I když je se stavem životního prostředí v Česku spokojeno 76 % lidí (a s tím v místě svého bydliště dokonce 84 % Čechů a Češek), pravidelná vládní zpráva, která životní prostředí hodnotí, tak optimistická rozhodně není.

Zprávu, která detailně popisuje vývoj stavu ovzduší, kvalitu vod, půdy, lesů, ale třeba i stav ptačí populace v Česku, vždy ke konci roku schvaluje vláda.

Hladce a bez větší pozornosti i debaty ji kabinet schválil i letos. Stojí za to se ale u vybraných pasáží zastavit.

Léky ve vodě, velký hluk a příliš světla

Kvalita povrchových vod v ČR se sice od roku 2000 výrazně zlepšila, nyní ale stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Kvalita vody je i nadále hodnocena na většině úseků vodních toků III. třídou, což značí znečištěnou vodu.

Do povrchových vod se také dostává z lidských těl značné množství léčiv a jejich metabolitů. V loňském roce zaznamenala léčiva ve vodě měření v 93,5 % případů. Nejčastěji se ve vodě objevovala látka oxypurinol (lék na dnu), telmisartan (lék na vysoký tlak), oxazepam (antidepresivum), metformin (lék na cukrovku), gabapentin (antiepileptikum, analgetikum) a řada dalších.

Do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře bylo jen v roce 2022 investováno 452,4 milionu Kč. Přesto je celodenní hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 55 dB vystaveno 2,2 milionu lidí.

Na kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod dosud není připojeno 15,1 % obyvatel České republiky, tedy každý sedmý obyvatel Česka.

Celková spotřeba vody přepočtená na jednoho obyvatele činí v Česku 159 litrů. Čistě v domácnostech se spotřebovalo v průměru 89,5 litru vody na osobu.

Emise v ovzduší sice klesají, zvyšuje se však význam malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší (v loňském roce zjevně i v souvislosti s nárůstem cen plynu a elektřiny). Vysoký podíl emisí do ovzduší pochází ze spotřeby tuhých paliv v domácnostech.

Za nejproblematičtější látku znečišťující ovzduší v Česku je označován benzo(a)pyren (B(a)P). Vzniká nedokonalým spalováním a má karcinogenní účinky. Vysoké koncentrace jsou především v průmyslových lokalitách, nadlimitní koncentrace se však dlouhodobě vyskytují hlavně v malých sídlech, kde si lidé obydlí vytápějí tuhými palivy.

Teoretický odhad pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění při celoživotní expozici vyšším koncentracím B(a)P v Česku k roku 2022 se pohybuje v rozsahu 3 až 53 osob na 100 tisíc obyvatel.

Významným ukazatelem kvality životního prostředí a také faktorem s vlivem na lidské zdraví je hluk. Nadměrný hluk je zdrojem stresu, který je příčinou celé řady civilizačních onemocnění, především dopadá na kardiovaskulární systém. Vliv má i na rušení spánku a následné zdravotní komplikace spojené s jeho nedostatkem.

Do protihlukových opatření na silniční infrastruktuře bylo jen v roce 2022 investováno 452,4 milionu Kč. Přesto je celodenní hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 55 dB vystaveno 2,2 milionu lidí (přibližně 20 % obyvatel Česka). Většina z nich žije ve městech. Hluku ze silniční dopravy, který i v nočních hodinách (tedy v čase 22 – 06 hod.) přesahuje mezní hodnotu 60 dB, je vystaveno 272 tisíc obyvatel Česka; převládají obyvatelé Prahy.

Relativní novinkou je i vnímání světelného znečištění a vlivu nadměrného a nesprávného světla na lidské zdraví, na rostliny a živočichy. Problémem je narušování přirozených biorytmů dané nevhodným používáním umělého světla v noční době. V Česku však žádné normy a limity pro světelné znečištění neexistují – s výjimkou plošného zákazu umisťovat nekryté zdroje světla v národních parcích.

Z hlediska světelného znečištění je nejlepší situace v severní části Šumavy, dále v horských oblastech a na venkovském území jihozápadní části Česka a na Českomoravské vrchovině, kde jde o – čím dál vzácnější – oblasti tmavé oblohy. V Česku nicméně – jak konstatuje zpráva – již nenajdeme území, které by nebylo umělým jasem noční oblohy ovlivněno.

Invazivní druhy zvířat, eroze a ptáci

I když se stát dlouhodobě zaštiťuje cílem výrazně omezit skládkování komunálních odpadů ve prospěch recyklace a dalšího využití, nadále téměř polovina komunálních odpadů končí právě na skládkách.

Uhlíková stopa na obyvatele (11,6 tuny ekvivalentu CO2) je v Česku oproti globálnímu průměru (6,2 tuny) přibližně dvojnásobná. Vysoká emisní náročnost Česka je dána charakterem ekonomiky s vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP a nadále vysokým podílem fosilních paliv v energetickém mixu a ve struktuře spotřeby energie v dopravě.

Početnost běžných druhů ptáků v Česku dlouhodobě klesá, největší pokles je u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se snížila v období let 1982–2022 o 40,1 %.

Osobním automobilem nejvíce jezdí bohatší obyvatelé předměstí; více než 20 kilometrů denně najezdí více než 54 % obyvatel.

V Česku ubývá volné půdy, což má přímý vliv na schopnost zadržování vody v krajině. Jen mezi roky 2021 a 2022 vzrostla plocha zastavěných ploch v Česku o 621 hektarů. Ze zemědělských pozemků ubylo nejvíce orné půdy, a to o 11,2 tisíc hektarů.

Významný problém spojený s půdou (a jejími ztrátami) je eroze. Potenciálně je ohroženo 48,1 % zemědělské půdy vodní erozí, z toho 13,4 % erozí extrémní. Větrnou erozí je ohroženo 33,3 % zemědělské půdy. V současné době je maximální ztráta půdy v Česku vyčíslena na přibližně 21 milionu tun ornice za rok, což odpovídá nejméně 4,3 miliardy Kč ročně.

Stav životního prostředí a jeho pestrost do značné míry odráží rozsah ptačí populace. Početnost běžných druhů ptáků v Česku dlouhodobě klesá, největší pokles je u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se snížila v období let 1982–2022 o 40,1 %.

Hlavními příčinami výrazného poklesu je vysoká intenzita zemědělství. U některých známých druhů jako koroptev polní, čejka chocholatá, linduška luční či konipas luční se jejich počet snížil až na zlomek výchozího stavu.

Rok 2022 byl pátým nejteplejším rokem od roku 1961. Počet letních a tropických dní přesáhl normál let 1990 – 2020, v nejteplejších oblastech Česka se vyskytlo více než 30 tropických dní.

Naopak roční počet mrazových a ledových dní na území Česka v období 1961–2022 klesal.

Tuzemská ptačí populace odráží – podle Zprávy o životním prostředí ČR – i změny klimatu: narůstá počet teplomilných druhů a naopak ubývají ty, pro něž se podmínky na českém území zhoršují.

Pokud jde o nepůvodní druhy v Česku, mezi široce rozšířené invazní druhy živočichů je řazen mimo jiné norek americký, mýval severní, jelen sika, karas stříbřitý nebo plzák španělský. Nejvyšší počet invazních druhů se vyskytuje podél vodních toků a různých komunikací, které usnadňují jejich šíření.

Mediálně hojně pokrytou Sršeň asijskou (čínskou) lze očekávat až ve zprávě o životním prostředí za rok 2023.