Koronavirová lekce pro novináře. Pozor na instantní experty a alternativní pravdu
Jak mají novináři správně informovat o koronaviru, když v tématu tápou i vědci a experti? „Neměli by se podílet ani na rozdmýchávání paniky, ani na banalizaci situace či odmítání expertních autorit,“ shrnuje dilema médií vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity Jakub Macek. Že to však není tak snadné, ukázal třeba případ bioložky Soni Pekové, která se stala oblíbeným respondentem jak seriózních, tak dezinformačních médií.
V době, kdy se nový koronavirus začal šířit i v Česku, byla molekulární bioložka Soňa Peková mediálně známá především kvůli svému sporu s ministerstvem zdravotnictví. To totiž její soukromé laboratoři Tilia zakázalo v počátcích pandemie za zvláštních okolností provádět testování nemocných.
Poté se však Peková proslavila i díky řadě rozhovorů, v nichž opakovala svůj názor, že koronavirus je umělého původu. Odborná oponentura chyběla a dezinformačním webům její výroky posloužily jako potvrzení konspirací, že to s pandemií může být „tak trochu jinak“.
Experti v oboru virologie přitom nevidí pro tvrzení Soni Pekové důkazy, jak zjistil HlídacíPes.org když její argumenty nechal okomentovat dalšími odborníky v oboru (psali jsme ZDE).
Experti na všechno
Média by se neměla snažit situaci primárně využít ve svůj prospěch. Právě během krizových situací by se podle Jakuba Macka měla víc než kdy jindy snažit zodpovědně plnit svou společenskou roli a být důvěryhodnými zdroji informací.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Za zásadní považuje také to, aby novinář pochopil význam a limity vědeckých poznatků, které chce novinářsky zpracovávat, pokud je chce veřejnosti zprostředkovat korektně.
V přístupu novinářů k odborným tématům vidí dva zdánlivě protichůdné přístupy: „Buď mají tendenci dělat z některých ochotných vědců odborníky a autority takříkajíc na všechno, a nebo ‚vyvažují‘ hlasy vědců zabývajících se konkrétním problémem hlasem nositelů alternativních ‚pravd‘ a ‚jiných názorů‘,“ říká Macek. Obě cesty jsou podle něj nešťastné, protože ani jedna nevede k tomu, aby lidé byli lépe a důkladněji informováni o skutečném vědeckém poznání.
To, že je člověk expertem nebo vědcem v jedné konkrétní oblasti, zároveň neznamená že je expertem univerzálním nebo neomylným. „V případě odborných témat, vůči kterým jistotou neoplývá ani vědecká komunita, je dobré zohlednit právě to, že se o tom zatím moc neví,“ vysvětluje Macek.
Média by se podle něj měla vyvarovat respondentů, kteří sice nemají žádná relevantní data, ale jsou si jistí a jednoznační ve svých tvrzeních. Zároveň novinářům doporučuje pracovat s více expertními hlasy najednou.
Zodpovědnost odborníka
Projektový koordinátor Pražského institutu bezpečnostních studií Jonáš Syrovátka, který dlouhodobě mapuje šíření dezinformací, navíc připomíná i odpovědnost odborné autority. Ta by měla mít neustále pokoru k nedostatku vlastního poznání:
„V případě vědeckých autorit, které se k pandemii vyjadřují, je tak například důležité srozumitelně vysvětlovat limity jejich zjištění a připouštět možnost, že určité otázky jsou zatím nezodpovězené,“ říká Syrovátka.
Odborníci by podle něj měli být schopni rozlišit vlastní názor či hypotézu od prokázaného faktu a nesnažit se za každou cenu neotřelými výroky získat veřejnou pozornost.
Právě zmíněné Soně Pekové řada médií poskytla nekritický prostor, ačkoli její tvrzení nejsou podle předních českých virologů podložená.
Sama Peková se navíc své tvrzení o laboratorním původu viru dvakrát neúspěšně snažila doložit publikací ve vědeckých časopisech – PLOS Pathogenos a International Journal of Infectious Diseases (IJID). Oba časopisy její článek odmítly. To si autorka vysvětluje kontroverzností tématu a politickou nekorektností svých zjištění.
I když její výroky nejsou v souladu s dosavadním vědeckým poznáním o novém koronaviru a neztotožňuje se s nimi ani vědecká komunita, Peková trvá na svém. „My to nespletli, takže nevím, proč to ti vědci odmítají. Možná se věnují něčemu jinému. Nevím, proč před tím někdo strká hlavu do písku,“ hájí se.
Součástí dezinformační hry
Peková z pozice odborné autority poskytla rozhovory dvěma dezinformačním médiím – českému Svobodnému rádiu a slovenskému dezinformačnímu časopisu Zem & vek. Její názory však využívala i jiná dezinformační média ve snaze podpořit své konspirační teorie a dezinformační články.
V Česku vyvolal kontroverze především rozhovor, který bioložka poskytla Svobodnému rádiu. To je mimo jiné známé i svou spoluprací s hnutím SPD a na svém webu uvádí i své další partnery – například krajně pravicovou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti nebo různé dezinformační či extremistické weby a skupiny.
Účast odborníka v rozhovorech pro dezinformační média může být podle výše citovaného Jonáše Syrovátky problematická. „Kredibilita určitého odborníka je přenesena na značku média, v němž vystoupí,“ vysvětluje. Vystoupení všeobecně známé osoby může podle něj dezinformačnímu médiu, které zpravidla mívá pouze úzkou skupinu čtenářů s extrémními názory, zajistit publikum nové.
Soňa Peková ale svou účast v alternativních médiích jako problém nevnímá. „Pokud se mě člověk ptá smysluplně a k věci, tak mu odpovím i na ulici, nevyjadřuji se k politice. Nebudu se nikoho ptát na jeho minulost a politické preference,“ shrnuje svůj pohled na věc.
Vedoucí brněnské katedry žurnalistiky Jakub Macek připouští, že Peková není expertkou v oblasti médií, ale molekulární bioložka. Upozorňuje však, že by každý vědec měl zpozornět ve chvíli, kdy se o něj začnou dezinformační média zajímat.
„Patrně totiž hovoří o vědě způsobem, který je pro ně užitečný. Protože je nepatřičně konfrontační, protože jej lze interpretovat pro tato média výhodným způsobem, nebo prostě proto, že nereflektovaně říká nějaký nesmysl,“ dodává.
Nerelevantní otázky
Peková ale podle svých slov nerozlišuje dezinformační a klasická média. „Nevím, kdo je informační a kdo dezinformační. Nemůžu ani vědět, jestli o vás někdo neříká, že jste dezinformační, nesleduji to,“ odmítá podobné dotazy s tím, že jsou „nerelevantního charakteru“.
Jakub Macek ale připomíná, že seriózní média se oproti těm dezinformačním dají poznat relativně snadno: „Je jasné, kdo v nich pracuje, kdo je vlastní, kdo je řídí, kdo co napsal, odkud berou ty které informace. Klasická média úmyslně nelžou: informace ověřují, své zprávy transparentně zdrojují, jasně oddělují zprávy od názorové publicistiky a své vlastní texty od reklam, PR článků a jiných komerčních sdělení.“
Pro dezinformační weby je naopak specifické úmyslné šíření nepravdivých informací za účelem manipulace publika. Podle Jonáše Syrovátky je alternativní mediální scéna pokušením i pro Soňu Pekovou.
„Může to pro ni být příležitost získat platformu, na které bude moci bez omezení propagovat své názory a kultivovat image bojovníka se systémem. Pro weby šířící dezinformace může jít zase o příležitost získat nový obsah, dostat se k novému publiku a legitimizovat svá další sdělení včetně konspiračních teorií,“ říká.
Jak dodává, prostor na dezinformační scéně využívá řada odborníků a pseudoodborníků, kteří mají pocit, že se jim v mediálním mainstreamu nedostává dostatečné pozornosti.
Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
V nejasné situaci je obecně menší zlo riziko nadhodnocovat, asi ve smyslu známého římského hesla: „Chceš-li mír, připravuj se na válku“. Pochopitelně, nesmí to přerůst do podoby pasáčka ze známé Ezopovy bajky, který tak dlouho bezdůvodně křičel „Pomoc, vlk!“, že až když vlk doopravdy přišel, pomoci se už nedovolal.
Článek si trochu protireci, má se ověřovat a zaujmout neutrální postoj ověřený více odborníky. Článek je však jednostranně kriticky a opírá se o názory pouze dvou odborníků…
No jasně,a podle této logiky ani já vás nepovažuji za odborníka toto posuzovat.HAF!
No hezké ale kdo rozhoduje kdo je dezinformační a kdo ne?
Pro autora a jeho nadrizeneho, ktery ho zaukoloval, bych chtel zminit, ze jste se asi zamerne nevysimli, ze vystupovala i na jinych mediich, ktere pravdepodobne i vy povazujete za ty normalni. A rikala tam presne to co na tech dezinformacnich. Jak je toto mozne? ze na normalnich i dezinformacnich rika to same, kdyz jste tu vysvetlili jak funguji ty normalni (overene informace, ozdrojovane, s dukazy atd.) naproti zamernym lzim tech dezinformacnich? muzete nejak tento naprosto zjevny nesoulad vysvetlit? nebo napriklad novinky.cz nejsou podle Vas normalni medium ale take dezinformacni? v tomto pripade se tedy omlouvam a chyba by byla v mem predpokladu ze novinky i vy zahrnujete mezi normalni media
1. Stejně jako pan Jakub Macek ví kuloví o Covidu, tak paní Peková nesleduje kdo je dezinformační web a kdo ne, takže by si pan chytrák Jakub Macek mohl ty svoje moudra nechat pro někoho do restaurace.
2. Paní Peková řekla, že si myslí, že koronáč je umělák z laborky na základě svého vyhodnocení – ohodnocení časti kódu koronáče jakože podivné mutace a přesně popsala, co považuje za podezřelé. Samozřejmě, že to není důkaz, ale vyložila karty na stůl. Odpůrci místo blábolení měli dokázat, že to, co paní Peková považuje za podezřelé, je ve skutečnosti normální. Pokud vím, každej jenom plácal, ale nikdo neprokázal to, že se jedná o běžnou mutaci. Jediný jejich protiargument byl – to já jsem větší odborník a já tomu víc rozumím.
3. Měli byste se věnovat raději tomu, jaké bludy tu hlásají lékaři. Začalo to Pirkem, přes odbornici na průjem – nějaká vedoucí infekčního oddělení, doktorku ze sanitky až po mistra světa v zabíjení rakoviny. Přitom ani jeden z nich to neumí léčit. Ale jejich odborný názor, leckdy srovnávající jablka s hruškama je potřeba vyoslit do médií – a to nebyla dezinformační média(já to teda taky nevím, kdo toto označení má a kdo ne) – a přesto šířili tyto jejich dezinformace. Co na to pan Jakub Macek?
Mylím, že covid ukázal, jací jsou lékaři ve skutečnosti šarlatáni a rozumný člověk se jim vyhne.
4. Obecná rada. Než budete zase někoho hodnotit, pořádně si poslechněte, co říká a hlavně proč to říká – na základě čeho. Jeho názorový oponent pak musí musí vyvracet nikoli jeho závěr, ale jeho argumenty na základě kterých vzniká zmiňovaný závěr. A musí to být podloženo argumenty. Říct, že je odborník z AV nebo IKEMu pro mě má stejnou váhu jako by řekl, že má diplom za první místo v plivání na dálku. Vše je o argumentech a o faktech nikoli domněnkách a o medailích.
Nejedná se o nepodložená tvrzení, ale o analýzu genetického fondu. Jako výrobce Koloidního Stříbra, jež tyto infekce léčí hravě, vím o těch to věcech a pronásledování alternativců své. V minulých letech docházelo s systematickým vraždám podobných vědců a MuDr. Peková měla štěstí, že jejich pozornosti unikla. Ve světě se o tomto ví a není zde prostor pro tvrzení, že tento virus nevznikl uměle.
Koloidní stříbro níčí bakteriální infekce, nikoliv virové. A Vaše povídání o „pronásledování alternativců“ a docházením k „systematickým vraždám podobných vědců“, jakož i tvrzení o štěstí MUDr. Pekové, lze přinejmenším považovat za neprokázané informace. Mimochodem „vím své“ není argument, který by potvrzoval pravdivost tvrzení.
Ještě poznámka: třídění zdrojů na dezinformační a normální (tedy informační) je jen krycí fintou pro cenzuru a je to navíc hloupé.
Koloidní stříbro ničí i viry, protože denaturuje nespecificky makromolekuly. I virové.
Proč se pořád přiživujete na jméně Soňa Peková?
Paradoxně prezentujete svůj spolek jako arbitr, který se tváří, že je mu shůry dáno poznat a určovat kde je pravda. Tedy právě jako ti experti na všechno ….
A nakonec se ukáže, že Vám jde o „příspěvek“. …. úsměvné !
Paní Peková se vyjadřuje ke své práci, které nepochybně rozumí, říká to co si myslí, má to svou logiku a především postrádá Vaší motivaci. Čest její práci !
Teď jsem se dočetl, že přirozený původ coronaviru COVID 19 je čínský hoax, šířený desinformačními servery s vazbou na Čínu.
Jak je vidět, o tom co je hoax, je věci účelu. Když jde o pomlouvání Číny, je hoaxem tvrzení o přirozeném původu koronaviru SARS-CoV-2, což naznačila i Trumpova administrativa, když kterýsi ministr USA prohlásil, že Čína musí zaplatit škody vzniklé pandemií a to celému světu (a svým způsobem to potvrdil i prezident USA). Kdyby totiž administrativa USA byla přesvědčena o přirozeném původu viru, tak by přece nemohla chtít po nikom žádnou náhradu. Je to jako by chtěla například náhradu za škody vzniklé na letecké dopravě výbuchy sopek na území Islandu, po Islandu.
Jsem toho názoru, že zde může být i kolize právní versus vědecké věrohodnosti.
Ve vědě stačí pravděpodobnost 99%, že se jedná o nenáhodný jev, právo vyžaduje daleko víc (např. pravděpodobnost daktyloskopických dvojčat je jedna k několika desítkám miliard, tedy mnohonásobku žijících obyvatel planety, a proto se daktylky berou jako důkaz v trestně právním procesu).
To, co dotyčná vědkyně řekla, lze přetlumočit zhruba tak, že je velmi malá pravděpodobnost přirozeného vzniku viru s takovými vlastnostmi, což by v nezpolitizované kauze zcela jistě vedlo k náporu do této oblasti s vidinou četných publikací v renomovaných časopisech.
Problém ovšem je, že většina těchto časopisů je silně závislá na inzerentech, v jejichž portfoliu vlastníků mají nemalý podíl právě Číňané.
Skepticky řečeno, je to možná trochu jinak.
Ve vědě je nutné rozlišit mezi vědeckou hypotézou – tam si může vědec vymyslet co chce i podle jednoho případu. A vědeckou teorií – tam už by nějaké širší důkazy mít měl – ovšem pro uznání té teorie stačí pokud je opakovatelná. Tedy, pokud další vědci jí mohou zopakovat se stejnými výsledky. Tedy, spíše podobnými, v nějaké procentuální přesnosti.
Už v tom je potíž, protože většina dnešních výzkumů je dlouhodobá a (nejen) tím drahá, takže málokdo bude mrhat svými zdroji, aby potvrdil objev někoho jiného:)). Spíš si provádí vlastní výzkum, aby na něm získal „čest a slávu“ sám, A většina slavně publikovaných teorií se tedy ani neověřuje. Pokud ale přejdou do fáze technologie, tam by to už !na sichr“ fungovat mělo, aby třeba někomu nespadl na hlavu „vědecky moderní “ dům, nebo ho nepraštila higt-modern zásuvka, nebo se neotrávil novým lékem. A tam už se ty testy podle platných norem provádějí vždycky .Ovšem – pokud i pak dojde k neštěstí, řeší se škody právně – a tady nastává malér.
Protože – je nutné si uvědomit, že jediný kdo rozhodne o tom, že v konkrétním případě je předložený důkaz „věrohodný“ je soudce, (nebo v některých státech porota). Žádný právnicky příkaz „musí uznat, protože na 99.99999999999999“ neexistuje. Jistě že ve většině případů soudy třeba otisky prstů uznávají (asi protože čtou detektivky, ha ha), ale pokud to, v konkrétním případě obhájce dostatečně fikaně zpochybní, tak má šanci…A když se podíváte do historie kriminalistiky, zjistíte že velmi často o přijetí vědeckého důkazu rozhodovala právě schopnost řečnické argumentace znalce před soudem.. Takový Orfila v případě travičky Marie Lafarge, to byl mluvnický koncert, že proti němu Kalousek v parlamentu hadr :)))
Myslím si že to její poslední vyjádření bylo tak trochu vynucené. Ženská nemá právo na popularitu, tu vlastněji pány tvorstva!!! Co Bureši budeme pěkně chodit aby jsme si podpořily tu naší plodnost??? CHA CHA CHA
Děkuji. Nejspíš jste mně zhodnotily jako osobu nebezpečnou. Pravda nebývá hezká!!!
Žádné médium se na 100% nevyhne dezinformaci. Kdo je ten spravedlivý, který určuje co je dezinformační médium? A kdo je ten expert, který zpochybňuje závěry paní Pekové ohledně koronaviru? Jaké má vzdělání, co vystudoval, co publikoval, jak je uznávaný? Pro mě je paní Peková též expertka, právě proto, že jsem si přečetla něco o jejím vzdělání.
Pochopitelně, „pravdivost“ a „desinformace“ jsou jen způsob, jak se snaží neomarxisté a další zločinci vnutit společnosti svou ideologii jako „jedinou pravdu“. Taková obdoba rušiček Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky, které stavěli komunisté. Nic jiného za tím hledat není třeba, protože za tím nic jiného ani není.