když už zbraně nemáme.
Kde jsou Pergille/Šimůnku v Brně k mání křišťálové koule, ze kterých věštíte? Třeba bych si pro tu srandu také jednu pořídil.
Pořiďte si „chytrý“ mobil.
ad) 11. 1. 2024 (12:02) Neuvedl jste ani jeden jediný web, který podle vás měl Google citovat ohledně závislosti německých automobilek na ruské oceli. Já jsem takový web nenašel. Našel jsem pouze na webu faei.cz ze dne 19. 4. 2023 informaci, že Čína, ne Rusko, konkuruje evropským ocelárnám tím, že si neláme hlavu jak ekologií, tak i platy svých zaměstnanců. Dále web uvádí: Zajímavostí je, že běžná konstrukční ocel z Číny není v České republice příliš oblíbená. A takřka se s ní nesetkáte. Výhodou je, že v České republice máme vlastní ocelárny, a mnoho dalších v blízkém okolí; Maďarsko, Slovensko atd. Jak to bude vypadat dále, je však otázkou. A dále web uvádí: Stinná stránka této dominance Číny je i síla případného pádu. Od roku 2022 se Čína potýká s krizí na trhu s ocelí. Což je způsobené primárně krizí s nemovitostmi a přesycením trhu ocelí. Jenom před několika měsíci oznámilo šest velkých společností vyrábějící ocel bankrot a mnoho dalších výrazně omezuje produkci. Konec citátu. Tak že nic o nějaké závislosti ať už německých nebo našich automobilek a zbrojovek na ruské oceli. Opět blábolíte Pergille/Šimůnku nějaké své výplody, které jsou zcela mimo. U vás nic nového. U vás už se jedná skutečně o mýtomanii, neboli o chorobnou lhavost.
Nevýhodou zpráv od pana Googla je, že jsou jak světelné noviny: Staré mizí a nové se objevují, aby během pár dní zestárly a zmizely.
Bankrot oceláren je důsledek emisních povolenek a jejich naprosto neřízeně rostoucí ceny. S tržními mechanismy nemá nic společného.
Vaše zpráva o vlivu povolenek na krachy oceláren patří do stejné kategorie, jako váš blábol o údajné závislosti českých a německých automobilek a zbrojovek na ruské oceli. I kdyby články citované Googlem z Googlu zmizely, zůstaly by mimo Google. Jenže ty údajné články, o kterých tvrdíte, že jste je na Google viděl, nejsou ani na Googlu, ani mimo Google. Existuje pouze vaše mýtomanie.
Je mi líto, ale spekulacemi navýšené (třeba bývalým šéfem IPCC) ceny emisních povolenek likvidují jak uhelné elektrárny tak jiné provozy, kde se spaluje uhlí, tedy i ocelárny. To, že nevíte, jak se vyrábí ocel, na věci nic nemění. Ocel opravdu pomocí OZE vyrobit nejde,.
Jak se vyrábí ocel vím Pergille/Šimůnku určitě lépe než vy. Na rozdíl od vás také vím, že oceli je na trhu nadbytek. V jednom směru však zcela jistě odborníkem nejsem a nejsem tedy při čtení vašich příspěvků schopen s určitostí rozlišit mýtomanii od schizofrenie.
„Ocel“ je veškeré železo od určitého procenta uhlíku směrem dolů. Problémem budou spíš kvalitnější druhy, ne ty na „celkovou váhu“.
A jestliže mají automobilky problém a musejí různě přes výjimky ze sankcí kupovat ocel z Ruska, tak je asi něco špatně, ne?
A špatný je celý Green Deal který je třeba ukončit i za cenu tvrdé roztržky v EU.
Problém mají automobilky s čipy, ne s ocelí popletený Šimůnku nazývající se Pergillem. Oceli mají dost. A ne z Ruska.
Skeptiku, jestliže si Německo vymrčelo výjimku z embarga na dovoz ruské oceli pro automobilky do letošního roku a nyní si vymrčuje prodloužení této výjimky, tak asi tu ruskou ocel potřebuje a není s to ji dovézt odjinud.
A odborníci na energetiku předpovídají krach některých našich uhelných elektráren už letos v létě, což je pochopitelně obrovský průšvih, protože nejde jen o tu elektřinu, ale prakticky každá uhelná elektrárna funguje zároveň jako teplárna pro okolní zástavbu (a některé exportují teplou vodu či páru i desítky km daleko).
Pokud si snad Německo nějakou výjimku na dovoz ruské oceli vymrčelo, pak snad pouze proto, že ta ocel je šíleně laciná, neboť Rusko se snaží tu ocel za každou cenu prodat. Co se týče energetiky, jsme v současné době asi čtvrtý největší vývozce elektřiny v EU. Nechte si tedy ty své poplašné zprávy pro voliče ANO a SPD. Odborníka jste jak je vašim zvykem neuvedl ani jednoho.
Ještě něco Pergille/Šimůnku. Opět se vyjadřujete ve svém příspěvku podle zásady pan Zdechovský o voze a vy o koze. Pan Zdechovský píše ve svém článku kritizuje naše banky zcela jasně: Důvodem odmítavých postojů některých bank zbrojovkám dodávajícím zbraně na Ukrajinu už může být nyní jen naivní pacifismus, otevřená podpora Ruska, případně úplné pomatení mysli ze strany jejich vedení. Konec citátu. O nějaké ekologii ve vyjádření pana Zdechovského není ani zmínka. Že máte obrovské problémy se čtením psaného textu je však už čtenářům diskuzních stránek HP dokonale známo. Pokud jste skutečně vystudoval vysokou školu, jak tvrdíte, tak mě napadá otázka, za co vám ten diplom vlastně dali.
Pan Zdechovský zcela jednoznačně píše o ESG, jako o něčem, na co se banky (mj.), alespoň některé, vymlouvají a toto opatření pokrývá i současné ekonesmysly, hlásané Bruselisty (a v článku je dokonce je tato zkratka a její význam vysvětlena, pro lidi jako vy, co si to neumějí alespoň najít, když už to nevědí, ale je to holt marný).
Výroba oceli a dalších surovin na výrobu zbraní a zpracování těchto surovin do finálních výrobků jsou „neekologické“ činnosti a ortodoxní ekolog proti nim bude bojovat ať už proto, že si ho Putin platí, a nebo proto, že je příliš duševně méněcenný, aby mu tyhle souvislosti docvakly. A tomu prvnímu zase nedocvakává, že v momentě, kdy nás Putin, mj. v důsledku jeho aktivit, obsadí, ho za dnes jím běžně prováděné protesty a jiné obtěžování občanů a státu bude čekat pobyt v krásné a zdravé krajině u pobřeží Severního ledového oceánu či na jeho ostrovech.
Na ESG se tu vymlouváte pouze a výhradně vy četby psaného textu neznalý Pergille/Šimůnku. Ne banky. Je to opravdu marný Pergille/Šimůnku. Takových lidí, které si u nás Putin podle vás platí, bude Pergille/Šimůnku jistě více. Když tak čtu vaše příspěvky, tak bych hned o jednom věděl.
Pan Zdechovský explicitně o ESG uvádí:
„Rozhodně není žádnou nadsázkou tvrdit, že takové pojetí společenské odpovědnosti a udržitelnosti v rámci ESG představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu.“
Asi jste ten článek nečetl dost pozorně.
Opět máte problém se čtením psaného textu Pergille/Šimůnku. Zaznamenal jsem, že si toho v minulosti všimli už i jiní čtenáři. Pan Zdechovský píše o bankách a v souvislosti s bankami píše něco zcela něco jiného, co jsem citoval ve svém 6. 1. 2024 (13:20) a co vy absolutně ignorujete, jak je vaším železným zvykem.
Zdechovského jsem citoval doslovně.
Je jasné, že banky jsou těmi žábami na prameni, protože bez půjček do nich de prakticky nedá nová (obnovená) výroba rozjet.
Zdechovského jste citoval doslovně, když psalo něčem jiném. Pan Zdechovský tu hlavně a především píše o tom, k čemu jste konečně po zmateném blábolení dospěl i vy. Ale že to trvalo.
Zdechovský jasně a explicitně uvádí, že banky jsou žábou na prameni protože ESG. Přinejmenším většinově.
Zrušme nesmysl zvaný ESG (asi za cenu odchodu z EU) a budeme moci vyrábět zbraně; jedno zda pro Ukrajinu, nebo pro připravovanou obranu našeho státu.
Naučte se Pergille/Šimůnku číst alespoň vámi zvolené texty. Za vaše chápání psaného textu by vás vaše paní učitelka v první třídě poslala stát do kouta.
Obávám se, že spíš vy nechápete, nebo odmítáte pochopit, smysl toho textu.
Je citován odkaz celého článku, takže každý čtenář si může udělat názor sám.
Já už jsem si udělal Pergille/Šimůnku názor jak na článek, tak na vás.
Já to samé v opačném gardu. Pokud vám ideologické zaslepení znemožňuje pochopit poměrně jednoduchý text, je to s vámi docela špatné. To už je na ústavní léčbu.
Tobě léčba nepomohla.
Fajn, až tedy půjdete k panu profesoru Tomáši Kašpárkovi, jsem ochoten vám dělat doprovod. Docela rád si případně vyslechnu jeho posudek ohledně ideologické zaslepenosti jak mojí, tak hlavně té vaší.
Paktování se s čínou argentinskou ekonomiku zcela jistě neozdraví. Spíše naopak. Stačí připomenout jak katastroficky dopadla Srí Lanka na základě své „spolupráce“ s čínou. Stejně dopadly čínské projekty v Africe. Pro africké státy a místní lidi je to vyloženě ztrátová záležitost. Jediný kdo se napakoval jsou komunističtí čínští miliardáři a místní zkorumpování pohlaváři.
Snad to bude některé čtenáře zajímat: Dnešní Neviditelný Pes přinesl neoficiální překlad Milleiho projevu na ekonomickém fóru v Davosu.
Zprávy z Neviditelného psa mají asi tak stejnou hodnotu, jako vaše příspěvky na Hlídacím psu Pergille/Šimůnku.