ANALÝZA. Politicky je pro Andreje Babiše rozmach nemoci Covid-19 jednoznačně prohra, na níž má svůj neoddiskutovatelný podíl. Odhlédnout ale nejde ani od byznysové stránky věci. Babiše sice nelze podezírat z toho, že by Covid vnímal prvoplánově jako obchodní příležitost pro své firmy, v některých oborech ale na pandemii i vydělává. Což jen potvrzuje to, jak nezdravá je jeho dvojjediná role politika a byznysmena.

Byly časy, kdy premiér Andrej Babiš otevřeně připouštěl, že je jako politik i podnikatel setrvale ve střetu zájmů. Hlasování vlády, kde se cítil být podnikatelsky zainteresován, prý ale opouštěl. Nyní naopak o Agrofertu i investičním fondu Hartenberg setrvale tvrdí, že jde o „jeho bývalé firmy“.

I když obě převedl kvůli požadavkům zákona o střetu zájmů pod svěřenské fondy, stále je jejich zřizovatelem a uživatelem konečných výhod a má i plnou kontrolu nad tím, kdo stojí v čele jeho fondů. Má proto prospěch i z té části svého byznysu, která nyní těží z poptávky vyvolané obavami z nemoci či přímo z boje proti ní.

Ukazuje to i aktuální žebříček miliardářů časopisu Forbes. Ten Babiše zařadil na čtvrté místo s majetkem v celkové hodnotě 74 miliard korun a meziročním nárůstem ve výši čtyř miliard. „Český premiér patří k vítězům koronavirové krize. Zemědělství, potravinářství a hnojiva se pochopitelně řadí mezi nejméně ovlivněné obory. Široký záběr jeho podnikatelských zájmů sice letos vyvolal značné kolísání, ve výsledku je na tom ale Andrej Babiš stále lépe,“ konstatuje k Babišovi Forbes.

Téma Covid stihla zaznamenat i aktuální konsolidovaná výroční zpráva společnosti SynBiol za rok 2019. A to poměrně optimisticky: „Představenstvo společnosti pro rok 2020 očekává udržení stabilní ekonomické výkonnosti skupiny SynBiol, a to i navzdory omezením a tržním vlivům způsobeným covidem-19.“ Ve srovnání s rokem 2018 skupina SynBiol navýšila v roce 2019 tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb o 21 procent na 6,1 miliardy korun.

Sázka na imunitu

Příkladem investiční sázky, která se zmíněnému Hartenbergu, a tak i Babišovi, nyní v časech Covidu vyplácí, je slovenská společnost Pleuran. Ta vyrábí patentovaný produkt Imunoglukan P4H, určený k posílení imunity, tak aby byl organismus odolnější vůči patogenům, jako jsou viry či bakterie. Postupně Hartenberg navýšil svůj podíl v Pleuranu na 68,6 procenta.

„Přípravek Imunoglukan P4H se výborně prodává. V dubnu byl dokonce vyprodaný v lékárnách v Česku i na Slovensku. V Česku a na Slovensku byl nárůst prodeje asi o 50 procent, ale v zemích jako Španělsko, Itálie nebo Slovinsko rostly prodeje o sto procent,“ říká prodejní a marketingová manažerka firmy Imunoglukan CZ Alena Machová.

Do boje s „čínskou chřipkou“ se na jaře pustily i další firmy z holdingu Agrofert: Preol, Deza a Precheza začaly vyrábět dezinfekci Anti-Covid (podle receptury Světové obchodní organizace, jež ji uvolnila dočasně pod volnou licencí). Nijak výdělečný počin to ale nebyl, produkce sloužila spíše pro potřebu samotných firem. Ke cti Agrofertu slouží, že stovky litrů dezinfekce dodával potřebným, záchranným složkám, školám a dalším, zdarma. Ke konci dubna skončilo dočasné povolení na výrobu Anti-Covidu a ke stejnému datu byla výroba ukončena.

„Ve výrobě pokračovat nebudeme, ani jsme nežádali v těchto firmách o vlastní registraci. Tuto jsme získali pouze ve společnosti Ethanol Energy, kde s výrobou počítáme podle poptávky pod novou, námi registrovanou značkou EthaSanit. Aktuální výroba je zcela zanedbatelná a nárazová,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Vedlejším produktem při výrobě metylesteru řepky olejky (na nějž má Agrofert v Česku výrobní monopol) je organická látka glycerol, jež je součástí většiny komerčně vyráběných dezinfekcí.

Poptávka po něm s nástupem koronakrize výrazně vzrostla, byť ve směsích je hlavní složkou denaturovaný líh a glycerol bývá zastoupen jen zhruba ze dvou procent. „Poptávka se zvýšila, ale velmi přechodně, fakticky skončila současně s koncem jarního nouzového stavu. Navíc nedošlo k reálnému zvýšení výroby, pouze jsme tyto suroviny krátkodobě dodali místo jiným zákazníkům do sektoru dezinfekcí,“ konstatuje Hanzelka. „ČR si v oblasti dostatečné výroby vlastní, v tuzemsku vyráběné dezinfekce poradila asi nejlépe ze zemí EU a viditelně dodnes z tohoto stavu žije, jelikož nedostatek dezinfekce nebo surovin nám dnes nikdo neindikuje,“ doplňuje mluvčí Agrofertu.

Různé ekonomické analýzy popisují propad trhu v řadě oblastí, segmentem, který byl i v krizi relativně stabilní, je potravinářství. Tam má Agrofert hodně široké portfolio: příkladem jsou firmy Kmotr, Kostelecké uzeniny, Krahulík, Vodňanská drůbež, Česká vejce, Mlékárna Hlinsko, Olma, Penam, Profrost nebo United Bakeries.

Na trhu pochopitelně panuje konkurence a vývoj v potravinářském průmyslu se zdaleka netýká jen Agrofertu. Lépe než výrobě potravin se navíc v krizi dařilo například produkci nápojů či papírových a plastových výrobků. Agrofert si ale nestěžuje. „Situaci v potravinářství bychom označili jako stabilní. Výsledky z letošního roku se zřejmě nebudou nijak zásadně lišit od roku 2019,“ říká Hanzelka. To je s ohledem na propad řady jiných oblastí českého průmyslu pro Agrofert vlastně dobrá zpráva.

Sex v časech Covidu

Dalším oborem podnikání, jemuž se v pandemii z logiky věci daří, jsou testovací laboratoře. Mezi nimi Andrej Babiš vlastní Vidia – Diagnostika, spadající pod společnost FutureLife. Ta je součástí investičního fondu Hartenberg a ten zase skupiny SynBiol, která před třemi lety skončila ve svěřenském fondu AB Private Trust I.

Své testovací kapacity nabízí veřejnosti i pojišťovnám už od jara. „Vidia jakožto virologická laboratoř má dlouholetou zkušenost v této oblasti,“ uvedl už na začátku krize ředitel společnosti FutureLife Matěj Stejskal s tím, že v možnostech jejich laboratoří je denně otestovat desítky pacientů. Stát cenu pro samoplátce zastropoval na necelých 1800 korunách. Je to nepochybně příval práce, ale také příval dříve nepředpokládaných příjmů.

To samozřejmě platí i pro ostatní firmy z oboru, například pro Laboratoře Agel miliardáře Tomáše Chrenka, skupinu EUC, za níž stojí někdejší manažer PPF Jan Blaško, nadnárodní firmy AeskuLab nebo SynLab a další. Rozdíl je ale právě v osobě majitele a jeho politickém (ne)angažmá.

SynBiol, konkrétně skupina FutureLife, v České republice patří k hlavním hráčům v oblasti poskytování zdravotnické péče, především v oboru reprodukční medicíny a léčby neplodnosti. Dalo by se čekat, že v době uzavření ekonomiky a nárůstu práce z domova budou mít páry více času na sebe, na sex a možná se pak při marné snaze o početí obrátí na odborné kliniky. Pravda je to jen částečně.

„V letních měsících jsme skutečně zaznamenali nárůst počtu výkonů v odbornosti asistované reprodukce, avšak tento nárůst souvisí s odložením léčby během ,první vlny‘, kdy došlo k výraznému utlumení chodu našich klinik, způsobenému zejména omezením tzv. odkladné péče ze strany ministerstva zdravotnictví. K dnešnímu dni tedy lze říci, že jsme toto složité období zvládli dobře, avšak ještě stále nejsme na úrovni výkonů před počátkem pandemie,“ říká provozní šéf skupiny FutureLife Jonáš Vokřál.

Miliardy v lese

Nelze ale samozřejmě tvrdit, že by holdingové firmy z Covidu jen těžily. I Agrofert a jeho společnosti se kupříkladu potýkají s karanténou i onemocněním zaměstnanců, a tím i s nedostatkem pracovních sil. „V současné, podzimní fázi pandemie jsme měli největší potíže ve slovenské firmě Hyza, kde bylo velmi složité udržet výrobu, ale situace se zde naštěstí zlepšuje,“ říká Hanzelka. Hyza patří k významným producentům drůbežího masa a výrobků z něj.

Agrofert a jeho dceřiné firmy – podobně jako řada dalších společností v Česku – také využily možností státní pomoci. „Předpokládáme, že stejné podmínky platí pro všechny firmy v ČR, Agrofert nevyjímaje. Některé naše dceřiné společnosti, zejména ty, které na jaře zavíraly své provozovny, žádaly o pomoc v rámci programů Anticovid A, B, C. O žádnou jinou pomoc jsme nežádali. Nežádali jsme ani banky a finanční instituce o posečkání z hlediska splátek úvěrů nebo financování investic,“ konstatuje Hanzelka.

Největší problém měl Agrofert tam, kde profituje z přímého prodeje zákazníkům a na jaře musel dočasně zavřít své provozovny. Příkladem je firma Agrotec, největší tuzemský prodejce zemědělské techniky. Příliš se kvůli návštěvnosti nedaří ani Farmě Čapí hnízdo. Už na počátku září byl například s ohledem na šíření koronaviru zrušen tradiční rodinný den, jehož se za normálních okolností účastní tisíce lidí.

„Problém byl také v lesnictví, kde se jednak náhle velmi zbrzdil odbyt vytěženého dříví a vzrostly zásoby a současně nám kvůli zavřeným hranicím zůstali doma zahraniční pracovníci,“ říká mluvčí Hanzelka.

Na druhé straně firmám Agrofertu z oboru lesnictví pomůžou nové zakázky. Vítězem pětimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2021 až 2025 se v polovině září stala Babišova těžařská firma Uniles.

Tento redakční text serveru HlídacíPes.org vychází i v aktuálním vydání ekonomického týdeníku Hrot.

Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky