Bude válka? A co by mohla způsobit v rámci celého regionu? Otázky, které si v souvislosti se situací kolem Íránu klade mnoho analytiků. Spojené státy se už několik týdnů připravují na případný vojenský úder, který ale zároveň oddalují diplomatickým vyjednáváním. Íránský režim se tváří, že má zájem o smírné řešení, ale „nebojí“ se ani ozbrojeného střetu. Na univerzitách v zemi mezitím už několik dní protestují studenti a ze strany Izraele neoficiálně zaznívá „jde o historický moment oslabení“.

Íránský režim si navenek stále drží suverénní tvář. Začátkem roku potlačil celonárodní masové protesty tak brutálním způsobem, že se tím současní vládní představitelé nesmazatelně zapsali do moderních dějin své vlasti jako ti nejkrvelačnější.

Tvrdým postupem, při kterém zemřelo 7007 lidí, včetně 236 dětí (u dalších 11 744 možných obětí se smrt ověřuje), získal režimu čas a zdání neotřesitelné pozice. Vývoj posledních dnů nicméně naznačuje jak přiléhavý onen výraz „zdání“ je.

Přes mrtvoly

Navzdory téměř 54 tisícům zatčených, kteří skončili ve vazbě v souvislosti s nedávnými celonárodními protesty, se ukázalo, že lidé se stále nebojí „dost“.

Krátce poté, co se po stavu nouze znovu otevřely íránské univerzity, část jejich studentů už na pozemcích univerzit a na studentských kolejích znovu veřejně vyvolává protivládní hesla. Na internetu kolují videa, kde studenti jasně požadují konec režimu, v několika případech měli i spálit vlajku islámské republiky a mávat vlajkou se lvem a sluncem platnou před islámskou revolucí v roce 1979.

A režim si zjevně neví rady, jak se neposlušnými studenty naložit. Další „krev na rukou“ by mohla být onou poslední kapkou, která by mu mohla podrazit nohy, a tak zatím vláda zvolila vyčkávací taktiku.

Studenty prostřednictvím své mluvčí vyzvala k pokojným protestům v „mezích zákona“, tedy s podmínkou, že například nesmí ničit státní symboly jako je vlajka nebo univerzitní majetek. V takových případech by jim podle mluvčí hrozily disciplinární a právní řízení. Zároveň se v souvislosti se situací na univerzitách začal v případě eskalace zmiňovat přechod na online výuku.

Už samotný fakt, že demonstranty nerozehnaly milice Basídž nebo Revoluční gardy, které k tomu byly podle svědectví z některých univerzit připraveny, značí, že režim pečlivě zvažuje každý krok, který proti obyvatelům země podnikne a je si vědom tenké hranice mezi udržením statusu quo a svým možným pádem. Dosvědčují to koneckonců i postupující jednání představitelů íránské vlády se Spojenými státy.

Nečekané ústupky

Poslední kolo se konalo ve čtvrtek ve švýcarské Ženevě a íránští představitelé se možnému vojenskému zásahu ze strany Spojených států či Izraele, protože obě možnosti jsou teď na stole, snaží zabránit za každou cenu.

Tedy i za cenu ztráty pozice „silného a nebezpečného regionálního hráče“, kterou se celou dobu snažili udržet. Americké letadlové lodi kroužící v Perském zálivu a posílený letecký arzenál připravený k okamžitému útoku na základnách v Jordánsku, Kataru a v Bahrajnu je ovšem hrozbou tak zásadní, že „masky“ postupně odpadávají a Chameneího režim zatím na diplomatickém kolbišti bojuje o přežití, soudě dle ústupků, které nabízí.

Těmi jsou pozastavení obohacování uranu na tři až pět let a následný „mezinárodní dohled“ na to, aby obohacování nepřesáhlo úroveň umožňující sestrojení atomové bomby. Jako hranici nutnou k vojenskému využití udávají odborníci 90% obohacení uranu.

Podle veřejně dostupných informací má být Írán v současné době jen „technicky“ malý krok od této hraniceí – na 60 %, což je výrazně nad rámec nezbytný pro využití v civilní jaderné energetice.

Íránci měli také americkým vyjednavačům Stevu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi nabídnout možnost otevření svého trhu americkým firmám a umožnění těžby íránské ropy i zemního plynu. Přistoupí Spojené státy na ještě před půl rokem nepředstavitelné ústupky?

Prezident Donald Trump opakovaně do médií prohlásil, že zabránit útoku na Írán může jedině jasný slib a kroky vedoucí k úplnému zastavení íránského jaderného programu. Respektive k jeho snaze získat jaderné zbraně.

Zároveň se ale podle blízkovýchodních analytiků zdráhá zaútočit na Írán plošně z obavy, aby se případný konflikt neprotáhl v dlouhodobější válečné zapojení s potenciálem destabilizace celého regionu. Z toho mají strach především představitelé sousedních arabských států.

Plošnějšímu útoku je naopak spíše nakloněn Izrael, jemuž ze strany islámské republiky hrozí největší nebezpečí.

Podle portálu Al-Monitor, jehož redaktoři hovořili s nejmenovaným vysoce postaveným izraelským diplomatickým zdrojem, panuje v zemi obava, že by Donald Trump mohl nakonec přistoupit na dohodu, která nebude řešit íránský arzenál balistických raket ani jeho podporu militantních skupin, což by Izrael postavilo do pozice, kdy by se s těmito, pro něj významnými bezpečnostními hrozbami, musel vypořádat sám.

Izrael na vahách

„Nejhorší možností je špatná dohoda, která dá íránskému režimu přístup k velkému množství peněz, které mu umožní přežít,“ cituje svůj zdroj Al-Monitor. Podle něj je ale stejně špatnou možností i symbolická nebo omezená americká vojenská operace, která režim nesvrhne, ale povede k íránské reakci.

„To by znamenalo, že zaplatíme cenu v odvetných íránských raketových úderech, aniž bychom na oplátku dostali cokoli,“ obávají se podle Al-Monitoru Izraelci. S tím, že k podobné situaci už došlo v rámci loňské dohody s Íránem podporovanými hútíjskými rebely v Jemenu.

Měsíce bombardování jejich cílů byly ukončeny výměnou za závazek, že Hútiové zastaví útoky na lodní dopravu v Rudém moři, což se ale podle Izraelců nevztahuje na případné jejich cíle. Podle některých izraelských diplomatů je Írán v tuto chvíli tak oslaben, že nemá velký manévrovací prostor.

„Situace režimu je zoufalá. Vyžaduje to trpělivost a moudrost. Pokud bude tlak pokračovat a zesilovat, režim nakonec padne tak či onak,“ citoval svůj diplomatický zdroj Al-Monitor. Řešením by tak podle něj mohlo být i zpřísnění sankcí vůči Íránu, což by ve svém výsledku mohlo vést k dalším národním protestům a zvýšení tlaku na zhroucení islámského establishmentu zevnitř.

V takovém případě se ale nedá vyloučit, že by režim vyhodnotil jako strategičtější krok pro své zachování raději boj. Íránská média v tomto ohledu nezanedbávají přiměřenou propagandu a intenzivně rozebírají technickou připravenost Íránu, rozmístění jeho sil a raket, neopomínají také připomínat, že „božská prozřetelnost Írán dovede jak jinak než k vítězství.“

Jak se situace nakonec vyvine, ukážou nejbližší týdny. Ačkoliv někteří komentátoři upozorňují na možný letecký útok už o tomto víkendu, další upozorňují, že pravděpodobnější je varianta protahování diplomatických vyjednávání.