Pro ilustraci toho, jakým způsobem je nyní v Číně prezentována Česká republika, přeložil server Sinopsis článek z hlavního stranického deníku Pekingu Žen-min ž’-pao. Ten pozoruhodnou formou popisuje den otevřených dveří na čínském velvyslanectví v Praze.

Stranický tisk, v překladu Lidový deník, jej opatřil titulkem „Čeští vysokoškolští studenti: Toužíme po tom, porozumět poselství 19. sjezdu“.

Následuje doslovný překlad (mezititulky jsou redakční):

„Otevře se Čína po 19. sjezdu ještě více zahraničním investicím? Jakým způsobem se může Česko zapojit do výstavby Pásu a stezky, a zajistit tak přínosy jak pro sebe, tak pro Čínu?“

Dne 26. října se skoro dvě stě studentů a učitelů ze sedmi vysokých škol ČR, např. Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci, pražské VŠE či Vysoké školy finanční a správní, aktivně účastnilo činnosti a živě kladlo dotazy v rámci dne otevřených dveří, který pořádalo čínské velvyslanectví v ČR a jehož hlavním tématem byl 19. sjezd KS Číny.

Socialismus s čínskými rysy

Při této události přednesla svůj projev čínská velvyslankyně Ma Kche-čching, která uvedla, že 19. sjezd KS Číny vytyčil „plavební dráhu“ pro budoucí rozvoj ČLR, předvedl dějinnou úlohu Číny při uspíšení rozvoje lidstva, a má tak význam přelomového milníku, jenž bude mít hluboký vliv na Čínu i celý svět.

Mladí diplomaté z velvyslanectví jeden po druhém chodili k řečnickému pultu a představovali význam, který má 19. sjezd pro ČLR a pro budoucnost čínsko-českých vztahů, na poli svých jednotlivých působností. 

„Socialismus s čínskými rysy vstoupil do nové éry,“ vysvětlil Wang Čchien z politického oddělení, jak rozumí čínskému klíčovému výrazu „nová éra“. „Čínský rozvoj neohrožuje žádnou zemi. Ať už se ČLR rozvine do jakékoli míry, nikdy nebude usilovat o nadvládu, nikdy se nebude zabývat rozšiřováním území – tato slova generálního tajemníka Si Ťin-pchinga ozřejmují základní smysl čínské mírové diplomacie.“

Čchen Čchang z hospodářsko-obchodního oddělení předložil některé statistiky: v roce 2016 přesáhl objem oboustranného obchodu částku 11,1 miliardy dolarů, což představovalo 20 % obchodu se zeměmi střední a východní Evropy. Čína je největším obchodním partnerem Česka ze zemí mimo EU, ČR je druhým nejvýznamnějším partnerem ČLR v oblasti střední a východní Evropy.

„Otevře se Čína po 19. sjezdu ještě více zahraničním investicím?“ zeptala se Sabina, studentka oboru finančnictví. Sabina doufá, že se po absolvování univerzity bude moci věnovat práci v oboru investic a obchodu mezi oběma zeměmi.

„Čína pro turisty z 51 zemí včetně Česka a Polska zavedla bezvízový tranzitní režim pro Peking s platností na 72 hodin.“

Když skončila prezentace konzula Čchin Lianga, pravila Hana, studentka oboru čínská filologie na UP v Olomouci: „To je skvělé opatření! Nyní když budu cestovat přes Peking, můžu využít těch 72 hodin na to, abych ochutnala místní jídla, prohlédla si Zakázané město či Letní palác.“

Jang I-jüan z kulturního oddělení přednesl přednášku na téma Nové přínosy a nové myšlenky 19. sjezdu na poli kultury. „Fórum o spolupráci sdělovacích prostředků na Pásu a stezce, mezinárodní umělecký festival o Hedvábné cestě, Šanghajský mezinárodní umělecký festival, diapozitivy se snímky z kulturních aktivit daly všem pocítit, že se kvalita života čínského lidu podstatně zvýšila, takže si začal žádat skvělý život o vyšší jakosti a se silnějším pocitem štěstí.

Čao Čchang-tchao ze vzdělávacího oddělení představil výsledky: „V roce 2016 obdrželo 183 českých studentů stipendium na studium v ČLR. Čína již zavedla vládní stipendia zvaná ‚Hedvábná stezka‘ a v budoucích pěti letech každoročně podpoří deset tisíc čerstvých studentů ze zemí podél Hedvábné stezky na jejich cestě do Číny za studiem či výzkumem.“

Pro studenta českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické Jana Škodu je tato zpráva velmi důležitá. Škoda byl na několik měsíců na praxi v Pekingu a Čching-tau a letos, kdy je ve čtvrtém ročníku, plánuje požádat o stipendium do Číny a jet tam studovat magistra.

Kung-fu a video o Tibetu

V příslušný den převedli žáci pražského Mezinárodního střediska bojových umění skvělé představení kung-fu s meči, holemi a řetězy. Po straně hlavního sálu byl stolek s vystřihovánkami, jenž byl neprodyšně obstoupen studenty. Lektoři a dobrovolníci z Konfuciova ústavu při UPOL vedli české studenty při vlastnoruční výrobě vystřihovánek.

Hosté si navíc vychutnali výstavu snímků Zářná Čína 2017, stejně jako dokumentární film Diplomacie velmoci. Oblibě se těšily české verze propagačních brožur, totiž Pás a stezka – vize a činnosti, Summit o mezinárodní spolupráci v Pásu a stezce či Si Ťin-pchingův projev při setkání vůdčích osobností zemí zlaté cihly v Sia-menu, připravené velvyslanectvím, a dokumentární DVD Tady je Tibet a za okamžik byly rozebrány.

„Jakým směrem se bude ubírat čínská zahraniční politika po 19. sjezdu?“ „Jak Čína vyvine na mezinárodní scéně ještě pozitivnější účinek?“ – tak se stále vyptávali čeští studenti, obklopivší Tuan Wej-sina z politického oddělení velvyslanectví, který plnil úlohu moderátora.

Den otevřených dveří je tradiční značkou veřejné diplomatické činnosti Velvyslanectví ČLR v Česku. Koná se jednou za dva roky.

„Sledujeme Čínu a toužíme po tom, porozumět poselství 19. sjezdu. Tato událost, pořádaná čínským velvyslanectvím, přichází neobyčejně vhod. Pomohlo nám to, abychom si udělali trochu jasno v hlavní náplni 19. sjezdu. Informační hodnota přednášek byla veliká a forma byla živá a pestrá,“ řekl novinářům Škoda.

„Otevřená brána Číny se nezavře, nýbrž se bude otevírat stále víc.“ Tato slova generálního tajemníka Si Ťin-pchinga učinila na Hanu hluboký dojem. Říká: „Díky dni otevřených dveří jsem na vlastní kůži pocítila sebedůvěru, transparentnost a toleranci. Doufám, že v budoucnu bude ještě více příležitostí Číně porozumět a sblížit se s ní.“