V Turecku vrcholí kampaň před nedělními parlamentními a prezidentskými volbami. Kvůli rostoucím obavám z manipulace s volebními výsledky se po celé zemi formuje hnutí dobrovolníků, kteří by měli dohlížet, aby při hlasování nedocházelo k podvodům. Ministerstvo vnitra chce v zásadních volbách, kdy by opozice mohla po dvaceti letech nahradit vládní stranu AKP, zavést nový online systém pro sledování voleb. To, ale kritizuje i Nejvyšší volební výbor – instituce, která má průběh voleb na starosti.

Desítky hodin před zahájením voleb se dostalo do zajímavého sporu turecké Ministerstvo vnitra a Nejvyšší volební výbor, který má na starost průběh voleb. Ministerstvo chce v těchto klíčových volbách spustit nový online systém pro sledování voleb. Nejvyšší volební výbor i opozice rozhodnutí kritizují jako pokus o vytvoření „paralelního volebního centra“.

Ministr vnitra Suleyman Soylu požadoval po Nejvyšším volebním výboru zaslaní informací o umístění volebních uren a počtech voličů v jednotlivých volebních obvodech. Ministerstvo chtělo do nového online systému průběžně nahrávat výsledky voleb.

Podle některých tureckých médií mělo požadovat jejich zasílání po policii. Nejvyšší volební úřad ale takový postup odmítl s tím, že výsledky voleb si může ministerstvo nárokovat, až ve chvíli, co budou vyhlášeny veřejně.

Vzhledem k tomu, že ministr vnitra Soylu minulý týden mluvil o volbách jako o „politickém převratu Západu“ s cílem svrhnout vládu, vyvolaly kroky ministerstva veřejnou debatu o tom, do jaké míry hrozí manipulace s volebními výsledky.

Předvolební kampaň se nedá označit za férovou, už jen proto, že opoziční kandidáti mají omezený přístup do velké části médií, která jsou pod kontrolou státu nebo majitelů podporujících vládní stranu Spravedlnosti a rozvoje (AKP) a stejně tak má vláda pod kontrolou soudnictví, které využívá k zastrašování opozičních kandidátů a stran.

Tisíce dobrovolníků v akci

Ačkoliv za dvacet let nebyly zatím žádné volby prohlášeny za zmanipulované, začaly se v různých částech Turecka organizovat skupiny dobrovolníků, kteří by měli na regulérní průběh voleb dohlížet.

Mezi ně patří například „Turkey Volunteers“ nebo „Oy ve Otesi“. Ti monitorovali volby už v roce 2015. Tehdy na hlasování dohlíželo po celé zemi 46 000 dobrovolníků z této apolitické organizace. Letos mají podle generálnío tajemníka Ahu Suna 70 000 lidí, kteří by měli být rozmístěni po školách u jednotlivých volebních okrsků.

„Všechny naše dobrovolníky školíme o tom, co se bude během dne dít. Jsou poučeni o volební legislativě a snažíme se je psychologicky připravit na den voleb, protože bude napjatý,“ řekl minulý měsíc na konferenci v Evropském parlamentu o aktivitách Oy ve Otesi její předseda Ertim Orkun.

Postup kontroly voleb ze strany dobrovolníků je podle něj jednoduchý: „Během dne shromažďujeme data a žádáme naše dobrovolníky, aby výsledky z volebních místností vyfotografovali a poslali k digitalizaci do našeho systému.“

To má podle Orkuna zajistit případné následné pokusy o falšování počtu hlasů ze strany státních institucí. Další „pojistkou“ mají být také sociální sítě, kde už v minulosti lidé upozorňovali na případné nesrovnalosti, kterých si při volbách všimli. Jak ale upozornila včera organizace Human Rights Watch, turecká vláda už v minulosti ukázala, že je schopná určité stránky zablokovat ve chvíli, kdy nechce, aby se informace z nich šířily veřejným prostorem.

„Turecká vláda má už zavedené zkušenosti s blokováním a omezováním webových stránek, když očekává kritiku nebo v dobách politické citlivosti, včetně voleb,“ uvedla v prohlášení k volbám Human Rights Watch.

Podle serveru Al Monitor má na průběh voleb dohlížet také 33členná delegace pozorovatelů z Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Tu bude doprovázet skupina nezávislých právních expertů. Jejich mandát je ale pouze pozorovatelský. Podle Salima Çevika z Centra pro aplikovaná turecká studia se sídlem v Berlíně je ale navzdory všem alarmujícím upozorněním a obavám turecký volební systém stále poměrně transparentní.

Volební průběh

Seznamy voličů jsou dopředu známy, Nejvyšší volební rada je v dostatečném předstihu před volbami sdílí se všemi politickými stranami.

„U každé volební urny je stanovena volební komise, která zodpovídá za sčítání hlasů. Jejího předsedu jmenuje vláda, ale v komisi jsou i zástupci dalších největších politických stran, kteří jsou seřazeni podle podílu hlasů v předchozích volbách. Jiné menší strany mohou mít také pozorovatele ve volebních místnostech, jen nemají žádnou oficiální roli,“ napsal v rozboru tureckého volebního systému pro Centrum aplikovaných tureckých studií Salim Çevik a Hürcan Aslı Aksoyová.

Podle Çevika může každý občan volit pouze ve své přidělené volební místnosti a před hlasováním se prokázat úředním průkazem totožnosti. Sčítání hlasů je pak zpřístupněno veřejnosti a o jeho výsledcích se sepíše protokol, který podepíší všichni členové volební komise. Kopii protokolu si může vyfotografovat každý občan. Protokoly z jednotlivých volebních místností pak putují do provinčních volebních center odkud jsou zasílány ke konečnému sestavení Nejvyššímu volebnímu výboru ke konečnému sestavení a vyhlášení výsledků voleb.

„Celkově je systém velmi důkladný a otevřený veřejné kontrole na všech úrovních. Jedná se o papírový systém, který omezuje problémy související s kybernetickou bezpečností. Přísné tresty hrozí i za pokusy ovlivnit výsledky voleb. Například za falšování seznamu voličů je trest osm let vězení,“ upozorňují Çevik s Aksoyovou.

Připouštějí ale, že se i navzdory tomuto systému se v minulosti vyskytly pokusy o manipulaci s volebními výsledky. Například v roce 2014 oficiální turecká tisková agentura Anadolu oznamovala velmi brzy a lživě drtivá vítězství AKP, což vedlo zklamané opoziční pozorovatele k tomu, že opouštěli volební místnosti, aniž by získali volební zprávy.

Kontrola výsledků je pak v řadě případů nemožná, protože jediným způsobem, jak můžou opoziční strany prokázat případné nesrovnalosti, je porovnání oficiálních výsledků s volebními zprávami.

Opozice ale tvrdí, že je na základě těchto špatných zkušeností na letošní volby připravena mnohem lépe a společně s dobrovolníky by měla být schopná mít své zástupce v každé volební místnosti.