Videa z návštěvy české hlavy státu Miloše Zemana v Číně rozpoutala další vlnu spekulací o prezidentově zdravotním stavu. Ale nejen to.

Miloše Zeman se svou fascinací iniciativou Pásmo a cesta (dříve: Jedno pásmo, jedna cesta; ještě dříve: Nová hedvábná stezka) nijak netají.  Jeho vyznání v projevu k účastníkům summitu je k dispozici na Youtube (přepis a překlad Parlamentní listy):

One Belt, One Road je fascinujícím projektem, jedním z nejfantastičtějších projektů v celé naší moderní historii. Pokud srovnáte očekávané výdaje tohoto projektu například s výdaji Marshallova plánu, zjistíte, že výdaje One Belt, One Road jsou dvanáctkrát vyšší, opakuji, dvanáctkrát vyšší.

Srovnání s Marshallovým plánem se objevuje v médiích často, ale prezident Zeman by mohl od svých dobře informovaných čínských přátel vědět, že Čína sama ho odmítá. Spíše by se nabízelo srovnání se strukturálními fondy EU, jejichž výše je srovnatelná, opakujeme, srovnatelná. Navíc jsou to granty, a nikoliv půjčky, jako u čínské iniciativy. A konečně, na rozdíl od hypotetických čísel iniciativy OBOR skutečně existují a financují skutečné infrastrukturální projekty v Evropě, včetně ČR. Podle zpráv v tisku má ČR spíše problém je vůbec čerpat.

Takové drobnosti prezident neregistruje; jeho vztah k Pásu a stezce je niterně citový. 

Čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi gratuluje k odvaze orientovat se na rozdíl od většiny politiků na dlouhodobé cíle. Takovou odvahou bezesporu disponuje i sám Zeman, jehož víra v čínské investice je vzhledem k poločasu jejich uskutečnění vskutku nadčasová. Čekání na čínské miliardy si krátí zažeháním svící:

Nicméně, rád bych se dotkl ještě jednoho aspektu, který většinou bývá podceňován. Jedná se o psychologický, nebo, jestli chcete, politologický aspekt projektu One Belt, One Road. Pokud chcete bojovat proti temnotě, musíte rozsvítit alespoň jednu svíci, a v tomto případě potřebujeme mnoho svící. Rád bych vás informoval, že Česká republika uzavřela na tomto fóru 22 relativně malých projektů, tedy svící, kterými podporujeme One Belt, One Road. Dalších 16 svící bude připraveno během dalšího česko-čínského investičního fóra v červenci.

Rus a Číňan v Evropě

Fascinace Čínou není jen výsadou Miloše Zemana a jeho poradců z líhně ČSSD (či spíše KSČ), jak dokládá pozoruhodný text europoslance Jana Zahradila (ODS) v Lidových novinách. (K článku je v papírovém vydání přiloženo foto klusajících čínských policistů s kouzelným popiskem: „Čína v pohybu. A s ní celý svět.“) Zahradil doporučuje čtenářům obávajícím se vlivu ČLR mokrý hadr na hlavu a soudí, že Číňan by mohl z Evropy vytlačit Rusa:

I proto bychom měli podporovat projekty, které jsou ruským ambicím konkurencí, odvádějí ruskou pozornost od střední Evropy a oslabují obecně ruskou pozici. Nová Hedvábná stezka takovou roli může i sehrát.

Nová hedvábná stezka by takovou roli mohla sehrát těžko. Od roku 2015 pěstuje smluvní vztah s Eurasijským hospodářským svazem (EEU), regionálním uskupením post-sovětských států v čele s Ruskem.

O koordinaci postupu obou mocností v oblasti střední a východní Evropy svědčí nejnověji zajímavá zpráva ze Srbska: tamější vláda ustavila 23. května zvláštní kancelář pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou (Kancelarija za saradnju s Rusijom i Kinom). V jejím čele stane příští měsíc po odchodu z funkce současný srbský prezident Tomislav Nikolic.

Srbsko je ve sbližování s Ruskem i s Čínou ve východní Evropě nejdále, mimo jiné i proto, že není vázáno pravidly Evropské unie. Rusko a Čína si v Srbsku nepřekážejí, asi tak jako si nepřekážejí v české prezidentské kanceláři.

Zahradilovým názorům je dobré věnovat pozornost i proto, že je konec konců stínovým ministrem zahraničí strany, jíž opět rostou preference a mohla by se aspoň teoreticky podílet na sestavování příští vlády. Stínový ministr doplnil svůj geopolitický exkurz výmluvným textem na Facebooku:

Až si Německo (a tedy rozuměj EU) padne s Čínou kolem krku nejen ohledně „climate change“, to bude těžká rána pro naše „proevropské“ progresivisty, kteří zároveň tou Čínou tak rádi straší.

Jedním z těchto „progresivistů“ bude zřejmě čínský spisovatel Liao I-wu, který nedávno navštívil Prahu u příležitosti festivalu Svět knihy. Rozhovor s ním přinesly Lidové noviny (v předvečer výročí masakru na Tchien-an-men 3. 6.) a předtím i Česká televize.

Oba rozhovory doporučujeme pozornosti stínového ministra; Liao I-wu odpvídá mj. i na dotaz, zda se máme Číny bát. Největší pozornost ale vyvolal jeho pohled na současného českého prezidenta:

„To, jakým způsobem se prezident [Zeman] sklání před diktátorskými režimy, je ostuda celé České republiky a jejích občanů. Člověk, který je v rozhovoru pro centrální čínskou televizi tak podlézavý a maže všem med kolem pusy, se chová hůř jak prostitutka. Protože i prostitutka umí s lidmi obchodovat – ale i když to berete jako obchod, nepotřebujete se tak hrozně ponižovat,“ je přesvědčen spisovatel, který se diví, že Zeman může vládnout zemi, kde došlo k sametové revoluci.

Hlavně žádnou servilitu

Lidové noviny přinesly v papírovém vydání z 27. 5. také rozhovor s Janem Kohoutem nazvaný „Vyvarujme se servility vůči Číně“. Vzhledem ke Kohoutově postavení poradce prezidenta Zemana pro Čínu a prezidenta Institutu Nové hedvábné stezky je to titulek přinejmenším nečekaný.

Jinak je článek pozoruhodný spíše tím, že Zemanův poradce pro Čínu v celostránkovém rozhovoru o Číně prakticky nic neříká. Kromě několika hodně ujetých historických exkurzů  („výstavba světového finančního centra na zelené louce v Šanghaji, která byla spíše rybářskou vesničkou“) předkládá vesměs poněkud obecná prohlášení:

Nedovedu si představit, že by byla zaručena dlouhodobá životnost a realizace většiny projektů, pokud by z nich těžila jen a pouze Čína. Podél starověké hedvábné cesty také plynuly karavany plné vzácných komodit oběma směry.

Těšíme se na příchod takové karavany do Česka (u Tvrdíků prý již byla).

Kohout nicméně zmiňuje i rizika čínských investic:

V českém prostředí jsme byli doposud svědky projektů a kapitálových vstupů v oblastech s nízkou přidanou hodnotou či s okrajovým významem pro chod ekonomiky. V tomto smyslu vyvstávají pochyby, zda ekonomiky opravdu pocítí reálné benefity z příchozích investic, respektive zda nebude docházet jen k majetkovým přesunům bez faktického dopadu na tvorbu nových pracovních míst, na podporu malých a středních podniků, podporu vědy, výzkumu a inovací a dalších aktivit, které přispívají ke zvýšení hospodářské a technologické úrovně dané země. V nedávné době jsme se však mohli dočíst, že tempo růstu čínských investic na našem území klesá, tedy došlo k faktickému propadu ve srovnání s rokem, ve kterém navštívil Českou republiku prezident Si Ťin-pching.

Vzápětí však ujišťuje, že „v pozvolném tempu vidí rozvážnost a strategický přístup k investicím co do sektorového zaměření i úrovně vstupu“.

Beijing calling!

Na samém konci května jsme se z Lidových novin dozvěděli, že Hrad je již čtyři roky vybaven telefony od čínské společnosti Huawei. Opatrné uspokojení českého tisku, že se zařízení této firmy považované v řadě zemí za bezpečnostní riziko nedostala na české ministerstvo vnitra, tak zaznamenala (po nedávné návštěvě policejního prezidenta Tuhého právě u Huawei) další trhliny. Citujeme z Lidovek.cz:

Už čtvrtým rokem funguje zajímavý směnný obchod mezi Správou pražského hradu a čínskou společností Huawei. Během této doby dostal Hrad necelé čtyři stovky mobilních zařízení za cenu dva miliony korun bez daně. Hrad za to čínskému výrobci udělal reklamní kampaň a poskytl ročně stovky volných vstupenek na akce či prohlídky reprezentačních prostor, což Správa Pražského hradu vyčíslila na stejnou sumu. Kromě toho má Huawei nárok i na pronájem reprezentačních prostor Hradu pro vlastní akce, za který platí podle dokumentů v registru smluv velmi výhodnou cenu.

Eli Lake z agentury Bloomberg popisoval vloni společné vyšetřování FBI a NSA ohledně možných bepečnostních dopadů případné účasti firmy Huawei na budování sítí 5. generace v USA:

Po více jak deset let varují potichu americké vojenské a zpravodajské kruhy, že největší světový výrobce telekomunikačních zařízení Huawei je ramenem (čínské) Lidově osvobozenecké armády a že jeho telefony, obvody a routery jsou nástroji čínských odposlechů.   

Nejspíše z těchto důvodů byla podle zpráv českého tisku Huawei také vyřazena z výběrového řízení na dodávky komunikační techniky na ministerstvo vnitra. Představitelé Huawei v ČR i ve světě tato podezření pravidelně odmítají.

Firmě Huawei se ale příležitostně dostává v českém tisku i podstatně přívětivějšího zacházení, např. v článku Huawei: V ČR zaměstnáme tisíce lidí a proinvestujeme přes osm miliard na serveru iDnes.cz. Takový článeček představitelé společnosti dementovat nemusí.

Červenobílý, to se mi líbí

V Jaroslavu Tvrdíkovi se díky jeho působení v nejvyšších fotbalových kruzích nečekaně začíná probouzet cit pro demokracii. O zasedání delegátů české komory Fotbalové asociace ČR, kde měl její místopředseda Roman Berbr doporučit všem jednotnou volbu Martina Malíka do čela FAČR, Tvrdík prohlásil, že „tohle má úroveň demokracie ve stalinském Rusku“.

Berbr dle Tvrdíkova Twitteru na zasedání řekl, že ve FAČR budou všichni jednotní jako „korejští vojáci v šiku“. Fanoušci Slavie ale mohou zůstat klidní – předseda představenstva jejich klubu nedopustí, aby se Slavia účastnila „podobného divadla“.