KOMENTÁŘ. Hnutí SPD se chlubí „prohloubením spolupráce“ s maďarskou vládní stranou Fidesz a pochvaluje si, že má na spoustu věcí „podobný pohled“ jako partaj Viktora Orbána. Nikdy však při tom nezmiňuje mediální blokádu opozice, kterou Orbán v Maďarsku zavedl. Paradoxně právě na totéž si Okamurovci stěžují doma a tvrdí, že je Česká televize s Českým rozhlasem ignorují. Proti České televizi se vymezuje i hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš označuje maďarského premiéra za svého přítele.

Na veřejnoprávní média si SPD stěžuje dlouhodobě, netají se tím, že je chce zestátnit (respektive udělat z nich příspěvkovou organizaci ministerstva kultury), a tvrdí, že ČT a ČRo zástupce Okamurovců nezvou do diskusních pořadů. Situaci podle SPD ještě zhorší novela mediálních zákonů, která je právě v parlamentu a Okamurovci proti ní obstruují.

„Neboť se oprávněně domníváme, že s přijetím této novely získá vládnoucí pětikoalice velmi činný nástroj pro dohled nad veřejnoprávními médii a na jejich jednosměrné nasměrování na pozitivní propagaci politiky vlády a Evropské unie. Naopak cíleně bude utlačovat celou opozici do pozadí,“ zdůvodnil odpor k vládní novele v jednom z facebookových statusů místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral.

Co způsobí vládní novela?

Skutečně ale půjde o „nástroj vládnoucí pětikoalice“? Vzhledem k průzkumům preferencí leda tak do příštích voleb. Pak bude o kandidátech do rad rozhodovat sněmovna dost možná s úplně jiným rozložením sil – vyhovujícím mnohem víc Okamurovcům, kde už současná pětikoalice bude třeba dávno minulostí.

Chystaná takzvaná „malá“ novela mediálních zákonů zahrne do volby mediálních radních i Senát, který by měl volit třetinu členů v rozhlasové i televizní radě. Vzhledem k navrhovanému harmonogramu dovolby nových členů Rady ČT to může mít teoreticky dopad na volbu nového generálního ředitele České televize příští rok podle koaličních představ. Na druhé straně právě spoluúčast Senátu neumožní jakékoli příští sněmovně převolit celou radu během jednoho funkčního období.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Účinným vládním nástrojem“ v duchu současné kritiky SPD přitom mnohem víc zaváněl původní záměr vlády odvolat obě současné rady jako celek a zvolit zcela nové rady na novém půdorysu.

Hrozilo totiž riziko, že přesně totéž udělá příští sněmovní většina, třeba právě i s účastí SPD. Koaliční záměr však na jaře odmítla jako neústavní legislativní rada vlády. Proč i „slabší“ reforma systému volby do mediálních rad Okamurovcům vadí, je však nasnadě – v Senátu, který s novelou vstupuje do hry, je strana tradičně slabá.

„Jsme rezolutně proti tomu, aby se rozšiřoval počet radních, a aby třetinu radních volil nově i Senát, který nereflektuje vůli většiny občanů, jelikož voleb do této instituce se průměrně účastní méně než dvacet procent oprávněných voličů,“ shrnuje poslanec SPD Rozvoral.

V Maďarsku by se SPD do televize nedostala

Sám Tomio Okamura se s Českou televizí dlouhodobě dohaduje o tom, jestli ho ČT dostatečně zve do hlavních diskusních pořadů. Zastání našel u části radních zvolených právě minulou sněmovní většinou (ANO, SPD a KSČM), kteří po České televizi chtěli příslušné statistiky pozvaných hostů. Vedení televize to odmítlo a opřelo se přitom o stanovisko editoriálního panelu, který podobné požadavky rady označil za zásah do redakční autonomie.

Faktem je, že si SPD ani její šéf nemůžou na nedostatečné pokrytí ze strany veřejnoprávní televize stěžovat. Okamurovy živé vstupy i přenos tiskových konferencí SPD jsou třeba na zpravodajském kanále ČT24 běžné. A přesně to je obrovský rozdíl oproti Maďarsku, kterým se SPD – toho času bojující za nezávislost veřejnoprávních médií – jindy tolik zaštiťuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán totiž během deseti let nepřetržité vlády opoziční strany z vysílání nejen veřejnoprávních, ale i velké části soukromých médií, prakticky vygumoval. Dobrým příkladem je minulé funkční období Orbánovy vlády a kampaň před letošními parlamentními volbami na jaře.

Maďarské opoziční strany dostaly v letech 2018-2022 pouze 18 pozvánek do veřejnoprávní televize. Přesnější je ovšem mluvit o televizi státní, financované ze státního rozpočtu a s kontrolními orgány, které má pod palcem výhradně vládní Orbánova strana Fidesz.

Parlamentní volby byly v Maďarsku letos v dubnu. V době od 16. března dostaly kandidující strany jen několikaminutový prostor buď na státní televizi M1 před osmou ráno nebo na státním rádiu Kossuth v podobný čas.

Společný lídr sjednocené opozice Péter Márki-Zay se v tomto období před volbami objevil ve státních médiích pouze jednou, a to v ranním vysílání státní televize, v pětiminutovém vstupu. „Nebylo to interview, ale monolog. Nebyly tam otázky. Vysílalo se to ráno uprostřed pracovního týdne. Zákon neříká nic o tom, že mají být interview s opozičními politiky vysílána v prime-timu,“ shrnuje Ágnes Urbánová z think-tanku Mérték, který se ve svých výzkumech maďarským médiím často věnuje.

Podobně opozici ignorují i stovky soukromých maďarských médií pod vládním vlivem, včetně těch regionálních.

Babišův přítel Orbán

Zopakujme si – maďarská realita pod vládou Viktora Orbána je 18 pozvánek do televize pro celou opozici za čtyři roky. Takový počet televizních vystoupení v rámci opozičních stran v Česku překoná i samotná SPD už za několik týdnů.

Paradoxně i přesto se Okamurovci chlubí posilováním vztahů s Orbánem a sami si stěžují na mediální blokádu s tím, že po přijetí novel mediálních zákonů to bude ještě horší. Zdatně jim v tom sekunduje hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš označuje maďarského premiéra za svého „přítele“. Nedávno se také například nechal slyšet, že bychom měli Maďarsku „děkovat za pohraniční plot“ proti migrantům. O poměrech maďarských médií ale Babiš celá léta mlčí.

V létě Babiš obvinil Českou televizi, že nevysílá přenos ze sněmovny, „aby lidi neslyšeli to, co opozice říká“. Přitom jeho vystoupení v parlamentu právě v tu chvíli živě přenášela ČT24.

Před přijetím chystané mediální novely varuje i předseda sněmovního volebního, respektive mediálního výboru Aleš Juchelka z ANO. Ten dlouhodobě kritizuje vládu Petra Fialy, že chce mít vliv na veřejnoprávní média „podobně jako v Polsku a Maďarsku“.

Ve skutečnosti se však Česká televize s Českým rozhlasem dostaly nejblíž maďarské a polské cestě právě v minulém volebním období, kdy svými kandidáty zásobovala mediální rady tehdejší sněmovní většina „Orbánových přátel“ – v čele s SPD a ANO.