Evropské miliardy na boj s nezaměstnaností nemají místy žádný efekt, zjistil NKÚ
Mezi penězi, které jdou z evropských fondů na boj s nezaměstnaností a skutečným snížením nezaměstnanosti, je v některých českých regionech spíše nepřímá úměra.
Plyne to z datové analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten porovnával příjmy z evropských fondů (především Operační program lidské zdroje a zaměstnanost) se skutečným počtem lidí bez práce v jednotlivých oblastech Česka.
„Těžko říct, zda je to jednoznačně špatně. Byl to i čas krize, projekty postupně nabíhaly a samozřejmě nemůžeme vědět, jaká by byla situace bez přílivu evropských peněz,“ komentuje graf Jana Schenková ředitelka odboru analýz NKÚ.
Ukazuje se také to, že dotace paradoxně ve větší míře šly do oblastí, kde nižší nezaměstnanost již byla (viz následující dvojice grafů)
„V severních Čechách výše dotací koreluje s mírou nezaměstnanosti, ale v jiných oblastech ne. Například severní Morava je oblast s vysokou nezaměstnaností, avšak objem dotací zde byl nízký,“ konstatuje k tomu analýza NKÚ.
„V těch sedmi letech se mohla stát řada jiných událostí, které vývoj nezaměstnanosti mohly ovlivnit. Ale je to první signál pro to, abychom se o tom snažili získat další informace,“ dodává Jana Schenková.
Další zajímavé informace nabízí i následující graf. Svislá osa zobrazuje dotace z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (na obyvatele v korunách), vodorovná pak pokles nezaměstnanosti.
Optimální stav zobrazuje v grafu zelená elipsa. Je to stav, kdy je i přes nižší dotace patrný pokles nezaměstnanosti (Frýdek Místek, Karviná).
Opačný stav zobrazuje červená elipsa, kde i přes velké dotace pozorujeme nárůst nezaměstnanosti.
Vysoké dotace například v Příbrami, Ústí nad Labem nebo Jihlavě tak nejsou spojeny s poklesem nezaměstnanosti, ale je tomu ve skutečnosti naopak.
„Datovou analýzu chápeme jako indikátorem toho, na co se dále zaměřit. Nejde jednoznačně říct, zda evropské dotace ke snížení nezaměstnanosti přispívají nebo ne. Ale rozdíly můžeme brát jako signál, na co se dále zaměřit,“ říká Stanislav Chrudimský, který v NKÚ vede oddělení analýz.
To vzniklo letos v lednu. Jeho cílem je práce s velkými daty a informačními systémy veřejné správy, k nimž má od 1. července 2015 NKÚ nově plný přístup ještě před fyzickým zahájením kontrol.
NKÚ má získat nové pravomoci. Už nyní má ale víc informací, než se ví
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
1 komentář
Z praxe znám několik případů, kdy pobírač dotací sice vytvořil “ nová“ (někdy šlo o již fungující pracovní místa a to pod hlaviškou pobírače….. změnila se jen forma podnikání, lidé na pracovních místech zůstali ti samí) pracovní místa (což přináší body, tedy podpůrný efekt pro udělení dotace je na světě !!!)…avšak ve stejném regionu a ve stejné branži, kterou vykonává náš vykutálený pobírač a které od stolu „zkoumá a hodnotí“ ještě vykutálenější ouřada z kraje či z Prahy, stejný či dokonce vyšší počet pracovních míst zanikl – to kvůli tomu, že místní konkurenti pobíračovi na dotaci nedosáhli a tak přišli o zákazníky. Vedlejším “ efektem“ je tedy pak v takových případech i poškození trhu, tržního konkurenčního prostředí – v podstatě tak pouze došlo k přesunu peněz veřejných do soukromé kapsy , k umělé ziskotvorbě, takový jakýsi kocourkovský kapitalismus potěmkinovského typu zasáhl svou viditelnou rukou – jednomu kapsy naplnil a jiným vyprázdnil. Vše je dle pravidel, tak jak má být, nikdo si nemůže stěžovat (jen rozum a cit, ty ale mají smůlu).
Hlavně ale že čerpáme… a vyčerpáme , soudžky a soudzi ! Čerpat, čerpat, čerpat…..
P.S. Novinky jak blázen, kdyby lidi z NKÚ vystrčili nos z kanclu a zvedli zadky mimo Prahu již tak před 8 lety, nemusili toto oznamovat coby překvapivé a zajímavé zjištění.