Jen v prvním čtvrtletí letošního roku přesunulo do Saúdské Arábie své regionální sídlo 127 mezinárodních firem. Saúdský program Vize 2030 na přilákání světových firem a diverzifikaci ekonomiky zjevně funguje. A saúdské království kvůli tomu nijak zásadně nemuselo měnit postoj k dodržování lidských práv. Pragmatický přístup ukazuje také Turecko. To oznámilo, že se příští týden zúčastní schůzky BRICS+ v ruském Nižním Novgorodu. Navíc při současné návštěvě Číny turecký ministr zahraničí v podstatě vypustil kritiku potlačování práv muslimské menšiny.

Byly časy, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl hlasitým zastáncem čínské muslimské menšiny. V roce 2009 dokonce obvinil čínské úřady z páchání genocidy na Ujgurech.

Současná návštěva tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v Číně ale ukazuje, že tahle doba je dávno pryč. Má to své pragmatické důvody: Turecko se už několik let potýká se závažnými ekonomickými problémy. Minulý měsíc překročila meziroční míra spotřebitelské inflace 75 %, což je nejvíc za poslední rok a půl.

Nové možnosti  spolupráce

Objem čínsko-tureckého obchodu dosáhl v loňském roce 47 miliard dolarů a Ankara si svého největšího asijského obchodního partnera  nechce rozhněvat.

Takže i když se Fidan vydal do ujgurské oblasti na návštěvu, na společné tiskové konferenci s čínským protějškem Wangem neváhal zdůraznit, že Turecko respektuje územní a politickou celistvost Číny.

Současně oznámil, že se příští týden zúčastní setkání BRICS+, které se pod vedením Číny bude konat v ruském Nižním Novgorodu.

Blok zemí, který tvoří Čína, Rusko, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie a Írán tam bude jednat o politické a ekonomické spolupráci. Turecko, jako členský stát NATO a stále ještě aspirant na připojení k Evropské unii dal jasně najevo, že chce zkoumat „nové možnosti spolupráce“.

„I když máme celní unii s Evropskou unií, zkoumáme také nové možnosti spolupráce s několika partnery v rámci různých platforem, jako je BRICS,“ řekl Fidan v pondělí v Pekingu s tím, že se do Ruska těší.

Tento krok jen potvrzuje pragmatický přístup, který Erdoğan volí ve svém vztahu nejen k Severoatlantické alianci, ale i k Rusku: kritizuje sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie a Spojené státy.

Turecko se k nim nepřipojilo a obchoduje s Ruskem dál, i když mu to zároveň nebrání ani ve vojenské i politické podpoře Ukrajiny. Turci Kyjevu dodávají svá bezpilotní letadla Bayraktar a oficiálně podporují územní celistvost Ukrajiny.

Saúdové se v rámci strategie Vize 2030 rozhodli, že promění svou ekonomiku i mezinárodní postavení tak, aby nebyli ekonomicky závislí pouze na těžbě ropy a aby se více otevřeli světu.

Podobný přístup teď Erdogan zaujal i k Číně. Na adresu čínských partnerů zněla během Fidanovy návštěvy jen slova o přátelství a vzájemné úctě.

Symbolicky v den 35. výročí potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu, kde čínské bezpečnostní síly v roce 1989 zabily a zranily tisíce protivládních demonstrantů.

Mějte nás rádi, obchodujte s námi

Ukazuje se, že lidská práva už zkrátka nejsou tak „trendy“, zejména, když jde o byznys. Netýká se to jen Turků, ale jak dokládá vývoj vztahů se Saúdskou Arábií, ani i některých západních zemí.

Zatímco před několika lety se o této konzervativní islámské monarchii mluvilo ve většině západních médií především ve spojení s ropou, potlačováním ženských práv, popravami nezletilých či vězněním politických oponentů, v posledním roce tato témata zcela vytlačily „podnikatelské příležitosti“ v modernizované monarchii.

Jak v pondělí informoval deník Saudi Gazette, jen v prvním čtvrtletí roku 2024 přesunulo do Saúdské Arábie své regionální sídlo 127 mezinárodních společností. Jedná se třeba o americké společnosti typu Starbucks, Mc Donald’s, Amazon či Microsoft, ale také o britské a francouzské firmy.

„Saúdská Arábie již nechce být ropnou zemí a chce diverzifikovanou a inovativní ekonomiku a Francie chce s touto zemí Perského zálivu spolupracovat na dosažení svých cílů,“ komentoval vývoj v oblasti ve svém nejnovějším projevu na summitu Vision Golfe v Paříži bývalý francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Ostatně sám teď vede turistický projekt v saúdskoarabské provincii Medina.

Saúdové se v rámci strategie nazvané „Vize 2030“ rozhodli, že promění svou ekonomiku i postavení na mezinárodním poli tak, aby nebyli ekonomicky závislí pouze na těžbě ropy a aby se více otevřeli světu.

„Vizi 2030“ představil v roce 2016 korunní princ Mohammed bin Salmán, kterému ji pomáhala vytvořit globální konzultační firma McKinsey.

Součástí pobídek pro nadnárodní společnosti je například třicetileté osvobození od daně z příjmu právnických osob a srážkové daně související s činností centrály. Současně manželé a manželky vedoucích pracovníků firem mají zajištěno pracovní povolení a další výhody.

Fakt, že Saúdská Arábie je poslední zemí na světě, kde se popravuje stětím hlavy, a to i za zločiny jako je čarodějnictví nebo rouhání, se řeší v podstatě už jen na úrovni lidskoprávních organizací.

Saúdská Arábie za to vyžaduje, aby společnosti měly v jejich království regionální základnu s nejméně patnácti zaměstnanci, včetně vedoucích pracovníků dohlížejících na jiné země. Zároveň Rijád před čtyřmi lety uvedl, že do roku 2024 přestane spolupracovat s mezinárodními společnostmi, které v jejich zemi regionální ústředí nemají.

Popravy stětím hlavy

Metoda cukru a biče zjevně zapůsobila. Saúdský ministr investic Khalid Al-Falih v květnu uvedl, že na regionální ústředí v království získalo licenci více než čtyři sta mezinárodních společností. Včetně banky Goldman Sachs, která v Saúdské Arábii jako „první banka z Wall Streetu“ otevřela v květnu.

Rijád chce jako finanční centrum předehnat Dubaj a jako takový se snaží svou zemi prezentovat i v médiích. Ta informují například o rapidním nárustu pracovních míst pro ženy, které už podle oficiálních saúdskoarabských zdrojů mají tvořit 30 % sil na pracovním trhu.

Uvolnil také kdysi přísnou vízovou politiku. Do saúdského království můžou od roku 2019 turisté z několika evropských zemí, včetně Česka, ve zjednodušeném vízovém režimu, kdy se o víza dá zažádat online nebo při příjezdu do země.

Informace o tom, že v zemi bylo v roce 2022 popraveno nejvíce vězňů za posledních několik let, tedy 196, že někteří z nich spáchali své zločiny ještě jako nezletilí a že Saúdská Arábie je například poslední zemí na světě, kde se popravuje stětím hlavy, a to i za zločiny jako je čarodějnictví nebo rouhání, se objevují v podstatě už jen na úrovni lidskoprávních organizací.

Amnesty International například opakovaně vyzvala k propuštění Salmy Shebabové, čtyřiatřicetileté matky dvou dětí, která byla před dvěma lety odsouzena ke 34 letům žaláře za to, že retweetovala prohlášení disidentů a aktivistů.

Jejich výzvy před dvěma lety otiskl britský Guardian nebo americká CNN. Letos to udělal už jen jeden server zabývající se děním na Blízkém východě: Middle East Eye.