Investor Brůna: Sportem k trvalé prosperitě
Kdo podniká víceméně ve svém, tedy bez velkých dluhů, a dokáže rychle reagovat na nečekané změny, přežije a posílí. Platí to i ve sportovním byznysu. Ten přitom dostal v mnoha oblastech ránu nevídané intenzity. I když je pohyb zásadní pro prevenci a imunitu, protipandemická opatření sport bezprecedentně utnula.
„Naprosto katastrofální situace je se sjezdařským sortimentem. Naopak se dobře prodávalo vybavení pro skialp a běžky. Nikdo z nás z branže absolutně nechápe, proč se mohou prodávat například zbraně, ale nikoli sportovní sortiment, ačkoli se sport propaguje a oficiálně doporučuje,“ napsal mi Martin Zábraha z velkoobchodní společnosti Bretton. Jasné, výstižné.
Firmy obchodující se sportovním vybavením nyní proto musejí licitovat s bankami, aby prodloužily termíny pro financování nákupu nových věcí. Výrobci sjezdového zboží alespoň nevymýšlejí velké novoty a větší část ponechají i pro zimní sezónu 21/22. Podle Zábrahy jsou ale tak jako tak na kraji propasti ti obchodníci se sportovním sortimentem, kteří se specializují pouze na sjezdovky.
Čili – ten, kdo v podnikání a investicích sází jen na jednu kartu, chodí po hodně tenkém ledě. Určitá míra pestrosti člověku dává jistotu: něco zrovna nejde dobře, ale jiné směry ano. Podnikání i investice mají být rozložené a se zdravým základem, bez dluhů. Stačí, aby zafoukalo ze špatné strany, a stavba je dole. Proto dobří hospodáři dají něco do nemovitosti, něco do půdy, něco do zlata, a v kapse mají i rychlou hotovost na nečekané výdaje nebo výhodné příležitosti.
Cykloparadox: nejsou kola
Covid však nejen zmrazil odbyt. V mnoha oborech prodávat jde, dokonce poptávka vzrostla, ale najednou není co prodat. Váznou dodávky buď dílů nebo celých výrobků. „Kola se objednávala půl roku dopředu, vždy vše dorazilo. Teď dělám objednávky na rok 2022 a nevím, co všechno mi výrobci zvládnou dodat. Nikdy nepamatuji takovou situaci,“ říká Jiří Bouška z Jablonce n. Nisou, který prodává a servisuje jízdní kola od roku 1991. Dělá to už třetí generace Boušků.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Zdražuje se doprava a je velký nedostatek zejména dílů Shimano. Jsou tak omezeny dodávky a letos se očekává nedostatek kol. Tento rok bude pro prodejce horší než ten předchozí,“ dodává soudní znalec Petr Kohoutek, který se mimo jiné zabývá stanovením cen jízdních kol.
Kdo to přežije? „Jsme ve svém. Nemáme dluhy. Nemusíme platit nájem. To nás drží. Ti, co platí nájmy za velké prostory nebo nakupují na dluh, budou mít velké potíže, budou krachovat. Na dluh se podnikat nedá. Jsem rád za to, že máme obchod malý a podnikání je stabilní i v nejistých časech,“ shrnuje Jiří Bouška.
Sázejí na individuální trenéry
„Covid nás posunul. Máme nové typy tréninků. Trenér dojede domů nebo do kanceláře klienta. Naše fitka jsou malá, jen pro pár lidí. Díky tomu budeme otevírat jako první, velká fitness s mnoha cvičícími nebudou mít šanci,“ míní majitelka fitness BodyBody Ivana Aquin. Už osmým rokem se svým manželem Seenem zajišťuje služby osobních trenérů v privátním prostředí a funguje jako franšízová síť.
Podle průzkumu komory fitness z letošního února jen 16 procent dotázaných fitness bude schopno udržet podnikání ještě déle než tři měsíce. A za online cvičící kurzy lidé platit nechtějí. BodyBody sází na to, že v nové éře po pandemii přibude lidí, kteří raději zvolí individuální trénink než návštěvy obřích posiloven. „Nepodnikali jsme na dluh, plánujeme expanzi po Čechách formou franšíz. A chceme jít i do USA, to je pro nás skvělá příležitost,“ vidí optimisticky budoucnost Aquin.
A o to jde teď hlavně: být negativní a myslet pozitivně.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Levné a pohodlné bydlení? Hledejte oblasti, které ožijí za deset let
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
3 komentáře
Tedy – i bohužel pro nás, s ohledem na závěrečný slogan „.. hlavně: být negativní a myslet pozitivně“ – těžko toho dosahovat, za situace, kdy se ( u nás) právně situace mění prakticky každý den. Tudíž se ni vůbec nedá předpokládat, jaké podmínky budou platit v létě.. Není zase tak vyloučeno, a mnozi politici to už naznačují, že sice řadu služeb povolí – ale s omezeními. Ono už s rouškou se dá sportit špatně, ale s respirátorem už to neutáhne nikdo“ .
A kovid pas (pokud by měl být povinně vyžadován) určitě bude mít z těch aktivnějších skupin obyvatel u nás i v létě málokdo-
Tak snad, jak je i uvedeno v závěru, přesunout sve aktivity do zahraničí??
Jenže, o covid pas je usilováno především v zahraníčí (Řecko, i EU jako celek). Ovšem, protže jsem odchovanec nevýdělečného a nepodnikatelského Sokola, považuji ty co se živí jako živnostníci poskytováním toho, co bývalo kdysi za pár korun členského příspěvku, za podnikatele trochu nemorální. Podle mně, není morální to, že to není poskytováno na té bázi, jak to poskytoval a poskytuje Sokol a další podobné tělovýchovné organizace. Míním tím, že je velmi špatně, když sportovat mohou jen ty děti, jejichž rodiče si mohou dovolit to platit. Ne každý se stane špičkovým sportovcem s milionovými výdělky, aby to mohl rodičům vrátit a také si myslím, že profesionalizací sport, přestal být sportem v původním slova smyslu a stal se ve skutečnosti cirkusovým představením. Kdysi, jsem toužil stát se trenérem atletiky, ale děkuji Bohu, že jsem včas ze studia vyklouzl a vrátil se k původní profesi.
Jenomže, jak jsem četl ty návrhy, tak covid pas by nemusell fungovat jen do zahraničí, ale právě i do těch místních provozoven. Případná alternativa, před každým cvičením „testík“ na covid , plus nařízený respirátor k tomu, asi každého nenadchne,,
No a k těm sportovním aktivitám, ono všechno je dneska drahý, takže když si mají platit sportovní haly, hřiště, a spoustu dalších nákladů.. To je ten rozdíl od sociíku, tehdy bylo všechno státní, takže to mohl soudruh stát poskytovat pro tyhle účely zadarmo. A trenérů pro mládež bylo taky víc, protože jako byznys se to dělat nedalo..