Jak moc se mezi přáteli bavíme o politice? Už to není, co bývalo
Politiku už Češi mezi přátele tolik „netahají“. V roce 1992 ještě lidé politikou žili, a odráželo se to i ve výzkumech STEM. 87 procent lidí tehdy diskutovalo o politice – loni už to byly „jen“ dvě třetiny. Vzrostl také počet lidí, kteří se o politice nebaví vůbec.
S přáteli mluvíme o politice méně než dřív. Zatímco v roce 1992 o politických tématech z nás diskutovalo celkem 87 % s přáteli (součet kategorií „velmi často“ a „příležitostně“, v odpovědi na otázku „Když se sejdete se svými přáteli, diskutujete o politických záležitostech velmi často, příležitostně, nebo nikdy?“), v roce 2016 to bylo o dvacet procentních bodů méně, tedy 65 %. Mezitím se podíl odpovědi „nikdy“ zvýšil ze třinácti na 35%.
K výrazné změně dochází mezi lety 2011 a 2012, kdy se v naší veřejné diskusi – v důsledku vnitropolitických dopadů ekonomické krize – prohlubuje pocit sklíčenosti a nespokojenosti. Od té doby se naše ekonomická i politická situace změnila k lepšímu, všeobecné očekávání je pozitivnější. Nicméně politiku mezi přátele již nenosíme tolik jako dřív.
Celkově sestupný trend na uvedeném grafu naznačuje, že s přáteli o politice mluvíme méně. Čím to je? Orientujeme se hůře v politickém dění, anebo si považujeme přátelství více než samotné politiky?
Druhý výrok by mohl obstát, a to tím spíše, že to lze ilustrovat na dalších číslech. Na nich je vidět, že na přátelích nám skutečně záleží, zatímco politiku považujeme ve stále menší míře „za důležitou“.
Vybíráme z průzkumu, v němž se ptáme po tom, co v životě lidé považují za důležité: zda politiku nebo přátelství, jakož i další otázky (rodina, náboženství, trávení volného času, práce, apod.). Data sbíraná v letech 1993, 1995 a 2015 ukazují, jakým směrem se vydala naše společnost. A je tu jedna dobrá zpráva: na přátelích a na známých nám opravdu záleží, a to dokonce více než dřív.
Materiál je součástí projektu Český seismograf
Společného publikačního projektu HlídacíPes.org a STEM z.ú. – Ústav empirických výzkumů. Základem jsou unikátní sociologická data o vývoji české společnosti za posledních 25 let, díky kterým výzkumníci STEM interpretují naši současnost a predikují blízkou budoucnost.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
8 komentářů
Nebavím se s kamarády a přáteli o politice proto, že díky činnosti některých politiků jsme se úspěšně rozdělili na v podstatě dvě nesmiřitelné poloviny, na rozumné a horlivce. Rozhodujícím způsobem k tomu přispěla nešťastná přímá volba prezidenta a ti, kdo populisticky nabízejí oněm horlivcům další a další referenda. Takže když se v nějaké společnosti začne politizovat, můžete snadno přijít o kamaráda. Pomalu se tak vytváří prostor pro obnovení monarchie a to proto, aby alespoň jeden profesionál v čele Čech, Moravy a Slezska vůbec žádné volbě nepodléhal.
Bohužel, už to není co bývalo. Dnes je bavení o politice,jedno kde, nějak na úrovni bavení se o politice se ženami. Všechny stejné nejsou, ale jsou jiné svým vnitřkem, než muži. Muži si někdy kvůli politice dokázali nafackovat, ale rozchodili to. Ženy- manželky, přítelkyně a pod. obvykle jsou všude a jak se chlapi začnou bavit o politice, nekompromisně utnou debaty takového rázu asi z důvodu lepšího chápání pravdy a lásky, míru a spolupráce, než muži. Takže zábavy o politice je méně, neboť dnes jednak lidé nevědí, kdo je poslouchá (odposlouchává) a kdo by se s těmi moudrými ženami furt hádal o právo hovořit. Možná mezi neženami a nemuži je situace jiná, ale kdo se z běžných občanů stýká s celebritami?
Francis Fukuyama: Konec dějin a poslední člověk? Nikoliv, konec t.zv. demokracie. Nefunguje!
Dava to smysl.Nadseni,po revoluci opadlo.Kdyz se dnes podivam na zpravy o politickem deni doma,tak vidim jen podvody,korupce,ktere i kdyz jsou odhaleny,tak potrestany nejsou.Nazval bych to zoufalstvim,obcanu,kteri ocekavali politiky,poctive,vlastence.Neda se jiz verit i nasemu soudnictvi.
Dobrovolně jsem se vrátil do totáče. „Držím ústa a krok“!Na rodinné oslavy chodí vnučka komunistického premiéra, vnuk ředitele SHD, syn vedoucí státní zástupkyně, se kterou válčím téměř 25 roků /ze slušnosti se s nimi pozdravím a odejdu/.Můj blízký chodí na pivo s uhlobaronem, který mě doslova vykopal z práce a další. Přesto se pokládám za spokojeného důchodce. Respektuji, že blízké i vzdálené okolí nechce slyšet jisté věci.Děkuji tomuto serveru, že nemaže všechny moje příspěvky.
Nejlépe se bavilo o politice za vlády komunistů, kdy člověk mohl sedět v pracovní době v hospodě a nadávat na ně. Ostatní si v pracovní době dělali fušky ze socialistického majetku nebo byli na fuškách u řezníků a zelinářů jakožto největších boháčů. Komunisti se ani neměli o čem bavit protože se už nevěšeli, jen kradli pomalu protože si mysleli, že to mají na věčné časy.
Takže za komunistů všichni kradli, ti v hospodě placený pracovní čas, ti fuškaři materiál a co tedy zbylo na komunisty? Nic moc. Zástupce vedoucího oddělení pro průmysl na ÚV KSČ, měl základní plat 4 200 korun československých (i když 1 tehdejší koruna československá se rovnala cca 10 dnešním korunám českým).
Není důvod se o politice bavit. Ať volíme toho, či onoho, je to vždycky špatně. Sliby jsou výborné a někdy i začátek dobrý, ale ty konce!