Firmám ministra financí Andreje Babiše se daří nejen v souboji o veřejné zakázky, ale dokáží taky čerpat peníze z evropského rozpočtu. V posledním ukončeném programovacím období získaly téměř 1,2 miliardy korun.

Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO 2011) dlouhodobě čelí kvůli svým rozsáhlým podnikatelským aktivitám podezření ze střetu zájmů. V současné době mají poslanci znovu rozhodnout o novele zákona, která by podnikatelské aktivity Babiše omezila.

HlídacíPes.org připravil speciál s detailní analýzou hospodaření a financování firem z Babišova koncernu. V této části jsme se zaměřili na čerpání dotací z Evropské unie za programové období 2007-2013, které dobíhalo až do konce roku 2015.

PSALI JSME: Babišovy koblihy netáhnou. Pekárny PENAM skončily ve ztrátě, nejlíp se v Agrofertu daří chemičkám

Babišovo impérium získalo v posledních deseti letech veřejné zakázky až za 35 miliard korun

Firmám z koncernu Agrofert, který patří Andreji Babišovi, byly v programovacím období 2007 – 2013, které dobíhalo až do konce roku 2015, přiděleny dotace ve výši 1,6 miliard korun. Proplaceno bylo nakonec 112 projektů v hodnotě 1,2 miliardy.

Nejvyšší částka byla Agrofertu přidělena v roce vstupu Babiše do vlády, tedy v roce 2014. Tehdy byla alokována částka pro firmy z jeho koncernu v celkové výši 549,6 milionů korun, což je téměř o 10% více než v roce předchozím.

Přičemž největší objem dotací získaly firmy Andreje Babiše prostřednictvím Ministerstva životního prostředí řízeného ministrem Babišova hnutí ANO Richardem Brabcem.

Na dvou židlích

Výše dotací koncernu Agrofert rostla kontinuálně každým rokem. Zatímco v roce 2008 bylo firmám z Babišovy skupiny přiděleny dotace ve výši 13,6 milionů korun, o rok později již získaly z dotací téměř 57 milionů korun. Čtyři roky poté, v roce 2013, inkasovaly z evropského dotačního balíku už 501 milionů korun.

Právě kvůli čerpání evropských dotací čelil Andrej Babiš ostré kritice. Současně je totiž coby podnikatel příjemcem dotací, a zároveň ve funkci ministra financí také šéfem resortu, který vykonává národní kontrolu jejich čerpání.

Zdroj: MMR, Datalab, s.r.o. Pozn.: Údaje se vztahují k programovacímu období 2007-2013, které dobíhalo až do konce roku 2015.

Kvůli této dvojí roli čelil Babiš výrazné kritice například ze strany šéfky rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová (německá CDU). V letošním roce pak informoval německý časopis Der Spiegel o podezření, že ministr Babiš ovlivňoval pravidla rozdělování evropských dotací. Andrej Babiš toto nařčení popřel.

Nicméně podle časopisu má indicie vedoucí k tomuto závěru k dispozici evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ten současně prověřuje podezření kolem dotace na farmu Čapí hnízdo, od které se Babiš sice distancoval, ale v současné době luxusní areál, postavený z 50milionové dotace, vlastní a provozuje.

Do analýzy HlídacíPes.org nebyla do seznamu čerpaných dotací Babišova farma zařazena, protože v roce, kdy dotaci získala, byla formálně vlastněna přes anonymní akcie a Babiš tvrdí, že ji vlastnili rodinní příslušníci.

Chemičky v čele

Suverénně nejlépe se v čerpání dařilo chemičkám, jako je Lovochemie, Synthesia, DEZA či PRECHEZA. Dohromady tyto podniky obdržely za dané období víc než 818 milionů korun.

Nejčastěji šlo o dotace z Operačního programu životní prostředí ministerstva životního prostředí. Prostřednictvím ministerstva životního prostředí byly pro firmy ze skupiny Agrofert alokovány dotace v celkové výši téměř miliardy korun (917,5 milionů Kč).

Z druhého nejvíce vytíženého programu Podnikání a inovace, řízeného ministerstvem průmyslu a obchodu, bylo alokováno do Babišovy skupiny 548,5 milionů Kč.

Na evropské peníze dosáhla také společnost AGROTEC, která je nyní obžalována kvůli machinacím s veřejnou zakázkou pro Českou poštu. Tato hustopečská společnost získala v roce 2010 dotaci 4,4 milionů korun na “Zvýšení adaptability a konkurenceschopnosti zaměstnanců AGROTEC a.s. a jeho dceřiných společností.”

Dotace na sklady i školení

Dotace do dalších společností ale směřovaly spíše do zefektivnění samotného provozu podniků. Evropské peníze tak například chemička Synthesia použila na ekologizaci energetického zdroje nebo na odstranění rizika kontaminace půdy a podzemních vod v areálu podniku. Valašská chemička DEZA použila víc než 90 milionů na odsíření výroby.

Agropodnik ZZN Polabí zase prostřednictvím dotací vystavěl sklad kapalných hnojiv v Mělníku. Právě výstavba či rekonstrukce skladů hnojiv je častou položkou v dotačním seznamu Agrofertu.

Dotace se podařilo získat také mlékárně Olma, která v roce 2010 použila víc než 5 milionů na “Specifická školení nepřenositelných znalostí výrobního procesu ve společnosti OLMA a.s.”

Nejúspěšnější co do počtu projektů byla celkově Synthesia se 12 projekty, následovaná společností na zpracování plastů Fatra a Výzkumným ústavem organických syntéz, které získaly dotace jedenáctkrát.

Zdroj: MMR, Datalab, s.r.o. Pozn.: částky jsou uvedeny za programovací období, které dobíhalo až do konce roku 2015

Analýza vznikla za podpory Nadačního fondu proti korupci.

Vyjádření analytika NFPK Janusze Konieczného:

Ke kontrolní činnosti Ministerstva financí při čerpání evropských peněz lze mít značnou nedůvěru. Ředitelkou tamějšího odboru 69 odpovědného za „řízení veřejných prostředků poskytnutých ze zahraničních zdrojů“ je Barbora Boschat. Je to tatáž osoba, na kterou upozornil Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) dřívější ředitelku Martinu Uhrinovou, když se dotazovala na stav prošetřování kauzy Čapí hnízdo. Barbora Boschat tak činila tajně, mimo svoji pracovní náplň na příkaz náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka. Když pak toto své podezřelé jednání vysvětlovala svým nadřízeným, sdělila, že činila tak pro společnost Agrofert. Po této zkušenosti si neumím představit, že komunikace mezi Barborou Boschat a OLAFem bude důvěrná a nezávislá na vlivu Agrofertu.

Follow @eliska_bartova