Robert Fico v rozhovoru pro ruskou televizi. Foto: Profimedia

Jak (ne)mluvit o ruské hrozbě. Strategická komunikace vzor Foltýn nebo Fico

Napsal/a Vojtěch Berger 16. srpna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Slova vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna o tom, že někteří zastánci ruského prezidenta Putina jsou „prostě jenom svině“, budou tuzemskou prokremelskou scénu živit nejspíš ještě dlouho. Jakkoli provokativní výrok to byl, vybízí ke srovnání se strategickou komunikací sousedního Slovenska. Tam se vláda Roberta Fica jakémukoli označení Ruska jako hrozby či problému důsledně vyhýbá.

Jen pár týdnů před tím, než česká vláda vybrala jako hlavní tvář strategické komunikace plukovníka Otakara Foltýna, padlo klíčové rozhodnutí v této oblasti i na Slovensku.

Vláda Roberta Fica přijala v březnu nový návrh koncepce strategické komunikace Slovenské republiky. Paradoxně to bylo v době, kdy sotva zaschl inkoust na předchozí koncepci strategické komunikace z června 2023, kterou schválil ještě předchozí kabinet.

Rusko není problém? Ještě loni bylo

Zatímco v nové Ficově koncepci není slovo „Rusko“ či nějaká jeho varianta obsaženo ani jednou, ta původní pojmenovávala ruské působení nejen na Slovensku jako jednoznačný problém:

„Slovenská republika je terčem hybridních a informačních operací ze strany nepřátelských aktérů ve zvýšené podobě od roku 2014, kdy Ruská federace anektovala ukrajinský Krym. Intenzivní působení těchto operací, v kombinaci s vysokou mírou zranitelnosti veřejnosti vůči nim, může vyústit až v paralýzu fungování státu,“ konstatoval loňský dokument.

Právě to je další diametrální rozdíl proti situaci v Česku. Když v červnu vládní koordinátor Foltýn mluvil o strategické komunikaci na semináři ve sněmovně, byli u toho i zástupci neziskového sektoru a dostali tam i výrazný prostor. A to včetně těch jasně protikremelsky vyprofilovaných.

V boji proti hybridním hrozbám – tedy i ruským vlivovým operacím – přitom původní slovenská koncepce jednoznačně počítala i s pomocí nevládních organizací: „Občanská společnost na Slovensku od roku 2014 představuje klíčového aktéra v boji proti informačním operacím.“

Jenže to bylo loni. Asi nepřekvapí, že současná Ficova koncepce už s neziskovým sektorem vůbec nepočítá. Už v loňské předvolební kampani se politici vládního Smeru předháněli ve výrocích, jak s nevládním sektorem „udělají pořádek“ a odstřihnou alespoň jeho část od veřejných peněz.

Podle Ficovy vlády dosavadní úprava strategické komunikace „umožnila zejména zahraničním a tuzemským mimovládním organizacím svévolně realizovat strategickou komunikaci státu bez přebírání zodpovědnosti za její dopady na slovenskou společnost“.

Odstřihnout experty i nevládky

Končí i spolupráce se soukromým sektorem. Letos slovenský Úřad vlády vypověděl smlouvu se společností Gerulata Technologies, která pro stát zabezpečovala analýzu informačních operací v online prostoru. Oficiální důvod byly úspory v rozpočtu a také prosté konstatování, že „strategická komunikace má být v rukách státu“.

Právě to je další diametrální rozdíl proti situaci v Česku. Když v červnu vládní koordinátor Foltýn mluvil o strategické komunikaci na semináři ve sněmovně, byli u toho i zástupci neziskového sektoru a dostali tam i výrazný prostor. A to včetně těch jasně protikremelsky vyprofilovaných.

Množiny fanoušků Ruska a množiny podporovatelů Roberta Fica a s ním spřízněných politiků v Česku a na Slovensku (typicky Miloš Zeman, Václav Klaus, částečně i Andrej Babiš a tak bychom mohli pokračovat) se na obou stranách česko-slovenské hranice do značné míry prolínají.

Slovenská vláda jde – zjevně záměrně – zcela opačnou cestou a snaží se jakékoli spojení „Rusko rovná se problém nebo hrozba“ ze strategické komunikace vymazat.

V posledním návrhu její koncepce jsou tak sice pojmenované trendy klesající důvěryhodnosti Slováků směrem k Evropské unii a NATO, už ale chybí příčiny této nedůvěry. Mezi ně experti dlouhodobě počítají právě i výrazné působení ruských vlivových operací.

Už loni na konci roku opustila slovenskou státní správu skupina lidí, kteří se dlouhodobě a systematicky věnovali boji proti hybridním hrozbám. Kromě Davida Púchovského, který spravoval policejní stránku Hoaxy a podvody to byl i šestičlenný tým strategické komunikace na Úřadu vlády a také šéf Centra boje proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra Daniel Milo.

„Myslím, že Putin dělá dobrou politiku“

Vraťme se ale do Česka a k plukovníku Foltýnovi. Nejprve pro jistotu připomeňme celý jeho výrok z festivalu ve Slavonicích zmíněný v úvodu:

„Ti, kdo obdivují ruského prezidenta Putina, jsou velmi často lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění, anebo mají jenom životní smůlu, anebo jsou to prostě jenom svině.“

Foltýn neříká – svými vlastními slovy – nic jiného, než že fandit Putinovi je problém a je to v rozporu s českými národními zájmy. A že i v těžkých životních situacích lze snad najít jiná východiska než nekritickou adoraci ruského zločinného režimu. Pokud to vzbudilo takovou míru kontroverze, hněvu a nenávisti, jaké jsme byli v uplynulých dnech svědky, je zjevné, že vzkaz neminul cíl.

Jeho slova přitom rezonují i na Slovensku. Česká a slovenská proruská scéna jsou úzce propojené a jejich aktéři se navzájem často – osobně i mediálně – potkávají.

Stačí zmínit dlouholetého poslance a nově europoslance Ficovy strany Smer Ľuboše Blahu, který je kromě rozhovorů v ruských médiích i pravidelným hostem tuzemských akcí spojených s takzvanou vlasteneckou scénou, od českých komunistů až třeba po spolek Svatopluk politologa Petra Druláka.

Nebo slovenského expremiéra Jána Čarnogurského, jinak též šéfa Slovensko-ruské společnosti a jednoho z nejhlasitějších Putinových advokátů na Slovensku, rovněž oblíbeného respondenta českých i slovenských alternativních médií. „Já myslím, že Putin dělá dobrou politiku,“ řekl Čarnogurský letos v únoru s tím, že ruského prezidenta podporuje.

Který typ Putinova fanouška jste vy?

Podstatnější je ale něco jiného, co lze konstatovat i bez sociologických dat, na základě dlouhodobého pozorování české a slovenské politiky a společnosti:

Množiny fanoušků Ruska a množiny podporovatelů Roberta Fica a s ním spřízněných politiků v Česku a na Slovensku (historicky to byli třeba Miloš Zeman, Václav Klaus, částečně i Andrej Babiš a tak bychom mohli pokračovat) se na obou stranách česko-slovenské hranice do značné míry prolínají.

Z toho je celkem zjevné, koho především slova Otakara Foltýna zasáhla – a naštvala. Pokud však tito lidé odmítají přístup jasného, občas třeba i neučesaného pojmenovávání ruské hrozby, vybírají si dobrovolně ten druhý, slovenský, pod taktovkou Fica a spol.

Znovu připomeňme, o co jde: vytlačování expertů ze státní správy, izolování neziskového i soukromého odborného sektoru od státu a cílené „gumování“ zmínek ze strategických dokumentů o tom, že Rusko je hrozba.

Můžeme jen spekulovat, na kterou z kategorií Putinových fanoušků jasně načrtnutých Otakarem Foltýnem tohle všechno pasuje nejlíp…


Tento text vznikl ve spolupráci s portálem Aktuality.sk a s podporou Mezinárodního tiskového institutu (IPI)

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)