Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andrej Babiš a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Foto: Profimedia.cz
Profimedia.cz,

Europoslanci autoritářům většinou odolávají. Rusko a Čína své zájmy v EU prosazují oklikou

Evropský parlament je vůči tlakům autoritářských režimů odolnější, než jak by se při pohledu na těžkopádnou bruselskou instituci mohlo zdát. Jenže zatímco například kritika Lukašenkova režimu v Bělorusku či Asadova režimu v Sýrii prošly u europoslanců v podstatě jednomyslně, v postupu vůči Rusku a Číně už zdaleka tak jednotní nejsou.

Vyplývá to ze studie maďarského think-tanku Political Capital, který analyzoval více než 90 výsledků hlasování Evropského parlamentu o otázkách týkajících se nedemokratických režimů. Výslovně zmiňuje i pročínský postoj českého europoslance Jana Zahradila.

Podle Šimona Pinkase z Pražského institutu bezpečnostních studií, který se na studii podílel, výsledky odrážejí sdílený pocit hegemonie Ruska a Číny vůči Spojeným státům. „Západ je v očích některých europoslanců tak očerněn, že hledají protiváhu na druhé straně. Proto jsou ochotni i přimhouřit oči o tom, co se tam děje,“ říká pro HlídacíPes.org.

Přesto se podle něj ukazuje, že Evropský parlament je odolný a tlakům autoritářských velmocí jako celek nepodléhá. „Objevují se názory, že jde o nechráněnou a lehce zranitelnou instituci, ale není to pravda. V opravdu důležitých jednáních a silných politických rozhodnutích se europoslanci víceméně vždy shodnou,“ dodává s tím, že ohroženější jsou v tomto směru jednotlivé členské země.

Zvláštní případ Zahradil

Konkrétně třeba Čína nemá v Evropském parlamentu příliš mnoho spojenců. Otevřeně ji podporují především krajně levicové politické síly, mezi něž patří i česká KSČM. Ty kritiku Pekingu považují za součást „americké propagandy“.

Zástupci krajně pravicových stran jsou zase Čínu ochotni kritizovat rétoricky, ale když se hlasuje o společném odsouzení čínského režimu, tak se většinou zdrží hlasování. Považují ji za protiváhu západnímu liberálnímu přístupu, konkrétně Spojeným státům a Evropské unii, s jejichž politikou zásadně nesouhlasí. To se týká i zástupců české SPD.

Přístup europoslanců jednotlivých politických stran Česka, Slovenska a Bulharska vůči Číně v letech 2020 až 2021, přičemž 0 = absolutně nekritický a 100 = absolutně kritický. Zdroj: se souhlasem Political Capital

I tak jde ale o menšinový přístup a Evropský parlament je schopen podnikat i poměrně výrazné kroky vůči Číně. Důkazem je schválení rozhodnutí pozastavit ratifikaci investiční dohody mezi EU a Čínou, a to navzdory snahám Německa a Evropské komise o její prosazení.

Podle autorů studie lze proto očekávat, že Čína ve svých snahách prosazovat své zájmy na evropském kontinentu přitvrdí a bude se do budoucna snažit přesvědčovat především jednotlivé politické aktéry a členské státy, že je pro ně výhodným partnerem pro spolupráci:

„Pokusí se využít vlastního masivního vnitřní trhu a ekonomických zdatností k vytvoření dojmu, že státům a jednotlivcům z řad elit přinese podpora Pekingu výhody v podobě obchodní spolupráce a osobních kontaktů,“ píší analytici s tím, že členské státy, jejichž politici z toho budou mít největší prospěch, budou i nejvíce prosazovat čínsko-evropské partnerství.

Mezi země, které se již nechaly zlákat čínskou ekonomickou „laskavostí“, patří třeba Maďarsko. To s Pekingem spolupracuje mimo jiné na miliardovém projektu rekonstrukce železnice Budapešť-Bělehrad a poslanci za vládní stranu Fidesz hlasovali proti zmíněnému pozastavení ratifikace investiční dohody EU-Čína.

Výslovně se pak autoři studie zmiňují o českém europoslanci Janu Zahradilovi za ODS. Ten má k Pekingu blízko a výsledky jeho hlasování v Evropském parlamentu v otázkách souvisejících s Čínou se výrazně odlišují od jeho dalších tří spolustraníků – k Pekingu je Zahradil mnohem méně kritický.

Ekonomicky přitažlivé Rusko

Rusko je pro poslance Evropského parlamentu oproti Číně daleko přitažlivější. Putinův režim se v posledních letech ekonomicky, vojensky i politicky sám sebe snaží vykreslit jako supervelmoc a krajní pravice i levice v něm vidí protipól USA a svůj vzor.

To se projevuje šířením silně prokremelské rétoriky na půdě Evropského parlamentu a ovlivňuje to i výsledky jednotlivých hlasování. Ty jsou k Rusku ve srovnání s Čínou vstřícnější, a to i v případě velkých politických stran, které se jinak běžně profilují jako demokratické a protiruské.

Jde například o podporu projektu nového plynovodu Nord Stream 2, který by měl v budoucnu zajistit každoroční dodávky 55 miliard metrů krychlových plynu z Ruska do Německa a dál do Evropy.

Projekt prosazuje například německá vládní strana CDU/CSU nebo rakouští vládní lidovci, které se však jindy vyznačují kritickými postoji vůči Kremlu a podporou protiruských sankcí. Podle autorů studie tak Rusko využívá své finanční a přírodní zdroje k narušení jednotné Evropské unie.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

4 komentáře

  1. wenkovan napsal:

    Proč by proboha mělo být důležité, komu nebo čemu a jak moc EP odolává? EP má na chod EU minimální vliv, je to Potěmkinova vesnice, která má pouze navozovat dojem jakési demokratičnosti fungování EU.

    • Travis napsal:

      Já chápu, že parlament zřejmě nefunguje v zemi, kde můžete počítat se smrtí, pokud máte nějaký nebhodný názor, ale jak by mohla vypadat podobná konstrukce v EU?

  2. petrph napsal:

    Pravdaže, když si vše co potřebuje dojedná Putin osobně s Merkelovou, tak proč by do toho ještě měl kecat bruselskej ejroparlament? :))

Přidávání komentářů není povoleno