Izraelští záchranáři počátkem týdne oznámili, že zkracují v Turecku svou misi vyslanou po ničivém zemětřesení. Jako důvod uvedli blíže neurčenou hrozbu při záchranných pracích. Obavy o bezpečnost daly najevo také týmy záchranářů z Rakouska a Německa, na jejichž ochranu museli Turci nasadit vojáky. Podle humanitárních pracovníků na jihovýchodě Turecka šlo ale o ojedinělé incidenty. Čeští záchranáři se s podobnými problémy nesetkali.

„Náš záchranný tým se vrátí do vlasti dřív kvůli konkrétní a bezprostřední hrozbě,“ uvedl před několika dny viceprezident izraelské organizace United Hatzalah Dovi Maisel. Do tureckého města Kahramanmaras těžce zasaženého zemětřesením vyslal Izrael čtyřicet dobrovolníků, kteří měli na místě pracovat deset dní. Svou misi ale zkrátili.

Podle Maisela ale za tímto rozhodnutím nestál konkrétní bezpečnostní incident, spíše obavy z teroristické organizace Islámský stát, jejíž aktivity byly v průběhu minulých let hlášeny v oblasti Gaziantepu.

Nervozita v troskách budov

V případě rakouských a německých záchranářů, kteří na místě katastrofy nakonec zůstávají, to ale bylo jinak. Záchranářské týmy z těchto zemí měly podle informací HlídacíPes.org z turecké strany vytyčená konkrétní místa, která měly prohledávat. Místní obyvatelé ale měli pocit, že by záchranáři měli pracovat jinde.

Podle jejich názoru v prohledávaných sutinách už nemohly být žádné oběti, a tak místní naléhali na rakouský záchranný tým, aby se přesunul pomáhat jinam. Záchranáři ale nechtěli porušovat pravidla vytyčená tureckou stranou a mezi místními obyvateli to v daný moment způsobilo vypjaté reakce. Turecké úřady v reakci na incident nasadily na ochranu záchranářů vojáky a situace se zklidnila.

Že šlo v případě rakouských a německých záchranářů pouze o dočasné přerušení záchranných prací, potvrdil pro HlídacíPes.org také tajemník českého velvyslanectví v Ankaře Martin Brož. Čechů se bezpečnostní incident netýkal:

„Některé zahraniční záchranné týmy musely kvůli bezpečnostním problémům především v provincii Hatay dočasně přerušit svou činnost. Pokračovaly v ní až po přidělení dodatečné ochrany ze strany tureckých pořádkových sil,“ říká Brož. Podle něj se jednalo o ojedinělé incidenty, nikoliv o převládající problém pro záchranné týmy v oblasti.

Čeští hasiči problémy nehlásí

„Z incidentů v Hatayi nepovažujeme za vhodné vyvozovat širší závěry o zvýšeném nebezpečí hrozícím zahraničním humanitárním pracovníkům v Turecku. Český tým HZS ČR podobné incidenty ani hrozby nehlásil,“ dodává Martin Brož.

Čeští záchranáři, kteří nepracují v Hatayi, ale v oblasti Adiyamanu, se s žádnými nepřátelskými projevy ze strany Turků nesetkali. Podle mluvčího Hasičského záchranného sboru České republiky Jakuba Kozáka je bezpečnostní situace na místě dobrá.

„Český tým je v rámci koordinace záchranných prací a pohybu po městě doprovázen místními policisty kvůli navigaci. Podle velitele našeho týmu ale s nimi i s policisty místní občané jednají korektně, bez projevů nenávisti či jiných negativních nálad,“ popisuje Kozák situaci v Adiyamanu. Nespokojenost místních obyvatel vnímali Češi pouze v souvislosti se stížnostmi na pomalou a málo efektivní pomoc turecké vlády.

To potvrzuje i analytička pražského Ústavu mezinárodních vztahů Pelin Musilová. Podle ní se po sociálních sítích šíří informace o rabování na různých místech tragédie. Zmiňuje také stížnosti lidí, kteří přespávají v Turecku před zničenými domy v automobilech, protože se bojí o svou bezpečnost.

„Zaznamenala jsem řadu stížností, že bezpečnostní složky nejsou dobře koordinovány, a na mnoha místech, především v Hatayi, roste kriminalita. Osobně jsem ale vůči řadě informací, které se šíří na sociálních sítích z místa neštěstí, opatrná. Koluje plno neověřených informací,“ upřesňuje Musilová.

To potvrzuje i ředitel turecké a syrské mise Člověka v tísni Wail Khazal, který postupně objíždí všechny oblasti zasažené ničivým zemětřesením. HlídacíPes.org ho zastihl v jedné z nejpostiženějších, zmiňované Hatayi.

Pomoc ve městech duchů

„Ta míra zkázy je nepředstavitelná. V Hatayi je to skutečná apokalypsa. Projíždíme prakticky městy duchů,“ popisuje Khazal. Podle něj ale pomoc ze strany vlády funguje v tuto chvíli dobře.

„Když vezmu v potaz rozsah té katastrofy, tak mám k Turkům a účinnosti jejich pomoci naopak obdiv,“ říká zkušený humanitární pracovník. „Co se týká ozbrojených incidentů, mohlo dojít k ojedinělým případům, ale rozhodně se nejedná o trend. Naopak při mapování rozsahu škod v poničených městech jsme všude vnímali přítomnost vojáků, policistů i zaměstnanců Tureckého úřadu pro řešení katastrof a mimořádných situací AFAD,“ popisuje Khazal. Nedokáže si prý představit, že by třeba v České republice byl stát schopen tak rychle opravovat poničené silnice jako je to teď na jihovýchodě Turecka.

„Už druhý, třetí den po katastrofě jsme projížděli po nově vyasfaltovaných silnicích. Všude je těžká technika. Červený půlměsíc a další humanitární organizace distribuují pomoc, v postižené oblasti zasahuje 300 tisíc záchranářů,“ říká Khazal.

Podle něj z oblasti hodně obyvatel odjelo, takže některá místa se proměnila v podstatě v „města duchů“: „Vláda z postižené oblasti odvezla přibližně milion a půl obyvatel, které ubytovala buď ve stanových městečkách nebo v hotelech mimo zasaženou oblast. Dalších zhruba 500 tisíc lidí odjelo na vlastní náklady,“ vypočítává Khazal. Právě ubytovací kapacity budou v následujícím období největším problémem.

„Ten rozsah katastrofy je skutečně obrovský. Pokud odhlédnu od desítek tisíc zemřelých, tak největším problémem teď budou statisíce lidí bez domova. Zřítilo se zhruba 30 tisíc domů a další stovky tisíc domů mají narušenou statiku, tudíž jsou neobyvatelné,“ popisuje výzvy, se kterými se budou Turci v postižené oblasti muset vypořádat.

To bude mít dopad na už tak oslabenou tureckou ekonomiku. Turecko se dlouhodobě potýká s vysokou inflací. Ještě vloni v listopadu dosahovala 84%. V prosinci sice o dvacet procent klesla, ale Turci zároveň získali významné finanční půjčky ze zahraničí. Podle Martina Brože z české ambasády v Ankaře se dá očekávat, že obnova poničené infrastruktury se bez finanční pomoci ze zahraničí neobejde.

„Půjde zejména o financování masivní výstavby nových domů a o obnovu zničené infrastruktury v řádu desítek miliard dolarů, které bude muset vláda získat dalším zadlužením státu a půjčkami domácími i zahraničními,“ odhaduje Brož. Pomoc s obnovou oblasti poničené nejničivějším zemětřesením v novodobé turecké historii bude řešit i dárcovská konference Evropské unie, která je plánována na začátek března.