Zemřel sedlák Miroslav Vodňanský. Připomeňte si jeden z příběhů násilné kolektivizace, která zničila český venkov

Napsal/a Robert Malecký 3. března 2018
FacebookXPocketE-mail

FOTOGALERIE. Vítězný únor v roce 1948 naplno zahájil běsnění, které postihlo český venkov. Následky násilné kolektivizace, vyhánění sedláků ze statků pociťujeme dodnes – vedly k rozvrácení venkova, rozsáhlým sociálním změnám, znamenaly tisíce zničených životů a lidských tragédií. Je to i příběh rodiny Vodňanských, která hospodařila na statku ve Stranném u Blíževedel. 

Sedlák Miroslav Vodňanský neváhal a ve svých šedesáti letech se s neskutečnou energií vrhl do obnovení hospodaření na zcela zdevastovaném statku. Ten jeho rodičům zabrali nejprve Němci a poté na dlouhých čtyřicet let komunisté.

Vodňanský ho s pomocí rodiny dokázal proměnit na reprezentativní usedlost. Asociace soukromého zemědělství teď oznámila, že Miroslav Vodňanský zemřel v úterý 20. února ve věku 86 let.

Miroslav Vodňanský s rodinou na statku Stranné. Foto: Asociace soukromého zemědělství

Rodina Vodňanských se na statek u Blíževedel na Českolipsku vrátila v roce 1992. Po čtyřiceti letech užívání socialistickými družstevníky zůstaly prakticky jen obvodové zdi, statek byl v dezolátním stavu.

V současnosti už hospodářství opět plně funguje – na 465 hektarech půdy pěstují Vodňanští chmel, obilniny, olejniny a hrách, zhruba třetinu výměry zaujímají trvalé travní porosty, které slouží k chovu šedesátihlavého stáda masného skotu plemene limousine a několika koní. Co tomu předcházelo?

Statek s tisíciletou historií

První zmínka o statku zvaném Stranné pochází z roku 1057, kdy patřil k litoměřické kapitule. V 16. století bylo panství přestavěno na renesanční tvrz a poté využíváno k hospodářským účelům. V roce 1921 jej zakoupil i s pozemky jako zbytkový statek Bedřich Vodňanský, pradědeček dnešního majitele.

Pak do historie statku vstoupily moderní dějiny. V roce 1942 byl poprvé zabrán, a to Němci, kdy připadl pod německé státní statky. Podruhé roku 1948. „Den, kdy naší rodině ráno patřil statek, polnosti, koně a krávy a večer už jsme nesměli vstoupit ani na dvůr, se z paměti vymazat nedá,“ vzpomínal Miroslav Vodňanský.

Během jediného dne si lidé z Blíževedel a okolí mohli vzít vše, co potřebovali nebo co se jim líbilo – zvířata, pole, stroje i nářadí. „Kromě vystěhování mi nebylo umožněno odmaturovat, povinnou vojenskou službu jsem absolvoval v Pomocných technických praporech. V roce 1992, kdy mi byl zdevastovaný statek vrácen, z něj zůstaly vlastně pouze obvodové zdi,“ vzpomínal Miroslav Vodňanský.

Příběh znásilnění venkova

Na statku ve Stranném dnes hospodaří nejmladší generace. Vnuk Miroslava Vodňanského Erich, který vyrůstal s rodiči ve Vídni, nejprve na statek jezdil vypomáhat jen o prázdninách. Po absolvování vídeňské právnické fakulty se rozhodl natrvalo usadit v Čechách

„Statek je nedílnou součástí naší rodiny, nikdy ho neprodáme, naopak budeme usilovat o to, abychom ho v co nejlepším stavu předali dalším generacím,“ řekl Erich Vodňanský a jeho dědeček Miroslav k tomu před dvěma lety, kdy o tématu HlídacíPes.org psal, dodal: „Rodiče by byli jistě šťastní, že jsem to po nich převzal a že tu teď hospodaří jejich pravnuk. Jen je škoda, že se nedožili alespoň té chvíle, kdy nám byl náš majetek vrácen.“


Podívejte se na galerii fotografií z archivu rodiny Vodňanských. Dokumentuje vzmach statku za I. republiky, jeho zničení družstevníky a obnovu do dnešní podoby.


 

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)