Investor Brůna: Chceme být srdce Evropy, ne slepé střevo. Proč to zatím nejde, ukázal i fotbal v Praze
Bez kvalitních silnic a železnice není bohaté země se spokojenými lidmi, kteří mají dostupnou práci, zdravotnictví, školy. Zní to skoro už jako klišé. Jenže v Česku máme například ve Středočeském kraji cesty jak z časů žebřiňáků a k opravdu spolehlivé a rychlé železnici ještě zbývá hodně udělat.
Přitom ale jak smyslů zbavení stavíme rozhledny, z nichž ani není nic vidět, možná tak světlé zítřky, a cyklostezky odnikud nikam oseté i na dvou kilometrech třeba desítkami značek „začátek“ a „konec“. Stejné nesmysly jako betonové šikany a retardéry na silnici plné výtluků a stržených krajnic.
Chceme být srdce Evropy, ne slepé střevo. Jenže strategicky podle toho neplánujeme.
Ukázal to třeba fotbal, i když vůbec nejde jen o něj. Hlavní město zaplavilo téměř čtyřicet tisíc fanoušků z Anglie a Itálie, když se v Edenu odehrálo finále Konferenční ligy mezi West Ham United a Fiorentinou.
Kapacita stadionu je dvacet tisíc lidí. Zájem byl takový, že by se klidně prodalo padesát tisíc vstupenek. Škoda. Mít větší stadion, mohli bychom spolupořádat Mistrovství Evropy, kde se točí velké peníze, určitě by to přitáhlo i kulturní akce. „Český fotbal by si národní stadion zasloužil,“ dodává bývalý profesionální fotbalista Martin Klein.
Například stadion Ference Puskáse v Budapešti má kapacitu téměř 70 tisíc diváků, a to maďarská reprezentace nemá zdaleka takové výsledky jako naše.
Jedno utkání, 200 milionů na tržbách
Myšlenky na stavbu pořádného národního stadionu se u nás vedou už léta. Poté, co se postavila Sazka Arena, ale zájem stavět podobné stavby opadl. Stadion je asi to poslední, co je teď na pořadu dne. Chápu. Ale patří k infrastruktuře a takové projekty je třeba připravovat s delším horizontem než jedno politické období.
Zahraniční turista utratí v průměru v Praze dva tisíce za den. Fanoušci přijeli v průměru na tři dny. Podle mého odhadu tady utratili odhadem kolem 200 milionů korun. Ano, zůstal po nich nepořádek, někdo se popral, ale to holt patří k tepu velkoměsta.
Podobná akce tady už dlouho nebude, protože je spousta čekatelů. Polsko pořádalo společně s Ukrajinou fotbalové mistrovství Evropy v roce 2012. Poláci mají jeden stadion s kapacitou téměř 60 tisíc diváků a tři další s kapacitou nad 40 tisíc diváků.
Tepny civilizace: Metro, vlak, dálnice
Nejde jen o jeden megaprojekt, ale plány v souvislostech. Poláci totiž mimo jiné fantasticky během patnácti let rozšířili dálniční síť.
Všude ve světě k velkým stadionům jezdí metro, vlak nebo dálnice. Stadiony dokážou pojmout vysoké desetitisíce diváků, aniž by nastal kolaps. Dopravní infrastrukturu pak využívají obyvatelé v dané lokalitě. Zvedá to její civilizační úroveň.
U nás je při dvaceti tisících v Edenu kolaps na celé Praze 10. Kromě peněz na výstavbu nám chybí právě infrastruktura kolem. A také chybí ten, kdo by to uměl provozovat. Jen fotbal by velký stadion samozřejmě neuživil. Například nové Wembley v Anglii stálo 950 milionů liber.
Od pramene Vltavy do Mělníka
Kdo tuhle trasu navrhoval, činil tak nejspíše od stolu. Foto: se souhlasem Vladimíra Brůny
Není to ale o tom, že by nebyly peníze. Z národních zdrojů a EU se totiž dotuje kdeco.
Nedávno jsem jel od pramene Vltavy do Mělníka na kole. Zaujalo mě Lipno – tím, že i mimo sezonu přiláká turisty. V jedné místní restauraci mi provozní potvrdil, že mají tržby o víkendech mimo sezonu i 400 tisíc korun. Ale v sezoně je to už velký „masakr“, stezka kolem Lipna je úplně narvaná.
Naproti tomu Český Krumlov, České Budějovice nebo Hluboká jsou sice krásná místa, ale nic zde návštěvníka příliš neláká k utrácení peněz.
Je tu ale spousta rozhleden, cyklostezky odnikud nikam vedle nevyhovujících silnic. Kdo cyklostezky od pramene Vltavy k Mělníku navrhoval, činil tak nejspíše od stolu a trasu nebo aspoň její část nikdy neprojel.
Otázka je, co by vlasti přineslo více užitku, zda stadion nebo takto vynaložené peníze za cyklostezky. Nemám nic proti nim, ale je to otázka priorit. A také přiměřenosti, tedy zdravého rozumu. Nemám rád samoúčelné projekty existující jen kvůli dotační ekonomice. Dokud ale nedostavíme důležitou infrastrukturu a dopravní tepny, srdcem Evropy se nestaneme.
Autor je český investor
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Máničky na Dvojce slaví malé výročí. A možná přijde i Gagarinův bratr
Investor Brůna: Lék na krachující důchodový systém? Vraťme se k vejminkům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Tedy, že jsem si, coby nečutálista, raději vygooglil jak je to u nás s velkými stadiony Praze. A co mi padne do očí jako první
„..Velký strahovský stadion či Stadion Strahov, Stadion Masarykův nebo také Strahovský stadion je stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činí 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení „…historický vývoj ..bohatý, řada přestaven doslova od Masaryka přes Gottwalda až k Havlovi, a poté „.. megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala a chátrala až
„..V roce 2021 oznámil pražský magistrát, že plánuje do roku 2022 vypsat ideovou soutěž na budoucí využití a podobu stadionu na Strahově. Mezi úvahy patří umístění stálé expozice Muzea paměti XX. století.
V září 2022 zástupci hlavního města podepsali memorandum o spolupráci s vedením Českého vysokého učení technického (ČVUT), zástupci Studentské unie i budoucími partnery z řad podnikatelů. Cílem je vyzkoušet, jak by strahovským tribunám seděla proměna na technologické a inovační centrum
……
To už by snad bylo lepší kdyby ho nechali dozchátrat a spadnout, než v něm utápět další biliardy na podobné aktivity….A bez takovej návštěvníků se taky můžem obejít.
Problém je EU, která nám v tom, o čem píše autor, škodí jak může. A, samozřejmě, zelené organizace, které jsou její „převodní pákou“.
Jak říkal už Neruda: „My bychom vzhůru k nebesům, a jsme zde s EU spjati.“ Všechno jsme mohli mít, kdyby nám v tom ti druzí, samozřejmě zlí (protože my jsme hodni) nebránili.
Národ nevzdělanců, chytráků, lenochů, sobců, závistivců a zlodějů, který je navíc nejednotný, si nemá co stěžovat. Zaslouží si to, co má. Bídu a sebelítost.
To by ovšem nesměl existovat přímo explozívní rozvoj státu v 90. letech, kdy nám v něm už nemohli bránit komunisté a ještě nemohla bránit EU (komunisté za 18, EU za (20-2)). A nesměl by existovat podobný mohutný rozvoj po odtržení se od Rakousko Uherska, který zastavil až Hitler, oba rovněž za 18, ten Hitler je tím číslem dokonce symbolizován.
Zajisté několik (klidně i hodně) zmatlaných cyklostezek lze po naší vlasti najít, nicméně často se v diskuzích a článcích objevují jako účelový klacek, kterým se bije pes podle toho, jak a komu se to hodí. I Vy, autore, na tuto nesmyslnou hru naskakujete, což shazuje váš článek na úroveň bulváru. Cyklostezky a velké infrastrukturní projekty nelze absolutně srovnávat, liší se totiž skoro ve všem.
To že nám chybí železnice, dálnice, stadiony,…doplňte si každý další podle svého gusta…je problém, na který bylo založeno především v prvních 15 letech po sametu a ani další období šanci na nápravu nepřinesly. Že dnes něco nestojí je chyba posledních 10 let (ANO+ČSSD), což se uvádí jako „průměrná“ doba, než se něco od vyhlášeného záměru postaví, samozřejmě pokud jde všechno hladce a spíš menší stavby…úřad, office, bytovka. Pokud by to byl složitější projekt, doba bude počítám tak dvojnásobná. Takže jsme v první dekádě nového století (ČSSD, ODS). Nicméně to bychom museli mít neustále aktualizované a přepracovávané projekty připravené v šuplíku, které jenom čekají na „startovní výstřel“, aby se za těch 10 až 20 let mohly postavit. V reálu se bavíme o tom, že se teprve hledá nejvhodnější řešení a až následně začíná legislativní peklo (lobby a změny) a roky plynou. Takže jsme ve druhé polovině devadesátek, kde lze vidět příčiny dnešního stavu. Nástup „vyhladovělé“ ČSSD a následně demontáž demokracie a paralýza státu opoziční smlouvou, kdy jsme se nechali opít 2 šarlatány, které jsme si ještě z vlastní hlouposti dosadili na nejprestižnější funkce, aby mohli škodit dál…První věcí, která se měla udělat po převratu byla stavba dálnic na Berlín, Vídeň a Linec, následně rozšíření D1 na 3 pruhy. Tehdy se to dalo proinvestovat i bez pomoci EU, dnes jsou to úplně jiné řády 🙁
Problém není v cyklostezkách, problém je v nedostatku vize a odvahy.
Nemáte tak úplně pravdu. je to socanská legislativa EU, která spoustě věcí brání, a kterou jsme museli převzít v rámci jejího totalitarismu. Ať už se maluje přechod pro chodce nebo staví nový úsek dálnice, musí na to být výběrové řízení a pokud nevybere nejlacinějšího dodavatele (bez ohledu na kvalitu), tak je to o mnohaletých soudech. Protože negramotný odpad v talárech jiný parametr projektu než cenu není s to posoudit. Není s to reflektovat ani to, že dotyčný dodavatel již vyhrál deset výběrových řízení a ani v jednom případě nic nepostavil.
A pokud pár aktivistů zanese do louže v kyblíku pár čolků, tak ani to namalování přechodu přes silnici nebude (protože EU a její podpora podobných aktivit; i ta louže uprostřed silnice se v tu ránu stane „evropsky významným mokřadem“ s patřičnou „ochranou“).