Evropská centrální banka věří projektu digitálního eura, podle kritiků je nejasný a opožděný
Digitální euro vstupuje do své experimentální fáze. Zjednodušeně řečeno jde o elektronickou verzi eurobankovek a mincí, která bude bezpečně uložena přímo na účtu Evropské centrální banky, nikoliv v komerční bance. Pro ECB bude digitální měna doplňkovým platebním řešením, nebude tedy cílit na nahrazení hotovosti.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) v červenci rozhodla, že zahájí experimentální fázi digitálního eura. Ta má trvat dva roky a jejím cílem bude vyřešit klíčové problémy týkající se designu a distribuce měny.
„Výsledek však není jasný, a ještě dlouho být nemusí,“ řekl pro server Euractiv Hugo Coelho, bývalý poradce prezidenta Euroskupiny Mária Centena.
„Digitální euro zůstává prozatím nehorázně špatně definované,“ uvedl Coelho. Podle něj je pravděpodobné, že první verze digitálního eura bude připomínat předplacenou kartu, která každodenní život Evropanů spíše neovlivní. „Postupně se to však může změnit,“ dodal.
Bezpečné platby zdarma
Očekává se, že digitální euro bude v porovnání s bankovním systémem soukromého sektoru bezpečnější. V případě bank totiž vždy existuje minimálně vzdálené riziko, že skončí v insolvenci.
„Obecně je ECB považována za nejvyšší možnou záruku,“ shrnuje Karl Toussaint du Wast, spoluzakladatel poradenské společnosti Netinvestissement.
Text autorů Luca Bertuzzi a Mathieu Pollet vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. Překlad Eva Dokoupilová.
Navíc, platby by byly prováděny kartou vystavenou ECB nebo prostřednictvím chytrého telefonu. Digitální služba by tak byla zcela bezplatná.
„Od zveřejnění zprávy o digitálním euru uplynulo devět měsíců. Mezitím jsme spustili další analýzu, sesbírali podněty od občanů a odborníků a provedli několik experimentů, které přinesly povzbudivé výsledky. To vše nás přivedlo k rozhodnutí zrychlit, a zahájit tak projekt digitálního eura,“ uvedla v červenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Experti jsou však ke krokům ECB skeptičtí. „Jde o zoufalý a beznadějný tah,“ myslí si Toussaint du Wast. Podle něj je ECB již „z kola ven“, protože ostatní kryptoměny a projekty na blockchainu mají co do inovací a růstu desetiletý náskok.
Prvního nepřítele „e-eura“ podle něj představují stablecoiny, tedy kryptoměny, které jsou navázány například na dolar nebo euro či jiné aktivum. Příkladem může být digitální měna Facebooku, tzv. Diem (dříve Libra).
Druhým soupeřem evropské snahy o prvenství v rozvoji virtuální státem podporované měny je čínský digitální Juan, jehož zkušební provoz přinesl transakce v hodnotě 5,3 miliardy USD.
Digitální euro by však mohlo odvrátit riziko toho, že klasické euro nahradí v platbách již existující kryptoměny. To by pomohlo ECB udržet inflaci pod kontrolou, poznamenal Hugo Coelho.
Konec klasických bank?
Experti dále varují, že pokud bude digitální euro příliš úspěšné, může podkopat bankovní systém narušením vkladů. Aby se tomu předešlo, ECB plánuje používání digitálního eura omezovat.
„Vyřazení bank ze systému tím, že by se lidé podněcovali k nahrazování bankovních účtů těmi v Evropské centrální bance, by čelilo prudkému odporu mnoha vlád, nemluvě o samotném bankovním sektoru,“ upozornil Coelho. Podle něj tedy bude digitální euro pravděpodobně fungovat tak, aby roli bank příliš neohrozilo.
Toussaint du Wast je však pesimističtější. „Tradiční bankovní systém pro běžné uživatele nezvratně směřuje k zániku. Banka, tak jak ji známe dnes, během deseti let vymizí,“ předpovídá.
Konzultace vedené ECB odhalují, že jednou z největších obav budoucích uživatelů e-eura je ochrana soukromí. Kryptoměny jsou totiž často zneužívány k nelegálním činnostem.
„Soudě podle přípravných prací ECB, budou některé transakce uzavírány bez evidence identity plátců a příjemců. Toto však bude limitované, aby bylo možné dohledat právě nelegální transakce,“ vysvětlil Coelho. „Jedná se o vyvažovací krok,“ dodal.
Naopak jednou z nepochybných výhod digitálního eura je jeho šetrnost k životnímu prostředí. Zatímco kryptoměny sklízí za svůj negativní dopad na klima kritiku, z testů provedených ECB vyplývá, že digitální infrastruktura e-eura bude udržitelnější.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Tak nejdříve ze všeho: uvažované digiEuro není a nebude kryptoměna, bude v podstatě jejím opakem.
Plánované digiEuro se nijak neliší od běžného účtu u komerční banky a předkládané argumenty pro jeho zavedení jsou směšné, zavádějící a nepravdivé. Jediným logickým, ovšem nepřiznaným důvodem zavedení je podle mě snaha „znárodnit“ komerční banky a dostat tak všechny probíhající peněžní transakce pod jednu střechu. Tím jednak posunout všeobecnou kontrolu obyvatelstva na vyšší level, pokročit na cestě k odstranění hotovosti a hlavně konečně získat možnost „jedním kliknutím“ zdanit všechny obyvatele eurozóny (záporné úroky jsou první vlaštovkou).
Jiný opravdu relevantní důvod pro hrátky s digiEurem mě opravdu nenapadá.
Asi tak. Netřeba dalších komentářů.
Že o tom tak přemýšlím, ona už je nepřesná informace v tom, že by transakce v krypto měnách byly zadarmo. Tam se totiž platí třeba poplatky za potvrzování transakcí – což tedy není vidět, protože tyhle poplatky neplatí klienti, ale platí se „centrálně“, tedy z těch zdarma vytěžených kryptoměm. Stejně jako je tam řada dalších skrytých nákladů, jejichž provoz je soukromými investory hrazen, ale nějakým způsobem (dalšími poplatky, z reklamy, atd) se jim rentuje.
Tak možná že by si EU měla tyhle náklady předem spočítat, a říct si kdo je bude hradit, zda ECB, která si „prostě“ těch zopár miliard kryptoeur vytiskne pro sebe navíc? Nebo – a to bude určitě pro ní jistější, v těch papírových :)))
No a plus ještě jedna věc, ony už se i ty západní banky naučily s kryptoměnami pracovat a často nabízejí klientům i účty i v kryptoměnách, třeba ve spojení s vydanou kartou. Takže pokud by tohle udělaly i v případě těch kryptoeur, bylo by to celé naprosto zbytečné…
Budoucnost patří RUBLU!
Ano, ruský rubl je nejpevnější měna celého vesmíru, neboť je podložena nikoli zlatem, nýbrž NEJVYŠŠÍ hodnotou: tvořivou prací sovětsko-ruského lidu.
Proto, jakmile se osvobodíme od jha EU a tyranie NATO, jakmile vstoupíme do obnovené Varšavské smlouvy a RVHP, odhodíme zastaralou korunu, spjatou s temnou minulostí již svým feudálně přežilým názvem.
A pak, od Aše po Vladivostok, se bude platit NÁDHERNÝMI rubly, které stejně nebudou potřeba, protože skoro všechno bude zadarmo, jako před okupací naší vlasti silami EU a NATO, samozřejmě.
A čím že nahradíme tuzexové koruny (tzv. bony), vyhrazené pro naše nejlepší soudruhy a soukmenovce, reprezentující naši vlast za hranicemi?
No přece starým dobrým KONVERTIBILNÍM RUBLEM, to dá rozum každému komunistovi a putinistovi.
Ano, v našem obnoveném slovanském společenském zřízení již nebudou prodejny Tuzex, leč Konrub.
Už se vážně nemohu dočkat!
„Я дpугой такой стpаны не знаю, где так вольно дышит человек!“
P. Radosta
Si děláte legraci, ale ono to tak docela dobře může dopadnout. Zejména teď, kdy jsou USA na hranici občanské války a existují prognózy jejich rozdělení podle republikánsko – demokratické dichotomie a ekonomiku EU zlikviduje Green Deal (někteří ekonomové předvídají inflaci srovnatelnou s tou za Velké hospodářské krize, se srovnatelnými společenskými důsledky).
Mít část úspor v jenech či rublech či obojím asi není úplně od věci.
Nevěřil bych jim. Další důvod pro odchod z EU.