Íránské úřady zadržely novináře, který vedl rozhovory s rodinami protirežimních demonstrantů odsouzených k smrti. Mehdiho Beika, politického reportéra reformního deníku Etemad, zatkli agenti íránského ministerstva informací. Celkově už jsou zadržených žurnalistů v zemi desítky, výhrůžky médiím ale šíří Teherán i za hranice. Kvůli karikaturám nejvyššího íránského vůdce Chameneího otištěným ve francouzském satirickém magazínu Charlie Hebdo pohrozila íránská vláda Francii.

Reportéra Mehdiho Beika zatkli agenti minulý týden. Jeho manželka Zahra uvedla na Twitteru, že mu zabavili mobilní telefon, notebook a další osobní věci. Zadržení reformního novináře potvrdil také jeho zaměstnavatel, deník Etemad.

V něm minulý pátek vyšel úvodník, kde stálo, že úřady zatím oficiálně nesdělily důvod novinářova zatčení. Podle redakce ale Beik pracoval na reportáži o účastnících protivládních demonstrací, kteří byli odsouzeni k trestům smrti. Natáčel rozhovory s jejich rodinnými příslušníky.

Podle Amnesty International požadují íránské úřady v souvislosti s demonstracemi trest smrti pro 26 lidí. Dva účastníci demonstrací už byli popraveni. Podle lidskoprávní organizace soudy s demonstranty probíhají za nestandardních podmínek. Amnesty International je označila za „falešné procesy ustavené k zastrašení účastníků protestů proti íránské vládě“.

Vláda v Íránu také tvrdě potlačuje média, která o protestech píší jiným než odsuzujícím způsobem. Podle nejnovějších odhadů Výboru na ochranu novinářů bylo v Íránu od vypuknutí protestů zatčeno 84 žurnalistů.

Soutěž karikatur proti teokracii

Islamistický režim se ve svých zásazích proti médiím nenechává omezovat ani hranicemi vlastní země. Před několika dny začaly íránské úřady vyhrožovat francouzské vládě za to, že francouzský satirický časopis Charlie Hebdo zveřejnil karikatury íránského nejvyššího vůdce a dalších islámských duchovních.

„Nedovolíme francouzské vládě takto překračovat meze,“ napsal na Twitter íránský ministr zahraničí Hossein Amir-Abdollahian. Mluvčí jeho ministerstva pak podle serveru Middle East Eye uvedl, že Írán považuje francouzskou vládu odpovědnou za „tento odporný, urážlivý a neoprávněný čin“. Nezůstalo jen u slovních útoků. Íránské úřady zatím uzavřely Francouzský institut pro výzkum v Íránu (IFRI), nejstarší a nejvýznamnější francouzské studijní centrum v zemi a hrozí dalšími opatřeními.

Mezinárodní soutěž karikatur nejvyššího vůdce Íránské islámské republiky Alího Chameneího a íránských mulláhů vyhlásil týdeník Charlie Hebdo před měsícem s tím, že chce podpořit íránské ženy a muže, kteří riskují životy, aby bránili svobodu proti teokracii. Soutěž měla také připomenout smrt dvanácti redaktorů Charlie Hebdo, které před osmi lety zavraždili přímo v redakci týdeníku islámští fanatici.

Odměna k nezaplacení: svoboda

„Co by si dnes Charb, Cabu, Bernard Maris, Wolinski, Tignous, Mustapha Ourrad, Honoré a Elsa Cayat pomysleli, kdyby viděli, co se děje v Íránu? Nevíme, ale můžeme hádat. Ani osm let po jejich smrti jsme stále neslyšeli naposled o náboženské nesnášenlivosti.“ napsal ve svém úvodníku Charlie Hebdo. Uvedl také, že do redakce dorazilo na 300 karikatur z celého světa, ze kterých týdeník otiskne ty nejoriginálnější. Původně vypsanou cenu nakonec nevyhraje nikdo.

„Přiřazení prvního, druhého či třetího místa by ve skutečnosti znehodnotilo ostatní kresby. Existuje jediná odměna, kterou si nikdo nemůže koupit ani dát, čistě a jednoduše proto, že je k nezaplacení, a tou je svoboda,“ uvedla redakce.

Proti íránským výhrůžkám vůči francouzským médiím a vládě se ohradil generální tajemník organizace Reportéři bez hranic Christophe Deloire.

„V ostudném tlaku na francouzskou vládu kombinuje Teherán hrozbu se lží, když předstírá, že si myslí, že ve Francii nemůžou média fungovat bez souhlasu vlády. Tak to ale naštěstí není. Podle francouzského práva, které je v souladu s mezinárodním právem, jsou karikatury známých osob, ať už náboženského, politického nebo jakéhokoli jiného druhu, povoleny. Charlie Hebdo pouze využil svého práva.“

Podle Reportérů bez hranic se Írán snaží výhrůžkami francouzské vládě a satirickému týdeníku oživit svůj boj za kriminalizaci „hanobení náboženství“. To by podle Christopha Deloira mělo katastrofální dopady na svobodu tisku a demokracie v takových případech „nesmí ustoupit ani o píď“, napsal Deloire ve svém prohlášení.