KOMENTÁŘ. Volby se často přirovnávají k dostihům; když ale dopadnou tak, jako poslední Velká pardubická, kdy se nepodařilo určit vítěze a koně tedy vyhráli dva, je tu problém. Americké volby budou také „nos na nos“, ale Donald Trump a Kamala Harrisová nejsou žokejové Faltejsek a Myška a na stejný stupeň vítězů spolu nevylezou. Jejich závod by mohly rozhodnout hlasy voličů žijících v zahraničí.

Jen v České republice žije přes deset tisíc občanů Spojených států. V Kanadě jich je přibližně milion, podobně jako v Mexiku. Nezanedbatelné počty amerických expatů jsou v západní Evropě, třeba v Británii je jich na 325 tisíc, v Německu 240 tisíc…

Celkově se počet Američanů mimo USA odhaduje na zhruba 5,5 milionu, jiné údaje jsou dokonce až o milion vyšší.

Rozdíly jen v desítkách tisíc hlasů

Ne všichni mají samozřejmě (s ohledem na věk) volební právo, podle odhadů amerických úřadů jde asi o tři miliony oprávněných voličů (z toho přes 600 tisíc v Kanadě). Významnou položkou jsou američtí vojáci: ke konci roku 2023 jich v zahraničí sloužilo přes 170 tisíc.

Zkušenosti z předchozích voleb nicméně ukazují, že v cizině se k volebním urnám dostaví ne víc než deset procent Američanů. Může se to zdát jako nízké číslo, ale americké prezidentské volby jsou v tomto tisíciletí vždy velmi těsné.

Když například Donald Trump v roce 2016 zvítězil nad Hillary Clintonovou, ve třech klíčových státech to bylo v součtu jen o 80 tisíc hlasů.  Volby v roce 2020 rozhodl dokonce jen rozdíl 44 tisíc hlasů ve čtyřech amerických státech.

A jak připomíná americký politický server Gzero Media, v roce 2000 vyhrál George W. Bush na Floridě těsný souboj o Bílý dům díky pouhým 537 hlasům právě od expatů ze zámoří.

Jak známo, největší spiknutí světových elit a manipulace voleb se odhalí na internetu, za klávesnicí a z tepla domova.

Pozornost na voliče žijící v zahraničí se obrátila nedávno v Moldavsku, které hlasovalo v referendu o tom, jestli do své ústavy přidat cíl vstupu do Evropské unie. Bylo to nakonec velmi těsné: pro se vyslovilo 50,4 procenta, proti bylo 49,6 procenta.

V Česku moldavské hlasování vyvolalo neobvyklý  zájem (alespoň na sociálních sítích), přičemž část pisatelů měla za jasné, že hlasování rozhodly „zfalšované hlasy z korespondenční volby ze zahraničí“.

Jak známo, největší spiknutí světových elit a manipulace voleb se odhalí na internetu, za klávesnicí a z tepla domova. Ani člověk nepotřebuje vědět, kde leží nějaké Moldavsko.

Faktem sice je, že v zahraničí hlasovalo skoro čtvrt milionu Moldavanů, ovšem drtivá většina „jako doma“, tj. přišla osobně do volebních místností na svých ambasádách. Jen 1344 jich poslalo svůj hlas korespondenčně.

Už je to tady! Už je to tady!

Na tom, že hlasy ze zahraničí (a z velkých měst) obvykle přicházejí jako poslední – a tak přirozeně mají schopnost do výsledku zasáhnout „na poslední chvíli“ – není nic zvláštního. Zkušenost s tím má ostatně i Česko.

Dokonalým příkladem jsou parlamentní volby v roce 2006. První výsledky, takřka finální, napovídaly tomu, že těsnou většinu 101 mandátů získá sociální demokracie a komunisté.

Atmosféra ve volebním štábu ČSSD byla tehdy euforická, politici a spřátelené osoby skandovaly „Už je to tady!“ a přítomným novinářům nenávistně vzkazovali, že „Teď uvidíte“.

Jenže ono to „tady“ nebylo. V pozdních nočních hodinách se dosečetly právě hlasy voličů ze zahraničí, kteří levici tradičně nemusejí a kyvadlo se zhouplo o dílek zpět. Výsledkem byl volební pat dvou uskupení: ODS, KDU-ČSL a Strana zelených versus ČSSD a KSČM. Každé získalo po sto poslancích.

Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek z kapsy vyhnanou výhru nevydýchal a veřejně obvinil ODS z manipulace voleb a situaci přirovnal k událostem února 1948.

Tehdy ale ještě sociální sítě a konspirace ve společnosti tak „nefrčely“ jako dnes a tak příznivci levice zůstali doma na gauči a nevrhli se do ulic, jako to udělali následovníci Donalda Trumpa s útokem na Kapitol v lednu 2021, když nabyli dojmu, že volby, v nichž jejich kůň Trump prohrál, byly zfalšované.

Postarat se sami o sebe

Ale ještě zpět k moldavskému hlasování. Těsný výsledek s vlivem hlasů ze zahraničí dodal munici tuzemským alarmistům a odpůrcům korespondenční volby. Ať již anonymním (viz tweet níže), tak z řad politiků.

OBROVSKÉ VOLEBNÍ PODVODY VLÁDY,
BĚHEM NOCI V MOLDAVSKU!
Po korespondenčním hlasování je najednou všechno úplně jinak!
Připravuje se volební podvod i v Česku??

Mluvčí moldavského premiéra Daniel Voda řekl, že mezi posledními se sčítaly hlasy ze zahraničí. Takže to rozhodly… pic.twitter.com/busSQrV5cY

— ČítárnyKnihy (@citarnyknihy) October 21, 2024

Možnost korespondenční volby pro občany ČR v zahraničí totiž letos v červnu hlasy vládní koalice prošla. Použitelná bude už příští rok ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Hnutí ANO či SPD hřímají, že rozhodnutí „poškodí demokracii“ a povede k falšování voleb. Zrovna tahle dvě uskupení se ráda poohlížejí na současné Slovensko, avšak v případě korespondenční volby záměrně ignorují fakt, že u našich sousedů (vedle Slovenska i v Rakousku, Německu a v Polsku) už roky korespondenční volba funguje – a bez problémů.

Je přirozené, že populistické strany se hlasů ze zahraničí (nota bene zjednodušených tím, že nebude nutné kvůli hlasování cestovat mnohdy stovky kilometrů) bojí.

Venku jsou obvykle aktivní lidé, ti, kteří jsou zvyklí starat se sami o sebe a ne čekat s nataženou dlaní, že se o ně má postarat stát. A volí tedy spíše doprava, liberálněji, ne národovecky, ne populisticky… Což se pochopitelně stranám (hnutím) jako je ANO, SPD nebo komunisti líbit z podstaty věci nemůže.

Nepřekvapuje proto ani to, že i Donald Trump předem, preventivně a bez důkazů tvrdí, že hlasy, které dorazí ze zámoří, jsou podvodné a ohrožují svobodné a spravedlivé volby.