Ivan Kytka: Země v jaderné pasti. Británie jako varování pro Česko?
V Česku panuje „jaderný konsensus“. Celá politická scéna se zcela výjimečně shodne na tom, že základem budoucnosti české energetiky má být jaderná energetika. I proto je užitečné podívat se, jak je na tom Británie, kde se už sedmnáct let staví dva nové jaderné bloky.
Británie, která dala světu průmyslovou revoluci, má takové obavy z výpadků v zásobování elektřinou, že chystá stavět nové elektrárny na zemní plyn. Prodlouží také životnost některých z dvaatřiceti, které jsou nyní v provozu. Cesta k zamýšlené uhlíkové neutralitě Spojeného království v roce 2050 se tak o něco zpomalí.
Jednou z příčin je zpoždění stavby nových jaderných elektráren v Hinkley Point C v hrabství Somerset a Sizewell C v Suffolku. Roli hraje také nevyzpytatelnost a nejistota spojená s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů – větrných, vodních a slunečních elektráren.
Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek je redakční.
Labouristická opozice úkrok stranou přímo nekritizovala. Britští spotřebitelé a daňoví poplatníci, kteří ho budou spolufinancovat, však nad ním nejásají:
„Nejsem sice stavební inženýr, ale mít plynové elektrárny jen jako ,pojistku‘, když nefouká vítr nebo nesvítí slunce, by mému otci přišlo jako vyhozené peníze. Je to platba za dvě stejné věci, aby dělaly tu samou práci. Neznamená to také dvojnásobnou cenu?“ ptal se na stránkách konzervativního Daily Telegraphu jeden ze čtenářů.
„Už před mnoha lety měli postavit víc jaderných elektráren. Tohle bude jen další mlýnský kámen na krku příští labouristické vlády, která bude muset rozhodnout, zda ve výstavbě pokračovat, až se dostane k moci. Navíc bude vystavena riziku výpadků elektřiny a politických bouří, pokud od projektu odstoupí,“ míní jiný zástupce hlasu lidu.
Jsme v čase o sedmnáct let později a projekt nabral další čtyřleté zpoždění, jeho rozpočet se zdvojnásobil a dosáhne v přepočtu jednoho bilionu korun.
Krůty čekají na Hinkley Point
Británie generuje asi 44 procent své energie z fosilních paliv (42,4 % zemní plyn, 1,6 % uhlí), 38 % z obnovitelných zdrojů a 15 % z jádra, zbytek potřeby kryje z dovozu.
Podle expertů souvisí rostoucí poptávka kromě jiného s přechodem od spalovacích motorů k elektromobilům. V roce 2023 se podílely na trhu nových vozidel na ostrovech už z 16,5 % a společně s hybridy dosáhly téměř čtvrtiny.
Více elektřiny si vyžádá také přechod domácností z vytápění zemním plynem na tepelná čerpadla, jakkoliv v počtu instalací Británie výrazně zaostává za zbytkem Evropy. Od roku 2025 by však měly být všechny nové objekty určené k bydlení v Británii vybaveny právě tepelnými čerpadly.
Už v roce 2007 sliboval výkonný ředitel Electricité de France (EdF), hlavního investora jaderného programu v Británii, Vincent de Rivaz, že do deseti let budou Britové péct své vánoční krocany a krůty v troubách na elektřinu z Hinkley Point C při ústí Bristolského kanálu.
Jsme v čase o sedmnáct let později a projekt nabral další čtyřleté zpoždění, jeho rozpočet se zdvojnásobil a dosáhne v přepočtu jednoho bilionu korun. Francouzský investor, který je i v soutěži o stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, viní z průtahů a růstu nákladů inflaci, covidovou pandemii a také brexit.
„Stejně jako další velké infrastrukturní projekty, i my jsme zjistili, že stavebnictví funguje pomaleji, než jsme doufali. Potýká se s inflací, nedostatkem pracovních sil a výpadky v dodávkách materiálu,“ sdělil koncem ledna zaměstnancům Hinkley ředitel projektu Stuart Crooks.
Koncem minulého roku vyšlo navíc najevo, že spoluinvestor Francouzů v jádře, čínská společnost China General Nuclear, pozastavila financování projektu v reakci na to, že britská vláda převzala její podíl v druhé chystané jaderné elektrárně Sizewell C na východě Anglie.
Britská „milost“ udělená minulý týden fosilním palivům dává nepřímo za pravdu strategii českého investora Daniela Křetínského, který má v Británii pro svou mlčenlivost a záhadnost přezdívku Sfinga.
Intervenci vyvolaly bezpečnostní obavy z podílu Číňanů na strategické infrastruktuře v Británii. Premiér Rishi Sunka ji zdůvodnil tím, že zlatá éra vztahů mezi Británií a Čínou je minulostí, zčásti proto, že velmocenská Čína prý představuje neustálou výzvu britským zájmům a hodnotám.
Britská vláda pak čínský podíl v Sizewell C za 700 milionů liber odkoupila. Společně s EdF je teď výhradním investorem tohoto projektu. Ten má začít dodávat elektřinu do ostrovní rozvodné sítě v letech 2033 až 2036.
Pokuta pro českou sfingu
Britská „milost“ udělená minulý týden fosilním palivům dává nepřímo za pravdu strategii českého investora Daniela Křetínského, který má v Británii pro svou mlčenlivost a záhadnost přezdívku Sfinga. Jeho skupina EPH koupila v roce 2017 v Británii plynovou elektrárnu South Humber Bank v hrabství Lincolnshire.
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zvýšila rekordně poptávku po energiích a v Británii zhruba zdvojnásobila ceny za plyn a elektřinu pro domácnosti. Energetické firmy navíc vydělávají svým majitelům peníze paradoxně i výměnou za to, že spalovaným plynem poháněné turbíny občas vypnou.
Koncem loňského roku uložil britský regulátor trhu Ofgem Křetínského firmě pokutu 23 milionů liber (v přepočtu asi 674 milionů korun) za manipulaci výše kompenzací za útlum výroby elektřiny v situaci, kdy byla rozvodná síť přetížená.
„Vyšetřování Ofgemu zjistilo, že od října 2019 do května 2021 firma EPSHB porušovala Licenční podmínku pro omezení přenosu (elektřiny) tím, že požadovala přehnané ceny v době, kdy Operátor elektrické soustavy (ESO) potřeboval výrobu snížit. Porušení vedlo k výrazně vyšším cenám, které se v konečném důsledku promítly do vyšších nákladům pro spotřebitele,“ praví oficiální zpráva Ofgemu. Křetínského společnost chybu uznala, pravidla prý ale porušila neúmyslně.
Autor textu, Ivan Kytka, je novinář, žije ve Velké Británii, mimo jiné byl dlouholetým redaktorem České televize či české redakce BBC World Service
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
„My vám to jádro postavíme.“ Ve hře je jeden až čtyři bloky, Dukovany i Temelín
Drahé energie: čím budeme topit, čím svítit? Zeleno-jaderná vize s meziplynem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
Zpomalování výstavby JE je dílem ekologických aktivistů. Fotovoltaické elektrárny se spolehlivostí nula a větrné se spolehlivostí pod deset procent je třeba přestat stavět a podporovat dotacemi na provoz (i za cenu odchodu z EU). Je třeba aby tyto pseudozdroje elektřiny padly a uvolnily prostor jejím perspektivním zdrojům, jako je jádro. A do dostavění příslušné kapacity v jádře je třeba pálit uhlí, protože to má menší dopad na klima než pálení zemního plynu (kvůli únikům silně skleníkového metanu).
Je dobré si také uvědomit, že v Česku máme miliony domácností závislých na teplárenském teple (topení v zimě a celoročně horká voda), které dodávají fosilní zdroje a mohou je dodávat i zdroje jaderné. Ani fotovoltaika ani větrníky teplo nejsou s to dodat. A při jejich šílené nespolehlivosti se nedá ani převést topení z teplárny na jimi dodávanou elektřinu.
Za zvysenim ceny energii stoji predevsim totalni ideologie gryndyl s odstavovanim stabilnich zdroju energie, coz zpusobuje jednak jeji nedostatek a jednak paniku na trhu energii. Cim vice bude OZE, tim to bude horsi. Prave se ritime do energeticke cerne diry. Jestlize odstavime uhelne elektrarny a zaroven budeme pokracovat v elektrifikaci dopravy, vytapeni a prumyslu, bude nam chybet kolem poloviny potrebne energie. A nebude ji kde brat, protoze okolni staty na tom budou stejne. Pritom je jasne, ze v nejblizsich 10 az 20 letech zadnou novou JE nevybudujeme. Jedina zachrana je ukoncit system emisnich povolenek a ponechat stabilni zdroje v provozu do vybudovani dostatecne kapacity JE. Jinak nas budou nase deti proklinat, protoze zit v obdobi ekonomickeho upadku a drahych energii nebude nic prijemneho.
„bude nam chybet kolem poloviny potrebne energie“
To je velmi optimistická představa.
Obávám se, že pokud nedopadnou volby do europarlamentu v tomto roce tak, aby EU byla donucena udělat obrat o 180 stupňů (a nejen v oblasti „boje za klima“), skončí to občanskou válkou, protože rozdíly mezi státy EU jsou daleko větší než byly rozdíly mezi Severem a Jihem v USA, které vyvolaly tamní občanskou válku.
Celkem máte pravdu, ale za zvýšení cen energií nestojí odstavování stabilních zdrojů na úkor OZE. Ony se totiž, kvůli OZE, žádné fosilní zdroje, zatím neodstavily. Spíše se „nutí“ je udržovat v provozu, jako záloha pro tyto FVE a VE. Tedy provozovat paralelní soustavu zdrojů a obě platit.
A ano, máte pravdu v tom, že čím více bude FVE a VE, tak tím bude dražší energie a tím méně se vyplácí investovat do stabilních zdrojů.
Proč stavět JE se stabilní cenou za MWh, když, díky OZE, jsou období, kdy ta cena je záporná? Jako investorovi mi to nedává smysl.
Současně, proč platit výstavbu paralelní a nestabilní soustavy zdrojů, když mi nedovolí ukončit fosilní elektrárny a navíc jsem nucen jich více budovat! A to ještě v režimu, kdy se jim platí za to, že nevyrábí!
To je přeci padlé na hlavu. Proto říkám, pokud připojovat FVE a VE do sítě, tak jen v takové koncepci, kdy se chovají jako stabilní zdroj! Ať si k sobě vybudují vlastní zálohu nebo si ji alespoň nasmlouvají. Pak by se vidělo, kolik je skutečná cena energie z těchto zdrojů a pravděpodobně by nebylo takové kolísání cen. 🙂
„Záporná cena“ znamená, že energii z OZE nikdo nepotřebuje a musí ze zaplatit někomu, kdo ji zlikviduje. Pokud by se zrušila pevná výkupní cena energie z OZE, šly by fotovoltaika i vítr do kopru, protože by si nevydělala ani na provozní náklady.
Takto, z rozhodnutí EU, tu drahou likvidaci elektřiny o záporné ceně platíme my ve svých účtech za elektřinu.
Klasické zelené zamněňování příčiny a následku. UK není v jaderné pasti. UK je v zelené pasti. Proč se musí resuscitovat staré tepelné zdroje? No protože ty „zázračné“ oze, které měly do pár let BEZ dotací vyřešit veškeré energetické potřeby, jde to řešení (přes multimiliardové dotace) jako psovi pastva. A proč se nestaví (nebo velmi pomalu) nové jaderné zdroje? No protože, kvůli nevybírávému tlaku zelených v minulých letech je celé odvětví jaderné energetiky abnormálně zregulováno absurdními předpisy, které nelze takřka splnit.
„Nejsem sice stavební inženýr, ale mít plynové elektrárny jen jako ,pojistku‘, když nefouká vítr nebo nesvítí slunce, by mému otci přišlo jako vyhozené peníze. Je to platba za dvě stejné věci, aby dělaly tu samou práci. Neznamená to také dvojnásobnou cenu?“ ptal se na stránkách konzervativního Daily Telegraphu jeden ze čtenářů.
Odpověď: „Milý čtenáři, elektrárny se nekupují od kusu, ale za peníze. 1 GW ve fotovoltaice + 1 GW ve větru + 1 GW výkonu plynových elektráren nestojí ani polovinu toho, co 1 GW jaderné elektrárny. Všechny tamty elektrárny se taky stavějí na čas a s dodrženým rozpočtem. Proto taky jsou investoři, jiní než státní podniky s politickým zadáním, do nich investovat svoje peníze.“
Milý čtenáři, zelený veselý neumí počítat. Jinak by si totiž položil otázku, když jsou ty oze parodie na elektrárny tak výhodné, proč jsou stále dotované a vyžadují různé legislativní výhody, zatímco JE je zatěžováno nesmyslnými restrikcemi. Taky by si dokázal spočítat, že životnost plynové elektrárny je třetinová ve srovnání s jadernou elekrárnou, je nutno ji zásobovat nákladným palivem, které je nutno kontinuálně a složitě dovážet z problematickým regionů, a to i když si odmyslíme rusácko. O tom, že plynové elektrárny jaksi neplní původní zadání, tedy omezení emisí CO2, nemluvě. Místo počítání zřejmě fantazíruje, jak se oze parodie na elektrárny staví včas a s dodrženým rozpočtem.
To ale píšete pouze o nákladech na stavbu těch různých druhů elektráren, kde se dá souhlasit s tím že je věcí investora aby si spočítal jestli se mu ta stavba vyplatí nebo ne. Náklady a výdaje vůči příjmům.
Čili, pro něj je podstatná informace, kdy, kolik a za kolik od něj budou odběratelé tu elektřinu odebírat a platit.
A ono to vypadá takhle:
fotovoltaika – když sluníčko svítí, produkují elektřinu, posílají do sítě, dostávají za to zaplaceno. Když sluníčko nesvítí, neprodukují, a nedostávají zaplaceno nic.
větrné elektrárny – némlich to samé, když vítr fouká/nefouká.
plynová elektrárna – tady už je problém Dokud svítí sluníčko nebo fouká vítr, je energie dost, čili od plynové nikdo nic nekoupí, neb je drahá, když spaluje drahý plyn . Teprve až když ta elektřina ze sluníčka/větru není, spustí se ty plynové, spalují plyn – a dodávají do sítě. Zadraho – ale jen po tu dobu, když jiná elektřina není, pak se zase vypnou. S tím prostě musí investoři počítat.
Jaderné elektrárny – to je další průšvih – protože ty už se – podle požadované potřeby rychle vypínat a pak zase zapínat nedaj (to by taky mohly bouchnout jako Černobyl). Takže ty jedou pořád. Pokud by byly pouze jako rezerva, tak to by skutečně byla dost drahá rezerva. Ekonomicky dlouhodobě by se vyplatily, právě pokud by se veškeré ty ostatní (sluneční, větrně, i plynové) prostě zrušily a platilo se pořád za trvalý odběr jen těm jaderným..
Diskuse je zde jako obvykle zamořená příznivci starých fosilních časů popírajících vědecky prokázaná fakta o globálním oteplování. Dokonce ani řada posledních rekordně teplých měsíců je neprobudila z jejich fosilních snů do tvrdé reality. Pro budoucí přežití naší civilizace tak, jak ji známe, je opravdu životně nutné radikálně omezit spalování fosilních paliv, přijímat opatření pro co nejrychlejší růst úspor spotřeby energií a budovat nefosilní, tzv. čisté zdroje elektrické energie. Jako nejčistší a nejlevnější se jeví OZE v kombinaci s úložišti energie vyrovnávajícími výkyvy produkce. Hlavní nevýhodou jaderné energie je skutečnost, že se jedná o finančně nejnákladnější zdroj, a dalším mínusem je příliš dlouhá doba výstavby, což v konečném důsledku hrozí nárůstem ceny energie a současně jejím nedostatkem.
Jediný, kdo tady popírá fakta, jsou zelení neschopní akceptovat fakt, že oze parodie na elektrárny emise co2 přes multimiliardové dotace nevyřesily a v dohledné době nevyřeší.
Naopak, EU je zamořena šílenými, zelenými komunisty.
*
Podobnost s rudými komunisty není nikterak náhodná. Rudí šli také ideologicky přes mrtvoly a zůstaly po nich zkrachovalé státy a zničený průmysl.
*
Velmi zajímavá je skutečnost, že všichni nejaktivnější „zelení“ leží v kancelářích státního krmelce a jsou placeni z daní obyvatel, kterým snižují životní úroveň a ztrpčují jim život. V tom vidím zásadní problém.
On je totiž velký rozdíl ve spotřebě, když někdo šíří zelené nesmysly bez sebemenší znalosti technologií a fyziky, civí do monitoru bez užitku za státní peníze a když někdo zapne nějaký stroj a vytvoří skutečnou hodnotu. Na pouštění stroje ovšem není zelený komunismus zatím stavěný. Stejně tak komín, přesunutý z ČR do Číny, nebo Indie neřeší oteplování planety.
*
Kupodivu zkameněliny tropických rostlin a živočichů z časů, když na planetě Zemi ještě nežil člověk se nacházejí i v ČR. Jak se sem asi dostaly ty tropické zkameněliny?
*
Představa, že všichni v ČR budou psát pro celý svět programy, aplikace, ovládat C++, Python, Javu, nedej Bože vyvíjet AI je čistý nesmysl. Stačí se podívat na všeobecnou znalost angličtiny, matematiky, voliče SPD, komunistů, ANO a alespoň jeden díl „Výměny manželek“. Tam vidím budoucnost minimálně poloviny ČR zcela jasně a zřetelně.😂
1. „Zelená“ energie v některých případech produkuje vyšší skleníkový efekt než pálení uhlí (v přepočtu na použitelnou kWh), takže žádný „boj proti klimatické změně“ zelení neprovozují, jen boj o dotace „na klima“.
2. Současná klimatická změna je patrně zcela přírodní, nebo na ní má lidstvo jen nepatrnou roli (spíš desetiny než dolní jednotky procent). Vracíme se prostě ze série katastrofálních ochlazení, která přinesla jen bídu, hladomory, epidemie a sociální neklid vč. revolucí a válek, do normálního stavu, jaký tu byl v 15. století.
3. Daleko víc bych se bál „ekologických“ emisí, jako SF6, víc než 22000 krát skleníkovější než CO2, unikající z větrných elektráren a i velkých fotovoltaických, u něhož není znám mechanismus, jak by se ho atmosféra mohla zbavit, takže bude persistovat tisíce let a tisíce let dělat silný skleníkový efekt.
Bojím se úniků metanu, mnohonásobně skleníkovějšího než CO2, vyvolávajícího svými úniky větší skleníkový efekt na vyrobenou kWh než pálení uhlí nebo ropy či benzínu.
Bojím se úniků vodíku, který sice sám skleníkový není, ale blokuje odbourávání metanu z atmosféry a jako „bonus“ spolu s ním likviduje ozonovou vrstvu.
Mám obavy i z obrovských ploch pokrytých FV panely, které snižují odrazivost zemského povrchu a vyšší procento záření ze Slunce převedou na teplo, místo aby ho odrazily zpět do vesmíru.
Faktem je, že natření všech rozumných střešních ploch na bílo by mělo vyšší ochlazovací efekt na klima než fotovoltaika a ještě by se dalo poměrně snadno a levně zrušit.
Koncem minulého roku vyšlo navíc najevo, že spoluinvestor Francouzů v jádře, čínská společnost China General Nuclear, pozastavila financování projektu v reakci na to, že britská vláda převzala její podíl v druhé chystané jaderné elektrárně Sizewell C na východě Anglie. ……………………
Docela by mě zajímalo, jak byla financována výstavba JE v socialistické ČSSR.
Česko stejně neúprosně míří zpět mezi rozvojové země a tentokrát bez průmyslu, takže nebude tolik elektřiny ani potřeba.
Ano, konec minimálně strojírenského průmyslu je lehce pozorovatelný na rychlém konci mnoha velkých firem v ČR. Stejně tak prchají firmy z Německa.
*
Otázkou zůstává, kde budou brát lidé peníze na živobytí? Pokud je budou státy v EU rozdávat, tak velmi rychle ztratí hodnotu. Ani čínské a indické zboží nebude zadarmo.
Je třeba do vedení státu dostat politiky, kteří ukončí jakoukoli podporu OZE a veškeré ušetřené finance vrhnou do stavění jaderných zdrojů.