Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Investor Brůna: Investování je jako maraton. Když nemáte natrénováno, neběhejte s Keňany

Investování je běh na dlouhou trať. Maraton. Chce to umět rozvrhnout síly, nepřepálit tempo a očekávání, běžet pořad vyrovnaně. Znát své limity, nenechat se strhnout davem. Pokud máte natrénováno na maraton v čase okolo čtyř hodin, nedopadne dobře, když se budete snažit byť jen krátký úsek držet tempo s keňskými běžci. Platí to i o investicích motivovaných snahou krátkodobě překonat současnou vysokou inflaci – nemá to smysl.

Stejně jako při maratonu vás v investování leccos překvapí; občas se rozváže tkanička, zabolí sval. Důležité je se z toho nezhroutit. Někdy vítr fouká do zad a pomůže, ale zrovna, když vás čeká kopeček a dlažební kostky, fouká proti. Ne všechno ovlivníte, předvídáte. Důležité je ale doběhnout do cíle. Zdravý a v pořádku.

V investování se dívám na to, abych se dostal do cíle, nehledím na hodinky každou minutu, ale tempo si kontroluju pravidelně v delším čase. Důležitá je i radost z bytí, z činnosti.

Tak je to i s penězi. Konzervativní úspěšné investiční fondy před dvěma lety vynášely vysoko nad inflací. Ta byla tříprocentní, a výnosnosti se dosahovalo patnáct a v některých konkrétních projektech i více procent. Teď je oficiální inflace sedmnáct procent a pěkné výnosy jsou kolem deseti procent ročně. No a?

Ano, zdražování užírá z rezerv, ale kvalitu života to až tak snížit nemusí, jestliže člověk, respektive rodina v dobrých letech hospodařili. Letos, příští rok i ten další třeba reálná hodnota úspor klesne, ale ten, kdo nežije z ruky do úst, umí regulovat své výdaje, nemusí usínat s chmurnými myšlenkami.

Kdo žije na krev, bohužel počítá, co vydělá a kolik potřebuje ze dne na den. Kdo patří k té šťastnější části populace, tak hospodaří a střádá, počítá své výdělky a náklady v ročních souhrnech. A investice hodnotí v pětiletých, desetiletých či delších cyklech. Důležitý je cíl, ne jen jedna etapa.

Pohádky o výnosových Alpách

Kdo dnes slibuje zázračné výnosy nad dvacet procent, tak si většinou řeší „svoji košili“, která je určitě bližší než kabát. Hasí své vysoké životní a podnikatelské náklady. V této době více než předchozí léta se leckteří vypravěči, respektive skořápkáři, budou chtít zachránit z peněz druhých. Najednou nemají na leasingy a pojistky drahých aut, na hypotéky luxusních vil a elitní kluby, a tak naslibují „výnosové Alpy“.

O to více prošpikují své investiční nabídky cizími slovy a úžasnými vyhlídkami. O to více budou lidi strašit zdrcující inflací ničící jejich skromné uzlíčky a hned dají recept na tento strach ve smyslu: „Dej nám peníze a my ti vyděláme 25 % ročně. Neptej se ani jak, jsme prostě mágové.“

Popadá ale mnoho „úžasných projektů“, mnoho předlužených start-upů, které nestojí na něčem hmotném, ale jen na čemsi virtuálním; něčem, co lidé vidí jen jako, co si přejí vidět, ale ono to není.

Loni se střadatelé trápili nízkými úroky. Někteří proto svěřili peníze šejdířům a naletěli. Před podobným rizikem jsme v tomto seriálu varovali loni. Bohužel, pro řadu investorů už je většina peněz z těchto projektů nenávratně pryč.

Teď se střadatelé trápí vysokou inflaci, která je vyšší než úroky v bankách. A zase je přitahují skořápkáři, aby porazili inflaci. Nemá smysl teď současnou inflaci překonat, jde to jen za cenu velkých rizik. Vyhněte se zázračným slibům. Věřte jen tomu, čemu rozumíte. Preferujte hmotné investice před papírovými.

U svých investic dlouhodobě cílím na výnosnost 12 % ročně. Někdy se daří lépe, někdy méně. Důležitý je ale výsledek na konci. Mohl bych dosáhnout i většího výnosu, ale to by nešlo bez vyššího rizika a pracně budované dílo by mohlo vyhořet.

V minulých letech nebyl problém inflaci překonat. Teď se o překonání inflace ani nesnažím, nejde ji porazit v této fázi. Důležité je, že ji překonávám dlouhodobě.

Materiály a nemovitosti: už to brzdí

Navíc vidím, že není inflace jako inflace. Nyní letí ve spotřebitelských věcech, tam opravdu zdražování řádí. Ale třeba u stavebních materiálů už tempo brzdí a stejně tak nemovitosti kulminují, o tolik již nezdražují. Je to dobře.

Podnikatelé v nemovitostech se budou muset více snažit. Třeba pozemky vyčistit, skutečně připravit pro výstavbu, nejen chvíli počkat a poslat dál. Odchází i spousta realitních makléřů, kteří se vezli na obří poptávce a nic moc neuměli a ani umět nechtěli. Taky dobře. Trhu se uleví.

Na blahobyt se snadno zvyká

Lidé se mě často ptají, jak teď investovat, že špatně spí, protože jim úspory přece žere inflace. Odpovídám pořád stejně: důležitá je dlouhodobá strategie, dlouhodobý cíl. Nepanikařit, že jeden, dva roky jsou slabší. Zvykli jsme si příliš i na investiční blahobyt.

Jenže ona opravdu rakev kapsy nemá a bída opravdu není, že jeden dva roky se neletí na dovolenou. Tisíce lidí teď budou muset žít skutečně na krev kvůli tomu, že jim uprostřed maratonu vyměnili lehké tenisky za těžká bagančata v podobě třikrát dražších hypotečních úroků a vysokých cen energií. Většina to zvládne. Věřím tomu. Kdo ale řeší jen své úspory, a ne střechu nad hlavou, tomu bude pořád hej.

Zdraví a vztahy jsou přednější. Smysl má vzdělávat se, cestovat. Peníze nejsou cílem života, ale jen finanční prostředek. Mají přinášet radost, ne starost. Zajímavé je, že 97 % procent lidí trápí, že má peněz málo, dvě procenta trápí, že má peněz moc a jen jediné procento je spokojeno s tím, co má. Bez ohledu na to, kolik mají.


Poslední maratonec

Někdo trénoval více, někdo méně. Pro všechny měří maratonská trať 42,195 km. Budete ale překvapeni, že první půlmaraton ji budete mít delší o zhruba 500 metrů a druhý zhruba o 200 metrů. Neběžíte totiž ideální stopu, nepustí vás dav okolních běžců, v druhé části maratonu se už startovní pole roztrhá a můžete lépe volit trasu. Optimální dráhu běží ten první. I tak uběhne o 150 metrů delší vzdálenost než je oficiální délka maratonu. Ovšem neznamená to, že ten první bude nejšťastnější.

Možná amatérský běžec, jenž doběhl s partou, která se vzájemně podporuje, poslední bude spokojenější než vítěz, který honí čas a peníze pro vítěze.

Můj kamarád Jindra takto před sedmi lety běžel 50kilometrový závod na Vysočině ve skalách. Jeho skupinku, která se vzájemně podpírala a skoro se doplazila šest hodin po vítězi, vítali vesničané mnohem bouřlivěji než šampióna. Pivo teklo proudem do rána. A i poslední běžci se stali vítězi. Nevzdali to.

Jiný můj kamarád Tomáš běhá každý rok Pražský maraton ve stejné dvojici, tempo přizpůsobuje svému pomalejšímu doprovodu. Nikdy ho neopustí, těší ho, že doběhnou do cíle společně.

Život není závod o to zemřít první a nejbohatší. Teď fouká protivítr a je to do kopce. A ještě je horko. Dravci budou kolem sebe kopat. Šlapat na nohy a rozdávat rány loktem. Vyhněme se jim obloukem. Držme se skupiny běžců, která má stejné cíle a ambice.


Autor je český investor.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

9 komentářů

  1. Martin Knol napsal:

    Z mého pohledu zatím to nejlepší, co jsem od Vás četl. Děkuji a ať se Vám daří.

  2. Marek Loucký napsal:

    Obecně souhlas, jenom v jednom odstavci padlo 15+ % výnos u „konzervativní“ investice…to zrovna asi foukalo hodně do zad 😀

    • Vladimír Brůna napsal:

      Za konzervativní investici považuju stavební pozemky v dobrých lokalitách. A ty opravdu zdražovaly o 15-20 % v letech 2020 a 2021. Stejně tak orná půda v letech 2012 až 2017.

      • Marek Loucký napsal:

        Já mám konzervativnost spojenou s dlouhodobostí a velkou diverzifikací. Lze se na podobné výnosy spoléhat dlouhodobě? Možná jsem až příliš opatrný a předpo*raný, ale konzervativnost u mě končí jednociferným výnosem 🙂

        • Vladimír Brůna napsal:

          Na dvouciferné výnosy nelze spoléhat dlouhodobě. Normální jsou úrokové sazby na úvěry okolo 5 %, inflace 3 %. Jakýkoliv výnos nad inflaci je hezký. Posledních 10 let ale bylo ovlivněno extrémně levnými penězi, které katapultovaly výnosy na akciích, pozemcích a dalších nemovitostech do dvouciferných čísel. Normální to ale rozhodně není.

  3. petrph napsal:

    Tak ono podstatný je rozdíl mezi podnikáním a investováním. Pan Brůna, jak vidno je podnikatel, vyhledává a nakupuje nemovitosti, ty pak opravuje a poté pronajímá, prodává, má i jiné podnikatelské aktivity, jak se zmiňuje, musí tomu věnovat spoustu času úsilí, nese i sám riziko,
    atd… Takže pokud má v tomto úspěchy, lze mu to jen přát a dávat ho za příklad.
    Takže i kdyby se ho někdo ptal „jak má investovat“, musel by mu správně poradit aby to dělal jako on..

    jenomže něco jiné, je investování, pasivní investování, když tedy takzvaný investor vloží ty peníze někomu cizímu investičnímu subjektu , a čeká že mu to přinese zisky, aniž by on hnul prstem. Jasně že se může stát že narazí na podvodníky, kteří místo slibovaných 20% p.a. ten fond vykradou. Ale jestli narazí na poctivce, kteří mu vydělají 5%, nikoliv p.a. ale za celou tu dobu co tam ty peníze má, (což je dnes dosti obvyklé), tak ani to mu v případě dvouciferné inflace nepomůže. Jako že a tedy (a i v tom je to správné), mu samozřejmě i ti lepší poradci budou radit, aby v době poklesu neprodával. Tudíž, a skutečně se na své očekávané zisky z investic nyní spoléhat nemůže, jenom na tom co nyní vydělává v klasickém „nine-to five“ jobu, a za to co mu zbude, když všechno zaplatí, jet místo na Malorku na Macháč.. Je to tak…

  4. Horymír napsal:

    Tak 97% lidí trápí,že má peněz málo,2% trápí,jich má moc. Kolik % lidí asi trápí,že má peněz moc málo?

    • petrph napsal:

      Víte, obecně je ta odpověď snadná, pokud někoho objektivně trápí, že má peněz moc málo, tak si zažádá o sociální dávky..:)))
      Nicméně, a jak se tak prohrabuju různými údaji o tom kolik lidí /rodin, atd.. pobírá různé druhý socdávek, tak mi to nesouhlasí s těmi údaji nahoře „..97% lidí trápí,že má peněz málo,2% trápí,jich má moc.“, asi se to počítá zase ze zcela jiných základů..

  5. jiří synek napsal:

    Mimořádně dobrý článek. Popravdě, smekám před vámi, byl bych počtěn se s vámi setkat. Prostě, něco co všichni dobře ví, ale je třeba neustále přípomínat.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.