Hledat hrdiny, o kterých nikdo neví. Jak se česká Paměť národa stala světovou špičkou
Před dvaceti lety začala skupina novinářů a historiků natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další skupiny pamětníků 20. století. Dnes je jejich sbírka „Paměť národa“ třetí největší na světě. Před nimi se nachází jen úctyhodné projekty SHOA režiséra Stevena Spielberga a sbírka washingtonského United States Holocaust Memorial Museum.
Stovky českých dokumentaristů za dvě desetiletí shromáždily více než deset tisíc svědectví pamětníků totalitních režimů. Za archivem stojí česká nezisková organizace Post Bellum.
Český on-line archiv Paměť národa obsahuje tisíce svědectví o holokaustu, gulazích, ale i z válečných front, vězení, uranových lágrů, undergroundu i protirežimních demonstrací. Dokumentaristům se daří zachytit příběhy oponentů a obětí totalitních režimů 20. století a o něco méně i představitelů moci – agentů StB nebo funkcionářů komunistické strany.
HlídacíPes.org díky spolupráci s Pamětí národa příběhy pamětníků dlouhodobě zveřejňuje. Rozhlasové verze Příběhů 20. století nabízí na svém webu Český rozhlas.
Ve sbírce jsou také zastoupeny vzpomínky těch, kteří v současnosti bojují za svobodu v zemích, kde totalitní a autoritářské režimy stále vládnou. Paměť národa působí na Kubě i v Bělorusku.
Novinářské spolky Post Bellum – Paměť národa vznikly i na Slovensku a Ukrajině. V databázi Paměti národa lze najít vzpomínky pamětníků ze třiceti zemí. Připojily se k ní desítky různých projektů z celého světa.
Sbírku Paměť národa jakožto největší internetovou databázi v Evropě zpřístupňující archiv vzpomínek pamětníků spustily on-line v roce 2008 ve spolupráci Post Bellum, Český rozhlas, Ústav pro studium totalitních režimů, a o rok později se k podpoře projektu připojila i Česká televize.
Hrdinové, o kterých nikdo nemá tušení
„Začínali jsme v jednom malém obýváku v činžáku na Smíchově. Tři kamarádi, studenti žurnalistiky a historie – já, Vítek Makarius a Michal Šimůnek,“ popisuje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.
Související články
„Nechtěl jsem, aby mě chytili živého.“ Příběh uprchlíků ze šachty číslo 14
Mrtvý na dně Macochy. Nevyjasněná smrt studenta, který se nesmířil s normalizačním bezčasím
„Vymysleli jsme si naprosto bláhovou věc. Že natočíme všechny žijící hrdiny z druhého zahraničního odboje – válečné veterány. Třeba ctihodní pánové generálové František Fajtl a František Peřina pojímali ve společnosti zaslouženého uznání. Ale tenkrát žily i tisíce dalších zapomenutých podobných hrdinů, o kterých tato společnost neměla nejmenší tušení. Nedisponovali jsme finančními prostředky ani technikou, snad jen mladickým nadšením. A když se podařilo za pár měsíců zdokumentovat první stovku pamětníků, bylo to až neuvěřitelné,“ vzpomíná na začátky druhý zakladatel, dnes advokát Vít Makarius.
„Přidávali se k nám skvělí lidé. Můj bratr Martin Kroupa, řada novinářů, publicistů, rozhlasových elévů. V redakci BBC jsem někdy v roce 2005 potkal Adama Drdu, se kterým dnes připravujeme rozhlasové Příběhy 20. století. S ním jsme dali dohromady širší koncept Paměti národa. Prostě jsme rozšířili náš zájem i na další pamětníky nejen z války ze zahraničního odboje, ale i z holokaustu, domácího odboje a z třetího odboje za komunismu,“ popisuje Mikuláš Kroupa.
Institut Paměti národa
Začaly se rodit i nové projekty pro školy – Příběhy našich sousedů, fundraisingové akce jako je třeba Běh pro Paměť národa nebo Den válečných veteránů 11. listopadu a také udílení Cen Paměti národa 17. listopadu v přenosu České televize.
Dnes je v kanceláři sdružení skoro 60 lidí a stovky externích spolupracovníků – editorů, dokumentaristů, koordinátorů. Funguje osm poboček po celé republice i týmy spolupracovníků v zahraničí. Do programů Paměti národa se zapojují desetitisíce dětí.
Související články
Absolventi „vězeňské univerzity“ z 50. let: O ženách řeč nebyla, řešili jsme rovnice a vynálezy
„Tu radost jim neuděláme.“ Jak se Židé v protektorátu vyrovnávali s příkazem nosit žlutou hvězdu
„Během covidové pandemie také vzniklo Centrum pomoci Paměti národa. To vše díky tisícům podporovatelů, donátorů, dobrovolníků,“ dodává Kroupa.
Paměť národa slaví 20. narozeniny Festivalem. Na různých místech republiky se konají projekce Příběhů 20. století, koncerty, výstavy, besedy, přednášky, výlety. Můžete se stát organizátorem akce nebo se jen účastnit. Paměť národa pořádá pro další dokumentaci příběhů veřejnou sbírku prostřednictvím Donio.
Část oslav výročí probíhá i na Velkém stadionu Strahov průřezovou výstavou, která tu bude instalována do konce listopadu. Strahov by se podle rozhodnutí zastupitelů hlavního města Prahy mohl skutečně časem stát místem, kde vznikne stálá expozice Paměti národa – tzv. Institut Paměti národa, multimediální muzeum totalitních režimů. První takový Institut se otevře v Pardubicích již na konci listopadu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
„Underground pro mě znamená žít mimo struktury,“ říká fotograf Jan Ságl
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
tak necukej se milé dítě
když se ti hrabu v identitě
/ – já naiva měl za to, že „vytváření hrdinů“ skončilo s bolševiky a Juliem Fučíkem. Myslel jsem – já pitomec, že tyhle manýry sem přitáhly z východu se Sověty . . . a ejhle. Ona je to travka z domácí produkce . . . /
To jsi propásl 40 let, „vytváření hrdinů“ skončilo až v roce 1989. Jinak samozřejmě platí, že tam kde hrdinové skutečně jsou, jako třeba v opozici náckomunistických režimů, je netřeba vytvářet.
Souhlas. Jsme hrdinným národem se slavnou tradicí protikomunistického odboje :))))! „Nové Pověsti České“ pánů Horáčka a Kroupy jsou zhola zbytečné, protože tyto nezapomenutelné normalizační hrdiny všichni máme navěky zapsané v srdcích a v duši zlatým písmem . . . ;DDD !!!
O tom, nepochybuji, vondruš .. éé tedy vlado. Pohánění otroků komunistického režimu gumovou hadicí sis určitě užil.
Jasně Pavko. Na Národní 17.11.89. Dostal jsem od policajta do hlavy, že jsem ztratil vědomí. Což ovšem neznamená, že jsem ztratil soudnost a cit pro spravedlnost – padni, komu padni. Křičeli jsme „nejsme, jako oni“ – a po pár letech tu zase máme kádrováky a ideology, kteří vytvářejí „neosoby“ a neštítí se razit selektivní princip kolektivní viny . . .
Tak to mi je tě líto, vondruško, že tě trefil tvůj kolega lidový milicionář, když jste spolu mlátili studenty.
A ano, máme … například tebe. Je evidentní, že od dob gumové hadice jsi nic nezapomněl a nic ses nenaučil.
… naši „novodobí“ hrdinové jsou i tací co bojovali aktivně za apartheid v Africe a zde jsou vyznamenáváni jako bojovníci III.odboje…
Co máš proti apartheidu, vítači josefe? Že tys volil Drahoše.
Vaše práce je obdivuhodná a sám jsem od r. 2005 do kovidové doby dělal něco podobného, jen v menším rozsahu – nahrával a přepisoval jsem vzpomínky pamětníků na osvobození mého sídelního města Netolice v r. 1945 (i předtím, ale těžiště pro mne bylo tam). Ale na vaší práci mi chybí pohled „druhé strany“ – komunistů, kteří za války bojovali proti německému nacismu, pohled třeba mé babičky, která zakládala JZD – dostala za to jen větší vidle – zkrátka názory těch malých, bezejmenných a chudých.
Členové KSČ
https://www.pametnaroda.cz/cs/search?text=%C4%8Dlen%20ks%C4%8D
Alespoň 88 pamětníků
JZD
https://www.pametnaroda.cz/cs/search?text=jzd
alespoň 333 pamětníků
S přáním pěkného dne
Pozoruhodný projekt, ovšem zatížený neodborností a v důsledku i zásluhou M. Kroupy a ÚSTR zatížený dokonce nekontrolovanou a tolerovanou falsifikací obsahu výpovědí získaných od konkrétních pamětníků a také nekritickou prezentací nevěrohodných a nepravdivých informací a výpovědí. A to někdy bez ochoty tato vážná pochybení poté, co jsou zjištěna, napravit a veřejnosti a některým zneužitým pamětníkům se omluvit. Viz například pamětník Jan Janků https://www.pametnarodalhava.cz/2-vyroci-klamneho-slibu-ustr/
Definovat hrdinu je problematické. Minulý režim pokládal za hrdinství, pokud někdo ve prospěch společnosti, tedy všech lídí dobře pracoval, přinesl nějakou v práci nějakou oběť nebo byl novátorem a vynálezcem.
Dnešní hrdina je ten, kdo kradl, vraždil, rozkládal stát, prováděl špionáž s pomocí cizích agentů a vyvíjel jakoukoli protistátní činnost. Tedy škodil minulému režimu.
Je jasné, že tyto skutky byly posuzovány podle zákonů, které platily.
Za hrdinný odboj proti fašistům byly rodány medaile a vyznamenání.
Dnes za boj proti fašistům na Ukrajině dostane bojovník 20let žaláře.
Dnešní doba nevytváří hrdiny, kdoby položil život za rozkradenou last, či ohrožený majetek uhlobaronů, agrobaronů a jiných miliardářů? Asi nikdo. Tak je třeba vytvořit hrdinu nového typu. Ten, co škodil lidem minulého režimu, své vlasti, svému národu je dnešní hrdina apříklad mládeže. Až přijde jiný, neomarxistický režim, první odsouzený bude Kroupa jeho falešná paměť národa.
Znám případ člověka, který ve fabrice kradl a způsobil manko ve výši 70 000Kčs. Tehdy, v roce 1989 mu hrozilo vězení. Dříve než proběhl soud, přišla revoluce… Dnes tyto krádeže vydává za hrdinství a třetí odboj proti komunistům a tím se stal bojovníkem proti totalitě.Paměť národa se raduje z jeho hrdinství.
…pravda, pravda. Vždyť i takový Ivo Rittig by měl být za to způsobené manko – tehdy asi ve výši 8OO tis.Kč, náležitě doceněn od těchto „Kroupů“! On byl tehdy (do revoluce) sice odsouzen a byl ve vězení, ale po první amnestii Václav Havla byl propuštěn, protože skutečně fyzicky poškodil tehdejší režim… Každá tehdy krádež – byť by to bylo třeba i 1 máslo, by měla v demokracii doceněna jako boj proti režimu, aby byl fakticky naplněn výklad zákona o „Nezákonnosti .. a boji proti němu… No pak tedy zbývá Kroupům a spol. ještě hodně práce…
Kdysi byli hrdiny ti, kteří něco dobrého vykonali, nebo příkladně pracovali pro společnost. Dnes se glorifikují vrazi, zloději, kriminálníci a ti, kteří rozvraceli republiku ve spojení s cizími agenty. Podobně jako dnes, kdy ČR podporuje politické převraty v jiných zemích nejen finančně, ale i politickými neziskovkami.
Co je hrdinského na tom, když někdo škodí vlastní zemi, ve které se narodil? To je hrdinství, zaprodat svou čest a svědomí? Kdysi naši lidé bojovali proti fašistům, dnes se boří pomníky osvoboditelům a staví pomníky nacistům. Naši protifašističtí bojovníci by se měli být na pozoru. Dnešní soudy za boj proti fašismu dávají 20let žaláře!!! To je paměť národa.
Copak, copak, máš doma diplom hrdina socialistické práce za válení si šunek na šichtě a rozkrádání materiálu a je ti líto, že se takto nemůžeš realizovat i nadále. Jinak ses ale trefil. Dnes se glorifijují vrazi, zloději a rozvracející krimininálníci podporující převaraty … V rusácku to můžeme vidět dnes a denně. Bandité hledaní jinde za vraždy a teroristické útoky jsou vyznamenávání puťkovým režimem, který organizuje převraty (naposledy v Černé hoře). Tvoji kritiku si puťka za ramáček nedá.