Protesty v Íránu trvají už čtvrtý měsíc. Ačkoliv se je vládě podařilo masovým zatýkáním a brutálními zákroky proti demonstrantům omezit, úplně potlačeny nejsou. Íránská vláda teď nicméně poprvé naznačila jistý ústupek ze svých konzervativních pozic. Nejvyšší íránský vůdce Chameneí v rozhovoru s provládními aktivistkami naznačil, že by se v zemi mohla uvolnit přísná pravidla pro oblékání žen. Přijatelný by tak měl být údajně i takzvaný „slabý hidžáb“.

Alí Chameneí mluvil se skupinou žen, které íránský provládní tisk označil jako „matky a příkladné ženy“. Řekl jim, že ačkoliv vláda stále považuje takzvaný hidžáb, tedy povinné zahalování žen, za náboženskou a nedotknutelnou nutnost, mohly by se přece jen zmírnit požadavky na to, jak má vypadat.

Chameneí: Všichni máme chyby

Poprvé tak připustil alternativu, že by ženám mohly zpod šátku na hlavě vyčnívat vlasy. Označil to jako „slabý hidžáb“: „Ženy, které nemají úplný hidžáb, by neměly být považovány za osoby, které stojí mimo náboženství nebo proti islámské revoluci,“ řekl podle státní agentury IRNA v nejnovějším prohlášení Chameneí. Zároveň ale upozornil, že takzvaný slabý hidžáb, který dosud státní média označovala jako špatně nasazený hidžáb, není nic, co by v zásadě podporoval:

„Slabý hidžáb není dobrá věc, ale neměl by způsobit, že jeho nositelka bude považována za rouhačku. Všichni máme chyby, na kterých musíme pracovat,“ řekl Chameneí s tím, že ženy, kterým je vidět zpod šátku přední část vlasů, se účastní i státních akcí. Podle většiny íránských pozorovatelů není Chameneího prohlášení projevem nějaké zásadní změny vládní politiky, spíše ho označují jako taktizování ze strany vlády.

Ředitel íránských studií na americké Stanfordově univerzitě Abbás Milaní pro televizi NBC řekl, že Chameneí si musí uvědomovat, jak silně v íránské veřejnosti rezonuje odmítání povinného zahalování. „Myslím, že se novým prohlášením snaží spíš přesvědčit ubývající zaryté konzervativní příznivce, že hra ještě neskončila,“ komentoval Chameneího projev Milání.

Zatýkání celebrit

Kvůli špatně nasazenému hidžábu zemřela v září 22letá Mahsa Aminiová, kterou zatkla mravnostní policie. Její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty proti islámské fundamentální vládě. Ta tehdy popřela, že by policie v případě Aminiové jakkoliv pochybila.

Proti tisícům demonstrantů v ulicích nasadil režim bezpečnostní jednotky, které používaly střelné zbraně, slzný plyn a hromadně demonstranty zatýkaly. Za více než sto dní bezpečnostní jednotky zabily přes 500 lidí a zatkly 12-18 tisíc protestujících. V těchto počtech se zdroje různí. Íránské vládní zdroje například uvádějí pouhou tisícovku zatčených, americká agentura Human Rights Activist News Agency neboli HRANA odhaduje jejich počty na více než 18 tisíc.

V posledních týdnech nechala vláda zatknout také několik celebrit, jako například populární herečku Taraneh Alidoosti, která na své instagramové stránce zveřejnila fotku bez hidžábu a s transparentem, na kterém je napsáno heslo protivládního povstání: Ženy, život, svoboda.

Podle íránské tiskové agentury ISNA byla ale herečka ve středu propuštěna poté, co její přátelé a rodina složili kauci. Mediální pozornost také vzbudil případ, kdy vláda nechala odklonit civilní letadlo, ve kterém seděly manželka a dcera íránské fotbalové legendy Alího Daeiho. Ten se měl také kriticky vyjádřit k režimu.

Bezejmenní blíže k trestu smrti

Podle ředitele íránské exilové organizace Lidských práv v Íránu (IHRNGO) Mahmúda Amiry-Moghaddama jsou na tom ale slavní lidé pořád lépe než bezejmenní protestující, kterým spíše hrozí trest smrti.

„Bezejmenní protestující a ti, kteří dostanou z různých důvodů menší prostor v mezinárodních médiích, jsou vystaveni většímu riziku trestu smrti,“ uvedl v prohlášení organizace IHRNGO Moghaddam. Podle něj byli v souvislosti s protesty zatím popraveni dva lidé, další tucet jich na popravu čeká. Podle televize NBC, která citovala zdroje mezinárodní organizace Amnesty International, vynesly takzvané revoluční soudy v souvislosti s demonstracemi už nejméně 26 rozsudků smrti.

Mezi nejnověji odsouzenými na smrt je například Mehdi Mohammadifard, 18letý madík, kterého policie zatkla na demonstraci koncem září. Odsouzen byl ke dvěma popravám za obvinění z takzvané efsad-fil-arz (korupce na zemi) a moharebeh (nepřátelství vůči Bohu). Spisovatel a umělec Mehdi Bahman byl pak odsouzen k trestu smrti kvůli „špionáži a kontaktu s Izraelem“. Aktivistka Masíh Alínežádová na svém facebookovém profilu zveřejnila také informaci o trestu smrti pro 14letého chlapce Mahdího Farda.

Mahmúd Amiry-Moghaddam rozsudky označil jako exemplární. Režim jimi chce podle ředitele IHRNGO zastrašit zbývající protestující: „Islámská republika potřebuje vyvolat strach. Zastrašuje, aby přežila, protože po více než sto dnech nebyla schopna protesty dostat pod kontrolu. Je nutné zvýšit mezinárodní tlak na zastavení těchto poprav,“ uvedl v nejnovějším prohlášení Amiry-Moghaddam.