Odpůrci zavedení korespondenční volby v Česku vidí v hlasování poštou ze zahraničí „ohrožení demokracie“. Podle nich je prý nemožné garantovat na dálku tajnost hlasování a má zde být i riziko manipulace s hlasy. Argumentují tím, že  korespondenční hlasy pomohly například v USA nebo Rakousku „otočit“ volební výsledek. Přehlíží však sousední Slovensko, které korespondenční volbu používá 17 let – a bez jakýchkoli vážných problémů.

Od roku 2006, kdy Slováci v parlamentních volbách hlasovali poštou ze zahraničí poprvé, se zájem o korespondenční volbu v každých dalších volbách vždy zhruba zdvojnásobil.

Slovenské úřady se letos připravují až na sto tisíc hlasů odevzdaných poštou, což odpovídá necelým čtyřem procentům voličských hlasů. S podobným odhadem pracuje i občanská iniciativa Srdcom doma, která korespondenční volbu mezi zahraničními Slováky dlouhodobě popularizuje.

Ačkoli Slovensko za sedmnáct let žádné problémy s korespondenční volbou nezažilo, její další rozšíření v zemi už nějakou dobu v parlamentu naráží na odpor. Nadále proto není možné takto volit prezidenta, protože příslušnou změnu zákona poslanci loni odmítli. Stejně jako v Česku, kde hlasování poštou odmítají především hnutí SPD a ANO, se z korespondenční volby stalo velké politikum.

„Žádný důvod pro odmítnutí nebyl. Technický, legislativní, žádný. Prostě řekli: nechceme to,“ potvrzuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org ředitelka odboru voleb slovenského ministerstva vnitra Eva Chmelová. Žádný vážný problém, který by Slovensko během mnoha let v souvislosti s korespondenční volbou muselo řešit, si nevybavuje.

Kolik žádostí o hlasování poštou zatím ministerstvo vnitra eviduje před zářijovými předčasnými parlamentními volbami?

U nás je možné hlasovat poštou pouze ze zahraničí, v tom se lišíme například od Rakouska. To znamená, že ti voliči, kteří jsou na území Slovenské republiky, musí jít do své volební místnosti anebo si zařídit hlasovací průkaz a pak mohou volit kdekoli na Slovensku, ale ne poštou. V minulých volbách byla volba poštou decentralizovaná. Ti, co měli trvalý pobyt na Slovensku, si podávali žádost ve své obci, ti, co ho neměli, požádali ministerstvo vnitra. Dohromady to bylo nějakých 55 tisíc žádostí o volbu poštou.

Teď už je to centralizované, takže každý žádá o volbu poštou přes ministerstvo vnitra. K dnešnímu dni (čtvrtek, 29. června, pozn. red.) zatím požádalo 11 500 voličů přes webovou aplikaci, v čemž je zachycený už celý svět. Nejvíc žádostí je samozřejmě z České republiky a z těch zemí Evropské unie, kde naši voliči pracují. A celkem zajímavé počty přišly i z Nového Zélandu, ze Spojených států.

Ukazují ta průběžná čísla výrazný nárůst zájmu o korespondenční volbu oproti minulým volbám?

Je velmi brzy na to hodnotit. Lhůta na podání žádostí vyprší v srpnu, čili máme před sebou celý červenec a lidé to často nechávají na poslední chvíli. Potvrzuje to i občanské sdružení Srdcom doma, které voliče vyzývalo, aby hlasovali poštou, a už v minulých volbách vytvářelo webové pomůcky, které měly hlasování poštou udělat víc „sexy“ pro mladé. A podle nich suverénně nejvíc žádostí přišlo v posledních dvou týdnech před koncem lhůty.

Chyby hlídají kamery a scannery

Víc „sexy“ má letos korespondenční volbu udělat i webová aplikace, kterou připravilo přímo ministerstvo vnitra, je to tak?

Říkáme tomu aplikace, ne jen formulář, z toho důvodu, že na pozadí spolupracuje s registrem fyzických osob, s evidencí dokladů. To znamená, že když tam zadáte vaše rodné číslo a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu, z registru fyzických osob se ověříte jako osoba, doplní se automaticky údaje o místě vašeho trvalého pobytu. Tento systém voliče ověří, jestli je opravdu slovenský občan, jestli má věk na to volit, a sám ho zaregistruje. Tímto způsobem je také možné žádost o korespondenční volbu zrušit, pokud se rozhodnete přece jen přijet volit na Slovensko.

Zadává se tam i e-mailová adresa. Na ni pak voličům dorazí hlasovací lístky, které si pak voliči v zahraničí sami vytisknou?

Tato e-mailová adresa slouží k zasílání notifikací. To znamená, že dostanete i informaci o tom, že vaše hlasovací obálka byla doručená ministerstvu vnitra, takže víte, jestli váš hlasovací lístek přišel včas nebo ne. Hlasovací lístky voliči najdou na webových stránkách ministerstva vnitra, jsou přístupné každému a kdokoli si je může vytisknout jednou nebo víckrát, pokud třeba lístek při vyplňování pokazí. Jsou to však hlasovací lístky použitelné výlučně pro volbu poštou a mají zvláštní označení. Nedají se použít ve volební místnosti, pokud by to někdo udělal, pak jsou vyhodnoceny jako neplatné.

Novinkou pro letošní rok v systému korespondenční volby je přesunutí organizace korespondenční volby výhradně z obcí pod ministerstvo vnitra. Proč je ta změna důležitá?

Dokud to řešily obce a korespondenční hlasovací lístky se doručovaly fyzicky i do obcí, docházelo k velkým chybám. Voličům do zahraničí neodcházely kompletní obálky a zásilky se musely opakovat. My jsme jako ministerstvo využili profesionální firmu, která nám tyto personalizované zásilky balí. Má k dispozici skenovací systém a kamerový systém, kdy se sledují údaje o voličích, tak aby nedošlo k omylu, abyste třeba vy nedostal hlasovací obálku se jménem vašeho souseda. Je to pod kamerami, které umožňují v případě reklamace od voliče dohledat, jestli a kde případně se stala chyba a jak ji odstranit.

17 let bez problémů

Slovensko využívá u parlamentních voleb korespondenční hlasování už od roku 2006. Vyskytly se za těch sedmnáct let nějaké vážné problémy s hlasováním poštou, které by v krajním případě zpochybňovaly třeba i legitimitu volebního výsledku?

Bylo to absolutně bez problémů. Jediný problém byl při volbách 2020 z důvodu vyvolaného velkého zájmu o volby u voličů v zahraničí. Přetížilo to obce a zjistilo se, že je s tím potřeba něco dělat, proto ten přesun kompetencí pod ministerstvo vnitra. Protože automaticky neplatilo, že čím větší obec, tím automaticky více korespondenčních voličů, ale spíše platilo, že čím méně pracovních příležitostí v obci, odkud mnoho lidí odjíždí pracovat do zahraničí, tím více potenciálních korespondenčních hlasů. Takže i v malých městech mohlo být víc korespondenčních hlasů než jinde. A proto tam vznikaly i zmiňované chyby, kdy obce třeba do celé zásilky zapomněly vložit hlasovací obálky, což byl průšvih, který se musel následně řešit zvláštní zásilkou.

Jak víte, ve volbách se nic neodpouští, takže se toho okamžitě chytili lidé na sociálních sítích a kromě kritiky se tam i konspirovalo – já jsem dostal jen opoziční hlasovací lístky, mně poslali jen ty koaliční a podobně… Což samozřejmě nebyla pravda.

A do roku 2020 tedy ani jeden zádrhel?

Ne. Protože zájem nejdříve nebyl velký. Ale každé další volby se zdvojnásobil. Letos samozřejmě nevíme, jestli se znovu zdvojnásobí, ale řekli jsme si, že musíme počítat s tím, že přijde sto tisíc korespondenčních hlasů.

Při kritice zavedení korespondenční volby se v Česku objevuje i argument, že hlasování poštou údajně usnadní kupčení s hlasy. Jsou tyhle obavy podle zkušeností ze Slovenska oprávněné? Případy kupčení s hlasy se v obou zemích při volbách objevují pravidelně, často jde také v českých i slovenských případech shodně o vyloučené lokality…

Právě a jedině z tohoto důvodu Slovensko neplánuje zavést korespondenční hlasování v rámci území Slovenské republiky. Slovensko je malé, vzdálenosti také, máme šest tisíc okrsků, takže nevidíme důvod zavádět i tuzemskou korespondenční volbu. Přineslo by to víc problémů než užitku a zřejmě i kupčení s hlasy. V případě hlasování ze zahraničí je to ale marginální problém. Už jen když se podíváte na mapu, to kupování hlasů v cizině je iluzorní. Lidé, kteří hlasují ze zahraničí, tam také zpravidla pracují, a nevnímáme je jako zranitelnou skupinu. Osobně to vidím tak, že kupování hlasů je právě fenoménem zranitelných lidí, které si někdo chce koupit takříkajíc „za bonbón“. Nikdo, kdo pracuje v Praze, nebude odkázaný na krabičku cigaret od někoho za to, že bude nějak hlasovat.

Tajné hlasování? Je to na voličích, ne úřadech

Kritici korespondenční volby mají problém také s tím, že v zahraničí při hlasování poštou podle nich nelze zajistit tajnost hlasování, na rozdíl od volební místnosti. U vás tahle kritika nezaznívá nebo je to třeba nějak specificky ošetřeno v legislativě?

Ne, tohle se neřeší. A neřeší se to ani na území Slovenska v případech, kdy volič požádá o přenosnou volební schránku v případě nemoci. On si od okrskové komise převezme hlasovací materiály, ale komise nemá právo vstupovat do jeho soukromí, pokud ji sám nepozve. To znamená, že volič zavře dveře, a pak komisi vrátí lístek v obálce. Je na něm, aby si zajistil tajnost hlasování.

Navzdory tomu, že podle vás je sedmnáctiletá historie korespondenční volby ze zahraničí na Slovensku prakticky bez jediného vážného problému, loni slovenský parlament odmítl schválit zákon, který by hlasování poštou rozšířil i na volbu prezidenta. Byla tam nějaká objektivní překážka nebo šlo o čistě politické rozhodnutí?

Prostě to neschválili, žádný důvod nebyl. Technický, legislativní, žádný. Prostě řekli: nechceme to.

Jako konkrétní příklad, jak údajně korespondenční volba „ohýbá“ volební výsledky, jsou často – byť ne korektně – interpretovány prezidentské volby v Rakousku v roce 2016. Tehdy o vítězi rozhodly právě až korespondenční hlasy, sčítané podle pravidel s určitým zpožděním, a původní „vítěz“ Norbert Hofer nakonec o den později těsně prohrál s Alexanderem Van der Bellenem. Jak se sčítání hlasů odevzdaných poštou řeší na Slovensku, tak aby se do volebního výsledku odrážely průběžně, respektive současně se sčítáním hlasů z volebních místností?

Na Slovensku musí být všechny hlasy sčítané najednou. Podle současné legislativy je zahraničí padesátým slovenským volebním okresem. V rámci tohoto okresu se vytvářejí volební okrsky a to až poté, co budeme vědět, kolik lidí požádalo o volbu poštou. Zákon počítá s tím, že jeden okrsek by neměl sčítat víc než čtyři tisíce hlasů. Čili pokud například očekáváme sto tisíc hlasů poštou, tak sto tisíc děleno čtyřmi tisíci rovná se počet okrsků pro zahraničí. Okrsková komise se sejde tak jako v jiných okrscích ve volební den ráno, provede prezenční hlasování tím, že otevře návratné obálky a hodí hlasovací obálky do urny. Tím se zabezpečí anonymita hlasování.

Tyto komise však mohou začít sčítat o čtyři hodiny dříve než po uzavření volebních místností ve 22 hodin, protože se počítá s tím, že mohou mít víc hlasů ke sčítání (kvůli způsobu jejich utváření podle maximálního čtyřtisícového počtu hlasů – viz výše, pozn. red.). Po uzavření volebních místností začnou výsledky sčítání z těchto okrsků přibývat do průběžných údajů statistického úřadu stejně jako data z jiných okrsků. Tím, že „zahraniční“ okrsky začaly sčítat s určitým předstihem, ale sčítání v nich dále probíhá i po uzavření volebních místností, přibývají data z nich do systému skutečně průběžně.