32 komentářů

1. český maloměšťák napsal:

   29.2.2016 (10:55)

   465 hektarů…to je slušná výměra. Taková rodinná farma, pokud je dobře řízena, je skutečně schopna obstát i v tvrdém konkurenčním prostředí, to kdyby se najednou zrušily státní dotace – jdoucí do zemědělství.

   Podobně, i když samozřejmě že ne ze stejných ideologických pohnutek, zničil Baťa kdysi lokální ševcovskou výrobu, těžko se jí bude relokalizovat, toto řemeslo díky koncentraci (nazývá se to eufemisticky “ konsolidací“) výroby do monopolu téměř vymřelo.

   Pro některé sedláky , zejména extenzivně hospodařící, podkapitalizované…nohla být kolektivizace úlevou, stejně jako pro bezzemky, čeledíny, děvečky atd.
   Ostatně takováto konsolidace proběhla např. i v USA, opět ale primárně z ekonomickách důvodů, zásahem neviditelné ruky trhu – a ve své hlavní mase o něco dříve, v letech Velké Deprese.
   I dnes Warren Buffett hovoří o tom, že je nesmyslné a pro tyto Američany potupné, aby v zemědělství pracovalo přes 11 milionů lidí. Že se tolik lidí musí tvrdě lopotit, když ostatní si užívají.
   A píše o tom, že i jeho podniky budou velmi brzy např. přepravovat méně uhlí či pojišťovat méně aut – a tedy omezovat pracovní místa …ae to i jiní – viz zpráva , že v důsledku strukturálních změn v retailu zmizí v GB brzy na milion pracovních míst. Zmizí, v daném sektoru – a tedy nebudu nahrazeny, Kdy část kolektivizovaných zemědělců ale mohla dál pokračovat tak, že se realizovali ve své profesi, byť v modu družstevnické majetkové držby.
   Bylo by tedy dobré ukázat i druhou stranu mince – tedy zda by stejně k nějaké konsolidaci, v důsledku intenzifikace výrob, nedošlo i tak. Kdy by ale jistě zásah neviditelné ruky byl jednak vnímaný coby mnohem humánnější, jednak by i takovým byl. Důsledek by ale byl podobný.
   Ostatně lidé např. z textilek by mohli povídat, jak do jjeich osudů zase zasáhla globalizace.

   Já vím, na „kdyby“ se nehraje, ale na analogie ano – tedy srovnat kolektivizaci nařízenou adminsitrativně a nařízenou trhem…to by již šlo. Ale jistě by to bylo o mnohem větší práci a o mnohem méně idealizovaném a ideologizovaném vidění světa, to se dnes opět příliš nenosí, dneska chtějí sponzoři a donátoři opět ten smysl dějin – aby ten byl vykládán. Nikolivěk dějiny samé.
   —————————
   Politování patří těm, kteří přišli násilně o majetky, ať již “ díky“ komoušům či “ díky“ neviditelné ruce. Zejména těm, kteří pak již ve své profesi pokračovat nemohli a těm, kteří byli vyhnáni násilím.
   A politování i nad tím, že mnoho násilníků nebylo potrestáno, zde ale pozor na jedno – koncentrace a monopolizace je jedna z příčin velkých krizí, ústících někdy do velkých válek a tak i do masového krveprolití…kdy v poválečných dobách někdy pokračuje se v podobném duchu (negace na bázi ideologických zvrhlostí např. ).

   • český maloměšťák napsal:

     29.2.2016 (11:01)

     Ostatně dnes je opět (stejně jako když zabavovali farmy Američanům během Velké deprese) povolání exekutora společensky na výši. Tak jak kdysi bylo na výši povolání kolektivizátora.
     Klidně se to zas může prohodit.
     Dějiny josu plné překvapení. Kdo by kdy tušil, že vláda USA provede jedno největší znárodnění v dějinách ve sféře financí (viz AIG, City, BoA…). A přeci se povedlo !!!

   • petrph napsal:

     1.3.2016 (8:00)

     Jen bych opravil. Nikoliv pouze „.. kdyby se najednou zrušily státní dotace – jdoucí do zemědělství.“, musely by se najednou zrušit dotace jdoucí do zemědělství po celé EU,
     aby tam farma mohla zůstat konkurenceschopná

   • petrph napsal:

     9.3.2016 (19:09)

     Vy máte samozřejmě pravdu, na to skutečně přišli v USA v období Velké Deprese, že všichni producenti se na trhu neudrží a zkrachují, at tedy v průmyslu, tak tedy i v zemědělství. Přičemž samozřejmě všichni dobře chápali co znamená „neudrží se na trhu“ – že zkrachuje a o svůj kapitál přijde. At už šlo o fabriku, dílnu nebo pole nebo dům pokud na něm měl hypotéku. Samozřejmě že o své podíly přišli i akcionáři takového zkrachovaného podniku. Ale že dokonce – před zavedením pojištění vkladů přišli o své peníze i klienti banky, když zkrachovala. Na to skutečně nebyl potřeba žádný bolševik, toto bylo naprosto nezbytnou součástí onoho úužásného kapitalismu, který jsme si v listopadu 89 vyzvonili..
     Mimochodem před nedávno se mi dostal do ruky Kingův román 1922, popisující dosti brutálně osud amerického zemědělce ve 20-30.letech minulého století, který skutečně ale skutečně naprosto vše obětoval tomu svému políčku, o které pak stejně během Velké Deprese přišel. A musím se přiznat, větší hrůzu jsem snad nikdy nečetl, to stokrát předčí i zde popisované události během kolektivizace u nás…

   • anobudelíp napsal:

     14.3.2018 (14:42)

     Za totáče jsem jezdil na služebky do Mikulova a ze zámku jsem shlížel na „železnou oponu“. Srovnání nemilosrdné ruky trhu a nemilosrdné ruky bolševiků bylo a doposud je zcela jasné.
     Na české straně 20-40 hektarové lány, na rakouské straně pole o velikosti okolo půl hektaru – oddělené od sebe „reakčními“ mezemi a remízkami, které byly v CSSR slavnostně rozorány.
     A tak to vypadá dodnes. Stačí jet kamkoliv do Rakouska nebo SRN…….

2. Pan Košťál napsal:

   29.2.2016 (20:42)

   Je az k nevíře, jak český malomestak vi vsechno nejlip (soude podle jeho komentaru pod téměř kazdym psím clankem).
   Jeste take stoji za povšimnutí, jak si mnohdy sam odpovida a zarputile odmita cizí nazory.
   To, jak prekrucuje fakta a neuvadi celou pravdu uz nestoji za vetsi rozbor.

   • český maloměšťák napsal:

     1.3.2016 (9:49)

     Lžete – nevím všechno nejlíp, neodpovídám si sám, příspěvek č. 2 byl jen doplňující.
     „Celou pravdu“ ? To jde těžko, to nedokáže v daném formátu ani takový pomlouvačný chytrolín jako jste Vy.
     Hezký den.

3. petrph napsal:

   1.3.2016 (8:19)

   Mimochodem, aniž by chtěl popírat celkové negativní důsledky kolektivizace, přece jen bych chtěl ocenit, že se i demokratická prozápadní média učí umění účinné propagandy.
   Protože to je opravdu mediální kumšt, napsat do titulky „Statek s tisíciletou historií“, aby se pak čtenář dozvěděl že soukromý zemědělec, pradědeček dnešního majitele si ten statek koupil od církve až v roce 1921. A když pak začne počítat že mu byl ještě pak napřed nacisty a pak komunisty sebrán, tak zjistí že ta tisíciletá historie soukromé držby se smrskla na pár desetiletí – a to ještě včetně současnosti.
   Já to samozřejmě nijak nekritizuju, jen tedy upozornuji že z hlediska propagandy na tom nejsou ani prozápadní média tak špatně, a mohou se těm proruským plně rovnat. Je to skutečná mediální válka, ve které si čtenář vybírá své informační zdroje a tím i si určuje komu věřit a jaké názory zastávat.

   • Robert Břešťan napsal:

     1.3.2016 (8:22)

     Ono spíš záleží na tom, jak to chcete číst. Jde o mezititulek a zcela pravdivý, neb hned pod ním čtete: První zmínka o statku zvaném Stranné pochází z roku 1057. Nikdo netvrdí, že tam tahle rodina hospodaří tisíc let…

     • petrph napsal:

       1.3.2016 (16:55)

       To je právě problém současného světa informační exploze, nejen čtenáři novin ale ani odborníci a rozhodující činitelé nemají obvykle ani čas si podrobně přečíst všechny články a studie úplně celé , u většiny z nich si přečtou, titulek a zvýrazněné mezititulky, už jen tím si musí utvořit svůj názor dle kterého musí rozhodnout (nebo naopak třeba nerozhodnout, a ten problém ignorovat).
       Pokud jde o mne, o mne mít starost nemusíte, já si čtu na Hlídacím psu články (které mne zajímají) celé až do konce, pro mne by tam ty titulky ani mezititulky být nemusely. Už třeba jen proto že považují Hlídacího psa za seriozní zdroj, v rámci kterého si lze ty názory utvářet jakož i o nich diskutovat.

4. český maloměšťák napsal:

   1.3.2016 (10:58)

   Nepřeceňujme prosím význam hereditarních držeb majetků, respektive nedělejme z nich posvátnou krávu. Jde o místní dočasnou módu, vzniklou patrně v důsledku romantizujících reminiscencí a s nimi spojených negací nedávné minulosti. Kdy je komické posuzovat soutěž privátního s družstevním či se státním, pokud po téměř celou dobu „soutěže“ zasahuje do ní masivně veřejná podpora – ať již primární (subvenční, dotační) nebo sekundární (garanční, cenová, logistická).
   Kdy něco málo dobově relevantního, týkajícího se v tomto případě dokonce země nezasažené válkou, kapitalizačně nadvybavené, prosperující… je naznačeno např. v Moore : Underemployment in American Agriculture (1952)….nebo Taylor : “ Disandvanaged Classes in American Agriculture (1937 ?).
   ———————————————
   Nespravedlivé je jak vyhánění “ ekonomické“, tak i administrativní – kdy až v lidské individuální rovině vidíme to neštěstí ( statisticky to ale vypadá dobře, idylicky).Vhled v kategorii potravinové výživy národa či nutnosti rozvoje civilizace je ale důležitý.
   V dějinách se na „kdyby“ nehraje, ale nehraje se ani na neviditelnou ruku opraváře, ta je vždycky viditelná a povíceru státní. Ostatně i bailouty 2008-09 bank provedl stát, kdy se hovoří snad i o tom, že nebýt jich, tak možná (opě ale to “ kdyby“ ) vypukne celosvětový chaos (kdy vidíme, kam dospěl chaos „pouze“ irácký , libyjský či syrský).
   Idylka tehdejšího “ šťastného a prosperujícícho šafářova dvorečku“ je stejně klamná jako prosperující záhumenek strýčka Toma.
   Komouši holt provedli konsolidaci zemědělství po svém, také nemohli připustit jeho krach či zaostávání, respektive neschopnost zareagovat na požadavky doby. Asi neměli tolik zdrojů k dispozici jako např. USA, od let čtyřicátých skvěle prosperující, i díky vpravdě to obrovským socialistickým státním intervencím – které eskalovaly za Trumana.
   Nehledejme za vším jen škodolibost či závist.
   Idealem je samozřejmě zemědělská komunita vytvořená na bazi dobrovolnosti, ale i tam je třeba nějakého společenského tmele – viz ten náboženský v případě Hutteritů či Amishů (přes Hanse Huta a habány mající vztah i k husitské komuně a moravským bratřím).
   Těžko se pak bude relokalizovat (takový je čím dál více požadavek současnosti !!) v rámci hereditárních panství, to je praktický nesmysl – vedoucí zas na začátek konce (bylo nebylo…).

   • Tomáš napsal:

     3.3.2018 (19:36)

     Pane maloměšťáku, komunisti neprovedli žádnou konsolidaci zemědělství ani ničeho jiného. Oni jen KRADLI !!!!! Kradli a umožnili krást. Podporovali závist, lež, lenost, nevzdělanost, převrácenost hodnot atd. Tak tady nedělejte chytrolína vy, nikoho neurážejte a svá „moudra“ si strčte do kapsy, do šuplíku, nebo kam chcete.

5. Jiří Líbal napsal:

   1.3.2016 (11:02)

   Položme si také ale otázku, co přinesla kolektivizace. Přestali existovat nádeníci, děvečky a v neposlední řadě drobní sedláci, kteří žili z ruky do huby a přitom dřeli jak mourovatí. Vznik JZD a Státních statků vedl k tomu, že všichni zaměstnanci se stali i majiteli výrobních prostředků. Ne vše bylo optimální a budování nového zědělství nebylo procházkou růžovým sadem. Časem se však zemědělství zmodernizovalo a republika se stala plně soběstačnou ve výrobě zemědělských produktů, dokonce přebytkovou. A co zaměstnanci potažmo majitelé? Ti měli 8hodinovou pracovní dobu, naturálie vzbuzující obdiv obyvatel měst, dovolenou a stálou mzdu častokrát převyšující platy dělníků v továrnách. Vím o čem píši, většinu oné doby jsem prožil a poznal i myšlení lidí zaměstnaných v socialistickém zědělství. Po hadrové revoluci jenom málokteří chtěli nazpět svá hospodářsví – moc dobře věděli od svých dědů jak se nadřeli a co užili hladu a příkoří od velkých sedláků a statkářů. Co máme dnes? Máme opravdu ty opravené statky ale většinou z dotací. Tyto dotace však tvoříme my z našich daní. A kde je součané zemědělství? Kde je naše soběstačnost. Republika je rozkradena, lidé opět živoří a žijí z ruky do huby. Opět jenom malá vrstva obyvatel se má dobře. Vysávají znova obyčejné lidi, trochu jinými prostředky, o to více důsledněji a pod pláštěm všehoschopného a krutého kapitalismu. Co myslíte, co čeká naše děti a vnoučata? My starší jsme měli krásné bezstarostné dětství, díky socialismu a i kolektivnímu hospodaření

   • Karel kuba napsal:

     3.3.2018 (11:47)

     Jen tak na okraj: při násilné kolektivizaci došlo k velkým křivdám, ale u obyvatelstva, které si dobře pamatovalo chování sedláků za války, to velkou lítost nebudilo.

   • Tomáš napsal:

     3.3.2018 (19:40)

     Pane Líbale, z vašeho socialismu, kolektivizace a bezstarostného dětství jsem se právě pozvracel. Už raději, prosím, neprovokujte. Děkuji.

   • Weber napsal:

     3.3.2018 (20:15)

     „Šprajcuje“ se mi být nevlídný, ale nepochybujte, že kecáte v převážné části svého příspěvku a odhadl bych Vás na ideologa kolektivizace, možno také nějakého bývalého vysoko postaveného tajemníka KSČ, nebo pokud to, co tvrdíte není provokace. Tolik nesmyslů jsem dlouho „nepotkal“! Vypadá to na to, že přes sklo svého úřadu jste neviděl a neslyšel jak se na venkově tehdy žilo!

6. DK napsal:

   1.3.2016 (16:57)

   Nejde jen o sociální a právní dopad. Jeden z hlavních problémů, který se týká nás všech, nejen postižených rodin, je ten, že kolektivizace přinesla scelení pozemků do obřích lánů. To způsobilo zásadní změnu české krajiny, se všemi důsledky: nestabilita krajiny, zrychlený odtok, eroze … a dál v důsledku toho úbytek organické hmoty, menší schopnost zadržet vodu, větší potřeba hnojit, znečištění povrchových i podzemních vod. Když nic, tak toto je důsledek, který přerůstá v katastrofu. V současnosti se hovoří, že je 65 % české půdy ohroženo erozí. V některých oblastech na jižní Moravě došlo k úbytku desítek cm kvalitní půdy, nyní už se oře často podloží, konkrétně spraše. Ten problém je enormní a může v budoucnu znamenat potravinovou nesoběstačnost ČR.
   Jak velký rozdíl kolektivizace provedla lze vidět např. na leteckých snímcích na mapách.cz, když si prohlédnete hranici ČR/Rakousko někde v zemědělské krajině.

   • petrph napsal:

     2.3.2016 (6:53)

     Jářku, a jak to bylo před kolektivizací. Neboli, jaké procento pozemků tvořila tehdy drobná políčka malorolníků, a jaké už tehdy velké obří lány velkopěstitelů, ať velkých statkářů, církví a podobně?

     • ČERT napsal:

       3.3.2018 (21:45)

       Vím, že reaguji už na dva roky starou myšlenku, ale to, co píšete, stojí za zamyšlení… Oni ti velkopěstitelé před kolektivizací mohli mít taky ty svoje pozemky dost různě roztroušené, takže nějaké velké obří lány předtím… (???). Jestli snad někde v nějakých nížinatých, zemědělsky hodně úrodných oblastech…(???)
       Totiž, co je tady také důležité, tady skutečně obrovské velkostatky přežívaly do období první ČSR (dědicové někdejších feudálních panství, majetky šlechtických rodů a církve)… Jenže už první pozemková reforma po roce 1918 tohle z velké části zabrala a právě rozparcelovala (a hlavně pokud šlo o zemědělskou půdu, těm původním velkostatkům zůstávaly v nějakém obrovském množství pak většinou jen lesy). A v téhle době taky právě vznikaly tyhle zbytkové statky, o čemž se v článku v souvislosti s tou rodinou a tím dvorem taky píše, a což tedy byly jednotky, které se všemi těmi poli, loukami atd., mohly zahrnovat dohromady tak 50 ha, 100 ha (ale určitě už ne třeba několik set ha) – a zase, že by nějak často vytvářely nějaké velké lány…(???)
       Každopádně, těch malorolníků nebo třeba sedláků, kteří měli majetek třeba nějakých 10-15 ha (a to počítaje v to třeba i lesy), bylo před kolektivizací také dost. A ty charakteristické obří lány jsou skutečně přinejmenším z většiny typickým dědictvím až kolektivizace, kdy byl i vyloženě trend rozorávat meze, apod. V podstatě to byl s vytvářením JZD nebo státních statků záměr…

       • ČERT napsal:

         3.3.2018 (22:08)

         Co jsem ještě možná mohl dodat, k těm tzv. zbytkovým statkům (když se tedy tady píše o dnešních 465 ha, pochyboval bych, zda je to tedy jen dědictví jednoho zbytkového statku), které tedy byly typickým dědictvím té prvorepublikové pozemkové reformy, tak komunisté tohle zlikvidovali ještě před kolektivizací – a to právě formou tzv. druhé pozemkové reformy, kdy se právě pozemky těch zbytkových statků měly přidělit malorolníkům nebo bezzemkům (tak jakými sliby si také KSČ získala své příznivce na venkově, to je asi známé). Takže vlastně (a také to může souviset s těmi lány), i ze strany komunistů, ještě i těsně po Únoru 1948, tady byla jasná tendence tu zemědělskou půdu dále štěpit, nikoliv jí scelovat. Samozřejmě, kolektivizace, ke které se pak přikročilo, byl svým způsobem opačný extrém k té druhé pozemkové reformě (zjednodušeně, nejdřív se dalo i těm nejchudším a pak se vzalo všem).

7. mira napsal:

   8.3.2016 (11:00)

   465ha a jen 60ks dobytka, že se nestydí. Tak málo dobytka na tolik ha, to by byl uspěšnej každej v dnešní době. A hlavně když pěstujou olejniny. Nic jinýho totiž dnešní zem. neumí. 🙁 Jenom chemizovat a ničit půdu, to je dnešní trend. :(((( vyrejžovat na tom co nejvíc prachů. :((( na půdě jim dneska už vůbec nezáleží. :(((

   • Weber napsal:

     3.3.2018 (20:34)

     Tak to vypadá, když každý komentuje kdeco, včetně smajlíků, vykřičníků atd. Já se znám se „zemědělcem“, který obhospodařuje 1200 ha polností a nevlastní (nechová) kromě dvou psů a pěti koček žádný živý – chovný inventář. Myslíte, že je hloupý, nebo neví proč podniká, když v sezóně od jara do podzimu on a jeho rodina věnuje práci 12 – 14 hod, denně? Takto „makali“ i lidé v JZD a ne že ne, jak někteří chytráci dnes tvrdí. Oni totiž ti jézeďáci, když přišli z práce domů, tak šli dělat na záhumenky a práce v domácnosti byla také nutná. Takže zemědělci si zaslouží úctu dodnes, bez ohledu na technologický pokrok a nějaké moudra nevědomých na tom nic nemění.

8. Alena napsal:

   10.3.2016 (0:33)

   Obrovské poděkování autorovi článku, Asociaci soukromého zemědělství, Ústavu pro studium totalitních režimů, Národnímu zemědělskému muzeu a všem zainteresovaným. Výborná práce ! Co se týká komentářů, tak bezzemci všemu rozumí nejvíc, česká klasika 🙂

9. TomasK napsal:

   3.3.2018 (10:34)

   Kdyby Vodňanský nebyl členem ASZ, což je filiálka ODS, neštěknul by po něm ani Hlídací pes. Takových lidí, kteří přišli za komunistů o majetek umírají desetitisíce. Zaráží mě, jak se tito tzv. rychlokvašení zemědělci ohánějí selskými tradicemi.
   Jak to opravdu bylo? Plně fungující statek byl po 1. světové válce zabaven litoměřické kapitule (to se oplakávat nebude) a v roce 1921 prodán válečnému zbohatlíkovi Bedřichovi V.
   PO roce 1948 byl statek zabaven i jemu. Byli lidé ze statků vyhnáni, přišli o majetek, ale žili bezstarostně na mnohem vyšší úrovni než lidé, kteří byli přinuceni vstoupit do JZD a byl majetek také zabrán, ale museli dřít v JZD za několik korun denné. Službu u petepákům bojové útvary také záviděly (Černí baroni jsou Švandrlíkovým výmyslem).
   Poctivě v zemědělství nikdy nikdo nezbohatnul. A začít hospodařit s restitučními náhradami nejméně 15 milionů a každoročními dotacemi 4 mil. v chmelařské oblasti není také žádné mimořádné umění.

   • Karel kuba napsal:

     3.3.2018 (12:00)

     Nerozumím zemědělství, ale velice oceňuji Vaši poznámku k Pétépákům: málokdo si dovolil napsat pravdu, dnes se z nich dělají skoro hrdinové a ukřivdění. Ve skutečnosti měli parádní vojnu.

     • Robert Břešťan napsal:

       3.3.2018 (12:59)

       Jen za rok 1952 bylo evidováno 40 smrtelných úrazů, 518 těžkých a 2790 středních a lehkých úrazů. Největší podíl na této statistice měly doly na Ostravsku… To musela být báječná vojna.

       • Tomáš napsal:

         3.3.2018 (19:51)

         Díky pane redaktore. Vždy umíte krátkým argumentem uzemnit jakoukoliv nepravdu, hloupost nebo výmysl. Přeji hodně štěstí, trpělivosti a nervů 🙂 Pište pořád dál, Vám i celé redakci velice děkuji a držím palce. Tomáš.

       • Jos napsal:

         6.3.2018 (14:52)

         Podle té vaší argumentace tipuji, že jste na vojně nikdy nebyl.

10. TomasK napsal:

    3.3.2018 (15:34)

    Žádná fyzická práce není parádní, zvlášť pro lidi nešikovné, kteří ji předtím nepoznali. Byl jsem jako voják v kasárnách, kde byla jednotka TP (v jaké sloužil Švandrlík-nebyl v PTP), byli v ní faráři a jiní politicky nespolehliví starší chlapi. Ráno v 6 se seřadili a odešli někam do práce, večer v 18 přišli, uložili es.šálky, což byla jejich jediná zbraň, a mohli jít na vycházku. A taky všichni šli. Bylo to něco jiného než legendy, které se o nich už v té době vyprávěly.
    Nemyslím, že v jiných útvarech bylo méně mrtvých a raněných – o tom se nemluví. Každý den bývala ošetřovna plná, a vojenské nemocnice také.
    Normální vojáky po celodenním výcviku čekaly rajony, večerní prohlídky, noční poplachy a zrychlené přesuny, O vycházkách se mohlo zdát, při vzorném chování přišla na každého řada tak jednou za dva měsíce.

11. Tomáš napsal:

    3.3.2018 (21:42)

    Pane TomasK!!!!!, tento článek ale vůbec není o tom, jak se který voják, v době ČSLA, měl nebo neměl, ale o naprosté bezmoci, bezpráví a kvalitě lidské. Jestli to nechápete, je mi vás líto. Já také sloužil za socialismu jako záklaďák a nebylo to fajn.

    • TomasK napsal:

      4.3.2018 (7:37)

      Je mi vás líto, když jste nepochopil, že odpovídám na předchozí příspěvek. Pokračuji jako zemědělec na usedlosti, kde moji předkové byli už od poloviny 16. století. Zažil jsem kolektivizaci, represe, ale i polistopadové podvody na vlastní kůži, vím o tom asi víc než autoři podobných propagačních článků.

12. Kain Václav napsal:

    4.3.2018 (11:27)

    Jen aby na tu rodinu nezaklek slovenský čipera.