Íránský režim nasadil při potírání protivládních demonstrací polovojenské jednotky. Ty už nezasahují jen proti lidem v ulicích, ale zaměřují se i na obytné komplexy. Střílí do oken bytů a z pouličních tlampačů vyhrožují kritikům režimu likvidací. Vláda mezitím oznámila, že brzy zahájí soudní proces s první tisícovkou zadržených demonstrantů. Ti čelí obvinění ze spiknutí proti islámské republice a „vedení války s Bohem“. Odpůrci islámského režimu se obávají masového vyhlašování exemplárních trestů smrti.

Noci hrůzy prožívají obyvatelé západního Teheránu. V rezidenčních komplexech, obývaných převážně příslušníky střední třídy, začala řádit pořádková policie a polovojenské jednotky Basídž. Podle videí kolujících na sociálních sítích, která zveřejnila i íránská vládní tisková agentura Fars, nasadili policisté proti obyvatelům ve čtvrtích Ekbatan a Chitgar granáty, slzný plyn a byty ostřelovali ostrými náboji.

„Ekbatan vypadal jako válečná zóna,“ popsal noční záběry ze západní části Teheránu server Al Monitor. Podle něj zásahové jednotky střílely do oken označených zelenými laserovými paprsky a pořádaly razie i v bytech. Z pouličních amplionů pak jejich velitelé vyhrožovali lidem, kteří nesouzní s islámským režimem, smrtí.

„Přísaháme bohu, že budeme stínat hlavy i v našich vlastních rodinách, pokud to bude nutné,“ provolával šéf zasahujících jednotek Basídž v komplexu Ekbatan. V Chitgaru zase velitel pořádkové policie hrozil, že se budou vracet každou noc. „Bude se to opakovat každou půlnoc. Připravíme vás o odpočinek a klid. Je to pro nás jen zábava,“ poslouchali obyvatelé Teheránu výhrůžky za okny.

Vládě vadí, že lidé v některých čtvrtích se připojují k protestům i formou nočního provolávání protirežimních hesel z oken svých bytů. Íránci tomu říkají poeticky „noční zpěvy“. Ty se teď ale vláda rozhodla potlačit brutální formou.

Jako Islámský stát

Videa z nočního zásahu začala kolovat po sociálních sítích a řadě Íránců připomněla chování teroristů z Islámského státu během války v Sýrii. Ti také vyhrožovali lidem smrtí hlášením z megafonů v ulicích. Představitelé íránské policie se podle serveru Al Monitor k videím zatím nevyjádřili. Existují však podle ní podezření, že soukromý majetek „ničí osoby nosící falešné policejní uniformy“.

To připomíná reakce bezpečnostních jednotek na případy některých zabitých demonstrantů, jejichž smrt se oficiální představitelé snažili maskovat prohlášeními o sebevraždách nebo autonehodách. Vládní noviny Iran měly dokonce tvrdit, že během více než sedmi týdnů demonstrací nebyl zabit žádný demonstrant.

Přes 250 mrtvých naopak hlásí organizace zabývající se lidskými právy. Agentura HRANA (zpravodajská agentura aktivistů za lidská práva – pozn.red.) oznámila, že zatím zdokumentovala zabití 287 protestujících, včetně 46 dětí. Jedním z nich byl i dospívající Siavas Mahmúdí, u jehož hrobu v Teheránu protestovaly v úterý stovky lidí. Posledním hlášeným zabitým teenagerem je 16letý Kumar Daroftadeh z města Piranshahr na severozápadě země. Ten měl podlehnout zraněním, která utrpěl při střelbě zblízka.

Exemplární popravy

Počty mrtvých ale můžou být ještě vyšší. Řada Íránců totiž neví, jestli jejich příbuzní, kteří během demonstrací zmizeli, byli zabiti nebo jsou zatčeni a jsou ve vězení bez přístupu k právníkům. Podle odhadů agentury HRANA bylo zatčeno kolem 14 tisíc lidí. Oficiální zdroje tvrdí, že zatčených je kolem tří tisíc. Se zhruba tisícovkou z nich mají íránské soudy brzy zahájit masové procesy. Informaci měla uvést oficiální íránská studentská agentura ISNA, kterou citovala západní média.

Podle nich obžalovaní čelí řadě obvinění. Mezi ta nejvážnější patří „vedení války s Bohem“ a „spiknutí“ proti islámské republice. To jsou prohřešky trestající se v Íránu smrtí. Právě zvýšeného počtu „exemplárních“ hrdelních trestů mezi zatčenými demonstranty se teď obávají lidskoprávní organizace.

Íránský režim byl ještě před zářijovým vypuknutím protestů v počtu poprav druhý na světě, hned po Číně. V poměru k počtu obyvatel dokonce drží Írán v množství poprav světové prvenství. V roce 2021 navíc počty popravených Íránců vzrostly oproti předchozím rokům až o 25%. Podle Íránské neziskové organizace pro lidská práva sídlící v Norsku bylo vloni popraveno 333 vězňů, letos už 414. Statistiky zveřejněné před vypuknutím protivládních demonstrací můžou teď prudce narůst.

Podle zastánců lidských práv hrozí nebezpečí, že režim procesy se zadrženými mladými lidmi použije k zastrašení demonstrujících a k zastavení protestů. K jejich ukončení vyzval v úterý i nejvyšší soudce Gholam Hossein Mohseni Ejei. Ten v souladu s oficiální režimní linií označil protesty za „nepokoje“ a demonstranty za výtržníky.

Před několika dny demonstranti dostali také „poslední varování“ od velitele obávaných Revolučních gard Hosejna Salámího, který pohrozil zapojením jeho mužů do potlačování demonstrací. Revoluční gardy známé brutálním postupem zatím režim proti protestujícím mladým lidem nepovolal.