Facebook, Google a spol. mají důsledněji potlačovat rasistické, xenofobní a nenávistné příspěvky
Internetové společnosti mají sice za úkol odstranit nelegální obsah ze svých stránek, nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu.
Představitelé více než dvaceti internetových společností včetně velikánů jako jsou Google, Facebook, Microsoft, Twitter a Amazon přijeli před několika dny do Bruselu, aby diskutovali s Evropskou komisí o nelegálním obsahu na internetu.
Text vznikl ve spolupráci HlídacíPes.org se serverem Euractiv.cz, autoři původního textu: Catherine Stupp, Aneta Zachová
Komise na ně totiž tlačí, aby ze svých webů rychleji odstraňovaly rasistické, xenofobní a nenávist podněcující příspěvky.
Začalo to již v roce 2016 přijetím tzv. etického kodexu, podle kterého mají internetové společnosti nahlášené příspěvky co nejrychleji zkontrolovat a v případě potřeby smazat.
Dodržování kodexu je sice dobrovolné, internetoví giganti jako je Facebook, Twitter nebo YouTube se k němu ale zavázali.
Uvidíme na jaře
Od té doby Komise nepředstavila žádnou novou legislativu. Eurokomisaři však varují, že pokud nebudou firmy nelegální obsah rychle odstraňovat, bude muset k regulaci přikročit.
Rozhodnutí, zda návrh k regulaci vydá, či nikoli, má Komise prozradit letos na jaře. Tlak na omezování nenávistných příspěvků ale sílí.
Příkladem je německý zákon účinný od 1. ledna, který nutí firmy nelegální obsah okamžitě mazat pod hrozbou pokuty v řádu desítek milionů eur.
S nesprávným internetovým obsahem chce bojovat i Francie. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že připravuje návrh zákona, který by zakázal šíření falešných zpráv.
Nová opatření ve dvou největších členských státech EU dávají Evropské komisi příležitost, aby zvýšila tlak na internetové společnosti.
Z poslední zprávy o pokroku v odstraňování nelegálního obsahu vyplývá, že Microsoft, Google, Facebook a Twitter odstranily 59 % nenávistných příspěvků, které jim uživatelé sítí nahlásili. Komisi to ale nestačí. Chce, aby firmy reagovaly rychleji.
Eurokomisařka Věra Jourová, která se jednání v Bruselu účastnila, má v nadcházejícím týdnu v plánu prezentovat nejnovější statistiky týkající se právě odezvy zainteresovaných firem na nelegální obsah. Následně se bude Komise rozhodovat, zda se vrhne do příprav nové legislativy.
„Necháváme všechny možnosti otevřené,“ doplnil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopoulos.
Při setkání s podniky Avramopoulos mimo jiné připomenul teroristické útoky v Německu, Francii, Velké Británii, Švédsku, Španělsku a Finsku. Podle něj byl při útocích internet zneužit, neboť teroristé skrze něj nacházeli spojence a mohli se lépe koordinovat.
Řekněte, co je nelegální
Podle Juliana Kinga, eurokomisaře pro bezpečnostní unii, by se do skupiny firem, které Komisi hlásí pokrok v odstraňování nelegálního obsahu, měly zapojit i malé a střední podniky.
Zdroje EurActiv.com navíc uvedly, že Komise v současné době hledá způsob, jak menším podnikům s kontrolováním a mazáním nebezpečného obsahu pomáhat. Ne všechny firmy si totiž mohou dovolit zaměstnance, který by výskyt nelegálního obsahu hlídal.
Dalším eurokomisařem, který s firmami jednal, je Andrus Ansip, zodpovědný za jednotný digitální trh. Ansip stejně jako jeho kolegové upozornil, že nelegální obsah nemizí dostatečně rychle, na druhou stranu ale požádal společnosti, aby odhalovaly a odstraňovaly nelegální obsah dobrovolně.
Samy firmy ale nemají jasno v tom, kdy je obsah nelegální, a kdy nikoli. Kvůli zákonům, které zavedlo Německo, je pak na ně kladena až příliš velká zodpovědnost.
„Pro Evropskou unii je to špatný příklad,“ kritizoval německý zákon Bernhard Rohleder, výkonný ředitel Bitkomu, asociace reprezentující v Německu firmy Google a Facebook.
„Interpretace základních práv na svobodu projevu a práva získávat informace by neměla zůstávat na soukromých firmách,“ pokračoval Rohleder.
Výkonní ředitelé firem také upozornili Evropskou komisi, že existují různé druhy nelegálního obsahu, přičemž jen některé z nich, například nenávistné projevy, jsou pro jejich zaměstnance jednodušší na rozpoznání.
Společnosti proto požádaly eurokomisaře, aby ujasnili, co všechno do nelegálního obsahu spadá. Zda to má být formou nové legislativy, zůstává otázkou.
Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je Iseco.cz
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel hlídá nedovolené státní subvence. Řeší se Čína, USA, PPF i Dukovany…
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Když o migrantech,tak jenom to nejlepší.Jsou pracovití,chytří,inteligentní a vzdělaní.Život s muslimy je jedna béseň.Však se o tom můžeme přesvědčit jakou radost mají lidé v západoevropských městech kteří s nimi žijí v radostném a milém sousedství.
Dobrovolně kontrolovat případnou „nelegálnost“ (legální = zákonný, ve shodě s právním řádem) obsahu informací požadoval už nebožtík Vladimír Iljič Uljanov – Lenin známou větou : „Svoboda je poznaná nutnost“; všichni jsme měli sami od sebe poznat tu nutnost.
Nicméně soudím, že na kontrolu dodržování legálnosti, ve všech oblastech lidských čiností a tím také na internetu, si společnost (celosvětově) zřizuje a nákladně platí t.zv. orgány činné v trestním řízení. Ty jsou pak od toho, aby posoudily, co je a co není legální. Uložení takové povinnosti soukromému subjektu, bez náhrady vzniklých výdajů, je útok na svobodu a možnost podnikání v daném oboru.
Hehehe…“–Samotné firmy ale nemají jasno v tom, kdy je obsah nelegální, a kdy nikoli.“. Ale v případě porušení dostanou (zatím v Německu) likvidační pokutu v desítkách milionů eur.
Že na tohle nepřišli komunisté, s tímhle opatřením mohli klidně zrušit cenzuru a chlubit se jaká je u nich svoboda projevu :))))))
K tě likvidačním pokutám: maximální výše je 5 mil. €. V souladu s německým přestupkovým právem záleží na obratu firmy, což je logické (na rozdíl od nás, kde je něco takové považováno za nedemokratické, firma způsobí škodu milionech a pak dostane třeba od ČIO pokutu 50 tisíc).
K nejednoznačnosti – zákon mluví o dvou stavech: „zjevně nelegální obsah“ (einen offensichtlich rechtswidrigen Inhalt), který se má odstrnit a jakýkoliv nelegální obsah (jeden rechtswidrigen Inhalt), kde je popsaný postup v případě nejednoznačnosti
Samozřejmě, „rasistické, xenofobní a nenávistné příspěvky“, to může být přece tak neskutečně široký pojem, do toho se toho může vejít… Co když se někdo bude cítit uražen, když jiný napíše, jak se také často stává, „nějací Čecháčkové“ v negativním, pohrdavém slova smyslu…? Nevešel by se takový příspěvek také třeba do kategorie „rasistických“? Anebo je to v pořádku, alespoň tedy, pokud je autor příspěvku sám také etnických Čechem?
Tak jistě, že nějaké „šíření nenávisti“, to samo o sobě vypadá z etického hlediska velice ošklivě – jenže víme, že někdy se to, v situaci nějakého válečného či poloválečného stavu, běžně ospravedlňuje a normalizuje… Dalo by se pokračovat.
Zkrátka, naskýtá se otázka, zdali tady kromě „rasistických, xenofobních a nenávistných příspěvků“ není ještě také jiný problém – že se prostě neumí nebo nechce přemýšlet…?
Víte, nejhorší je že tento styl „neumět a nechtít přemýšlet“ znamená v prvé řadě právě při cenzuře a mazání těch příspěvků. Protože při počtu těch příspěvků což mohou být odhadem řádově desetisíce nahlášených, nebo trochu kontroverzních nemá onen „cenzor“ / kontrolor na jeden ten příspěvek vice jak pár desítek vteřin času (i to je moc), leda by ho dočetl do konce. Nemá hodiny natož nějakou diskuzi či hledání aby seznal zda to není třeba pravdivý fakt, nebo legitimní názor, nebo legitimní kritika..(nebo ó ta hrůza) třeba nějaký hlubší literární útvar..Tím spíš, že ví že když ten příspěvek pustí, tak pozdější kontrola – pro soud může dopadnout opačně a jeho zaměstnavatel bude mít sakra potíže.¨
A postupně se tento styl „..styl „neumět a nechtít přemýšlet“ přesune od cenzorů k autorům na internetu (nejen aby jim vůbec něco vyšlo, ale aby je věčně nebanovali), k veřejným médiím, do politiky, do škol, k soudům, do veřejných institucí… Moc nepřemýšlej jinak budeš mít potíže, přece soudruzi v Bruselu, v Berlině, v Praze sami ví co je pro tebe nejlepší????
Když píšete o počtu těch příspěvků… Tady je třeba taky říct, že my díky internetu žijeme technologicky zase, a to ještě ne dlouho, v úplně nové epoše. Vždyť vlastně dneska každý, kdo má nebo si najde přístup k internetu, tak může takhle všeobecně publikovat, třeba i kdejaké kecy… Vždyť tohle ještě tak před 25-ti lety neexistovalo – v době, kdy, samozřejmě kromě tištěných médií, tu byla jen taková elektronická média jako rozhlas a televize jako vrchol pokroku… Neexistovalo, aby takové masy lidí mohly takhle veřejně, široce publikovat své názory a myšlenky (s tím, co dnes nabízí internet, tak s tím šlo srovnat tak leda možná telefonování do rozhlasových pořadů, nebo možná nějaký Vox Populi v Tv, ale to nedosáhlo, nemohlo dosahovat takové masovosti). Do novin samozřejmě takové množství lidí také příspěvky nepsalo; a jestli někdo cokoliv kecal třeba v nějaké místní hospodě, tak to samozřejmě nemohlo mít ani zdaleka takovou publicitu… Takže jsme, pokud jde o tyhle možnosti, ve stále dost nové historické epoše. To tady při tom všem hraje taky určitě roli…
Ale to „neumění či nechtění přemýšlet“ stejně platí. Když jsme u toho internetu, tak ten dneska nabízí třeba i přísun k takovým informacím, kvůli kterým by člověk historicky ještě úplně nedávno musel třeba obíhat knihovny apod. (chce to, zase bych řekl, umět jen přemýšlet kriticky, s nadhledem atd., záleží taky na tom, co konkrétně můžeme mít na mysli). Ale přesto mi přijde, že spíš se jaksi „nosí“ blbost a stupidita. A řekl bych, že to platí i o těch, jak píšete, „soudruzích v Bruselu, v Berlíně, v Praze…“
Jistě, já s tím co píšete naprosto souhlasím. Ale přeci jen předpokládám že si ten člověk publikující svůj článek či příspěvek čas udělá na promyšlení, úměrně jeho délce a významu. Řekněme od několika hodin k několika minutám.
Jenže, tento „komerční cenzor“ má jak předpokládám na jeho zkontrolování a rozhodnutí o smazání sotva několik vteřin. Takže toto mi zrovna jako legitimní forma svobody projevu nepřipadá,
No a ti soudruzi v Bruselu, Berlíně a /brzy v Praze/ jsou ti kdo to vymysleli. Tady bych nehovořil o stupidě a blbosti, to je bohužel závěr vycházející ze současného trendu politické korektnosti – neboli problém který se zcenzuruje neexistuje a nemusí se řešit…