Ivan Kytka: Útoky verbální žíravinou, Babiš a unesená Poslanecká sněmovna
KOMENTÁŘ. Existuje patrně v poslaneckých hlavách jakási pomýlená představa, že kvalitu či hloubku parlamentní demokracie lze měřit počtem hlasování, pozměňovacích návrhů, faktických připomínek, sérií nekonečných obstrukcí nebo snad dokonce počtem instancí, při kterých většina přehlasuje menšinu. Nutno hned na úvod zdůraznit, že tomu tak ve skutečnosti není.
Stručný pohled do nic neodpouštějících stenografických záznamů naznačuje, že v pátek 10. května kolem poledne se v parlamentu hlasovalo hned šestkrát o tom, na jak dlouho přerušit schůzi. A na návrh poslance Jana Kuchaře i o tom, jak dlouhá má být pauza na oběd: „Já ten oběd v klidu nevzdám,“ pravil z řečniště s dikcí postav příběhů Járy Cimrmana. A s ujištěním, že za 40 minut se poslanci dokážou v klidu najíst „bez běhání ze schodů a do schodů“.
Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek je redakční.
Za zdánlivě úsměvnými glosami, replikami, polemikami či filipikami skrývá se ovšem problém, který místo úsměvu ve tváři vyvolává směs trapnosti a marnosti. Ne-li rovnou mrazení v zádech.
A to z nesnesitelné lehkosti, s jakou nefunkční jednací řád Poslanecké sněmovny, s přičiněním „dárců zákonů“, vyprazdňuje pojem parlamentní demokracie jako jednoho ze základních kamenů českého ústavního uspořádání.
Parlamentní pravidla nemají žádné povinné korektivy ať už vědomých, či nevědomých nepřesností, polopravd, či rovnou lží, které v poslaneckých projevech zazní.
Třesky plesky ve Sněmovní 176/4
I z letmé četby stenografických protokolů je zřejmé, že stejný Jednací řád neobsahuje pojistky, které by poslancům na parlamentní půdě bránily beztrestně pronášet i vážná obvinění a urážky. Používat hyperboly, řečnické chvaty a podrazy vůči politickým oponentům.
Parlamentní pravidla nemají žádné povinné korektivy ať už vědomých, či nevědomých nepřesností, polopravd, či rovnou lží, které v poslaneckých projevech zazní.
Tribuna, která by měla kultivovat politickou a společenskou debatu, vytvářet a spoluurčovat její standardy a propůjčovat jí jistou noblesu, se stává tu a tam odpadní jámou, zdráhám se říci, exkrementů intelektuální pokleslosti, přehlídkou argumentační podlosti, rétorických a jazykových prohřešků. Lépe by bylo odvrátit od nich oči. Zacpat si uši. A snad i nos.
Navíc, jak bojovat s dezinformacemi ve veřejném prostoru a na sociálních sítích, když jednu takovou hustou pavučinu utkanou z polopravd a falešných vláken spřádají ve Sněmovní ulici č.p. 176/4 někteří zákonodárci sami.
Česká republika zůstává podle všech poznatků devět let po evropské utečenecké krizi z léta 2015 téměř výlučně tranzitní zemí.
„Mimořádná“ zrada na mimořádné schůzi
Mimořádně bohatá na ně byla jubilejní 100. schůze Sněmovny z dubna letošního roku. Shodou okolností jako mimořádnou ji svolala opozice, aby – ústy svého mluvčího – Andreje Babiše projednala „tu největší zradu v novodobých dějinách České republiky, zradu, které se dopustil premiér Fiala společně s ministrem vnitra Rakušanem“.
Řeč byla o tzv. migračním paktu Evropské unie, který se pokouší zavést princip sdílené účasti na zvládání příštích uprchlických krizí. Jeho odhlasováním „Fiala s Rakušanem bez jakéhokoliv přehánění vyměnili naši bezpečnost, kulturu a způsob života za neřízenou migraci, explozi kriminality a rozklad naší společnosti“, pravil Andrej Babiš.
Pro kontext uveďme, že v České republice žije legálně a s povolením k pobytu asi milion občanů jiné než české státní příslušnosti. Každoročně k nim přibude kolem 1500 žadatelů o azyl (osob s žádostí o mezinárodní ochranu).
Česká republika zůstává podle všech poznatků devět let po evropské utečenecké krizi z léta 2015 téměř výlučně tranzitní zemí.
„Kdo chce z Afriky do Evropy, míří do UK, Německa nebo Itálie. Chce do bohaté země, kde se domluví a s kterou ho pojí nějaké rodinné, osobní kontakty a historické spojení,“ vysvětluje mi Nigerijec středního věku.
Kdysi se přiženil do České republiky. Po osmi letech odešel – zčásti kvůli rasistickým předsudkům části české společnosti, zčásti za vyšším výdělkem do Londýna.
Námořnické rady z hloubky vnitrozemí
Pověst České republiky jako tranzitní země ilustruje tragický případ irácké rodiny al-Maliyových, jak o něm informoval britský nedělník Sunday Times.
Manželům ze znepřátelených šíitských a sunnitských komunit hrozily jejich rodinné klany smrtí. Přes Turecko se dostali do Řecka, kde se přihlásili o azyl, který nedostali. Přes Albánii, Kosovo, Srbsko, Maďarsko, Rakousko, Českou republiku, Německo a Francii se pokusili dostat do Británie.
Po 14 letech na útěku nasedli na bárku, která měla směřovat k anglickým břehům. Člun se krátce po vyplutí na rozvodněném kanále – ještě před ústím do moře – převrhl. A sedmiletá dcera Rola utonula.
Jako expremiér suchozemské země přichází Andrej Babiš tu a tam s extravagantními recepty, jak bránit uprchlíkům v cestě přes moře. Jeden čas chtěl potápět jejich (prázdné) lodě, jindy brojí proti záchraně lidí na moři, nemaje tušení (nebo ignoruje), že povinnost poskytnout pomoc lidem v nouzi na moři ukládají mezinárodní smlouvy upravující námořní plavbu. A že ve světe je zvykem smlouvy dodržovat.
Shodou okolností a přes dramatická varování české opozice registrují charitativní organizace na italském ostrově Lampedusa (vstupní brána do Evropy pro uprchlíky z Tuniska) letos pokles lodí. Současně však roste počet tragických případů končících smrtí.
„Možná prostě není k přepravě dost lodí. Většina těch, na které narazíme, jsou natolik plavby neschopné, že je zázrak, když se na nich lidé na Lampedusu vůbec dostanou,“ vysvětluje Brit Austin Cooper, koordinátor charitativní organizace Sea Watch.
Na rozdíl od českého opozičního varování Cooper připouští, že politika, kdy Evropská unie pumpuje peníze (na lodě a výcvik) autoritářským vládám, aby „narušily migrační trasy a stoply pohyb lidí, opravdu funguje“.
Důsledným, vytrvalým a přesně cíleným marketingem se dá prodat důvěřivé veřejnosti jakýkoliv (politický) šmejd.
Útoky verbální žíravinou
Babišův mimořádně alarmující projev na mimořádné schůzi přinesl výčet 17 případů údajných násilných činů, kterých se údajně dopustili úspěšní či neúspěšní žadatelé o azyl v pěti evropských zemích. Expremiér v něm zmínil také únorový útok kyselinou, který v Londýně spáchal Abdul Ezedi (35).
„Afghánec s podivnou minulostí stále uniká,“ pravil Andrej Babiš z řečnické tribuny, nemaje patrně tušení, že policie vylovila jeho tělo (po sebevraždě) už před dvěma měsíci z Temže.
Předběžné šetření ukázalo, že si útokem vyřizoval účty v neurovnaném vztahu se svou expartnerkou. Jinými slovy případ neměl nic společného s jeho uprchlickým statusem, náboženskou vírou či zemí původu.
Shodou okolností se ve stejné době promítal v Londýně český dokumentární film Moje nová tvář. Obětí útoku kyselinou byla pětadvacetiletá žena z Plzně, útočníkem a viníkem její bývalý český přítel.
Před patnácti lety vstupoval Andrej Babiš do politiky s kontroverzním heslem, že bude stát řídit (efektivně) jako svou vlastní firmu. Po patnácti letech v politice, zdá se, rozšířil svou praxi o jednu z dalších obchodních praktik. Důsledným, vytrvalým a přesně cíleným marketingem se dá prodat důvěřivé veřejnosti jakýkoliv (politický) šmejd.
Autor textu, Ivan Kytka, je novinář, žije ve Velké Británii, mimo jiné byl dlouholetým redaktorem České televize či české redakce BBC World Service.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Opět nesmysl. Uprchlíci před politickým (apod.) pronásledováním mají za povinnost zůstat v první bezpečné zemi (a to např. my rozhodně nejsme, protože jsme bezpečnými zeměmi zcela obklopení), a z ní se dál už stěhovat legálně.
Takže pokud se snažili dostat z Francie (bezpečné země) do Velké Británie a utopili si při tom dceru, je to jen a jen jejich problém.
Co je docela sranda, ale pan novinář Kytka by to vědět mohl , v poslední době se zase píše o tom, že titíž migranti zase utíkají z Velké Británie do Irska, a aj k tom mají své důvody. Topit se při tom -zatím- nemusí, protože -zatím- je při tom přesunu parníkem nikdo nekontroluje.
Až Irsko zjistí, že je jich hodně, tak se ty kontroly zavedou..
https://www.dailymail.co.uk/news/article-13393857/Asylum-seekers-paying-thousands-euros-enter-Ireland-cruise-ships-UK-migrants-say-feel-safer-country-England-want-send-Rwanda.html
Nechtě Babiše na pokoji. Příští volby s přehledem vyhraje a to jen díky skvělé pracující obětavé pětikoalici. To mu to tak dobře namazali, že to pojede samo.
ANO Babiš a spol. asi v příštích volbách vyhraje, protože většina českých voličů je natvrdlá a vůbec nerozumí politice a už vůbec ekonomice. Pokud teda vyhraje hnutí ANO volby a bude vládnout spolu s SPD, pak sbohem český národe, protože zavedou ČR do úplného zmaru, zatímco Babišův Agrofert bude opět hospodařit se ziskem. Pokud Češi nepochopí, že Babišovi jde opět o to aby se zapojil na státní penězovod a sednou na lep tomu největšímu lháři, pak dobře jim tak, nic jiného si nezaslouží.
Vzhledem k tomu, že do zmaru nás žene pětikoalice … Návrat před mohutné zdražování, dvoucifernou inflaci a podobných „radovánek“ od současné vlády, by normální lidé jen a jen uvítali.
A odchod z EU s jejím nesmyslným Green Dealem zcela jistě taky.
Ano pane sámo, během studií na vysoké škole jsme měli i předmět zvaný politická ekonomie. Byl to předmět nezáživný, který mě vůbec nebavil. Udělal jsem z něj zkoušku a snažil jsem se vše zapomenout, abych si uvolnil hlavu pro záležitosti potřebnější. Něco jsem si však přece jen zapamatoval. Zapamatoval jsem si poučku, že zásah do ekonomiky státu se projeví asi tak za pět let, v ideálním případě, pokud jde vše hladce, může se projevit už za tři roky. Tak že ony zásahy učinil Andrej Babiš, ale důsledky těchto zásahů si už „vyžrala“ vláda pětikoalice, která vzniklé problémy zdědila a musela je začít řešit. Můžeme mít samozřejmě pochybnosti o způsobu řešení zděděných problémů, v každém ale případě vláda pětikoalice řešila problémy zděděné, vzniklé v důsledku zásahů Andreje Babiše. Toto jistě ví i mudrlant Pergill/Šimůnek, pokud skutečně vysokou školu, jak sám v minulosti několikrát tvrdil, vystudoval, neboť zkoušku z politické ekonomie musel také skládat. Jenže jak prostřednictvím konzultací v Karlových Varech, tak prostřednictvím kremelských manuálů, dostal pokyny jiné a tak zde ve svých příspěvcích plká své obludné bláboly, kterými se snaží ohlupovat hlavy čtenářů.
Nepsala jste radko něco podobného už před minulými volbami v roce 2021? Pokud snad ne přímo vy, pak mnozí jiní ano. Tak že zůstávám klidný.
Mělo by se zveřejnit, kdo mu dal české občanství..
🙁
Tedy, dovolil bych si, s řadou těch názorů nesouhlasit.
1) Ale samozřejmě že z hlediska poslance lze měřit “ že kvalitu či hloubku parlamentní demokracie lze měřit počtem hlasování, pozměňovacích návrhů, atd“ – protože to je prosím jeho práce, na kterou byl svými voliči zvolen, a za kterou bere tucny plat. Popírat toto, je asi to samé, jako kdyby si libovolný zaměstnanec myslel, že ho bude někdo platit jen za to že bude chodit do práce a tam nedělat nic.
(stranou teď ponechám kvalitu těch jeho příspěvků – to si jistě voliči při dalších volbách ohlídají).
2) Je to škoda, že to autor neví, ale právě pro tu možnost „.právě pro tu možnost pronášet i vážná obvinění a urážky mají poslanci imunitu. Již od dob antiky. Taky jeden z principů demokracie, které se někomu nelíbí. (zase stranou nechám, jak toto privilegium používají. I to je zase pod kontrolou voličů, i při příštích volbách)
3) V případě migračního paktu, to vypadá, že autor nechápe o čem pan Babiš vlastně mluvil. Ten problém přece není v těch ilegálních migrantech, kteří příjdou přímo k nám, ale o těch, kteří sem mají být přesouváni, z rozhodnutí Komise z jiných států EU. Pravda – zase nutno doplnit, (o peníze až na druhém místě) , můžeme se vykoupit zaplacením poměrně vysokých částek, jejichž výši, kterou nám pan ministr vnitra ani neřekl, s výmluvou, že se nás to vůbec netýká, jak prý on četl v onom paktu, doslova „vlevo dole“.. Ale v tomto, jak známo v naší politice nebyl první, ani poslední.
Čímž je i odpovězeno na starost pana autora ohledně dezinformací. Těch je skutečně aj v politice dost, ovšem nemá smysl požadovat aby někdo je říkat mohl a někdo ne. V takovém případě to je skutečně věcí jak nezávislých novinářů, tak potom občanů samotných, aby si ty informace ověřovali někde, ale úplně jinde, než z projevů vlastních politiků, kteří se v tom parlamentu vzájemně obviňují ze lží.
Jak už jsem napsal na začátku, z hlediska principů demokracie na to nárok mají, ale ze stejných principů demokracie jsou to pak voliči, kteří jím to pak u voleb spočítají.. A jak tu píši často, aby se pak někdo u těch voleb nevymlouval na nějaké tajné agenty..
Pana Kytku jsem vždy považovala za kvalitního novináře se zkušenostmi. Vadí mi ale jeho současné názory k situaci v České republice, ačkoliv už zde nežije. Časy se totiž mění. Ekonomický migrant není totéž jako uprchlík. Důsledkem evropské benevolence k migrantům se brzy velká část Afriky a obyvatel Blízkého Východu přesune do Evropy.
Těším se, že pan Kytka, jako dobře informovaný, napíše komentář k opatřením, které začala uplatňovat britská vláda. Pokud jde tedy o vyhošťování cizinců.
Také by mě zajímalo, kolik mešit už v Britanii je. A zda se snad v Britanii objevilo to, co tuším v Hamburku, že totiž tam už místní muslimové požadují chalifát.
A zda bude považovat za normální (a proč ne – nejsem utkvělý) až zvítězí v britskýczh volbách muslimové a začnou měnit Britanii na kalifát.
Náběh na to už přece je. Šéfem Britanie je Ind, spousta starostů jsou muslimové. A se strany arabských zemí se ozývá, že mají čas.
Jinak beru na vědomí, že tato má glosa u „Psa“ neprojde. Máme přece svobodu slova.
Kolik si myslíte, že těch starostů asi tak je? Zjistěte si fakta a pak napište. Jen šíříte Silverovy bludy.
Ivan Kytka ma pravdu o tom co se děje vPS PČR, jako něco co je mimořádně nekonciliantni. Usurpovat moc jak to udělali komunisti na čtyřicet let si zrealizovala Petikoalice, ale opakovane věci jsou blbe. Posledním hrebikem do této rakve demokracie v ČR, je předsedkyně PČR pí Pekarova Adamova, ta jen svou přítomnosti to jen umocňuje. E pluribus unum je heslo státního znaků USA, přestává to fungovat v USA a i u nas v děsivé podobe pseudoschuzi PČR, které jsou jen hádání, které nikam nevede. PČR zasedá v nynější podobě již moc dlouho.