Ivan Kytka: Izrael, Palestina a česká lobotomie společenského vědomí
KOMENTÁŘ. Výbuch násilí na Blízkém východě vnesl citelné napětí i do londýnských ulic. Londýnská Metropolitní policie, zdá se, obstála. Když se například britští vládní politikové u dožadovali policejních komisařů zákazu propalestinských pochodů, odkázal je Scotland Yard na nepsanou ústavu. A všudypřítomné, precedenční právo shromažďovací.
Demonstrantům, kteří by mohli vědomě či nevědomě překročit zákon, se pak dostalo preventivního policejního varování: Scotland Yard rozdával při protestech letáčky s definicí sloganů, které překračují zákonné hranice svobody projevu. Kdo je porušil, mohl – či spíše musel – počítat se sankcí.
Český komentariát má jasno
Jak informoval londýnský Daily Telegraph, před soudem ve čtvrti Westminster tak stanula jistá Laura Davisová (22). Transsexuálka ze Saúdské Arábie, která žádá v Británii o azyl, se dostavila na demonstraci s transparentem volajícím expresívním jazykem po likvidaci izraelského státu.
Text, jehož autorem je novinář Ivan Kytka, je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek je redakční.
U soudu se bránila tím, že se svou slabou znalostí angličtinu obsahu (nápis sebrala na zastávce autobusu) nerozuměla. Odešla s pokutou ve výši sto liber. A za zdviženého ukazováčku ctihodného soudce.
Konsekvence říjnového útoku Hamasu rozdělil – stejně jako jinde – ostrovní společnost i politiku. Třetina labouristického stínového kabinetu požadovala v parlamentu, aby Izrael zastavil vojenské akce a nastolil příměří.
Jejich protestní hlas se ale obešel bez veřejného lynče. Neocitli se pro svůj názor na okraji společnosti. Všeobecně to charakterizuje ostrovní debatu její mnohovrstevnatost a bezpočet nuancí.
Český komentariát (zejména ten na sociálních sítích) i česká politická reprezentace mají v porovnání s debatou v zahraničí vcelku jasno.
Vojenská odveta vůči Hamasu je ve všech ohledech spravedlivá. Debaty o jejím rozsahu, přiměřenosti a dopadu na utrpení civilní obyvatelstvo jsou ve zkratce projevem slabosti.
Nesnesitelná touha historické kompenzace?
Jako by tak chtěla česká debata a její veřejní představitelé kompenzovat podporu, kterou poskytovalo kdysi komunistické Československo rozmanitým palestinským bojůvkám. Ne-li přímo teroristickým organizacím operujícím na Blízkém východě, a často i za jeho hranicemi.
Dějiny v kombinaci s vlastním poraženectvím amputovaly samostatnému státu Čechů a Slováků jeho společenské povědomí a snad i svědomí.
Jako by teď svou podporou chtěl veřejný diskurs vymazat z paměti ústrky a historickou nespravedlnost, s kterou kdysi protektorát Čechy a Morava (pod říšskou kuratelou) diskriminoval čs. občany židovského vyznání. Odvolával je ze státní správy. Zakazoval jim ze dne na den výkon advokátní či lékařské praxe.
„Kavárna Palace patřila k nejznámějším kavárnám v Ostravě. Dnes by dřívější návštěvník této kavárny nevěřil svým očím. Obecenstvo kavárny je úplně vyměněno, bývalé tváře zmizely. Na dveřích u vchodu je nápis: Židé nejsou vítáni…” referovaly kupříkladu o situaci v Ostravě Denní noviny z 16. března 1939.
Multikulturní a mnohonárodnostní Československo přišlo během holocaustu nenávratně o část své totožnosti, umocněné nezanedbatelným hospodářským, finančním, kulturním a společenským vlivem židovských komunit.
Na pozadí rodinných příběhů židovských dětí, které před druhou světovou válkou zachránil londýnských bankovní makléř Nicholas Winton (*1909 – ✝︎2015), ale i těch, kteří se včasným odchodem zachránili sami, vyvstávaly v Británii přede mnou kontury předválečného Československa.
Kontury sebevědomé, demokraticky ukotvená země, pyšné na svůj humanismus, projevy lidskosti a úctu k univerzálním lidským hodnoty. Do vínku jí je zřejmě stačily dát tehdejší politické a společenské elity.
Lobotomie společenského vědomí
Dějiny v kombinaci s vlastním poraženectvím amputovaly samostatnému státu Čechů a Slováků jeho společenské povědomí a snad i svědomí. Anestetika přitom jako by nahrazovalo zoufalá formální oddanost přimknutí se k sousedním říším – německé i sovětské.
Chirurgický řez dvou totalit 20. století a jejich „lobotomie” společenského vědomí a vědomí jako by z amputovaného středoevropského organismu lidského společenství a veřejné debaty, který je schopen vést, odstranily hlubší reflexi, vidění světa v širších souvislostech a ve stále přítomném historickém kontextu.
Jako by v ní chyběly životní zkušenost a kompas generací dobrovolných i nedobrovolných emigračních vln z uplynulých sta let samostatné československé a české státnosti. A hlasy těch, kteří odešli kdysi s nimi.
Časem snad i amalgamovaly do širšího kritického (akademického) proudu myšlení a názorů, které teď v českém kontextu chybí. A pro který si zvídavý čtenář musí sáhnout do zahraničí.
Nelze to zamést pod koberec
Třeba pro tyto od profesora studií věnovaných holocaustu a genocidě Omera Bartova publikovaná na stránkách think tanku Rada pro globální spolupráci: „Izraeli (počátkem října) explodovala do tváře potlačovaná realita života Palestinců pod přímou či nepřímou izraelskou nadvládou,” uvádí Bartov.
„Brutalitou útoku Hamasu jsem byl zděšen a šokován. Ale nepřekvapila mě,” píše dále Bartov a pokračuje: „Když držíte přes dva miliony lidí v obležení, namačkané na úzkém pruhu země bez práce, bez sanitárního zařízení, bez potravy a pitné vody, bez vzdělání či jen naděje na lepší budoucnosti, nic jiného, než ještě zoufalejší a brutálnější výbuchy násilí nelze čekat.”
„Na území mezi Jordánem a mořským pobřežím žije stejný počet Židů a Palestinců. Ani jedna skupina (obyvatel) z něj nezmizí. Buď se budou nadále navzájem vraždit, nebo najdou způsob, jak žít společně.”
„Sny o tom, že se některá strana vytratí a zmizí (nebo se podrobí útlaku) vyvolají jen další a další násilí a rostoucí brutalizaci,” konstatuje Omer Bartov a zdůrazňuje:
„Žádný vnitřní vládní převrat a žádná politická dohoda zvenčí (např. ta se Saúdskou Arábií) nezamete pod koberec potřebu politického řešení.”
Autor textu, Ivan Kytka, je novinář, žije ve Velké Británii, mimo jiné byl dlouholetým redaktorem České televize či české redakce BBC World Service
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Zas jen výkřik do tmy a mimo realitu. Arabové (žádní „palestinci“ neexistují) by mohli dělat spoustu ekonomických aktivit. Ale oni jsou s to jen předstírat „šílený útlak“ a brát mezinárodní podporu. To málo z nich, co je ochotno pracovat, pracuje.
Okupovaný národ má právo bránit se okupaci jakýmkoli způsobem. Sláva Palestině.
A kdo Palestince okupoval? Jedině snad Hamás. Svět jim tam poslal tolik prostředků, že mohli mít dobré školy, průmysl i zdravotnictví, všechno co by potřebovali. Ale mají tunely a zbraně. A bohatnoucí vedení Hamásu. Tak jak je máme brát?
Tak, tak, okupovaní Ukrajinci se mají právo bránit. Gaza okupovaná nebyla. Pokud bude jsou za to zodpovědní masoví vrazi hamasu.
Dobrý den, pane Kytko,
možná by stálo za to prostudovat pečlivě dějiny Izraele a Arabů v něm i kolem něj – kolik nabídek již dostali a vše odmítli.
Tzv. Palestinská autonomie dostává ročně nejvyšší sumy na hlavu, převážně ze zahraničí – proč je Arabové nepoužijí na zlepšení svého stavu? Proč místo toho odměňují vrahy a násilníky?
Z mého pohledu skutečně za své oběti si mohou Arabové (ať v pásmu Gazy nebo v Judsku a Samaří) sami.
B§h žehnej Izraeli!
V.Havel
Jo, jo – my to známe pane Kytko, výsledkem takové mnohovrstevné debaty v britském parlamentu pak je třeba schválení Mnichovské smlouvy, nebo odmítnutí pomoci obětem hladomoru v Irsku. No a okolo mandátu nad Palestinou by se také několik nechutných rozhodnutí našlo, předpokládám.
Výstižná připomínka fatálního selhávání české politické elity a veřejnoprávních i dalších médií. Podpora, zcela nekritická, Izraeli i v případě pokračující okupace, expanze okupačních osad a nyní genocidních útoků na Gazu je ostudná.
Naopak. Je to jediná věc, kterou v té ostatní bídě nade politická reprezentace dělá dobře. Nenaskocila na módní promuslimske šílenství. Každý sklízí co zašel. Palestinci zaeevaji jen násilí a ubohost.
To je opravdu velevýtvor současného evropského elitářství. Takže přes poměrně zdlouhavý úvod o jaké si „Lobotomii společenského vědomí“ – v rámci kterého je okupace českého národa totalitní mocností náhle označována jako „přimknutí se“ našeho národa k okupantům??
Až tedy k tomu asi kýženému závěru, o „..o širším kritickém (akademickém ) proudu myšlení, dle kterého jsou ti vrazi a teroristé z Hamásu omlouváni tím že „..bez naděje na lepší budoucnosti, nic jiného, než ještě zoufalejší a brutálnější výbuchy násilí nelze čekat.”“..
A podle moudrých rad těchto evropských velegéniú by si měl Izrael tyhle vraždíci teroristy nechat v sousedství dál. Prej se s nimi může politicky dohodnout na smíru. :))
To už je tak blbý, že už se tomu ani nedá zasmát..
To co se děje v Gaze je zlo v absolutní hodnote obou valcicich stran, tedy Hamasu a Izraele. Pokud jsou informace o ztratach důvěryhodné tak jsou v poměru 1:10. Zatím OSN je paralyzovana vetem USA, islamske země nezapomenou. Pokud se takto budou řešit konflikty, kdy se civilní obyvatelstvo stává rukojmim, tak to jsou scestne alternativy. To se vracíme do období činnosti koloniálních armad pri udržování kolonialni nadvlády nad územím kolonii. Nic to nemění na desivosti konfliktu a poslapavani lidskych práv.
Lidská práva jsou lidský výmysl. Naivni neuskutečnitelný nesmysl. Smysl dávají jen práva občanská.
Islámské země na Středním Východě mají dost peněz na to, aby pomohly svým „bratrům“ palestincům. Proč je tedy nechtějí? Protože znají „své papenheimské“.
Jestliže jste Milane tak strašně moc chytrý, vysvětlete své argumenty především a hlavně Hamásu. Obávám se, že by se vám Hamás v takovém případě od srdce vysmál.
Zlo je vždy pouze Zlem. Žádný levicový „intelektuál“, ani nějaký pisálek to nemůže změnit, byť se to usilovně a opakovaně snaží sofistikovaně relativizovat. Russáci přepadli Ukrajinu. Hamás (armáda obyvatel Gazy) přepadl Izrael. Na tom se nedá nic změnit. Teroristé neuznávají při vraždění žádná pravidla, ale sámi je pro sebe vyžadují…a na to „naskakují“ Pitomiové (o zločincích nemluvě) celého světa. Teroristy je třeba zlikvidovat, či alespoň izolovat od lidí – a to se všemi jejich podporovateli.
Palec nahoru.
Ryze pragmaticky: Co je pravděpodobnější: že se tu třeba na adventních trzích odpálí sebevražedný atentátník muslim nebo sebevražedný atentátník judaista? Pokud je mi známo, tak v západních metropolích mají muslimové (a z velkého procenta Arabové) na terorismus prakticky monopol.
Takže koho podporovat by mělo být jasné.
Vetsina Anglicanu jsou antisemite a to ze v dnesni Anglii vladnou zakony Sharia jim nevadi.
Když držíte přes dva miliony lidí v obležení, namačkané na úzkém pruhu země bez práce, bez sanitárního zařízení, bez potravy a pitné vody, bez vzdělání či jen naděje na lepší budoucnosti, nic jiného, než ještě zoufalejší a brutálnější výbuchy násilí nelze čekat…
No a kdo jim ty věci, které auto zmiňuje má jako poskytnout? Izrael? To vše si musí Palestinci zařídit sami. A pokud by ne Izrael neustále neútočili a nezabíjeli jeho obyvatele, žádná blokáda a obležení by se samozřejmě nekonalo.
Teď jsem si jednu věc ujasnil nad jinou diskusí:
Židé jsou v Izraeli autochtonní někdy od přelomu pravěku a starověku. Arabové tam přitáhli až poté, co byla Palestina dobyta muslimy. A předkové mnoha palestinských Arabů (i těch z Gazy) tam přitáhli ještě později, někteří až začátkem 20. století.
Přitom my jsme na tom dost podobně jako ti Židé: Protože se naši slovanští předkové patrně dosti mírově smísili se zbytky keltského obyvatelstva (s těmi, co přežili germánskou okupaci), a současně Keltové vznikli spojením pravěkých kultur, sídlících mj. i na území současného Česka, jsme v podstatě autochtonní.
Naopak, např. víc než polovina Německa je na území, které bylo ještě kolem roku 1000 slovanské, kus na území, ukradeném v 19. století Dánům (a pár dalších „hříšků“ by se z učebnic dějepisu ještě dovyhrabat dalo), Francie je skoro celá na územích, jejichž původní obyvatelstvo bylo dílem vybito a vyhnáno, dílem pofrancouzštěno a jehož zbytky živoří jako diskriminované menšiny. A USA jsou celá na ukradeném území.
Takže se nelze divit, že ve státech se zlodějskou historií, jejichž příklady jsem zmínil, patří sympatie spíš těm arabským imigrantům než autochtonním Židům, zatímco u nás je to spíš naopak.
Izrael po celou dobu této války deklaruje, že bojuje s Hamásem a že enormní ztráty životů a utrpení civilistů jsou jen vedlejšími ztrátami. Podle informací, které občas uniknou z IDF a z prostředí izraelských bezpečnostních služeb, to není pravda. IDF bere na civilní obyvatelstvo jen minimální ohledy, tedy, pokud bere vůbec nějaké ohledy. A informace o pekle, které panuje v Pásmu Gazy, to jen potvrzují.
Koncem tohoto týdne se OSN pokusilo toto prohlubování tohoto pekla pro civilisty v Pásmu Gazy zastavit použitím nejsilnějšího nástroje, který má k dispozici (aktivace článku 99 Charty OSN). Rezoluce, kterou se pokoušelo prosadit, byla bohužel pro USA nepřijatelná, takže ji USA vetovalo. Myslím si, že na obou stranách měla být větší vůle ke kompromisu.
Jedinou nadějí v dané situaci zůstává možnost, že USA použijí v maximální míře a s maximální tvrdostí svůj vliv na izraelskou vládu k ukončení krveprolití. Buďto IDF je schopná Hamás eliminovat v dostatečně krátkém čase s omezením ztrát životů civilistů nebo není. Nemá smysl dávat Izraeli volné ruce k masivnímu vraždění civilistů pod záminkou, že se pokouší o něco, co se mu stejně nepodaří.
Hamás musí být eliminován, bez ohledu na dobu a počet obětí z řad jeho členů a příznivců.