Investor Brůna: Nápady na bezpodmínečný příjem jsou cestou k lidské degeneraci
KOMENTÁŘ. Byl by to velký sociální experiment: zavedení základního, nepodmíněného příjmu, který by člověk dostával bez práce. Na menší skupině osob již takovou sociální dávku zkouší v Anglii. Volání po tom je slyšet v Německu, kde někteří navrhují, aby mladí po dosažení plnoletosti dostali něco do startu, řekněme dvacet tisíc eur.
Institut pro ekonomický výzkum v Berlíně už třetím rokem pozoruje 1500 lidí, z nichž 120 dostává 1 200 eur (zhruba 28 300 korun) měsíčně. Jen tak, bez práce. Jak popsal portál Echo.cz, financuje to 140 tisíc drobných soukromých dárců. Výsledky prý budou zveřejněné ještě letos.
Každému by se líbilo dostávat kapesné. Jenže právě tohle degraduje pilnost, odvahu, práci jako takovou. Co si tedy od toho sociální inženýři slibují?
Utopie, socialismus, anarchismus
Na základní příjem myslel už před půl tisíciletím Thomas More (1478–1535) v knize Utopie, či na začátku 20. století filozof Bertrand Russell v knize Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus.
Zastánci této automatické sociální dávky, která by se brala kdo ví odkud, věří, že základní příjem zmenší sociální nerovnosti, odstraní chudobu. Nemyslím si to, byť je logické, že tyto úvahy se znovu oprašují.
Automatizace a umělá inteligence nahradí spoustu profesí. Radujeme se ze zvýšení efektivity díky automatizaci a umělé inteligenci, ale co pak s lidmi, kteří nenajdou smysluplnou práci; jak budou oni vychovávat své děti k práci, když ji mít nebudou?
Jsem přesvědčen, že základní příjem nepodmíněný prací by vedl jen k degeneraci.
Jako v rezervaci
V USA jsem viděl v rezervacích indiány, kteří dostávají pravidelné kompenzace od americké vlády. Nepracovali a těžce propadali alkoholismu.
V Grónsku žije 65 tisíc lidí, z toho jsou tři čtvrtiny Eskymáci. Grónské hospodářství je z poloviny závislé na dotacích z Dánska, které na ostrov ročně posílá 3,2 miliardy dánských korun (11,3 miliardy korun).
I Grónsko se potýká s alkoholismem, zvětšující se propastí mezi bohatými a chudými a domácím násilím, jehož obětí se stává každé třetí dítě.
Znovu a znovu si kladu otázku: Jestliže umělá inteligence a automatizace nahradí spoustu profesí, které teď vykonávají méně vzdělaní lidé, co pak tito lidé budou dělat? Budou žít na sociálních dávkách? Dopadnou pak jako indiáni v Americe nebo Eskymáci v Grónsku, kteří také nepracují, ale peníze jim plynou?
Kredity jako cukrátka
Propagátorem základního příjmu je kupříkladu Philippe van Parijs, člen britské Academy of Sciences a profesor ekonomie na Katolické univerzitě v Lovani.
Podle něho jsou naplněny technologické předpoklady pro uvedení myšlenky základního příjmu do praxe – když stroje už podle něj zastanou většinu práce.
Já k tomu dodávám: vlastně i peníze či kredity jsou připraveny, protože peníze, které mají banky, nejsou ty samé, které vydávají národní banky. Jen jedničky a nuly. Elektronické peníze. Mohou jich vyrobit, kolik potřebují.
Potíž je v tom, že peníze podložené prací jsou alespoň coby oběživo kryté právě energií práce. Čím ale jsou, pokud se jen rozdávají?
Masy lidí, pokud budou dostávat příjem za nic, svobodu nezískají, naopak ji ztratí.
Autor je český investor
Předchozí díly série:
Investor Brůna: Automatizace uvolní lidem ruce. Školy ale neumí připravit na nové profese
Investor Brůna: Roboti člověčinu nenahradí. Od lidí to ale bude chtít nové kombinace dovedností
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Máničky na Dvojce slaví malé výročí. A možná přijde i Gagarinův bratr
Investor Brůna: Lék na krachující důchodový systém? Vraťme se k vejminkům
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Chápu, že ekonom bude vždy proti podobné myšlence.
Zároveň bych panu investorovi rád připomněl, že jeho celoživotní dráha počínaje studiem ekonomiky, je vcelku slušná snůška hovadin. Ekonomika je celá příznačně postavená tak, aby to vyhovovalo velmi úzké skupině lidí. Neříkám to já, ale říká to třeba Robert T. Kiyosaki, George S. Clason (světově známé osoby), ale i pár známých na VŠE (ty jmenovat nebudu).
Uvedu tu nejznámější hovadinu, kterou vymysleli ekonomové, kterou je neustálý růst spotřeby – do nekonečna. Na tom je nyní ekonomika postavená. Kam to spěje vidíme všichni.
Zároveň bych velice rád upozornil na Brůnovo příklady jako na sociologicky chybné. Lidi v Grónsku (stejně jako v severských zemích obecně – Norsko, Švédsko, Finsko) mají jeden společný problém, kterým je dlouhá zima a minimum denního světla. Obrovská zátěž na psychiku. Vím to, pracoval jsem ve Švédsku. Alkohol je první a nejdostupnější tvrdá droga, kterou si obstará většina populace (všude, bráno obecně) v depresi.
Indiáni v US… vzhledem k tomu jak se okupanti zachovali k domorodcům a chovali se tak do 80.let 20.stol. prakticky všichni „američani“ k domorodcům, tak zde místní „investor“ Brůna vůbec nebere v potaz jejich psychiku. Nebudu tady rozepisovat co znamená pro kohokoli vykořenění, rasistické chování a vše toto „pozitivní“ chování. Nebude to mít smysl, protože „pan ekonom“ nemá ani šajn o psychice takto zkoušených lidí. Tito lidé měli existenční problémy i bez nepodmíněného příjmu. Ohnivou vodou ničili běloši indiány od počátků okupace Ameriky, podobně jako briťáci Číňany opiem (tzn. ti stejní lidé).
Mohl bych psát dále o tom, jak funguje psychika lidí, kteří mají existenční potíže, jejich spotřební chování a plánování budoucnosti, ale to je na dlouhé psaní a psát o tom krátce nemá smysl, protože bych byl nucen vynechat nebo zjednodušit spoustu věcí, které se nedají vynechat nebo zjednodušit.
Nedivím se, že do nepodmíněného příjmu „pan investor“ hází vidle, protože mu to boří jeho bábovičky.
PS: viděli jste film Office Space (1999)? @Brůna Ptal jste se někdy lidí jak jsou spokojení se svým životem, se svou prací? A vy tu mluvíte o smysluplné práci… Tu ale více jak 50% lidí nemá, resp. nepovažuje jí za smysluplnou! Tímto nabízím panu Brůnovi osobní diskuzi na toto téma (kontakt má redakce HP).
Anofertí zmar, souhlasím.
Tak pan Brůna tady píše pohádky dost často. Jako investor se dokáže dojmout nad drobným živnostníkem, řemeslníkem, budováním Dubaje, pláčem nad tím, co by mladí měli dělat, a co ne.. . Sám však Dubaj nebuduje, rukama se neživí, investuje.
Inu, chytrý pán.
Pan Brůna nechce nepodmíněný příjem, zároveň si ale dělá starosti, co budou dělat ti, kteří přijdou v důsledku robotizace o práci. Ono je to totiž jedno: pokud ti lidé nebudou mít práci, budou degenerovat stejně. Sociálně, společensky, celkově. Nadto upadnou už úplně do bídy. A k depresím přibude ještě prudký nárůst bezdomovectví, pouliční kriminalita, a jiné slasti.
Ale šancí by byl i proto, že by lidé mohli vzít i méně placené profese (třeba ošetřovatele, nebo podnikat osvětové akce pro důchodce, věnovat se činnosti, která by jim dávala smysl, a přitom by je uživila, což dneska moc nejde). Mohli by neziskově uplatnit svoje schopnosti, namísto dementního plahočení v pitomé práci, která je nebaví, nenaplňuje, kterou nenávidí, a bohužel je, jak je zvykem v ČR, kolikrát ani neuživí. Mohli by se věnovat více dobrovolnictví. Třeba by to trochu stmelilo i tu naši rozeklanou společnost.
Jedním z hlavních problémů současného systému je právě ten existenční stres. Způsobuje rakovinu, civilizační choroby, psychické problémy, agresivitu (na silnicích je to čím dál patrnější).
Nehledě na to, že příroda tím systémem růstu opravdu hodně trpí.
Lidé jsou naštvaní, depresivní, a léčí si to doma alkoholem tak jako tak. Viz články o alkoholismu v ČR.
Mohli by si připadat důstojněji, a ne jako štvaná zvěř, které je permanentně vyhrožováno, že v případě výpadků příjmů skončí na ulici, a kovaní pravičáci jim předhazují, že jsou to loseři, kteří se o sebe nedokážou postarat sami. A říkají jim to ti, kteří na tu ulici sami daleko nemají.
Třeba by se mohla změnit i společnost s její touhou po zisku (místo uctivání pitomého kusu plechu se značkou a značkovými cetkami).
Řešením by byl právě ten nepodmíněný příjem, který by ty lidi ochránil před největší bídou. A kde na něj vzít? Odpověď hledat u těch nejbohatších, kteří svými zisky profitují ze systému nejvíce.
Ani z vaší úvahy mi neplyne, že by nepodmíněný příjem byl řešením problému. Tím je dostatek smysluplné práce. Samozřejmě kde brát?
Jenomže nikoliv jen „smysluplné práce“, ale rozuměno práce, kterou si někdo objedná a její výsledky zaplatí.
Což je docela rozdíl..
To je samozřejmě velký rozdíl. Nicméně placená práce, ale beze smyslu, se dost podobá otroctví. Kolik vrcholových manažerů dnes za uspořené peníze koupí kozu a jde pást do hor?
jo!!!
„Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly“
a zkušenosti nás učí ,že většinou stále platí. Příklady p. Brůny nejsou ideální, ale jsou z reality a ta je vždy kriteriem úspěšnosti každé teorie.
Co vám říká zkratka VŘSR ?
Co má společného VŘSR s nepodmíněným příjmem, proboha? Zase starý český zvyk – nelíbí se mi tom, tak to nazvu komunismem a basta.
¨
Jinak by ten nepodmíněný příjem právě takovým revolucím mohl spíš zabránit…
Mají společné společného jmenovatele, kterým je totální ekonomický diletantismus autorů těchto koncepcí. Taková zrůdnost ničemu nezabrání, naopak vyvolá například formou hyperinflace, ke které by bezesporu došlo.
Ano jsou to „hovadiny“, tvoje hovadiny. Za prvé „ekonomové žádný růst spotřeby donekonečna nevymysleli“. Ekonomové nic nevymýšlejí, ekonomové jen a pouze popisují lidské chování. A pokud bychom měli být skutečně přesní, tak ekonomický růst je založen především na technologickém rozvoji. Jestli něco vidíme všichni, tak leda to, kam vedou socialistické (rudé,hnědé, zelené) pokusy regulovat ekonomiku. „Lidi v Grónsku“ žijí už tisíc let. Jak dlouho chlastají? Tak dlouho jak jsou závislí na dávkách z Dánska. Bláboly o „rasistickém chování“ jsou vyloženě pro smích. Doporučuji předřečníkovi seznámit se s „rasistitckým chováním“ a důsledcích pro domorodce rusáckého okupanta, iberského okupanta, nemluvě o staletích arabské okupace (včetně otroctví legálního až do 50. let 20. století). Podle jeho dojmu by totiž musela chlastat první ligu celá Afrika, celá Asie, celá jižní Amerika, celá střední a východní Evropa. O psychice lidí evidentně nemá šajn nikoli investor Brůna ale předřečeník.
Ad tvoje bábovičky. Není co bořit. Vždyť ta tvoje bábovička nevydrží při střetu s realitou ani pět minut. ,
No ono v těch severských zemích se chlastá od těch dob, co jsou ony země obydlené. Problémy s alkoholismem jsou v těchto oblastech popisovány v podstatě odjakživa. Tudíž to spíše ukazuje na problém s nedostatkem denního světla, než na dávky od Dánska, jak píšete. Navíc tento fenomén není popisován jen v Grónsku, ale v severních zemích obecně (tedy i tam, kam peníze z Dánska neputují).
Tedy ne že by lidi jinde nechlastali, spíš jde o problémy s depresemi, které lidé ze severu takto řeší, protože jimi trpí častěji, než lidé z jiných zeměpisných oblastí. S nepodmíněným příjmem to žádnou přímou souvislost nemá, nebo to alespoň zatím nelze dát do kontextu, protože tyto projekty se teprve testují. Máme tedy příliš málo relevantních dat na takovéto závěry.
Naopak například v Dubaji, kde má každý rodilý občan zaručenou tak velkorysou doživotní rentu, že v podstatě vůbec nemusí pracovat, se příliš nechlastá, že? 😏
Doporučuji si na vlastní kůži vyzkoušet, jak se „chlastá“, když je k dispozici tak maximálně vlastnoručně zkvašené tulení mlíko a jak se CHLASTÁ, když si pro alkohol můžete dojít do samoobsluhy nebo v krajním případě, když máte pro samodomo k dispozici palírnu a dostatek materiálu na kvas.
Taky doporučuji nebrat různá přísloví, např. chlastá jako Dán, tak vážně. To opravdu s reálným popisem nějakého „fenoménu“ nemá nic společného. A jistě, že to souvislost s nepodmíněným příjmem nemá. To pouze předřečník začal blábolit nesmysly alkoholu. Což byste věděl, kdybyste se uráčil přečíst celé vlákno. Jestli tedy epidemie alkoholismu s něčím souvislost má, tak s přemírou volného času a dostatkem nezasloužených peněz. Skandinávce nikdo nefutruje prachama, takže nemohou celý den posedávat při sklenici. Ti si na to musí nejdřív sami vydělat. Gróňany ano. V tom je jaksi podstatný rozdíl.
Rovněž doporučuji zjistit si něco o státním náboženství v Dubaji.
Pro info, zjistit si kam bezpracný příjem vedl obyvatelstvo ostrova Nauru. Ke „smyslupné dobrovolnické činnosti“ to opravdu ale opravdu nebylo.
Lidská regenerace už dávno běží přeměnou člověka na nemyslící stroj na peníze a spotřebu.
Tak ono, ať se trochu zasmějeme, když se pokusíme spočítat, kolik by to stálo, vezmeme si u nás minimálních 5 000 Kč, krát deset milionu krát 12 měsíců a jsme u šesti set miliard ročně.
Doufám že je z toho patrné že jediná možnost jak to zafinancovat by byla zrušit důchody i veškeré sociální dávky, a vyplácet jen toto a nic jiného. Byl by snad o toto zájem?
Autor jaksi zapomněl zmínit další negativum toho tzv. nepodmíněného příjmu, a to že když těch „jedniček a nul“ bude v oběhu příliš, tak to vyvolá hyperinflaci, takže nepodmínění přijímači si koupí kulové. Příkladů i v nedávné minulosti je celá řada. Viz agent bureš a jeho předvolební bezuzdné rozhaz… éé tedy zvyšování důchodů, atd. a jak se díky tomu o rok dva později utrhly ceny. Takže ne, lidi nezdegenerují. Pokud se bude jednat o celostátní nebo dokonce rozsáhlejší záležitost, tak zdegeneruje stát, vypukne chaos a přežijí jen ti nejsilnější a nejschopnější.