Jak moc se mezi přáteli bavíme o politice? Už to není, co bývalo
Politiku už Češi mezi přátele tolik „netahají“. V roce 1992 ještě lidé politikou žili, a odráželo se to i ve výzkumech STEM. 87 procent lidí tehdy diskutovalo o politice – loni už to byly „jen“ dvě třetiny. Vzrostl také počet lidí, kteří se o politice nebaví vůbec.
S přáteli mluvíme o politice méně než dřív. Zatímco v roce 1992 o politických tématech z nás diskutovalo celkem 87 % s přáteli (součet kategorií „velmi často“ a „příležitostně“, v odpovědi na otázku „Když se sejdete se svými přáteli, diskutujete o politických záležitostech velmi často, příležitostně, nebo nikdy?“), v roce 2016 to bylo o dvacet procentních bodů méně, tedy 65 %. Mezitím se podíl odpovědi „nikdy“ zvýšil ze třinácti na 35%.
K výrazné změně dochází mezi lety 2011 a 2012, kdy se v naší veřejné diskusi – v důsledku vnitropolitických dopadů ekonomické krize – prohlubuje pocit sklíčenosti a nespokojenosti. Od té doby se naše ekonomická i politická situace změnila k lepšímu, všeobecné očekávání je pozitivnější. Nicméně politiku mezi přátele již nenosíme tolik jako dřív.
Celkově sestupný trend na uvedeném grafu naznačuje, že s přáteli o politice mluvíme méně. Čím to je? Orientujeme se hůře v politickém dění, anebo si považujeme přátelství více než samotné politiky?
Druhý výrok by mohl obstát, a to tím spíše, že to lze ilustrovat na dalších číslech. Na nich je vidět, že na přátelích nám skutečně záleží, zatímco politiku považujeme ve stále menší míře „za důležitou“.
Vybíráme z průzkumu, v němž se ptáme po tom, co v životě lidé považují za důležité: zda politiku nebo přátelství, jakož i další otázky (rodina, náboženství, trávení volného času, práce, apod.). Data sbíraná v letech 1993, 1995 a 2015 ukazují, jakým směrem se vydala naše společnost. A je tu jedna dobrá zpráva: na přátelích a na známých nám opravdu záleží, a to dokonce více než dřív.
Materiál je součástí projektu Český seismograf
Společného publikačního projektu HlídacíPes.org a STEM z.ú. – Ústav empirických výzkumů. Základem jsou unikátní sociologická data o vývoji české společnosti za posledních 25 let, díky kterým výzkumníci STEM interpretují naši současnost a predikují blízkou budoucnost.
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
8 komentářů
Nebavím se s kamarády a přáteli o politice proto, že díky činnosti některých politiků jsme se úspěšně rozdělili na v podstatě dvě nesmiřitelné poloviny, na rozumné a horlivce. Rozhodujícím způsobem k tomu přispěla nešťastná přímá volba prezidenta a ti, kdo populisticky nabízejí oněm horlivcům další a další referenda. Takže když se v nějaké společnosti začne politizovat, můžete snadno přijít o kamaráda. Pomalu se tak vytváří prostor pro obnovení monarchie a to proto, aby alespoň jeden profesionál v čele Čech, Moravy a Slezska vůbec žádné volbě nepodléhal.
Bohužel, už to není co bývalo. Dnes je bavení o politice,jedno kde, nějak na úrovni bavení se o politice se ženami. Všechny stejné nejsou, ale jsou jiné svým vnitřkem, než muži. Muži si někdy kvůli politice dokázali nafackovat, ale rozchodili to. Ženy- manželky, přítelkyně a pod. obvykle jsou všude a jak se chlapi začnou bavit o politice, nekompromisně utnou debaty takového rázu asi z důvodu lepšího chápání pravdy a lásky, míru a spolupráce, než muži. Takže zábavy o politice je méně, neboť dnes jednak lidé nevědí, kdo je poslouchá (odposlouchává) a kdo by se s těmi moudrými ženami furt hádal o právo hovořit. Možná mezi neženami a nemuži je situace jiná, ale kdo se z běžných občanů stýká s celebritami?
Francis Fukuyama: Konec dějin a poslední člověk? Nikoliv, konec t.zv. demokracie. Nefunguje!
Dava to smysl.Nadseni,po revoluci opadlo.Kdyz se dnes podivam na zpravy o politickem deni doma,tak vidim jen podvody,korupce,ktere i kdyz jsou odhaleny,tak potrestany nejsou.Nazval bych to zoufalstvim,obcanu,kteri ocekavali politiky,poctive,vlastence.Neda se jiz verit i nasemu soudnictvi.
Dobrovolně jsem se vrátil do totáče. „Držím ústa a krok“!Na rodinné oslavy chodí vnučka komunistického premiéra, vnuk ředitele SHD, syn vedoucí státní zástupkyně, se kterou válčím téměř 25 roků /ze slušnosti se s nimi pozdravím a odejdu/.Můj blízký chodí na pivo s uhlobaronem, který mě doslova vykopal z práce a další. Přesto se pokládám za spokojeného důchodce. Respektuji, že blízké i vzdálené okolí nechce slyšet jisté věci.Děkuji tomuto serveru, že nemaže všechny moje příspěvky.
Nejlépe se bavilo o politice za vlády komunistů, kdy člověk mohl sedět v pracovní době v hospodě a nadávat na ně. Ostatní si v pracovní době dělali fušky ze socialistického majetku nebo byli na fuškách u řezníků a zelinářů jakožto největších boháčů. Komunisti se ani neměli o čem bavit protože se už nevěšeli, jen kradli pomalu protože si mysleli, že to mají na věčné časy.
Takže za komunistů všichni kradli, ti v hospodě placený pracovní čas, ti fuškaři materiál a co tedy zbylo na komunisty? Nic moc. Zástupce vedoucího oddělení pro průmysl na ÚV KSČ, měl základní plat 4 200 korun československých (i když 1 tehdejší koruna československá se rovnala cca 10 dnešním korunám českým).
Není důvod se o politice bavit. Ať volíme toho, či onoho, je to vždycky špatně. Sliby jsou výborné a někdy i začátek dobrý, ale ty konce!