Ilustrační foto: Profimedia

Investor Brůna: Probíhá největší přerozdělení majetku od roku 1989

Napsal/a Vladimír Brůna 21. prosince 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Česká národní banka připustila, že inflace bude začátkem příštího roku atakovat deset procent ročně. Ale že by se určitě neměla přiblížit dvaceti procentům. Podle mnohých už ale dvacetiprocentní inflace panuje. Plus mínus. Jak zachránit své peníze?

Většina inflace je dovezená z ciziny, ceny energií, ropy a materiálů nemůžeme ovlivnit, ty se určují na světových trzích.

Je však hodně napnutý trh práce. Česká republika má jednu z nejnižších nezaměstnaností na světě. To vyvolává tlaky na růst mezd, rostoucí mzdy zase zdražují výrobky.

Za přehřátý trh práce může Česká národní banka, která od roku 2013 do roku 2017 vydala za intervence přes dva biliony korun, za něž nakoupila 70 miliard eur. Cílem banky bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 Kč/EUR.

Intervence způsobily, že naše republika byla hlavně pro německé firmy velmi levná, a tak si z nás udělaly montovnu. Poptávka po české levné pracovní síle je obrovská. Na to pak naráží různé sektory. Například v odvětví pohostinství a stravování zoufale chybí lidi, protože jdou radši pracovat na jistotu do továrny nebo do státní správy.

Inflace snižuje kupní sílu lidí. Za své peníze si koupí méně. Díky intervencím však vzniklo přes dva biliony nových umělých korun a těch mají spekulanti, banky, finanční instituce i fondy nadbytek. Ale není o ně zájem.

ČNB zvyšuje úrokové sazby, ale inflaci tím nesníží. Intervencemi vypustila gina z lahve, teď už ho bude těžko chytat zpátky. Inflace je výrazně větší než úročení většiny dostupných a rozumných bankovních produktů. Uměle vytvořené peníze často skončily v nemovitostech a vyhnaly jejich cenu tam, kde nyní jsou.

„Velcí kluci“ si mnou ruce

Na inflaci prodělají hlavně střadatelé, kteří mají peníze v bankách, na termínovaných vkladech, na spořicích účtech. Češi mají na krátkodobých úložkách přes pět bilionů korun. Při inflaci 10 % ročně se jim za pět let více než půlka úspor vypaří. Schodek státního rozpočtu byl za rok 2020 téměř 400 miliard korun. Inflace tedy z účtů střadatelů užere více, než je tento schodek. Takže drobní střadatelé zaplatí hostinu velkým dlužníkům.

Nastalo největší přerozdělení bohatství od listopadu od roku 1989. Velcí kluci si nabrali levné peníze. Hodně peněz na dluh. Na levný dluh. Tím financovali svoje nákupy – hlavně firem a nemovitostí. Čehokoliv, co je hmotné. Teď platí úroky kolem dvou tří procent ročně a inflace je deset a více procent ročně. Vysoká inflace maže levné dluhy kryté hmotnými investicemi.


Dluhy „velkých kluků“

Podle konsolidované výroční zprávy činil k 31.12.2020 majetek skupiny PPF 39,7 miliardy EUR,

z toho cizí zdroje (dluh) byly 31,1 miliardy EUR.

Podle konsolidované výroční zprávy činil k 31.12.2019 majetek J&T Group 11,1 miliardy EUR,

z toho závazky skupiny (dluh) činily 9,3 miliardy EUR.


Banky jsou jako průtokový ohřívač. Co vyberou na levně úročených vkladech, to s rizikovou přirážkou rozpůjčují dál. Nízko úročené úvěry bankám škodit nemůžou, protože mají své financování zajištěné dlouho dopředu. Ale banky by se měly mít na pozoru. Často byla expanze přepálená a levné peníze financovaly toxické nákupy.

Banky by měly vyšší inflaci využít k tomu, že si doženou rizikovou přirážku na nově poskytnutých úvěrech, mimo jiné i na hypotékách.

Dluhy státu se snižují inflací, která pouští žilou střadatelům

Mohlo by se zdát, že velká inflace pomůže smazat státní dluhy, které jsou podle mě téměř nesmazatelné.

Státní dluh k 30. září 2021 činil 2,3 bilionu korun. V relativním vyjádření představuje státní dluh 39,1 % HDP. Pokud hodnotím celkový státní dluh České republiky, navzdory všem příšerným schodkům v souvislosti s pandemií koronaviru, je stále na nižší úrovni než v roce 2013, kdy dosahovat hodnoty 40,6 % HDP.

Česká republika loni patřila mezi země s nejmenším zadlužením v Evropě, což oceňují i ratingové agentury ve svém pravidelném hodnocení. Při současných schodcích je ale sci-fi, abychom mohli státní dluh splatit. Umazat ho může jen inflace a tím pádem znehodnocení úspor střední třídy.

V roce 2020 skončil státní rozpočet schodkem ve výši 367,4 miliardy korun při propadu ekonomiky o 5,6 %. Více než půlku státního rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, které je stát povinen platit ze zákona – například dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění, sociální dávky, platby státu do zdravotního pojištění, podpory v nezaměstnanosti. Tyto mandatorní výdaje jsou většinou vázány na inflaci – například důchody jsou pravidelně valorizovány o inflaci. Tím, že stát vydává protiinflační dluhopisy, tak mu inflace také nepomůže, protože se mu zdražují úroky za vysoké dluhy.

Bezpečné kotviště jsou stavební pozemky

Podle průzkumu J&T Banky jsou mezi českými dolarovými milionáři nejperspektivnější investicí stavební pozemky. Co je zajímavé pro extrémně bohaté, může být užitečné i pro obyčejné lidi. Stavební pozemky jdou někdy koupit levněji než byty a není s nimi taková starost. Proto ti úspěšní přestali kupovat investiční byty a kupují investiční pozemky. Stavební pozemky za poslední rok zdražily o 20 procent a to se teprve promítne do cen bydlení v blízké budoucnosti.

O zlatu a stříbru se tvrdí, že vždy v nějaké čase dožene inflaci. Zatím to neplatí, ale co není, může být. Využijme toho, že drahé kovy jsou pořád za rozumnou cenu.


Autor je český investor.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)