I učitelé podléhají covidovým mýtům. Na severu Moravy váhá s očkováním třetina zaměstnanců škol
Většina zaměstnanců školských zařízení v Moravskoslezském kraji se už zaregistrovala k očkování proti covidu. Třetina z nich ale stále vyčkává nebo vakcínu vůbec nechce. Na vině mohou být také dezinformace o koronaviru. Podle průzkumu organizace Člověk v tísni totiž například pětina učitelů v Česku věří, že je očkování nebezpečné.
V moravskoslezských školách pracuje přes třicet tisíc lidí. Konkrétně jde o zhruba osmnáct tisíc učitelů, čtyři tisíce pedagogických a jedenáct tisíc nepedagogických pracovníků. Ti všichni mají podle vládní očkovací strategie nárok na vakcínu proti covidu a mohli se k očkování přihlásit do konce března.
Dvě třetiny školských zaměstnanců této možnosti využily. Přes pět tisíc z nich má za sebou již první dávku. Celým očkovacím procesem však zatím prošlo jen necelých pět set z nich. Přes sedm tisíc zaměstnanců škol pak zatím nedostalo ani termín k první dávce.
Kraj: Další se přidají později
Zbylá třetina zaměstnanců škol v Moravskoslezském kraji k očkování zatím není registrována. To však neznamená, že by ho v budoucnu vůbec nechtěli podstoupit. Vedení kraje předpokládá, že počet naočkovaných učitelů a pedagogických i nepedagogických pracovníků bude nakonec vyšší.
„Někteří jsou krátce po prodělaném onemocnění covid-19 a k očkování jít zatím nemohou. Další se k podstoupení vakcinace ještě mohou rozhodnout v příštích měsících a absolvovat ho později,“ říká mluvčí kraje Nikola Birklenová.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Důvody, proč část školských pracovníků v kraji nechce očkování prozatím absolvovat, se různí. Z rozhovorů autora článku s některými z nich vyplývá, že například ti mladší chtějí dát přednost rizikovým skupinám a počkat, až na ně dojde řada podle věku. Jsou mezi nimi i těhotné ženy, které se obávají negativních účinků vakcíny na průběh těhotenství nebo na dítě, přestože pro nic takového nejsou důkazy.
Ti, co očkování nechtějí podstoupit vůbec, buď nevěří vakcíně nebo mají pocit, že jsou do očkování nuceni, přestože je dobrovolné.
Mezi jejich argumenty patří, že vakcína byla údajně vyvinuta příliš rychle nebo že její aplikace nemá smysl, protože si člověk sám proti viru vytvoří silnější imunitu. Opakují také tvrzení, že se člověk i po očkování může nakazit a virus přenášet. Některé z nich však nakonec zřejmě přesvědčí okolí, aby se naočkovat nechali.
„Pár kolegů vůbec na očkování nechtělo, ale když viděli, že všichni ostatní jdou, tak se nakonec přihlásili taky,“ potvrzuje jeden z učitelů. Ochotu nechat se naočkovat může také nejen u pedagogů v budoucnu zvýšit i fakt, že neuvidí žádné zásadní negativní dopady vakcíny na lidi v jejich okolí.
Učitelé a koronavirové fámy
Nedůvěra k očkování často souvisí s tím, jak je dotyčný náchylný k přijímání dezinformací. Učitelé v tom nejsou výjimka a nemají „dezinformační imunitu“, což potvrdil i zmiňovaný průzkum organizace Člověk v tísni, která se dlouhodobě zabývá také mediální výchovou na školách.
Z průzkumu vyplývá, že se pětina vyučujících nechce nechat očkovat vůbec, protože to je podle nich nebezpečné. Za nebezpečnou považují vakcínu především mladí učitelé ve věku od 18 do 24 let, jde o téměř čtyřicet procent z nich.
Naopak „jen“ necelých deset procent učitelů věří divočejším konspiračním teoriím, jako například, že vakcína je nástrojem Evropské unie k ovládnutí občanů nebo že jde o přípravu na čipování lidstva.
Zhruba pětina učitelů si myslí, že pandemie koronaviru je jen nafouknutá mediální bublina, že virus samotný je onemocnění podobné chřipce nebo že nošení roušek má negativní vliv na zdraví člověka. Téměř třicet procent pedagogů pak protiepidemická opatření označuje za nepřijatelný zásah do základních občanských svobod.
Sérii textů o boji proti covidu a průběhu očkování na Ostravsku podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jan Urban: „Na péči o Járu teď nemám.“ Chyba v novele bere peníze pěstounům
Agrofert je opět oficiálně Babišův. Svěřenský fond AB private trust I skončil
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
20 komentářů
Covidovým mýtům podléhají i někteří vědci. Např. : „Mezi vakcínou AstraZenecy a případy trombózy je spojitost, připustil člen EMA“
Zdroj: https://www.denik.cz/zdravi/ockovani-astrazeneca-trombozy-ema-20210406.html
nebo
„Trombózy po vakcíně AstraZeneca: Tým německých vědců odhalil jejich příčinu i lék.“
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/trombozy-po-vakcine-astrazeneca/r~839e9d8c91f311ebb98b0cc47ab5f122/
Možná byste měli německým vědcům nebo úředníkům z Ema napsat, že jenom podléhají dezinformacím a Vy to víte lépe.
Nejsem učitel, tak nejsem na řadě, ale jako člověk s vysokým tlakem a vysokým cholesterolem se zrovna tímhle očkovat nenechám. Počkám, klidně rok, dva, tři, až bude na trhu vakcín dostatek a bude si možné vybrat. A pokud si nebude možné vybrat u nás, naočkuju se v cizině jako samoplátce. Do té doby jsem ochoten sedět doma, práce na domě je vždycky dost.
Což o to „že se pětina vyučujících nechce nechat očkovat, protože to je podle nich nebezpečné“ taky znamená že čtyři pětiny se očkovat chce. Což je naopak mimořádný úspěch. (jak pro koho).
Jenomže v čem je nebezpečný omyl, je tvrzení, že ti zbývající tím podléhají nějakým dezinformacím“. Ve skutečnosti totiž nepodléhají dezinformacím, ale nedostatku informací. Ono zkrátka těch informacích o dlouhodobějších dopadech očkování proti covidu mnoho není, protože se ve velkém očkuje masově poměrně krátce, (vlastně, pokud počítám přesně, v EU jenom tři měsíce).. A takto se dají odhalit zatím jen zdravotní rizika přímo a krátce po očkování, nikoliv ty pozdější..
Jen tak pro představu, jak se i psalo v médiích v UeSej tak se řada mladých žen ze zdravotnictví odmítá dávat očkovat, protože jim nikdo negarantuje, zda to nemůže mít nějaký vliv na těhotenství..
A spíše se zamyslet, zda ten poměrně vysoký zájem v EU i u nás není dán spíše úřední politikou států. Už dnes je politicky rozhodnuté že se bez kovid pasu lidé nedostanou přes hranice, dnes se přidává že ani doma na kulturní představení či sportovní zápasy, (a patrně ani do těch hospod) – a není tak vyloučeno, že brzo ty neočkované učitele nepustí ani do těch škol..
Očkování může mít vliv na cokoli, stejně jako „všechno“ může mít vliv na „všechno“.
Třeba ráno vstanu a opařím se čajem, nebo ráno vstanu a čajem se neopařím, protože snídám zásadně kávu a tak se opařím kávou, ale kdo ví, jestli bych se také vůbe něčím opařil, kdybych místo kávy jednou posnídal čaj.
Nenechám se očkovat a chytím covid-19 a mám pak celý zbytek života problémy s plícemi, nebo srdcem, vysoký tlak, nebo trombózu, či kdo ví co ještě, jak o tom vypovídají v médiích popsané, snad skutečné příběhy. Ale to všechno by se možná objevilo i bez toho covidu-19 protože to má spousta lidí, co nikdy covid nemělo. Nebo se nechám naočkovat a pak se ukáží tytéž nemoci, které by se ale možná objevily i bez toho očkování, protože tímtéž trpí i ti, co neměli covid a ani nebyli očkováni proti němu.
A i v tom “ UeSej“ je spousta mladých žen , co se nenechalo naočkovat proti covidu a přesto mají problémy v a s těhotenstvím, nebo dokonce ani nikdy neotěhotní.
To je ta zásadní otázka přístupu k riziku. Buď
a) skoro nic o těch rizicích nevím, takže si myslím že se mi nemůže nic stát (doslova, i kdybych skočil z okna, antož nevím nic o gravitačním zrychlení). Nebo
b) Právě proto že o tom riziku skoro nic nevím, si dám pozor a zbytečně neriskuju.
V případě těch vakcín proti covidu se sice politicky i mediálně zdůrazňuje že/resp. zda jim už dala povolení bruselská EMA, (a proto jsou asi bezpečné), jenomže už se tak nepřipomíná, to co se říkalo před pár měsící, že i ta EMA dostala od Brusele politický befel to ověřovat ve zrychleném režimu – a co tedy , pouze z toho mála předložených dat, které jsou zatím k dispozici. Protože ve standardních případech by naopak požadovala data z klinického ověřování za několik let zpátky a různých skupin obyvatel. A jak jsem i výše naznačil, nikoliv jen projevy ihned po naočkování, ale i s delším odstupem, řady měsíců nebo i několika let..
jasně, dalo by se souhlasit s argumentem, že nyní nic lepšího není, takže berte co je. Jenomže – i v tom jsou rozdíly, ten covid je takřka smrtelně nebezpečný pro seniory, takže ty se očkovat mají, zatímco mladé generace, které i covid projdou 14 denním onemocněním (a karanténou) už by zase nejisté očkování riskovat nemusely.
Jen tak na okraj: Dnes, po přiznání EMA, že vakcína AstraZeneca je riziková, se na liště zpravodajství ČT 24 objevila informace, že Britská léková agentura nedoporučuje očkovat vakcínou AstraZeneca lidi mladší 30 let.
Takže, před pár dny,víc než 15 zemí zastavilo očkování touto vakcínou lidí nad 60 let věku, pak některé zastavily očkování jmenovanou vakcínou lidí pod 60 let věku a teď tohle sdělení od britské agentury.
Koho je tedy možné touto vakcínou očkovat bez rizika krevních sraženin a trombózy? Když to sečtu, tak nikoho, protože děti do15 let se zatím nikde očkovat nechystají.
Ovšem český SÚKL, ani MZ, zatím očkování touto vakcínou nezastavilo, ba ani nezpochybnilo. Takže touto vakcínou AstraZeneca, zpochybněnou agenturou ze samotné země původu Velké Británie, je legálně možné v Evropě očkovat v podstatě jen Čechy. Potěš nás Pánbůh!
Za to byl vyměněn ministr zdravotnictví, který také je pro očkování tou EMU schválenou vakcínou AstraZeneca, ovšem následně tatáž EMA upozorněnila na nebezpečí očkování touto vakcínou, což s nový ministrem ani SÚKL nechali bez povšimnutí.
„Z průzkumu vyplývá, že se pětina vyučujících nechce nechat očkovat vůbec, protože to je podle nich nebezpečné. Za nebezpečnou považují vakcínu především mladí učitelé ve věku od 18 do 24 let, jde o téměř čtyřicet procent z nich.“
Tyto věty jen potvrzují moje mínění o IQ dnešních mladých, a to nejen učitelů. Nedovzdělaní a hloupí!
Ale mohou za to především jejich učitelé na pedagogických fakultách.
Že o tom tak píšete, on ten údaj „.. mladí učitelé ve věku od 18 do 24 let..“ se jeví poněkud problematický oni totiž dnešní učitelé na školách musí mít VŠ vzdělání jak ostatně sám píšete, čil tam učitelé pod 22 let prakticky najít nemůžete. Takže ta množina do 24 let bude velice pramalá a navíc dosti nestabilní /řada z nich stejně brzo ze školství uteče.
Ano máte pravdu 18 neplatí, v osmnácti Je člověk plnoletý ze zákona.
Převzal jsem to bez rozmyslu z článku: „Za nebezpečnou považují vakcínu především mladí učitelé ve věku od 18 do 24 let, jde o téměř čtyřicet procent z nich.“ Snad má autor průzkumu na mysli i ty z mateřských školek, tam stačí snad i střední pedagogická škola. Aspoň kdysi stačila, ale dnes kdoví, když se mezi státy soutěží o to, kdo bude mít více vysokoškolsky vzdělaného občanstva. Vysoká škola bude možná nutná i pro řemeslníky, zedníky a podavače cihel, popeláře a další.
Jo jasně, to je oukej, to jsem viděl že ten věk od 18 let jste citoval ze článku, a jak je taky uváděn přímo v tom průzkumu, který si jde přečíst v odkazu.
I v tom je určitá nepřesnost statistiky, že se porovnávají různá čísla. Na straně jedné přesné počty učitelů, kteří už se očkovat dali (pokud ty údaje někdo má), na straně druhé výsledky průzkumu na vzorku učitelů, kde si – několik měsíců předtím cosi zaškrtli v dotazníku.
Kdyby byl člověk cynik, tak by si třeba řekl, že navzdory tomu co tam hrdinně uvedli, tak naběhli na očkování hned jak dostali od vlády přednost…
No, že zrovna učitelé jsou náchylní k dezinformacím mne nepřekvapuje.
Ono totiž – a teď se dopustím nekorektního paušalizování – se na pedák hlásili a ve velké míře stále hlásí zejména ti, kdo se na žádnou jinou vysokou školu nedostali, protože na to rozumově neměli.
Velmi se obávám, protže mám pravnoučatá školou povinná, že máte s těmi absolventy pajdáku, pravdu.
Nicméně v portfoliu předmětů na pedagogických fakultách (ale i na dalších, co vychovávají budoucí učitele, středoškolské profesory a další pedagogické pracovníky) je dvousemestrová zdravověda. Jistěže zaměřená především na děti a mládež (nicméně právě proto se tam probírá docela podrobně očkování), ale nevyhýbající se ani problémům dospělých. Takže se dá konstatovat, že učitelé jsou v této oblasti lépe vzděláni než např. většina našich politiků 🙂
Myslím, že je to právě naopak, ti, co s očkováním váhají, o celé věci naopak více přemýšlejí. Ti učitelé něco vystudovali a zřejmě úplně hloupí nebudou. Bohužel je v této zemi zvykem, že do rozhodování o jiných se ženou především hlupáci.
Často používaný argument, že proticovidové vakcíny jsou ze statistického hlediska bezpečné, je správný jen z hlediska celé populace, ale nikoli pro jednotlivce, který svoje naočkování zvažuje. Používat jej pro nátlak na jedince, aby se dal naočkovat, je nebezpečnou demagogií.
Proč? Protože když vybíráte sebe ze statistického souboru, ani v nejmenším a zdaleka se nejedná o náhodný výběr. Než budu pokračovat dále, uvedu jednoduchý příklad:
Když budete hrát ruskou ruletu, spolehnete se na statistiku, nebo se raději podíváte – pokud máte tu možnost – ve které komoře se nachází náboj, než stisknete spoušť?
Statistické zákony výborně fungují pro velké soubory dat a náhodně vybrané vzorky. Když ale vybíráte sebe, váš vybraný vzorek je jen jednoprvkový, s přesně definovanými a známými vlastnostmi – váš věk, zdravotní stav, vaše komorbidity (přidružené nemoci), atd. Na základě toho, kdo konkrétně jste, může být pravděpodobnost například trombózy blízká 0 nebo také blízká 1 (tedy 100%).
Znovu opakuji, obojí jenom v závislosti na vás samotném, na vaší konkrétní identitě. Hromadná statistika je v tomto případě irelevantní. Nějaký „průměrný člověk“ neexistuje a vy jím určitě nejste, je to jenom statistický konstrukt.
Kdyby tedy někdo chtěl před očkováním zvážit svá rizika s pomocí pravděpodobnosti a statistiky, bylo by potřeba použít tzv. podmíněnou pravděpodobnost, která se počítá na základě jevu, který už nastal – a tímto jevem je váš konkrétní zdravotní stav.
Protože však příslušná data o rizicích osob s určitými zdravotními dispozicemi nejsou nikde dostupná, jediný správný postup je individuálně konzultovat své očkování s lékařem, nebo nejlépe s několika lékaři, kteří pacienta znají, vzít v úvahu své zkušenosti s jiným podobným očkováním (např. proti chřipce), případně problematiku sám nastudovat z věrohodných a recenzovaných zdrojů.
A na základě toho udělat své vlastní, kvalifikované a zodpovědné rozhodnutí – podobně, jako při výběru vhodné terapie kterékoli vážné nemoci, například rakoviny. Zajímavé je, že v případě rakoviny to všichni chápou, že konečné rozhodnutí je na samotném pacientovi. Je to jeho respektované a svaté právo si zvolit (po té, co je pravdivě informován o všech možnostech) jakou metodou se chce léčit. Nikdo z něj nesvéprávného blbce nedělá, pokud dá přednost ozáření před operací, nebo naopak. A tak by to mělo být i v případě očkování proti Covidu.
Vybrala jsem váš příspěvek jako nejbližší memu názoru. Také i já by nahlížela na tuto tematiku ze statistického úhlu pohledu. A jak je známo tak vím že nejvysši úmrtnost (budeme kooperovat s tímto ukazatelem i co do vakcinačního benefitu) je ve skupině 55+ a chronický nemocné. To známena aby jsme dosáhly té kolektivne imunity tak by se mělo naočkovat min 60% pač beru v úvahu že nijaká procenta už jsou ze získanou imunitou. Z toho plyne že by ti co nebyli až do dneška očkovaní a i do budoucna to odmitájí mněly by dostavit se k svému praktiku a nechat se otestovat na protilátky. pokud ty protilátky nemají mělo by jim nabídnuta alternativa( vakcinace) Pokud i to odmítnou tak by měly podepsat revers od případného léčeni pač je to teď v takovém stadiu že nám ostálním je vyhrožováno že nebudou prostředky na zdravotní péčí pokud se nevrátíme do práce. Ale já osobně nevím proč by nikdo MĚL RIZKOVAT SVOJE ZDRAVI JEN PRO NIJAKÉ CIZI ZAJMY. jASNĚ OCKOVANI JE DOBROVOLNE ale ty co nejvíc dožaduji se vstřícného chovaní na sebe nechtějí vzít sebemenší riziko. Mam na mysli skupinu 70+ co měla být ke dnešku už naočkovaná. A teď jsou informace že jsou naočkované jen z 62%. To je HOOOODńě málo…
Jsem toho názoru, že proočkovanost by měla být co nejvyšší. Současně si myslím i to, že vnucování potenciálně zabijáckých, leč politicky „vysoce korektních“ vakcín je snad to nejhorší, co se na tomto poli může dělat.
Trochu to připomíná ten fousatý vtip ze 70. let, jak měli v Moskvě striptýzový bar, ale nechodili jim tam lidi, „přestože“ striptérka byla zasloužilá umělkyně a zakládající členka bolševické strany.
V tom případě nemá cenu s tím cokoliv dělat a nechat to na boží vůli ale z tou podmínkou že se na nikoho nebere ohledy takřikajíc na vlastní nebezpečí !!!
V tom případě má cenu očkovat vším, co je po ruce. Bez ohledu na chřestění pimprlat západních farmaceutických koncernů.
Já jsem se snažil důsledně oddělit pohled svůj od pohledu z hlediska celé populace.
Užil jsem si onkologickou léčbu a zanedbání Lymské boreliózy během této léčby ze strany oficiální medicíny. Jisté všeobecné „pravdy“ medicíny jsem zavrhl, protože jsem si na sobě mnohokrát ověřil, že řada věcí v průměru sice přibližně platí, ale v konkrétních případech také ne. A rutina bývá zabiják pacientů…
Původně jsem se rovněž domníval, že pro celou populaci by bylo nejlepší, aby byla co nejrychleji proočkovaná. Jenže rychlé proočkování se v celosvětovém měřítku nedaří… Začínám se obávat, že celý proces povede jen k vyselektování odolnějších, nakažlivějších a nebezpečnějších mutací. Nebude technicky možné na každou mutaci vyrobit modifikovanou vakcínu a celou populaci znovu naočkovat. Třeba podesáté nebo podvacáté. Nebude už ani vůle se dát očkovat, když lidé uvidí, jak je to marné. Během 2-3 let to bude jasné všem.
V nejlepším případě to skončí jako s chřipkou, proti níž se sice sezónně očkuje, ale je to téměř k ničemu. Nejen proto, že se vakcína nemusí trefit do aktuální mutace chřipkového viru, ale také proto, že se tím ochrana proti jiným virům oslabí – například právě proti koronavirům (existuje na to receznovaný článek a v něm studie – není to jen domněnka, ale prokázaný fakt). Řada lidí to zná z vlastní zkušenosti, naočkovali se proti chřipce a pak pochytali jiné, bezejmenné „virózy“ tak, jako nikdy předtím. Očekávám, že to bude fungovat i obráceně, že očkování proti koronaviru oslabí ochranu proti jiným virům.
Takže, pokud by byl – čistě teoreticky – Covid rozšířený úmyslně, pokračováním toho ďábelského plánu by bylo počkat, až se populace celosvětově naočkuje, a pak rozšířit odlišný virus, například chřipkového typu. Neříkal to náhodou někdo, že se máme připravit i na jiné epidemie a jaké že to máme štěstí, že se to stalo až teď, v době pokročilé vědy?
Zrovna ten Sputnik V má širší záběr, i na některé zmutované verze corony. Jiné vakcíny zase zabírají na jiné. Pestře proočkovaná populace bude jako celek odolnější a R se u ní udrží v blízkosti 1 a rychle spadne pod tuto hodnotu.
Já mám naprosto stejný názor. Děkuji pěkně za zpětnou vazbu. Přeji hezký den a opatrujte se. Těšilo mně po selekce třeba narazíme na sebe Vladimíre!!!