UWW University Housing on Foter.com, zdroj

Důkladný přehled kandidátů do mediálních rad. Kdo je kdo a co si myslí

Napsal/a -pes- 10. března 2020

Ve středu má Poslanecká sněmovna hlasovat o tom, kdo doplní mediální rady: šest jmen pro Radu České televize a dvě místa do rady Českého rozhlasu. Web Info.cz získal  některé „notičky“, podle nichž by politici mohli hlasovat. Ty nabízejí chmurné čtení, připomínající v mnohém kádrové posudky, zejména s ohledem k postojům vůči vládnoucí straně.

Takto například na zveřejněné informace reagoval na svém Facebooku jeden z kandidátů, Michal Klíma.


I proto je na místě připomenout, kdo o zvolení do mediálních rad usiluje.

Publicisté Tomáš Urban a Vojtěch Andrš pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky důkladně zpracoval medailonky jednotlivých kandidátů. Níže nabízíme jejich přehled.

Medailonky kandidátů do Rady ČT 2020:

Michal Klíma

Nominující organizace: Federace židovských obcí v České republice

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 17 z 18 hlasů

Základní údaje

  • * 1960, vystudoval ČVUT (titul Ing.)
  • mediální manažer, novinář, komentátor
  • člen správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, předseda Nadačního fondu obětem holocaustu (www.fondholocaust.cz), předseda spolku Památník Hartmanice (www.hartmanice.cz)
  • spoluzakládal Lidové noviny, byl jejich ředitelem, také byl ředitelem nakladatelství Economia. Založil časopis Dotyk, určený hlavně pro tablety. Od listopadu 2015 do prosince 2017 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem novinového a časopiseckého vydavatelství VLTAVA LABE MEDIA a.s.
  • v roce 2011 se ucházel o pozici generálního ředitele ČT odkaz, v roce 2019 kandidoval do rady Českého rozhlasu

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (ZDROJ: Lupa.cz):

  • „Polovinu života jsem strávil jako ředitel různých mediálních společností,“ představuje se zkušený mediální manažer, který pracoval mj. ve vydavatelství Economia, kde založil internetovou divizi. Řídil rovněž největší slovenské vydavatelství časopisů, v Česku pak založil vydavatelství Tablet Media, řídil rovněž vydavatelství Vltava Labe Media.
  • V Radě ČT by chtěl využít své celoživotní zkušenosti ve prospěch televize a jejích diváků. Nikdy nebyl v žádné politické straně ani organizaci. Vystudoval systémové inženýrství na Fakultě stavební ČVUT.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Lubomír Španěl (SPD): „Kde vidíte možnosti úspor v ČT? Když zpravodajský kanál vysílá celý den, přijde mi to přemrštěné.“

Michal Klíma připomíná, že ČT24 vysílá i reprízy. Ekonomiku ČT je nutné posuzovat v kontextu plnění zákonných úkolů.

Radek Holomčík (Piráti): „Já jsem rád, že ČT24 vysílá v tom rozsahu, v jakém vysílá. V posledních letech zpravodajský obsah přesahuje do online prostředí. Jaký význam by měly mít aktivity v online prostředí? Přijde vám stav v pořádku?“

Michal Klíma: „Vstupuje také na trh nová zpravodajská komerční televize, takže role ČT24 se bude měnit nebo na to bude muset reagovat. S onlinem je to komplikované, zákon o ČT je starší než existence internetu, takže s ním nepočítá.“ Připomíná kritiku ze strany vydavatelů, že jim veřejnoprávní média na internetu konkurují. Internetový prostor je velmi důležitý, klíčový pro mladší generaci, diváci se mohou vracet k pořadům a znovu si je pouštět. Klíčové je i zpravodajství na webu ČT. Je nutné se tomu věnovat i s vědomím, že to zákon neřeší.

Lubomír Španěl (SPD): „Je počet kanálů dostačující, je jich moc, nebo jich je málo? Vypustil byste nějaké pořady?“

Michal Klíma: „Počet kanálů odpovídá potřebám, je v pořádku. Určitě se ušetřit dá,“ míní kandidát, ale musí se říct, co televize má dělat a nemá. Ve vysílání ČT je divákem hlavně zpravodajství a publicistiky. Žádný konkrétní pořad, který v poslední době viděl, si nevybavuje.

Miroslava Němcová (ODS): „Zajímalo by mě, jakým způsobem je (nebo není) konkurenčně ohroženo veřejnoprávní vysílání?“

Michal Klíma míní, že ČT v tomto souboji obstojí vymezením programu, ve zpravodajství a publicistice je přímo unikátní a obstojí i proti CNN Prima News. Klíčová je profesionalita práce, snaha jít pod povrch věcí a zvát odborníky, kteří rozumí problematice.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. Leccos by se dalo zlepšovat na zpravodajství, které by mohlo jít víc do hloubky
  2. Televize by se mohla více věnovat historii, jako to dělá BBC

Tři plus pro ČT

  1. Pozitivní je, že má ČT důvěru mezi diváky a silné postavení na trhu
  2. Jsem divákem CT24, v řadě případů jsem informován uspokojivě, ale určitě by to mohlo být ještě lepší

Další:

  • Existence svobodných a nezávislých médií je nutnou podmínkou demokracie a je třeba, aby je stát podporoval, čelíme silně podporované propagandě z Ruska, část tradičních médií ztratila nezávislost a nově vzniklá nezávislá média jsou slabá. odkaz demokracie potřebuje především mediální pluralitu odkaz
  • kritický text o majiteli Seznam Zprávy v MF Dnes, který vyšel v reakci na reportáž Seznamu o Andreji Babišovi ml. označil Klíma za neprofesionalitu a hloupost odkaz. Soudí, že v kauze převážil veřejný zájem, ale zároveň řekl, že se mu nelíbí, že novináři dělají z pořadu detektivku odkaz
  • řekl, že MF DNES a Lidové noviny podvádějí své čtenáře, protože se otevřeně nepřihlásili k tomu, že jsou stranickým tiskem odkaz. Andrej Babiš ohrožuje nezávislost ostatních médií, protože má vliv na jejich majitele odkaz. “Pro mě je přijatelné i to, aby politik vlastnil noviny. Jen ty noviny musí jasně deklarovat, že hájí zájmy tohoto politika a ne se tvářit nezávisle” odkaz
  • pozitivně hodnotí Petra Dvořáka za podporu nezávislosti publicistiky odkaz
  • podle něj návrh Unie vydavatelů o vzniku kolektivního správce licenčních poplatků, který by posuzoval, kdo je a kdo není „důvěryhodný vydavatel“, ohrožuje svobodu slova zde

Ivan Douda

Nominující organizace: Středisko prevence a léčby drogových závislostí Drop In, o.p.s., (www.dropin.cz), Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (www.vdv.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 16 z 18 hlasů

Základní údaje

  • * 1943, studium psychologie na FFUK (titul PhDr.)
  • psycholog a expert na závislosti
  • od 2004 člen Protidrogové komise magistrátu Prahy, od 2019 člen Bezpečnostní komise, od 2004 člen Arbitrážní komise Rady pro reklamu v Praze
  • Spoluzakladatel a vedoucí psycholog Drop In, spoluzakladatel Nadace Výboru dobré vůle Olgy Havlové, člen správní rady.
  • do rady ČT kandidoval už v roce 2015 (nebyl zvolen)

Názory na média a ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (ZDROJ: Lupa.cz):

  • Známý adiktolog a psycholog Ivan Douda, navržený organizací Drop In a Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové, obsáhle shrnuje svůj životopis a studijní peripetie. „Už v průběhu studií jsem začal spolupracovat s televizí. Tehdy jsem pracoval na protialkoholním oddělení, byl tam ještě docent Skála, takže mám drsnou skálovskou školu.
  • Po roce 1989 jsme založili s kolegou Preslem Středisko drogových závislostí, první nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na nealkoholové závislosti.
  • V roce 1990 jsem se stal spoluzakladatelem Výboru dobré vůle, kde jsem bohužel už posledním ze zakladatelů.
  • Byl jsem spoluzakladatelem nadace Drop In, byl jsem v poradní komisi na ministerstvu zdravotnictví, poradcem ministra zdravotnictví, od roku 1994 jsem členem etické a arbitrážní komise Rady pro reklamu, to bych asi musel opustit, tam cítím střet zájmů. Dosud jsem členem protidrogové komise pražského magistrátu,“ shrnuje Ivan Douda. Kdysi moderoval pořad Ve středu, politickou relaci zaměřenou na zasedání vlády. Externě moderoval také na Rádiu Junior.

Ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Pavla Golasowská (KDU-ČSL): „Co vás motivovalo ke kandidatuře do rady? Jakou tam vidíte svou úlohu?“

„První motivace člověka je vždycky egoistická. Přestal jsem v Drop In pracovat na plný úvazek, takže se mi uvolnila časová kapacita. A navíc jsem recidivista, kandiduji opakovaně, považuji to za potřebné a užitečné. Starý člověk má někdy potřebu poučovat, někdy jsem v tom možná až příliš naléhavý. Svou úlohu vidím jako psycholog, vím, jak ve společnosti nenasloucháme oponentům, chtěl bych naslouchat dovnitř rady, ve vztahu k lidem, k managementu i dovnitř České televize a částečně usnadňovat komunikaci. Byl jsem už v pár radách a komisích, tam je funkce psychologa celkem užitečná, vznikají tam různé zbytečné konflikty,“ odpovídá Ivan Douda.

Miroslavu Němcovou (ODS) zajímá, zda podle Ivana Doudy plní Česká televize svou roli.

„Absolvoval jsem diskuse o veřejnoprávnosti v 90. letech. Ten pojem je znovu a znovu nutné brát v potaz, zdokonalovat a hlídat. Emoce jsou velmi zjitřené. Instituce nebo organismus, který není schopen přijímat zpětné vazby, je odsouzen k zániku,“ cituje Ivan Douda rakouského zoologa Konrada Lorenze. Česká televize zejména v některých oblastech plní službu výborně, Ivan Douda chválí například Davida Borka nebo Daniela Stacha.

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítl.

Zdeněk Holý

Nominující organizace: Akademie múzických umění v Praze (www.amu.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 16 z 18 hlasů

Základní údaje

  • * 1974, absolvent ÚPOL obor Teorie a dějiny dramatických umění (titul Mgr.)
  • Děkan FAMU od roku 2015, působí také jako tvůrce, producent a dramaturg
  • dříve působil také jako pedagog, ředitel Nakladatelství AMU či šéfredaktor časopisu Cinepur

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „První priorita je pro mě nezávislost ČT. V podstatě každý den sledujeme nejen v ČR fenomén rozdělené společnosti. Fenomén, který způsobuje dvojí měřítka, uplatňovaná buď na tábor příznivců nebo odpůrců,“ zahajuje své představení.
  • Silná média jsou důležitá, úloha ČT je nezastupitelná.
  • Je třeba dbát na standardy kvality, kvality dramatiky se pod vedením Petra Dvořáka zvedla. Kritický je k nadprodukci kriminálních seriálů. Je potřeba uspokojit potřeby všech skupin obyvatel ČR, přivítal vznik kanálu Déčko.
  • „Na druhou stranu ČT rezignovala na skupinu teenagerů do 35 let,“ míní kandidát.
  • Výzvu pro Českou televizi představuje expanze streamovacích služeb typu Netflix. iVysílání je velmi unikátní prvek, na druhou stranu jeho podoba je dost vzdálená právě zahraničním streamovacím službám nebo třeba českému Streamu a Mall.TV. Co má čím dál větší hodnotu, je vysílání přímého obsahu.
  • V Radě ČT by sledoval transparentnost, připomíná útoky Jaromíra Soukupa na hospodaření ČT. Není podezřívavý, ale pomohla by určitě přehlednější struktura výročních zpráv.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Marcela Melková (ANO): „Jak byste přistoupil k hospodaření ČT, kde vidíte prostor k jeho zefektivnění?“

Zdeněk Holý: „Přijde mi velmi podstatná problematika poplatků, které nebyly valorizovány od roku 2008. Otázka pro vás poslance je, zda by nemělo smysl zavést automatické, třeba agregované navyšování poplatků o inflaci. Otázkou také je, zda má jít Česká televize do souboje o práva na streamování těch největších událostí.“

Lubomír Španěl (SPD): „Myslíte si, že hospodaření se sedmi miliardami lze postavit pouze na obecné důvěře v nějaký orgán, nebo byste připustil kontrolu hospodaření NKÚ?“

Zdeněk Holý: „Rada má dozorčí komisi, přijde mi podstatné být s ní v úzkém kontaktu. Je nutné ve společnosti vycházet z důvěry, ale bez kontroly to nejde.“

Stanislav Berkovec (ANO): „Jak se díváte na autorskou tvorbu ČT a v čem byste chtěl zlepšit její činnost?“

Zdeněk Holý: „Rada schvaluje dlouhodobé programové záměry, neměla by interferovat do jednotlivých pořadů. Plány by měly být podrobnější a vztažené k rozpočtu. Je nutné, aby nastavovala vyšší standardy kvality, záleží ale na tom, s jakými autory může pracovat a jak je může zaplatit.“ Zdůrazňuje, že právě třeba FAMU má světové úspěchy s animovanou tvorbou. Nemyslí si, že by Rada ČT měla být v nejbližším kontaktu s vedením, ale při strukturálních změnách by měla být jeho oporou.

Zdeněk Holý: „Přijde mi velmi podstatná problematika poplatků, které nebyly valorizovány od roku 2008. Otázka pro vás poslance je, zda by nemělo smysl zavést automatické, třeba agregované navyšování poplatků o inflaci. Otázkou také je, zda má jít Česká televize do souboje o práva na streamování těch největších událostí.“

Rada schvaluje dlouhodobé programové záměry, neměla by interferovat do jednotlivých pořadů. Plány by měly být podrobnější a vztažené k rozpočtu. Je nutné, aby nastavovala vyšší standardy kvality, záleží ale na tom, s jakými autory může pracovat a jak je může zaplatit.“ Zdůrazňuje, že právě třeba FAMU má světové úspěchy s animovanou tvorbou. Nemyslí si, že by Rada ČT měla být v nejbližším kontaktu s vedením, ale při strukturálních změnách by měla být jeho oporou.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. ČT zanedbává mladé. Podařilo se Déčko, ale není oslovována teenegerovská skupina
  2. Lépe by šly udělat streamovací služby, což je nevyužitý potencionál. (Sic!)
  3. Bylo by dobrá podpora animované tvorby

Tři plus pro ČT

  1. Za velký úspěch považuji vysílání Déčka
  2. Podařilo se zlepšit standard dramatické tvorby

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Veřejnoprávní média v ČR neexistují, existují jen média veřejné služby. Ano, plní, namnoze nastavují standardy kvality pro soukromá média.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Měla by se měnit vzhledem k inflaci, asi rozumný model by bylo navýšení poplatku o  agregovanou inflaci.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Jako u většiny veřejných korporací efektivitu fungování.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Vyvážené, objektivní? Hlavně musí být faktické a ověřitelné, z toho jsou ostatní hodnoty odvozeny.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Nástup streamování, ivysílání, cena za práva na přímé přenosy – sport, veřejná služba pro všechny generace, provázanost výrobního plánu a rozpočtu, srozumitelnost rozpočtu.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Zopakuji, relevantní mediální platforma, která přežije tlak streamovacích služeb jako Netflix, bude schopná komunikovat se všemi generacemi a bude mít nezpochybnitelnou společenskou autoritu.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

V dnešní době je jakákoli změna zneužitelná a stává se další bojovou frontou, proto jsem pro utužování příkladů dobré praxe.

Další názory & Možné kontroverze

  • Akademický senát FAMU navrhl v roce 2018 jeho odvolání z funkce. Podle akademického senátu děkan nerespektoval demokratické principy, překračoval své pravomoci či nedostatečně plnil program, s nímž byl zvolen. Holý je děkanem FAMU od května 2016, mandát mu končí v květnu 2020, znovu se o funkci neuchází (iDnes). Návrh na jeho odvolání vzbudil ve filmové branži rozporuplné reakce, především aktivní filmaři se z velké části stavěli za jeho setrvání ve funkci. Sám Holý výtky senátu odmítal. (iRozhlas.cz)

Jiří Schwarz

Nominující organizace

Anglo-americká vysoká škola, z.ú.

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 16 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1960, v roce 2003 získal docenturu na VŠE ( tituly doc., ing. , CSc.)
  • Ekonom a manažer
  • od roku 2015 ředitel Centra ekonomických a tržních analýz, z.ú.
  • předseda Správní rady Anglo-Americké Univerzity, člen dozorčí rady Expobank a.s. a Vědecké rady, Institut de Recherches Economiques et Fiscales
  • zakladatel a bývalý ředitel Liberálního institutu, děkan Národohospodářské fakulty VŠE, 2009 až 2013 člen NERV, katolík, před listopadem 89 byl pět let členem KSČ

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • 30 let se živil jako akademický ekonom, v posledních pěti letech spíše jako praktický ekonom.
  • V roce 2004 kandidoval v Novém Jičíně sám, bez podpory politického subjektu, do Senátu, skončil tehdy třetí. Do roku 1989 byl pět let členem KSČ, poté už v žádné politické straně nebyl.
  • „Když poslanecká sněmovna opakovaně neschválila výroční zprávu ČT a poté rada neschválila rozpočet na rok 2020, začalo mě to zajímat. To je závažná věc, která se tu řadu let nestala,“ líčí ekonom, podle kterého rozpočet ČT představuje co do velikosti 0,5 procenta rozpočtu České republiky.
  • Navrhoval by indexaci poplatků, kvůli inflaci se hodnota poplatků snížila o 20 procent, to by zahýbalo s hospodařením jakékoliv firmy. Valorizace by mohla být co pět let a reflektovat tak reálný ekonomický svět. Tématem pro něj je také Fond televizních poplatků a jeho čerpání. „Určitě je nezbytné na tom fondu nějaké prostředky uchovat, měly by tvořit 10-15 % rozpočtu televize, to odpovídá i příjmům televize z reklam. ČT není ohrožena krizí, má zajištěný příjem.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Patrika Nachera (ANO) zajímá tradičně, jak by kandidát šetřil na nákladové stránce.

„Největší část nákladů představují mzdové náklady, pak náklady na výrobu. Se mzdovými náklady se nic zásadního nedá dělat, leda by měl někdo odvahu přistoupit na radikální snížení počtu zaměstnanců, ale k tomu nevidím vážný důvod. A co se týče výroby, záleží na definici veřejnoprávnosti. Není to bible ani talmud, mění se v čase,“ odpovídá kandidát. ČT nemá soutěžit se soukromými televizemi o počet diváků, tím ztrácí svou veřejnoprávnost. Pokud bude kladen důraz na veřejnoprávnost, tak musí zůstat ostravská i brněnská redakce, musí být silné regionální zpravodajství.

Lubomír Španěl (SPD): „135 korun poplatku není nic moc, není to velká položka. Proč se tedy politici bojí tyto poplatky zvednout? Není to tím, že poklesla důvěra v tuto instituci?“

„To nevím, zda se pořádají nějaké průzkumy měřící důvěru občanů v ČT. Je to proto, že případné zvýšení je prostě nepopulární, jako jakékoliv zvýšení. Vyvolává diskusi o příčině. Z toho důvodu navrhuji indexaci, tím se vyhnete nepříjemným debatám. Řešením není převedení financování pod státní rozpočet.“

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. nejvíce mi vadí, že se ČT snaží konkurovat soukromým televizím, a díky tomu se jim přizpůsobuje
  2. rozpočet ČT není dlouhodobě udržitelný
  3. odbornost při vedení pořadu, publicistických pořadu, aby se v nich více prosazovali odborníci

Tři plus pro ČT

  1. za velmi pozitivní považuji regionální vysílání
  2. další silnou stránkou je archiv ČT, díky čemuž může představovat nedávnou i vzdálenější historii
  3. líbí se mi speciální programy, jako je ČT24 nebo vysílání pro děti Déčko, to si myslím, že je velmi kvalitní.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Poskytovat relevantní, aktuální a maximálně objektivní informace o událostech z domova a ze zahraničí s potenciálem ovlivňovat současný život české společnosti a její budoucí vývoj.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Ano, za předpokladu bezodkladného zahájení veřejné debaty o indexaci koncesionářských poplatků, jejichž zavedením by se do podstatné části rozpočtových příjmů veřejnoprávní televize promítaly reálné změny cenové hladiny.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

V soustředění se na konkurenční boj se soukromými televizemi o diváka se záměrem maximalizovat sledovanost.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Zprostředkovaná informace je vždy ovlivněna jejím tvůrcem a o výběru zpráv k vysíláni rozhoduje editor. Tzn., že vyváženost a objektivita závisí na individuálním (subjektivním) přístupu redaktora a editora. Podobně subjektivní charakter má každé individuální rozhodování o úrovni vyváženosti a objektivity ČT. Osobně si na vyváženost a objektivitu ČT nestěžuji, ale vedení zpravodajství by se mělo zabývat seriozními argumenty těch, co tak činí.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Na tvorbu a čerpání rozpočtu ČT.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Důvěryhodné a renomované veřejnoprávní médium poskytující relevantní, aktuální, maximálně objektivní a hodnotné informace, jejichž spotřebou roste vzdělanost jejich diváků.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Ano, veřejnoprávní média jsou v současnosti dostatečně nezávislá na politické moci, přičemž například česká televize je na politické moci méně závislá než ČTK dle kritéria podávání nominací na členství v radách těchto veřejnoprávních médií.

Možné kontroverze

  • Do roku 1989 byl pět let členem KSČ

Pavel Kysilka

Nominující organizace

Svaz průmyslu a dopravy České republiky (www.spcr.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 15 z 18 hlasů

Základní údaje

  • * 1958, vystudoval na VŠE, 1986 až 1990 působil v Ekonomickém ústavu ČSAV (tituly Ing. a CSc.)
  • ekonom a manažer
  • v současnosti působí jako předseda správní rady 6D Academy poskytující poradenství firmám pro “digitální věk”, kterou také založil. Je předsedou dozorčí Rady České dráhy, a. s.
  • v letech 1992 až 1999 člen bankovní rady a viceguvernér Státní banky československé a později ČNB. V letech 2011 až 2015 byl generálním ředitelem České spořitelny.
  • bývalý člen KSČ

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Koncem loňského roku mě Svaz průmyslu a dopravy oslovil, zda bych zvážil nominaci do Rady ČT. V debatách rezonovala dvě témata. V ekonomické obci jsme přesvědčeni, že Česká republika stojí před významnou transformací, bude se muset adaptovat na nové trendy v průmyslu, bude to extrémně náročný proces. Celá společnost bude muset soustředit síly, aby tento manévr zvládla,“ říká Kysilka. Média v tom mají velkou roli, nejen v celkové náladě společnosti, ale i v mediální a finanční gramotnosti.
  • „Jsme velmi znepokojeni tím, jak upadá kvantitativní zastoupení ekonomické a byznysové publicistiky ve veřejnoprávních médiích. Jsme přesvědčeni, že i tato témata se dají dělat velmi atraktivně,“ podotýká.
  • Druhým velkým tématem je samotné hospodaření ČT. „I z vlastní osobní zkušenosti a veřejných dokumentů jsme přesvědčeni, že hospodaření ČT se zase může zlepšit. Hospodaří s obrovskou rezervou,“ míní Pavel Kysilka.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Martin Kolovratník (ANO): „S panem Kysilkou se potkáváme v jedné ze správních rad, ve Smetanově Litomyšli. Svaz průmyslu a dopravy nás přímo oslovil dopisem a konkrétně tady píše, že vnímá přerod naší ekonomiky z montovny na umělou inteligenci. Zkusme být konkrétní, jak by se to mělo projevit ve vysílání ČT?“

Pavel Kysilka: „Měla by se vrátit ke kvantitativnímu podílu, který byl věnován ekonomické publicistice. Dramaticky by pomohlo, kdyby celá společnost cítila, do jaké epochy kráčíme. Jsme přesvědčení, že ten přerod, pokud se máme vyhnout různým pastem, potřebuje povzbudit všeobecné povědomí, k dlouhodobým trendům se dá dělat celá série pořadů, ať už o umělé inteligenci, virtuální realitě, robotice a dalších tématech.“

Patrik Nacher (ANO): „Kde vidíte principiálně úspory České televize?“

Pavel Kysilka: „S příjmovou stránkou se dá žít dlouhá léta a s velmi kvalitním výstupem. ČT nemá nastavený princip řízení efektivity nákladů. Za prvé to chce mít efektivní metriku, perfektní měření a vykazování, co nás co stojí.“

Stanislav Berkovec (ANO): „Má podle vás místo reklama, sponzoring, product placement ve vysílání ČT?“

Pavel Kysilka: „V mezinárodním srovnání je ten podíl na příjmech relativně nízký. Já mám dlouhodobě radikální názor, tato věc by měla být velmi limitována až téměř vyloučena. Prostředky jsou dostatečné na to, aby se bez toho veřejnoprávní média obešla.“

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. ekonomická publicistika stagnuje a mizí
  2. ČT neumí dostatečně vysvětlit poslancům i veřejnosti, zda efektivně hospodaří s prostředky, se kterými hospodaří
  3. Nejsem pro navyšování prostředků z reklamy

Tři plus pro ČT

  1. Nejradši sleduji politickou publicistiku, dění ze světa a kulturní pořady. Skvěle se podařil například seriál Most

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Role je dobře definovana přislušnými zákony. Míru jejich naplňovaní můžeme těžko objektivně měřit, podle mého názoru je dost prostoru pro zlepšovaní.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Souhlasím. Problém je v efektivnim nakládání s nimi.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

V některých případech odklon od veřejnoprávnosti ke komerčnosti, v jiných nedostatek profesionality, celkově neefektivní nakládání s příjmy.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Na bázi ŕady objektivních ukazatelů spíše ano, ale zaznívají i opačné hlasy, o jejichž argumentech má cenu vést neustálou diskusi.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Ekonomická publicistika, osvěta a vzdélávání. Hospodaření CT.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Naplňování poslaní veřejnoprávního média daná zákonem, profesionalita, důvěryhodnost, transparentní a efektivní hospodaření.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Spíše jsou.

Možné kontroverze

  • Bývalý člen KSČ

Martin Schmarcz

Nominující organizace

Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem (www.ujep.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru : 14 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1974, vystudoval MFF UK v oboru chemické fyziky (titul Mgr.)
  • Politický komentátor, spolupracovník info.cz
  • dřív působil jako PR a politický poradce pro Miroslava Topolánka, Pavla Fischera, Pavla Bělobrádka, šéfredaktor týdeníku Profit, redaktor ČT, komentátor LN a MFD

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Program, se kterým kandiduji, má tři základní body: důvěra, reprezentace, profesionalita. Co se týká důvěry, 14 let jsem pracoval v médiích, 14 let jsem pracoval v politice a vím, že mnoho konfliktů vzniká z nekomunikace,“ vysvětluje kandidát. Je důležité odstraňovat napětí a nedůvěru. Základem je tedy dobrý kodex.
  • Co se týče reprezentace, je přesvědčen, že volba členů rady parlamentem je nejlepší ze všech špatných. Německý model nominujících organizací by k nám nešel vzhledem ke struktuře občanské společnosti převzít. Politici jsou nominováni voliči a rada se zodpovídá voličům-koncesionářům. „Za každým z poslanců je volič a tomu já se zodpovídám.“
  • Je schopen v Radě ČT reprezentovat odbornou mediální sféru, politický pohled – „skoro všechno je politika, politický pohled je důležitý i v radě“, univerzitu. Česká televize nesmí být jen českou televizí, musí překročit hranice, musí být širší paleta názorů. Profesionalita je v pluralitě a neutralitě.
  • „Jedním z prvních úkolů rady by mělo být sestavit výhled dlouhodobě udržitelného hospodaření ČT,“ míní kandidát. „Způsob financování by měl pak projít parlamentem. Parlament určuje ekonomické podmínky, výši poplatků. Je potřeba na to myslet dlouhodobě, ne jenom co bude za dva, tři, čtyři roky.“ V hospodaření se musí jít „do střev“, rozumět tomu, co kolik má stát a jak se to má dělat.
  • Mzdy redaktorů by měly být klidně veřejné, stejně jako je zveřejnila BBC. „Chci otevřenou společnost. Dělám nějakou práci a ten plat si obhájím.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Aleš Juchelka (ANO): „Byl jste v roce 2000 členem spacákové revoluce. Jak se váš názor na ČT posunul?“

Martin Schmarcz: „Moje názory se neposouvají, jsem konzervativec, posouvá se ta situace. Krize nevznikla z toho, že by se sešel Zeman s Klausem. Ani z toho, že se změnil generální ředitel. Vznikla z toho, že do Rady ČT byli zvoleni lidé, kteří vyhlašovali, že tu televizi zničí a ředitele vybírali přes noc. Podle nás selhala rada jako mediátor mezi televizí a politiky, rada nemá dopustit, aby došlo ke krizi důvěry. Protože když k ní dojde, už to nezastavíte.“

Patrik Nacher (ANO): „Hrozí teď znovu, že by se mělo v ČT spacákovat? A jak byste řešil výdajovou stránku televize, aby byla dlouhodobě udržitelná?“

Martin Schmarcz: „Byl jsem to já, kdo vyhazoval politiky ze spacáků, neměli tam co dělat. A jestli se to může opakovat? To záleží na vás, koho zvolíte. Primárně to asi nehrozí, bylo by to zbytečné, většina novinářů v televizi chce klid a dělat svou práci. K výdajům, ředitel může klidně zrušit ČT Sport, stojí kolem miliardy, nebude podpora sportu, a je na poslancích, jestli by to vadilo nebo nevadilo. Další možnost je vlastní tvorba, nebo studia Ostrava a Brno, která jsou drahá a stejně jsou studia, která by je nahradila.“

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. úzké názorové zaměření. Je liberální, lehce napravo od středu. Je třeba přitáhnout i další divácké skupiny, které dnes sledují spíše komerční televize.
  2. ČT nemá výhled dlouhodobého financování, což kladu za vinu minulé radě. Je třeba připravit koncept dlouhodobého financování.
  3. Kodex. Popracoval bych na pravidlech kodexu a etického panelu. Když je kodex dobře udělán, chrání to obě strany, jak diváky, tak redaktory.

Tři plus pro ČT

  1. ČT je schopná produkovat velké procento vlastní tvorby ve velmi slušné kvalitě.
  2. Pochválil bych pořady, které jsou opravdu pro všechny, jako Star dance nebo Peče celá země, protože ne každý je schopen sledovat vědecké pořady nebo zpravodajství a každý by se tam měl najít.
  3. Líbí se mi, jak ČT dělá vědu, i když bych rád aby, principy toho pořadu byla ČT schopna promítnout do dalších pořadů

Další názory & Možné kontroverze

  • otázkou je jeho blízký vztah a napojení na konkrétní politiky a politické strany.

Podle §4 zák. 483/1991 Sb totiž Rada skrze členy uplatňuje “právo veřejnosti na kontrolu činnosti”. Podle §5 “Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.”

  • chce silnou a pluralitni veřejnoprávní TV (info.cz)
  • Nerozumím pravičákům, kteří se radují z propadu ČSSD. Osud demokratů všech barev jsou spojité nádoby. (info.cz)

Stanislav Staněk

Nominující organizace: Komora auditorů České republiky (www.kacr.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 13 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1968, studoval na VŠE systémové inženýrství (titul ing)
  • auditor, působí ve výborech pro audit několika veřejných organizací (NE4GAS s.r.o., Reiffessenbank a. s., ZOOT a.s. …)
  • Působil 24 let jako auditor hlavně ve společnosti Deloitte, mezi 2010 až 2018 nebo ve výkonném výboru Komory auditorů ČR

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Do toho započítávám svůj zájem a ochotu účastnit se na práci Rady České televize, byť její záběr je širší než čistě finanční. Nicméně aspoň třetina jejích úkolů se týká ekonomiky a hospodaření a rada by měla mít kompetence v této oblasti.“
  • Za klíčová témata považuje stabilitu a udržitelnost České televize, hospodaření je podle něj deficitní a ČT utrácí víc, než dostává. „To dlouhodobě nemůže fungovat.“
  • Komunikace výsledků ve výročních zprávách je podle něj zavádějící nebo matoucí, nezdůrazňují to, co je důležité – deficit hospodaření. S tím souvisí i hodnocení generálního ředitele za vyrovnané hospodaření, který za něj dostává bonus, což je divné. Je málo se věnovat hospodářským výsledkům jen dvakrát ročně.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

„Jak byste si představoval hloubkový audit hospodaření ČT?“ ptá se Tomáš Martínek (Piráti).

„ČT je v téhle oblasti kapku přestrukturovaná,“ míní kandidát. Rada ČT má svou dozorčí komisi, ČT má oddělení interního auditu. Dozorčí komise do značné míry svou práci dělá. „Kladl bych hlubší dotazy,“ slibuje Stanislav Staněk.

Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se ptá na názor na poplatky a případné osvobozování některých skupin obyvatel od jejich placení.

„Ta věc má několik rovin. Poplatek je určován zákonem, je to do určité míry politické rozhodnutí, role Rady ČT může být doporučující. Rada může přijít s odůvodněnými návrhy. Hospodaření je deficitní, není dlouhodobě udržitelné, nicméně v tuto chvíli není situace nijak dramatická, při stávajícím poplatku je to ještě několik let udržitelné a pak je otázka, zda nehledat úspory na nákladové straně.“

Lubomír Španěl (SPD): „Je na ČT něco, co by nemusela vysílat?“

„To je pro mě velmi těžká otázka, já se na televizi skoro vůbec nedívám,“ odpovídá Stanislav Staněk. „Nedokážu to úplně říct, co by neměla vysílat. Zvažoval jsem, zda má smysl kandidovat, když se nedívám na televizi, ale nemám oblíbené pořady ani moderátory, a tak můžu hodnotit zcela nestranně a nezávisle.“ Překvapila ho výše personálních nákladů v rozpočtu, detaily jejich rozpadu na jednotlivé programy ovšem nezná. V prvním kole by ho asi tato položka zajímala nejvíc.

Miroslava Němcová (ODS): „To, že se nedíváte na televizi, považuji za trochu zvláštní a za jistý handicap při výkonu funkce radního. Jak byste vyhodnotil plnění její role z pohledu objektivity a vyváženosti?“

„Nejsem žádný mediální odborník, takže si osobně netroufám říkat, jestli je něco vyvážené nebo nevyvážené. Když poslouchám třeba Radiožurnál, tak to také nedokážu říct, protože v tomhle směru nejsem odborník. Rada ale dostává v tomto směru řadu analýz, které jsou veřejně přístupné a dospěl jsem podle nich k názoru, že v tomto směru problém není,“ odpovídá kandidát. Miroslava Němcová (ODS) podotýká, že nelze činnost rady zúžit jen na jeden aspekt.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. ČT neinformuje úplně jasně o hospodaření
  2. Mám pocit, že kritéria hodnocení jsou velmi vágní a měly by mít specifikovány

Tři plus pro ČT

  1. ČT funguje dobře. Programová nabídka je dobrá, každý si tam může něco najít.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Veřejnoprávní média by měla plnit roli, kterou jim stanovuje zákon. Podle mého názoru ani jinou roli plnit nemohou. Jsem přesvědčen, že stanovenou roli plní v současné době dostatečně.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Současný model financování prostřednictvím koncesionářských poplatků považuji za nejlepší možnost. Alternativou je pouze vyšší podíl komerčních aktivit nebo přímé financování ze státního rozpočtu. Obě tyto alternativy by vystavovaly veřejnoprávní média partikulárním tlakům. Aktuální výše televizního poplatku je adekvátní, nicméně v horizontu několika málo let nebude postačovat k udržení stávající úrovně služby. Rada ČT by proto měla situaci analyzovat a doporučit případnou úpravu televizního poplatku.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Za největší problém ve fungování České televize považuji současné deficitní hospodaření. Náklady České televize každoročně přesahují objem vybraných koncesionářských poplatků a rozdíl je pokryt z přebytků, které ČT historicky nashromáždila. Tato situace není dlouhodobě udržitelná, protože historické přebytky budou postupně vyčerpány. Pak bude nutno výrazně snížit náklady, což se pravděpodobně odrazí v kvalitě poskytované služby, nebo zvýšit koncesionářské poplatky.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Zpravodajství považuji za vyvážené a objektivní.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Při svém působení v Radě ČT bych se zaměřoval na oblast hospodaření a financování, protože v této oblasti mohu být, vzhledem k mým znalostem a zkušenostem, nejvíce prospěšný. Podle mého názoru by Rada ČT měla hrát větší roli v dohledu nad hospodařením ČT a věnovat se této otázce častěji než v pololetním rytmu.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Jako kandidát do Rady České televize nepřicházím s žádnou vlastní vizí budoucnosti ČT. Rada je orgánem kontrolním, nikoli řídícím, a jejím úkolem je tedy kontrolovat, zda vize generálního ředitele naplňuje úkoly veřejné služby, nikoli stanovovat vize vlastní.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Současný model uspořádání považuji pro veřejnoprávní média z hlediska jejich nezávislosti za uspokojivý. Dokáži si představit dílčí vylepšení např. z hlediska volby a odpovědnosti rady či stanovování koncesionářských poplatků, která by nezávislost posílila. Přitom ale jakákoli úprava vazby veřejnoprávních médií na politickou moc je především politickým rozhodnutím, neboť by vyžadovala úpravu zákona.

Marek Hladký

Nominující organizace

DILIA, divadelní literární, audiovizuální agentura, z.s. (www.dilia.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 12 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1971, vystudoval scenáristiku a dramaturgii na JAMU (titul MgA.)
  • Producent, dramaturg a scenárista
  • pracuje jako zástupce uměleckého šéfa činohry Městského divadla Kladno, producent, dramaturg a scenárista, učí na na Univerzitě Jana Amose Komenského.
  • V letech 1992–2008 pracoval v České televizi, vedoucí výrobního úseku – ČT Praha, ČT Brno; podílel se například na pořadech Černé ovce, Klekánice a Ta naše povaha česká v letech, napsal několik televizní scénářů, 2008- 2013 působil ve vedení Národního divadla Brno; měl vlastní pořad rozhovorů na rádiu Hey
  • do rady ČT se hlásil už v roce 2018

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • Zná fungování České televize z vnějšího působení jako autor, i z vnitřního působení v různých institucích. Momentálně je zástupcem šéfa činohry Městského divadla Kladno a věnuje se také tvorbě pro děti a mládež.
  • „Myslím si, že Česká televize je unikátní instituce a stojí za to i nadále usilovat o její zachování a nezávislost,“ míní Hladký. Úkolem radních je klást erudované otázky.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Martin Kolovratník (ANO) se ptá na potenciální střet zájmů Marka Hladkého vzhledem k jeho působení v kulturních institucích.

„Nemůže jít o žádný potenciální obchodní střet. Co se týče autorských odměn, mohu vás ujistit, že jsou v České republice hodně podhodnocené,“ reaguje kandidát. „ČT by měla přitáhnout současné tvůrce a hledat nové talenty. Kritiku si částečně ČT zajišťuje sama, když diváci mají trošku problém s úrovní některých pořadů. ČT není špatně nastavená na formu, ale někdy je nedostačující obsah. Měla by dbát na to, aby v managementu byli lidé vzdělaní v oboru,“ apeluje Marek Hladký.

Miroslava Němcová (ODS): „Byl jste v zaměstnaneckém poměru v ČT? Jaké zkušenosti jste tam nabyl?“

Marek Hladký: „ČT vděčím za mnohé, nastupoval jsem do ní v končícím období ředitele Iva Mathé do aktuální publicistiky, kde jsem se podílel na rozvoji publicistických pořadů. Po 10 letech jsem šel do výběrového řízení a stal jsem se šéfem výroby brněnského studia, po třech letech jsem na vlastní žádost odešel při jmenování nového ředitele Karla Buriana. Odešel jsem do Národního divadla v Brně. Na ČT vzpomínám s láskou a s úctou.“ Ke změně vnímání televize jejími diváky někdy stačí velmi málo.

Lubomír Španěl (SPD): „Vytváří ČT dostatečně široké názorové spektrum?“

Marek Hladký: „Myslím si, že vytváří. Opět je to otázka formy, v té je to nastaveno. Ve zpravodajství všech stanic si někdy redaktoři pletou zpravodajství s publicistikou.“

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítl.

Další názory & Možné kontroverze

  • publikuje v časopise “My”, jehož zakladatelem i šéfredaktorem je vydavatel konspiračního portálu ProtiProud.cz Petr Hájek
  • ve svých knihách pro děti chce dětem ukázat krásné, dobrodružné a poučné příběhy, kdy svět byl ještě normální; svět jaký zažil v dětství tu pro dnešní děti chybí Rodina škola
  • z televizní tvorby se vytrácí řemeslo, v době postmoderní je možné žánry prolínat, ale on a jeho manželka je chce zachovat PrahaTV

Jiří Šlégr

Nominující organizac: HC Litvínov (www.hcverva.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 12 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1971, střední elektrotechnická škola Meziboří
  • od roku 2018 generální ředitel HC Verva Litvínov, a.s. a hokejový trenér
  • Bývalý špičkový hokejový obránce a poslanec za ČSSD a LEV21 a komunální politik za SNK ED v Litvínově
  • kandidoval do Senátu v letech 2016 a 2017, ale neuspěl

Názory na média a ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

„Obrovská zkušenost, za kterou ještě dodatečně děkuji, nikdy na to nezapomenu a kdybych mohl vrátit čas, udělal bych to znova,“ říká ke svému působení v Poslanecké sněmovně. „Nejsem tu pro to, abych kritizoval Českou televizi, ba naopak, udělala v posledních letech kus práce. Není v červených číslech, zvládla digitalizaci,“ říká Jiří Šlégr, který by rád navázal na práci stávající Rady ČT.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Aleš Juchelka (ANO) se ptá na případnou vizi zlepšení fungování ČT.

„Jsem nadmíru spokojen s tím, jak funguje sportovní kanál. Rád bych, abychom se nadále věnovali mistrovstvím světa a olympijským hrám. Víc bych se zaměřil na regionální záležitosti. Pocházím z problematického regionu, Ústeckého kraje. Když jsem vyrůstal, měl Litvínov 37 tisíc obyvatel, dnes má 24 tisíc obyvatel a od České televize si zasloužíme informace, proč tomu tak je, proč k odlivu lidí dochází. Jako malý jsem vyrůstal v inverzích, kdy nebylo pomalu na metr vidět, dnes už tomu tak není, máme krásné Krušné hory…“ naznačuje bývalý sportovec, co by se ve vysílání mohlo objevovat. Trápí ho také obezita u dětí. „I to je prostřednictvím televize možno dávat prostřednictvím rodičů do pořádku, ukázat jim cestu. Nemusí být všichni profesionální sportovci, ale měli by se věnovat sportovní aktivitě.“

Tomáš Martínek (Piráti): „Dokázal byste být nezávislý, když jste spolupracoval s politickými stranami?“

Jiří Šlégr: „Do nejvyšší politiky jsem šel s tím, že jsem na ni koukal hodně nezávisle, chtěl jsem tam jít kvůli sportu a pomáhat lidem. V Radě ČT byli Helena Fibingerová nebo Jiří Baumruk, my sportovci se dokážeme oprostit od politiky, jsem zvyklý hrát fair play.“

Lubomír Španěl (SPD): „Jste spokojený s programy ČT, vyberete si?“

Jiří Šlégr: „Hodně koukám na ČT24, z programů si vyberu. Hyde Park mi chybí taky. Ale rozhodně jsem spokojený s Českou televizí tak, jak funguje.“

Dotazy pořadu Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. Je prostor pro zlepšení tématu sociálně slabých lokalit, na které bychom měli upozorňovat
  2. Podpora regionální sportů, zvláště ve vysílání pro děti
  3. Možná by se do budoucna mohlo šetřit.

Tři plus pro ČT

  1. Jsem rád, že ČT dává velký prostor sportu
  2. zvládnutý přechod na digitální vysílaní
  3. libí se mi vlastní tvorba, např. seriál Most

Další názory & Možné kontroverze

  • Jiří Šlégr je aktivní politik. V současnosti působí ve funkci městského zastupitele města LItvínov za politickou stranu SNK Evropští demokraté (zdroj). V roce 2017 kandidoval za ČSSD. Podle všeho u něj dochází k střetu zájmů podle §4 zák. 483/1991 Sb totiž Rada skrze členy uplatňuje “právo veřejnosti na kontrolu činnosti” a podle §5 “Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.”
  • zasazoval se za prolomení těžebních limitů na Mostecku, aby horníci nepřišli o práci odkaz
  • kritizoval spolupráci ČSSD a KSČM odkaz
  • podporoval Senát, protože má důležitou roli v kontrole Poslanecké sněmovny odkaz
  • z politiky odešel po kauze Petra Nečase, později však kandidovat do senátu odkaz
  • ve Sněmovně se snažil prosadit podporu sportu odkaz

Roman Bradáč

Nominující organizace: Metropolitní univerzita Praha (www.mup.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 11 z 18 hlasů

Základní údaje

  • * 1966, vystudoval kultorologii na Karlově Univerzitě (titul Mgr.)
  • v současnosti učí na Katedře mediálních studií Metropolitní univerzitě Praha
  • Působil od roku 1994 v zahraniční redakci ČT jako řadový redaktor, později šéf zahraničního zpravodajství. V letech 2003 až 2008 byl stálým zpravodajem v USA, po návratu se stal ředitelem vnějších vztahů televize. Od listopadu 2009 byl vedoucím sekretariátu generálního ředitele a následně ředitelem zpravodajského kanálu ČT24.
  • Byl jedním z kandidátů na generálního ředitele ČT, den před nástupem nového ředitele Petra Dvořáka do ČT z televize odešel. V roce 2013 se na několik měsíců stal ředitelem TV Barrandov

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz a Blesk.cz ):

  • „Trošku mě zarazilo hospodaření České televize. Sedím tady, protože mě sem v podstatě moji studenti, když mi pustili záznam jakéhosi semináře. Pustil jsem si ho celý a zjistil jsem, že Rada ČT nefunguje, jak by měla, její přístup byl konfrontační, nedobrý až arogantní. Není zatím vidět, v jaké kondici ČT je, ale brzy to vidět bude a je otázka, jestli to nebude pozdě. Kolos jako je ČT nelze zastavit na místě, kdo vám říká, že změní kurz, neříká pravdu.“ Přijde mu, že je Rada ČT až příliš na jedné lodi s managementem.
  • Roman Bradáč není pro zvyšování poplatků, obchodně vidí stále nevyužitý potenciál třeba ve sponzoringu na ČT Sport a další obchodní činnosti. Financování ze státního rozpočtu by muselo být garantované tak, aby se nedalo zneužívat, v některých evropských zemích funguje. Televize se nesmí vnímat jen jako zpravodajství, ale jako normotvorná instituce. Česká televize podle něj občas až příliš akcentuje bavení a sledovanost. Ujišťuje, že by v radě rozhodoval objektivně bez osobních animozit.
  • Roman Bradáč zpochybňuje, jak se využívá finanční rezerva v ČT. „Janeček tam nechal 3,8 miliardy korun, kdyby si každý rok brali 100 milionů, vydrží 38 let. Mluví se tu o výstavbě studia v Brně, ale tu plánoval už Janeček,“ říká.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz a Blesk.cz ):

Aleše Juchelku (ANO) zajímá, že hospodaření České televize vždycky skončí s kladnou nulou.

„To je dané zákonem, abychom zůstávali na nule. To, co se dělo v době, kdy byl v managementu Jiří Janeček, bylo správně, dávaly se peníze stranou na horší dobu,“ hodnotí Roman Bradáč, který později od února do června 2013 řídil TV Barrandov.

„Zvyšování koncesionářských poplatků jde ruku v ruce s tím, jak si definujeme tu veřejnou službu. Jste tedy pro jeho zvyšování?“ zeptal se poslanec Juchelka.

„Rozhodně ne,“ odpověděl Bradáč. Podle něj by to bylo zbytečné, ČT podle něj potřebuje s penězi lépe nakládat, ne jich dostávat víc. „V současnosti lidé nemají pocit, že to je jejich televize, a to je další věc, která mi samozřejmě dost zásadně vadí.“

ČT podle Bradáče třeba málo informuje o věcech, které se dějí v různých krajích, a hodně se soustředí na témata o Praze, což je důvod, proč není u lidi dost oblíbená.

Pirátský poslanec Tomáš Martínek poznamenal, že mu přijde, že Bradáč kritizuje ČT hlavně kvůli osobním důvodům. „Já jsem pochopil, že máte negativní vztahy s vedením televize, tak se chci zeptat, jestli byste se v případě zvolení v Radě rozhodoval objektivně a ne na základě osobních averzí,“ dotázal se.

„Nikdy jsem to nebral osobně,“ reagoval Bradáč. „Dokonce si myslím, že role generálního ředitele v současném systému není ten hlavní problém,“ dodal s tím, že klíčová je spíš kontrola, kterou chce dělat.

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítl.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Na komerčních sděleních nezávisle fungující zdroj informací, vzdělávání a zábavy, který přispívá k dostatečné a nezávislé informovanosti občanů a vytváření alternativního prostředí vůči komerčním sdělovacím prostředkům. A to bez ohledu na zisk. Tuto službu si občané platí. Nepřispívají na předem prohraný konkurenční boj s komercí. Tedy nic nového. Tato definice je už notně vousatá. V ČR je role médií veřejné služby rozmlžená. Každopádně se jedná o službu, což z odvysílaného obsahu není vždy patrné. Problémem je i upřesnění role ČT/ČRo v době digitální a internetové. Společnost se proměňuje, model veřejné služby nikoliv. Obecně lze ale sdělit, že funkci ČT plní. Skutečné plnění je však v nánosech neveřejnoprávních formátů třeba hledat. Méně by bylo více, a určitě by výroba takového obsahu byla levnější.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Podle mne je systém i výše poplatku v pořádku. Model je maximálně nezávislý na politické moci. Nakládání s vybranými penězi už je horší.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Chybí aktuální definice veřejné služby. A to už nejméně deset roků. Chybí diskuse o tom, co od ČT/ČRo veřejnost očekává. V čem je jedinečnost oproti komerci. V čem je hlavní role. Za to si lidé platí. Je to ještě jejich televize? A nakonec dvě zásadní věci. Kolik taková služba reálně stojí a zda je kontrola nakládání s vybranými penězi dostatečná a účinná. Za mne tedy rozhodně není. A nejde o drobné. Mluvíme o miliardách.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Mluvme o vyváženosti a neutralitě. Objektivita je cíl, o který je třeba stále usilovat. To je úkol pro vedení zpravodajské redakce. V otázce vyváženosti nevidím ve zpravodajských relacích zásadní nedostatky. Chyby, které se zde objevují, nejsou patrně záměrné. Spíše řemeslné. Forma někdy válcuje obsah. Role redaktora předskakuje validitu a srozumitelnost informace. Často vidím i absenci emoční neutrality. Ta je daná jistě i nejistotou a nezralostí některých redaktorů. To však může souviset i s vysokou mírou sebestřednosti, která se už roky v redakci pěstuje. To je však můj pohled zvenku. U publicistických pořadů je otázka vyváženost už složitější. Zde z definice žánru nemusí být nutně vyžadovaná odosobnělost autora a tématu. Případná osobní projekce však nesmí být zakrývaná a vydávaná za postoj neutrální. Novinář se nemůže účelově proměnit v aktivistu a zase nazpátek. To jsou dva odlišné přístupy. Tolik tedy teorie, praxe je žel občas jiná. Komplikovaný je taky výběr témat a obecně dramaturgie některých pořadů. Nemluvě o jejich formální podobě.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Sledovat adekvátní využívání vybraných peněz a dohled na jejich proměnu ve veřejnou službu, kterou budou občané schopní přijmout za smysluplnou.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Věřím v nezbytnost veřejné služby v médiích. Je to pevná součást demokratického prostředí. Tedy pokud je to vskutku transparentní a účinná služba lidem, kteří si ji platí. Nejde o to, zda veřejná média zachovat. Pochopitelně ano. Jde o to, co mají občanům přinášet a kolik výroba takového obsahu stojí.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Nejtěžší otázka. Spíše ano. Ale je přece na koncesionářích, aby na veřejná média a politiky dohlédli. ČT/ČRo je tu pro občany a politici jsou jejich volenými zástupci. Lidi přece nejsou hlupáci. Vidí a slyší. Nezávislost může posílit pouze a jedině větší autorita institucí. A jednou z cest k ní je i transparentnost procesů uvnitř. Tu mají veřejnosti zprostředkovávat též radní, které vybírají poslanci. Fungovat to může. Tedy pokud jsou mezi radními nezávislé osobnosti a zároveň lidi, kteří třeba o fungování televize vědí nebo alespoň chtějí vědět víc a věnují tomu energii a čas. Musí vědět nejen to, kde se přístroj zapíná.

Další názory & Možné kontroverze

  • Nelíbí se mu, co se s ČT děje, Rada ČT nefunguje tak, jak by měla, nedává dostatek nepříjemných otázek vedení (Blesk.cz)
  • ČT špatně hospodaří s penězi, je ale nesmysl chtít ČT jako veřejnoprávní médium rušit, Petr Dvořák ČT neřídí úplně katastrofálně (Blesk.cz)
  • Založení ČT Art a ČT D bylo chybou (Blesk.cz)
  • Plat za působení v radě by věnoval dětským domovům (Blesk.cz)
  • Jako kandidát na ředitele ČT v roce 2011 chtěl modernizovat pořad Události, kladl by důraz na efektivitu výroby pořadů, koncesionářský poplatek by neměl být zvýšen, od soukromých televizí by se ČT1 měla prý odlišovat kvalitou (ČT24.CZ)
  • V době, kdy kandidoval na ředitele ČT ho kritizovala odborová organizace ČT, podle ní byl Bradáč členem týmu ředitele Janečka, který přispíval k destabilizaci a komercionalizaci televize veřejné služby, uvnitř ČT neměl prý absolutně žádný kredit. Podle Bradáče byli autoři kritiky frustrovaní z toho, že volba nedopadla podle jejich představ. ČT24.CZ
  • Václav Moravec Bradáče kritizoval za údajně špatné vedení stanice ČT24 a podíl na klesající sledovanosti. Bradáč označil Moravce za sebestředného. iHNED
  • Podporoval spravedlivější zobrazování Romů v médiích. Romea.cz

Hana Lipovská

Nominující organizace

Česká biskupská konference (www.cirkev.cz/cs/cbk)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

11 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1990, doktorandka oboru Hospodářská politika na MU (titul Mgr.)
  • ekonomka, výzkumnice, publicistka
  • v současnosti působí jako asistentka na ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Založila vlastní web Ekonomie selského rozumu
  • do konce roku 2019 působila jako externí analytička Institutu Václava Klause.

Názory média a ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • Asi by bylo jednodušší říct, co všechno nejsem, když vezmu v úvahu, co jsem se o sobě v posledních 10 dnech dočetla,“ glosuje na úvod mediální zájem o svou osobu. Pracuje na Masarykově univerzitě v Brně. „Pro člověka mé generace mají audiovizuální média mnohem menší význam než pro generaci starší,“ říká kandidátka narozená v roce 1990.
  • „Jsem národohospodář a zabývám se otázkou blahobytu České republiky. K tomu patří otázky demokracie a svobody. A potom nelze ignorovat ‚slona na naší zahrádce‘, média veřejné služby. Neumím posoudit, jestli vysílá dobré filmy nebo jaké jsou sportovní přenosy. Ale umím posoudit vztahy a jako ekonom je nejlépe umím poznat z peněžních toků,“ vysvětluje. Média podle ní mohou za prohloubení ekonomické krize. „Je-li ohroženo financování České televize, je ohrožena svoboda a demokracie v České republice,“ zdůrazňuje. Dostane-li se ČT pod tlak od toho, na koho má dohlížet, pak je svoboda ohrožena. „Kdo sleduje výroční zprávy a poslouchal jejich schvalování, ví, že tento stav nemusí trvat dlouho.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Tomáš Martínek (Piráti): „Jak byste vystupovala nezávisle na politicích, se kterými spolupracujete?“

„V Institutu Václava Klause nepůsobím od 31. 12. 2019, skončila smlouva, která byla z jistého hlediska formou stáže, a já končím doktorské studium. Na druhou stranu, a jsem na to hrdá, si sednu k jednomu stolu s politikem z jakékoliv strany a hnutí. Jde mi jako ekonomovi o to, aby vládli lidé, kteří rozumí ekonomice. Je mi jedno, z které je strany, pokud mám jistotu, že naslouchá ekonomickým argumentům. Neumím si představit, že by mě mohl kterýkoliv politik ovlivňovat, to se nepodařilo ani prezidentu Klausovi. Dodnes si pamatuji okamžik, kdy po mně čímsi lehce hodil.“ Rada ČT nesmí být sbor přikyvovačů, ale diskutovat a hádat se.

Patrik Nacher (ANO): „Co by měla ČT dělat na výdajové stránce, když je financování dlouhodobě neudržitelné? Jaké byste měla recepty na zlepšení výdajové stránky?“

Hana Lipovská: „Předesílám, že Rada ČT nesestavuje rozpočet a nesestavovala bych ho tedy ani já. Je tam prostor pro zefektivňování, zejména v jevech a vysíláních, která probíhají cyklicky. Problém je v mistrovstvích světa, olympiádách a volbách, které jsou vždycky nárazové a způsobují tedy výdajové problémy. Neškrtala bych ani ve mzdách. Kde lze šetřit, jsou kapitálové výdaje a investice. Už nebudou doufejme sněmovnou schválené další vlny digitalizace. Takže velkých kapitálových výdajů jsme se snad už zbavili. Je otázkou, zda musíme být ve fyzické variantě v každém kraji. Já bych škrtala, ale racionálně, ne natvrdo v kapitole investičních výdajů.“

David Smoljak (senátor za STAN): „Platí ještě, že nerozumíte smyslu veřejnoprávních médií? Jak byste za takové situace kontrolovala veřejnou službu?“

Hana Lipovská: „Jako ekonom vnímám tři různé náplně termínu veřejnoprávnost. První vrstva je subjekt veřejného práva, druhá vrstva je používána ve smyslu vyživovaný televizními poplatky, a tam jako ekonom budu tvrdit, že máme prozkoumat všechny způsoby financování. A třetí vrstva je v zákoně, že úkolem ČT je poskytování veřejné služby. A s tím já nikdy v životě nebudu polemizovat.“ Musí se však kontrolovat a hlídat, aby byla dodržena litera zákona. „A já jako ekonom se budu ptát – má tohle naplňovat subjekt státní, veřejnoprávní, soukromý nebo jaký? Zajímá mě, která forma bude nejefektivnější pro hlavní cíl, tedy plnění veřejné služby.“

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítla.

Další názory & Možné kontroverze

  • V rozhovoru pro Parlamentní listy v dubnu 2019 řekla, že nerozumí smyslu veřejnoprávních médií, nejsou zárukou nestrannosti nebo svobody slova, stát má poskytovat pouze ty služby, které nemůže poskytovat soukromý sektor, nezná jediný pořad ČT, který by nemohla vysílat komerční stanice. Zrušení ČT by postihlo jenom zaměstnance, ti kvalitní by našli uplatnění jinde, ostatní by mohli dělat něco jiného odkaz. Na dotazy Deníku N, řekla, že šlo o nadsázku a že ČT má smysl, pokud by byla vyvážená a objektivní a plnila svůj smysl. odkaz Divák si ale podle ní ČT s objektivitou a vyvážeností nespojuje odkaz
  • Je jedno, zda příspěvky ČT platíme v dani nebo poplatkem odkaz
  • 19 senátorů požádalo Českou biskupskou konferenci, aby její nominaci stáhlo (k petici se přidalo na internetu zhruba dalších tisíc lidí) protože v kontrolní radě by neměli zasedat lidé, kteří chtějí zrušit veřejnoprávní média odkaz. K iniciativě senátorů se přidala i Česká křesťanská akademie a předseda KDU-ČSL odkaz, odkaz
  • V radě chce jednat za sebe a nebude ovlivňována Václavem Klausem starším ani mladším. Chce se zasadit o vyrovnané hospodaření ČT, ekonomická stabilizace je podmínkou toho, aby ČT mohla plnit svůj účel odkaz
  • Odmítá EU, ohrožuje dle ní suverenitu států, volný trh v ní nefunguje odkaz

Pavel Matocha

Nominující organizace

1. Spolek českých právníků Všehrd, 2. Šachový svaz České republiky, z.s., 3. Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu, o.p.s.

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

11 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1972, vystudoval sociologii na FSV UK (titul Mgr.)
  • od roku 1992 pracuje jako novinář a komentátor, napsal několik knih, vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově
  • byl redaktorem týdeníku EURO, píše pro LN a Českou pozici o dění ve světě, o šachu i komentáře k politické situaci
  • pořádá šachové zápasy

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Šach zmiňuji, protože má podobný moment a aspekt jako Česká televize. Spojuje lidi napříč geografickými, sociálními i věkovými skupinami, sejdou se u šachovnice. Česká televize by měla společnost spojovat tím, že bude nastolovat důležitá témata, přinášet informace a zasazovat je do správných kontextů,“ vysvětluje kandidát. Českou televizi sleduje dlouhodobě, považuje ji za důležité médium, které má unikátní postavení díky financování a mělo by přinášet unikátní službu. „
  • Do Rady ČT kandiduji, protože moje zkušenosti a znalosti mohou pomoci k tomu, aby ČT takovým médiem opravdu byla. Důležitý je nejen kvalitní obsah, tedy kvalitní novináři a tvůrci, ale i rozpočet ČT. Žádný subjekt si nemůže dovolit dlouhodobě mít vyšší výdaje než příjmy. Pokud budu zvolen, na oba tyto aspekty bych upínal pozornost.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Tomáš Martínek (Piráti): „Mám informaci, že jste často v kontaktu s Václavem Klausem mladším a dalšími. Jak byste garantoval nezávislost a nestrannost?“

„Je pravda, že ze šachového prostředí se dobře znám s Václavem Klausem mladším, jsme ze stejného šachového klubu. Když si přečtete moje texty, nebo kdokoliv si je přečte, mohl by vám garantovat, že na něm budu naprosto nezávislý. Nemyslím si, že to má jakýkoliv vliv na moji případnou práci v Radě ČT,“ odpovídá kandidát.

„Co by nejvíce posílilo konkurenceschopnost ČT?“ ptá se Stanislav Berkovec (ANO).

„ČT nemusí konkurovat, všechny ostatní televize mezi sebou musí soutěžit o podíl na reklamním trhu. ČT má luxus, že se může soustředit na to, aby práci, kterou má dělat, dělala dobře,“ odpovídá Pavel Matocha. Byl by rád, kdyby ČT posílila ještě více zahraniční zpravodajství. V řadě oblastí bude muset televize šetřit, nicméně v rozpočtu by měl být větší prostor pro zahraniční zpravodaje a pravidelné cesty redaktorů do různých koutů světa.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. Rozsah zahraničního zpravodajství, kterého je podle mě málo. Zde si myslím, že by mělo být víc investováno, i když bych jinde
  2. Dodržování kodexu ČT některými redaktory aktuální publicistiky. Nemělo by být poznat, jaký názor daný redaktor má.
  3. Původní hraná tvorba, kde by se mohlo šetřit. Stává se z nás detektivní velmoc, což spotřebovává velkou část rozpočtu.

Tři plus pro ČT

  1. Chtěl bych ČT pochválit, jak zvládla zavést šest kanálů, kde i sledovanost je na vysoké úrovni. Máme dětský kanál, sportovní kanál, artový kanál

Další názory & Možné kontroverze

  • Kandidát navrhuje pro zvýšení kontroly ČT zavedení dohledu NKÚ odkaz
  • Velké sociální sítě podle Matochy šikanují konzervativní uživatele odkaz, odkaz
  • kritizoval práci investigativců Slonkové a Kubíka v kauze okolo Andreje Babiše ml. odkaz
  • sám je kritizovan za obvinění Jana Čižinského z antisemitismu za jeho kritiku Izraele vůči Palestině. odkaz
  • Má za to, že upozorňování na nebezpečí, které představuje premiér Babiš, je hysterické, nepřiměřené a zbytečné. “Naši společnost neohrožují Babiš, Zeman, Putin a Trump, ale právě ten hysterický mód chování,” píše Matocha pro LN odkaz. Ve stejném duchu kritizuje EU, aktivity Milionu chvilek pro demokracii, demonstrace jsou v naprostém protikladu k roku 1989, aktivisté nemohou dávat ultimáta premiérovi odkaz
  • západní univerzity jsou podle něj ovládány radikální levicí, která netoleruje jiné názory odkaz “novou levici” (nejvíce Pavla Čižinského), také kritizoval za navrhované řešení bytové krize v Praze odkaz
  • kritizuje kampaň Grety Thunberg a lidi, co ji podporují, hnutí podle něj ohrožuje svobodu odkaz

Gabriel Švejda

Nominující organizace

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s.

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

11 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1944, vystudoval pedagogickou fakultu (titul Prof., PaedDr., CSc.)
  • profesor a rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, dlouhodobě se zabývá problematikou mediální výchovy
  • mezi 1990 – 2009 byl vedoucím oddělení technologie vzdělávání katedry pedagogiky a psychologie Jihočeské univerzity
  • do rady ČT kandidoval už v roce 2009, do rady ČRo v roce 2012

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • Původně se kvůli kádrovému profilu vyučil soustružníkem, navzdory tomu, že „vyrobil tolik zmetků, že by na nich padla RVHP, kdyby si toho někdo všiml“. V současné době je ovšem druhé období rektorem písecké Filmové akademie. Ve svém představení se zeširoka věnoval mnoha tématům a roli České televize při podpoře studentů filmových škol. Historku o zabaveném časopisu Playboy téměř nestihl dopovědět kvůli časovému limitu.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

„Rada ČT má prioritní zájmy na ekonomice, nicméně se domnívám, že programová stránka a možnost reagovat na podněty občanů, umělců, tvůrců, je dobrá,“ odpovídá Gabriel Švejda na to, jak si představuje činnost v Radě ČT.

„Není pravda, že se studenti už nedívají na televizi. Oni se dívají, hodnotí to a prožívají to,“ polemizuje se svými předřečníky. Navazuje historkou o dress codu rosniček na TV Nova za časů Vladimíra Železného, které měly velmi krátké sukně a dostávaly dopisy od vojenských posádek. „Oni si tu televizi personifikují, psali do ní, že je zase zklamala, když nevyšla předpověď,“ uvažuje Gabriel Švejda. Televize mládež cizeluje.

Aleš Juchelka (ANO) se ptá na roli regionů.

„Velice si vážím toho, že stále vznikají krajová studia, je to hrozně dobře pro každý jednotlivý region. Lidé se rádi dívají, je to blíž jejich obci,“ odpovídá kandidát. „Máme tam nádherné profesní praxe,“ dodává. Uvítal by ze strany Rady ČT větší interakci.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. Z mého diváckého pohledu bych více profiloval rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou.
  2. Možná bychom mohli zpoplatnit za sportovní programy atd. Myslím, že současná společnost na to má

Tři plus pro ČT

  1. Máme asi nejlepší zahraniční zpravodaje, skvělé zpravodajství pana Vostála k Brexitu, pana Schmieda z Francie, paní Šámalové z Asie.
  2. Asi bych pochválil celkovou úroveň

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Česká televize, naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zcela dostatečně, adekvátně ve znění platného zákona. Rada České televize stejně tak uplatňuje dle zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi právo veřejnosti na kontrolu České televize.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Současný model 6ti kanálů vysílání ČT je hodně obsahově a finančně náročný, možná by se vhodným propojením mohlo dosáhnout snížení na čtyři. Také se nabízí otázka aktivnější spolupráce s ČRo v oblasti zpravodajství. Výše koncesionářských poplatků je dle mého názoru adekvátní jak vůči provozu ČT, tak k současné společensko-ekonomické situaci v ČR. Nelíbí se mi politizování jejich výše.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

K ČRo nejsem kompetentní se vyjadřovat. Česká televize naplňuje demokratické, sociální a kulturní potřeby společnosti i přispívá k právnímu vědomí obyvatel vyváženou dramaturgií.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

V šíři celé problematiky zpravodajství ČT je snaha o vyváženost, objektivnost i názorovou pluralitu. Mě osobně chybí výrazně ostřejší hranice mezi publicistikou a zpravodajstvím

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Jak je všeobecně známo hlavním posláním Rady je kontrolní činnost nejen ekonomická, personální, ale také obsahově společenského působení. Zde bych rád využil svých pracovních a pedagogických znalostí a zkušeností v oblasti výchovy mladé filmařské generace, a k odstraňování negativních vlivů mediálních komunikací zejména na děti a mládež.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Domnívám se, že hlavní vizí by mohla být větší interaktivita ČT v návaznosti na daném vývoji informatické společnosti.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Tato nezávislost je nezbytně nutná, ale záleží hlavně na objektivitě, pluralitě názorů a vyváženosti profilu celé ČT

Anketa deníku Echo24:

Jak nyní hodnotíte programovou nabídku televize?

Na současných šesti kanálech se mi zdá rozsah programové nabídky dostatečný. Spíše mám výhrady k programové skladbě kanálů a nasazování jednotlivých pořadů do vysílání, zvláště ČT1, které de facto kopíruje nasazování formátů na hlavních kanálech komerční konkurence. Ale je to můj soukromý názor a jsem si vědom, že radní nejsou programoví ředitelé.

Máte k ní nějaké výhrady?

Přál bych si více formátů, které lépe naplňují veřejnou službu, tzn. více dokumentárních, vzdělávacích, historických a dalších formátů, které nejsou až natolik zajímavé pro komerční TV.

Měl by se podle Vás nějak změnit Kodex ČT?

Především bych si přál, aby Kodex ČT byl bezvýjimečně dodržován. Zvláště v pořadech a formátech, které přímo ovlivňují důvěru v ČT, tedy zpravodajství a publicistice. V působnosti Rady ČT je předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex ČT.

Jste spokojen s prací ředitele ČT Petra Dvořáka?

Pana Dvořáka osobně neznám. Přes současnou nespokojenost s ekonomikou ČT a po prostudování veřejných zdrojů, zvláště výročních zpráv o hospodaření ČT, se mi naopak zdá, že pan Dvořák je velmi dobrý manager a ekonom. Samozřejmě jako každý vedoucí pracovník dělá to, co mu situace a kontrolní orgán umožňuje, a v tomto směru vidím rezervu spíše v činnosti Rady ČT. Podle mého skromného názoru totiž podle Radou odsouhlasených projektů a s tím souvisejících investicích musel být vývoj financování zřejmý. Ale opakuji, že čerpám jen z veřejných zdrojů.

Pokud ne, navrhoval byste Radě ČT výměnu v této funkci?

Na základě aktuálních informací, které mám, stejně jako veřejnost k dispozici určitě ne.

Eva Hubková

Nominující organizace

Český svaz včelařů, z. s., základní organizace Struhařov (www.vcelaristruharov.cz). Český svaz včelařů, z. s., který byl jako nominující organizace mylně uveden přihlášce, se od nominace distancoval, resp. odkázal ke své zákl. organizaci Struhařov, viz odkaz.

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

10 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1960, vystudovala na obchodní fakultě VŠE (titul ing.)
  • pracuje v oddělení správy majetku a strategických investic České pošty
  • 1983 – 2012 pracovala na ekonomických pozicích v České televizi. Do roku 2012 na pozici hlavního ekonoma útvarů provozního ředitele
  • mezi 2015 – 2018 jako vedoucí provozního střediska Agentury hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR.

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Jako radní bych ráda využila zkušenosti a znalosti, které mám, a věnovala se oblasti, která je mi blízká. Mám dlouhodobou v praxi v sestavování rozpočtu,“ pokračuje. Podílela se i na dlouhodobých plánech v oblasti techniky a ekonomiky. ČT by měla v první řadě hledat zdroje a úspory ve svých vlastních řadách. V podstatě plní úkoly, které jsou uloženy veřejnoprávní instituci.
  • Měla by se inspirovat v tvorbě pořadů u BBC.
  • „Tím, že ČT vysílá na 6 kanálech, má každý z lidí v ČR šanci najít si, co se mu líbí,“ prohlašuje Eva Hubková.
  • Má ráda dokumenty na ČT2, pořady o přírodě, také Toulavou kameru. Top pořadem a stálicí je pro ni Večerníček. „Pamatuji si ještě Štěpánku Haničincovou,“ svěřuje se kandidátka, kterou těší, že Večerníček mají rada i její vnoučata. Vzdělávací a výchovná role televize je důležitá: „Velice silně ovlivňuje budoucí generace.“ Hledala by cesty, jak zvýšit důvěryhodnost, spolehlivost a oblibu České televize. Irituje ji označování rozpočtu ČT jako vyrovnaného.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se ptá na konkrétní kroky, jak zvýšit oblibu ČT.

„Jsme lidé různí, televize se snaží oslovit různé skupiny lidí. Obliba ČT by ale měla dospět k tomu, že bude vysílat pořady, které mají lidi rádi. Bude tedy dostatek přenosů ze sportovních událostí, přenosy z olympiád, tvorba pro děti, která byla vždycky výborná a ČT v ní hrála prim,“ říká Eva Hubková. Stýská se jí po studiových pohádkách, podle ní by se daly prodávat a televize by nemusela být závislá jen na příjmech z poplatků.

Tomáš Martínek (Piráti): „Jaký vztah máte s nominující organizací?“

Eva Hubková: „Bydlím v blízkosti Kavčích hor, je mi blízká příroda a cestování. Co se týká včeliček, ty mám velice ráda, protože jestli včeličky skončí, skončí i život na planetě Zemi. V té oblasti mám chatu, spousta členů té organizace pracovala nebo pracuje v České televizi.“

Lubomír Španěl (SPD): „Myslíte, že je co zlepšovat na poli důvěryhodnosti ČT?“

Eva Hubková: „Myslím si, že ano, ČT je velice silné médium. Můžete ovlivnit výsledek publicistického pořadu tím, koho pozvete, jaké uděláte složení lidí, kteří se vyjadřují k problému, a tam se dá ledacos zlepšovat. Pokud není přímý přenos, je tam možnost to upravit a poskládat, aby to vyznělo tak, jak chcete.“

Lubomír Španěl (SPD): „Myslíte, že televize poskytuje dostatečné spektrum názorů z okraje, tedy mimo Prahu?“

Eva Hubková, která je z Prahy, se domnívá, že ano. Zarazilo ji, že v hlavních zprávách byla informace o nutriích, které utekly v Tachově. Zpravodajství se někdy přibližuje komerčním televizím, odkaz (3:46)

Tomáš Martínek (Piráti): „Nemáte nějaké vazby na politiky?“

Eva Hubková: „Nikdy jsem se politicky neangažovala. Nemám vazbu na žádné politiky. Pro mě je televize trošku srdeční záležitost a není mi jedno, co se na Kavčích horách děje. Je pro mě trochu třetí dítě.“

Martin Kolovratník (ANO) se zajímá, na jaké úspory by se zaměřila v Radě ČT.

Kandidátka by se zaměřila na analýzu nákladů, aby nebyly na úkor dlouhodobých investic nebo původní tvorby. „Tím bych začala a pak bych hledala úspory, kde by se to dalo zlepšit.“

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítla.

Vladimír Pikora

Nominující organizace

Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (www.aobp.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

10 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1977
  • ekonom, analytik finančních trhů a makroekonom ve vlastní poradenské společnosti Next Finance, publicista.
  • Pravidelně publikuje komentáře na webu týdeníku Reflex, jako analytik je často citován ČTK a v ekonomickém zpravodajství. Jeho názory a komentáře také často publikují Parlamentní listy a mnoho dezinformačních webů.
  • s manželkou Markétou Šichtařovou (ekonomkou, blogerkou a v současnosti poradkyní Trikolory) píše knihy o ekonomice a politice a provozuje portál pikosichta.cz, kde je možné za poplatek i zdarma zhlédnout lekce a komentáře o ekonomice

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Mám šest dětí a jsem společensky dost aktivní, děti jsou s jednou ženou z jednoho manželství,“ představuje se uchazeč.
  • Na školách pomáhá učitelům s tím, jak učit finanční gramotnost. Živí se jako finanční analytik. „Umím pracovat s čísly, s rozpočty, velkými částkami v řádech miliard korun,“ zdůrazňuje svou kvalifikaci.
  • „Když jsem viděl, co se stalo na podzim kolem ČT, jaký byl problém schválit výroční zprávy, začali mě oslovovat lidi z mého okolí, zda bych nekandidoval.“ V Radě ČT by neměli být jen umělci, ale také ekonomové.
  • Budoucí výzvou je i čtvrtá průmyslová revoluce, která se projevuje už i v médiích. „Třeba společnost jako Netflix bude do budoucna zásadně měnit mediální trh. Jsou to výzvy, na které se jako planeta musíme připravit a já mám v tomto směru co nabídnout,“ uzavřel své představení.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Aleš Juchelka (ANO) se ptá Vladimíra Pikory, jak hodnotí financování ČT a zda by nebyl například prostor pro placený obsah na webu ČT.

„Ohledně financování je ve světě takový trend, jak domácnosti přecházejí na internet a neplatí už poplatky z televizorů, není tu tolik příjmů, kolik se očekávalo, že tu bude. Přechází se tedy na různé modely, ať je to navázání na státní rozpočet nebo třeba takzvaná daň z kultury. Vede se diskuse, zda to ovlivní televizi. Pokud to navážeme na pevnou částku třeba z DPH, je to mandatorní vývoj a nemusíme se o tu televizi bát,“ podotýká ekonom a připomíná současné dění kolem BBC ve Velké Británii. Řada zemí naopak poplatky stále zachovává. „Problém není v tom, kolik peněz do ČT přitéká, problém je spíš na straně výdajů,“ míní uchazeč. Zvenku je pro něj řada položek rozpočtu obtížně rozklíčovatelná. Také on z vlastní zkušenosti hodnotí, že když přijede štáb ČT, jsou to tři lidé, z Novy přijedou dva. „Chce to cost benefit analýzu, jestli je opravdu nutné takové a takové vybavení,“ poznamenává ekonom. Může dojít ke změnám, aniž by to divák poznal na obsahu.

Tomáš Martínek (Piráti) připomíná, že manželka kandidáta je poradkyní hnutí Trikolóra, ptá se tedy, jak by byla zajištěna politická nezávislost kandidáta.

„Ano, moje žena radí Trikolóře, to ovšem neznamená, že já bych nesplňoval podmínky pro člena rady. Nejsem členem politické strany, ani jsem nikdy nebyl, ani žádného hnutí, a stejně tak moje žena, Trikolóře radí čistě externě. V minulosti jsme takto radili ODS a firmám, lidé se na nás obrací, protože vědí, že máme dobré know how,“ odpovídá Vladimír Pikora, který nemá pocit, že by ho cokoliv v radě mohlo politicky ovlivňovat.

Lubomír Španěl (SPD): „Myslíte si, že je Rada ČT až moc spojena s Českou televizí a výroční zpráva je jen formalita?“

„Někdo to tak může vnímat, když tam jsou lidé, kteří s televizí už mají propojení z minula. Já jsem nová krev a žádné takové propojení nemám,“ hodnotí ekonom. „Mají problém s rozpočtem, který nejsou schopní upravit,“ dodává s tím, že personálie detailně nesleduje.

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítl.

Další názory & Možné kontroverze

  • Kandidát do rady navrhoval zrušení ČT. Šlo o hypotetický příklad, hájí se odkaz
  • Spolek, který kandidáta nominoval (Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR), podle serveru Manipulatori.cz nesplňuje podmínky dané zákonem, protože nepředstavuje „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“ odkaz
  • ČT se tváří jako stát ve státě, měla by šetřit a škrtat, Rada ČT není zcela nezávislá, ČT čekají velké změny odkaz
  • podle Pikory by se měl na ČT někdo dívat ekonomickým pohledem, i kvůli sporům ohledně hospodaření, a proto kandiduje, v rámci rady by měly být zastoupeny i kritické proudy, veřejnoprávní televize by měla být vyvážená a neměla by se zaměřovat jenom na sledovanost odkaz
  • Platy zaměstnanců by měly být známy, poplatky by mohly být nahrazeny daní a nezávislost by to nemuselo ohrozit, teď to však není tolik důležité, okolo veřejnoprávních médií se dělá v poslední době zbytečný humbuk, ohrožení demokracie bezprostředně nehrozí odkaz
  • Hlásí se k pravicovému a konzervativnímu pohledu na ekonomická a politická témata, podporuje tradiční rodinu (silnou reakci v poslední době vyvolal jeho post na Twitteru o ženách, které vstupují do politiky “v době, kdy mohou dobře otěhotnět Kariéra je pro ně přednější. Až budou chtít děti, budou se divit, že je pozdě. Podle mě politika mohla počkat dvacet let. Ty holky nechápou priority a chtějí vládnout” odkaz
  • kritizuje EU, je to klub předlužených, úředníky EU přirovnává k Sovětům odkaz. Staví se skepticky k multikulturalismu. Varuje před nebezpečím ekoterorismu odkaz
  • Skoro každý rok předpovídá ekonomickou krizi v následujícím roce odkaz

Lubomír „Xaver“ Veselý

Nominující organizace

Centrum pro občanské svobody, z.s. (obcanskesvobody.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

9 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1968
  • Moderátor, působí v internetové televizi XTV, která se zaměřuje na rozhovory, na ČRo moderuje pořad Xaver a host
  • Dříve moderoval na Frekvenci 1 zábavný pořad Pressklub, na Nově pořad Prásk, v ČT měl vlastní zábavný pořad Café X, moderuje rovněž na soukromých akcích
  • Vydal několik knih, např. průvodce Moje Las Vegas, 150 otázek pro Jiřího Paroubka či Doživotí, ve které představuje životní příběhy vězňů odsouzených za těžké zločiny, za kterou obdržel cenu E. E. Kische. Letos ale i anticenu Českého filmového a televizního svazu FITES Zlatý citrón za „podbízivý styl moderování, při kterém nejen v soukromé XTV otevřeně projevuje své sympatie i antipatie k jednotlivým událostem či hostům ve studiu. Nevyhýbá se ani politickým postojům.“

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • Přes 20 let se pohybuji v médiích, pracoval jsem 17 let na Frekvenci 1, spolupracoval jsem s Českou televizí, TV Nova, spolupracuji teď s Českým rozhlasem a internetovou televizí XTV. Pochopil jsem, že pokud chce člověk napomoci nějaké změně, nestačí psát kritické statusy na Facebook, ale musí udělat nějaký krok.“
  • Cítí podporu veřejnosti. ČT považuje za velmi důležitý element v dnešní době, nemyslí si. že by měla být zrušena. „Za 101 věcí bych ji kritizoval a za tisíc pochválil,“ říká Luboš Xaver Veselý. Chtěl by zkrátit vzdálenost mezi koncesionáři a televizí veřejné služby.
  • „Mám pocit, že tak trošku ztrácí důvěru velké části občanů. Nepřicházím proto, abych šel dělat nějakou revoluci. Kritika neznamená vždycky útok. V Radě ČT mají mít zastoupení všechny názorové proudy, které v České republice existují, tedy i ten, kdo jde s kůží na trh a je ochoten Českou televizi kritizovat. Jsem si vědom, že pravomoci radního jsou omezeny a vyjmenovány v zákoně.
  • Skoro bych měl pocit, že kdybych seděl v Radě ČT, seděl bych tam místo dost velké skupiny občanů.“ Rozumí, že radní nesmějí zasahovat do výroby a do programů. Původní česká tvorba a práce s tvůrci je velká rezerva ČT, dále jsou pro něj důležité regiony, transparentnost v hospodaření a prostor pro každý názor. „ČT by neměla být jakýmsi VIP klubem.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Tomáš Martínek (Piráti): „Jaký vztah máte k nominující organizaci a jak byste zajistil svou politickou nezávislost?“

„Velmi často hovořím s politiky ve všech médiích, ve kterých jsem pracoval. Stačí se podívat do historie posledních 20 let a z toho je vidět, že hovořím úplně se všemi, kteří jsou ochotni přijít do mých pořadů. Po jisté zkušenosti s ČT, která byla velmi tvrdá, jsem na podzim oznámil svým divákům, že budu kandidovat. Také jsem oznámil, že to spočívá v tom, aby vás někdo nominoval. Během několika hodin se na Facebooku objevil status Václava Klause mladšího, že mě podpoří, aniž bychom si volali nebo se domlouvali. Pak se mě diváci ptali, jak to vypadá a já popravdě řekl, že se nenašel nikdo, kdo by mě nominoval. Nechci jim lhát, že jsem celoživotní včelař,“ vysvětluje. Poté poslal SMS Václavu Klausovi mladšímu, že se nenašel nikdo, kdo by ho nominoval, a ten mu nabídl kandidaturu za Centrum pro občanské svobody, pokud by mu to nevadilo. Moderátor to přijal s tím, že je to zcela transparentní, každý ví, kdo za ním stojí. Václavu Klausovi mladšímu ani jinému politikovi se necítí zavázán.

Patrik Nacher (ANO) se ptá, zda se jde moderátor do Rady ČT někomu mstít, jak se objevovalo v médiích, a chce také vědět, kde by jako člen rady viděl prostor pro úspory v nákladech.

„Jsem natolik silný člověk, že problémy, které nastaly v důsledku jednání některých nekorektních jedinců z České televize, si u svého publika vyrovnám a vysvětlím,“ odmítá moderátor jakoukoliv mstu. Co se úspor týče, vzpomíná na to, jak natáčel před několika lety pořad v Brně. Když bylo potřeba přivézt hosta z Prahy, jel pro něj řidič z Brna, který pak hosta zase odvezl do Prahy a vrátil se do Brna. Týden co týden se ptal, proč hosty z Prahy nepřivezou z pražského studia, protože by to bylo o polovinu levnější. Takové detaily pak tvoří celek. Česká televize by se měla otevřít všem, měli by tam mít prostor všichni.

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítl.

Další názory & Možné kontroverze

  • Jeho kandidaturu podporuje hnutí Trikolora, které mu pomohlo s nominací. Veselý se zas dříve v rozhovoru s Václavem Klausem ml. vyjádřil, že má Trikolora jistý jeden hlas, později tvrdil, že nemyslel hlas svůj, nakonec, že šlo o vtip odkaz, odkaz
  • Pro Svobodný vysílač nedávno řekl, že by ČT nerušil, spolu s ČRo má podle něj nejlepší zpravodajství, ale některé věci snáší hodně těžko. odkaz
  • Dříve o ČT pro Parlamentní listy řekl, že poplatníci nedostávají to, co by měli a že většina lidí jí nevěří, že není vyvážená, Rada ČT nefunguje, velmi špatně se v ČT hospodaří. ČT a další novináře prezentoval jako křičící menšinu oproti mlčící většině. odkaz
  • Za nejvyváženější televizi označil při jiné příležitosti TV PRIMA odkaz
  • Pro Seznam Zprávy řekl, že chce přispět k tomu, aby ČT byla transparentnější odkaz
  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v září kritizovala Veselého rozhovor s premiérem Babišem za nevyváženost a neobjektivitu pořadu. „Provedená analýza došla k závěru, že host pořad využil pro propagaci svých osobních kvalit a politických úspěchů a cílů, a to v nadstandardní míře, neboť ho moderátor nijak neusměrňoval, přestože si uvědomoval, že zde tato propagace probíhá,” konstatovala Rada. odkaz. Andrej Babiš a Miloš zaman moderátora naopak chváli jako svého oblíbeného novináře odkaz
  • Serverem HlídacíPes.org byl kritizován, že snažil se ovlivnit volbu ve svůj prospěch tím, že si do svého pořadu pozval během čtyři měsíců před hlasováním šest členů volebního výboru, který má výběr kandidátů na starosti odkaz
  • Po dotazu pořadu ČT Newsroom, aby se ke rozhovoru vyjádřil, začal Veselý ostře kritizovat server HlídacíPes.org a pořad Newsroom (nazval ho „největší bulvár“) odkaz Později natočil video, ve kterém se snažil server HlídacíPes.org dehonestovat odkaz
  • Společnost XTV, která provozuje internetovou televizi s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým, uzavřela s Pražským hradem smlouvu na natáčení rozhovorů. odkaz
  • v únoru ve videu slovně ponižoval redaktorku Seznam zpráv, která se snažila ověřovat informace. odkaz

Petr Jedinák

Nominující organizace

Šance na návrat (https://www.facebook.com/sancenanavrat)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

8 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1962, vystudoval psychologii a sociální práci na Ostravské univerzitě (tituly PhDr, Ph.D., MBA),
  • Působí jako akademický pracovník na Policejní akademii České republiky (katedra managementu a informatiky), zabývá se managementem lidských zdrojů a hodnocením příslušníků policie (pomohl zavádět systém hodnocení u Police ČR). Působí také na soukromé VŠ Czech Combat Academy, která se zabývá výukou managementu v oblasti sebeobrany, bojových umění, bezpečnosti apod.
  • pracuje také jako asistent poslance SPD Radka Rozvorala. V roce 2018 za SPD kandidoval  v komunálních volbách na Praze 4
  • Do roku 2007 pracoval u policie v Nymburku, jako vedoucí útvaru pořádkové a železniční policie

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • Od roku 2000 se podílel na přípravě koncepce hodnocení příslušníků bezpečnostních sborů. „Jsem garantem hodnocení útvarů krajských ředitelství policie,“ dodává. Ve svém představení se omezil na profesní zkušenosti.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Marcela Melková (ANO): „Co bylo vaší motivací stát se radním?“

Petr Jedinák: „Mou hlavní motivací bylo, že mám zkušenosti s managementem a mohu se zaměřit na fungování organizace, aby fungovala i do budoucna. Přijde mi, že jí chybí vize a koncepce.“

Martin Kolovratník (ANO): „Jste asistentem poslance Rozvorala z SPD. Pokud se stanete členem Rady ČT a přijde tam stížnost na nevyváženost pořadu od SPD. Co uděláte jako radní?“

„Chci se angažovat v managementu, aby organizace čelila výzvám, které mají nastat,“ odpovídá oklikou kandidát. Zdůrazňuje, že rada rozhoduje kolektivně. Plynule navazuje, že je důležitá role dozorčí komise, původní téma otázky zcela opustil. „Jde mi spíš o to, aby organizace manažersky fungovala.“

Lubomír Španěl (SPD): „Myslíte si, že kontrolování rozpočtu v hodnotě zhruba sedmi miliard je takto dostačující, nebo byste si uměl představit, že ho bude kontrolovat NKÚ?“

„Kompetentnost je na členech dozorčí komise, mohlo by jich být i více a měli by mít na stanoviska někdy více času, pokud by Rada ČT požadavky zadávala včas,“ míní Petr Jedinák. „NKÚ má své postavení dané zákonem, já bych podporoval management, aby se usměrnil a organizace byla připravená na využívání poplatků jako řádný hospodář.“

Miroslava Němcová (ODS): „Naplňuje Česká televize funkci, kterou jí ukládá zákon? Pokud ne, s čím nejste spokojen?“

Petr Jedinák: „Rozhodně službu, co má, naplňuje. Tam by nebylo větších připomínek. Člen rady neovlivňuje pořady, já bych se zaměřil na to řízení a management.“

Lubomír Španěl (SPD): „Jsou podle vás dosavadní kompetence Rady ČT dostačující?“

Petr Jedinák: „To neovlivním, kompetence jsou dány základními dokumenty, podle toho bych se řídil.“ Loučí se s tím, že by chtěl předat zkušenosti z řízení organizací a jako hlavní úkol vidí spolupráci s dozorčí komisí.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. Nevyváženost ve zpravodajských a publicistických pořadech. Některé strany dostávají více prostoru.
  2. Neobjektivita zpravodajských pořadů
  3. (ne)transparentní hospodaření

Tři plus pro ČT

  1. Vzdělávací, cestopisné a dětské pořady
  2. Široké spektrum sportovních pořadů
  3. Tvorba hodnotných pořadů, o které má ČT zájem: původní české seriály a filmy, soutěžní pořady atd.

Další názory & Možné kontroverze

  • Vzhledem k práci asistenta poslance a kandidatuře za SPD u něj podle všeho dochází ke střetu zájmů podle §4 zák. 483/1991 Sb totiž Rada skrze členy uplatňuje “právo veřejnosti na kontrolu činnosti” a podle §5 “Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.”
  • V médiích nevystupuje, výjimkou je jeho vystoupení před volbami v novinách SPD, kde se prezentoval jako člověk, který zajistí lidem bezpečnost, zdůraznil také, že 20 % objasněných trestných činů bylo způsobeno cizinci odkaz

Jiří Závozda

Nominující organizace: Každý koš pomáhá, z.s. (www.kazdykospomaha.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

7 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1958, vystudoval na fakultě žurnalistiky UK (titul PhDr.)
  • Novinář a vysokoškolský pedagog na Katedře mediálních studií Metropolitní univerzity Praha
  • Pracoval jako zástupce šéfredaktora Lidových novin, později vedl reportérské oddělení Mladé fronty DNES. Od roku 2001 do srpna 2007 působil jako šéf zpravodajství televize Prima, později se vrátil do Lidových novin, kde byl šéfeditorem. Podílel se na scénáři k filmu Zlatý podraz
  • 2011 až 2017 člen Rady České televize, byl i místopředsedou

Názory na ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • Zajímá ho problematika zpravodajství a svobody slova. „Svoboda slova v České televizi ohrožena není, ta je dostatečně silná na to, aby si uhájila svou svobodu,“ domnívá se kandidát.
  • Některé věci v kodexu by se měly nově definovat, ve zpravodajství se mnohé změnilo v důsledku rychlého vývoje technologií. „ČT by měla preferovat zdrojování před aktuálností a rychlostí,“ podotýká. Dokáže rozlišit aktivismus, neúmyslné chyby a úmyslné chyby.
  • „Někdy bývá problém právě s tím aktivismem, ale to se dá v kodexu právě nově postihnout,“ dodává. Je to nejen ochrana redaktorů, ale i ochrana společnosti před někým, kdo zneužívá své postavení.
  • Takzvané „velké Kavky“ spotřebovávají jednu z největších částí rozpočtu. Pokud nebudou peníze, bude se sahat od kvantity ke kvalitě s rozumným využíváním akvizice. Akvizice by mohly zastoupit v rozumné míře premiéry.
  • Příkladem je skvělý seriál Detektiv Endeavour Morse, který se vysílá v sobotu v noci, přitom by mohl nahradit českou původní tvorbu, která vyjde na 15 milionů korun, kdežto akvizice stojí 100 tisíc korun.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Jiří Závozda připomíná, že ve Finsku sice mají financování YLE z daní, ale ředitel zároveň má garantováno, kolik prostředků bude mít k dispozici po dobu svého funkčního období pěti let. Na zvyšování poplatků momentálně není doba, je tedy nutné jít cestou rozumu a hledat rezervy.

Miroslava Němcová (ODS) se zajímá o možnosti zvýšení platů v ČT.

„Preferuji zpravodajství, tam bych určitý příliv peněz přivítal. Základní problém v ČT je velká fluktuace, i ve zpravodajství, to zaměstnání je prostě náročné,“ podotýká Jiří Závozda.

Navíc jsou tu nabídky od nově vznikající konkurence jako je CNN Prima News. Byl by tedy při debatě o rozpočtu České televize určitě pro zvyšování mezd pro kvalitní lidi. Podpořit potřebují mladí lidé, aby měli určitou perspektivu, ale i služebně starší editoři. Pokud je veřejný plat generálního ředitele, měl by být veřejný i plat top managementu. Pokud jde o umělce, nemělo by být úplně tajné, kolik dostávají, ale nemělo by se jít kvůli konkurenci na trhu do detailů.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČT

  1. Sport rezignoval na vysílání volejbalu nebo házené
  2. Domnívám se, že některé kvalitní akviziční programy by se měly vysílat v lepších časech
  3. Finance. Musí se najít cesta, jak ČT financovat bez zvýšení koncesionářských poplatků.

Tři plus pro ČT

  1. Pochválil bych ji za řadu věcí, kde je nezastupitelná: charitativní věci, titulkování pořadů pro neslyšící a nevidomé

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Měla by plnit veřejnou službu, tedy mj. vše, co logicky neplní média komerční. V mnoha oblastech ano, problém je, že veřejná služba je složitý pojem a každý si pod ní představuje něco trochu jiného.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Jakékoli úvaze o změně systému by měla předcházet diskuse a pokud možno širší společenský konsensus. Fungovat může více systémů /viz. Finsko, Německo, Holandsko). Principem všech je ale nazávislost média veřejné služby. Výše poplatků je závislá na tom, co od nich chceme.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Momentálně napjatý rozpočet ČT, sportovní práva, z mého subjektivnho pohledu i práci s akvizičními pořady (i když to nejsou žádné fatální problémy).

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Vyvážené v principu ano. Nejsou bez chyb, ale to není ani možné. Objektivita je pojem, který nemám rád. Už výběr zpráv je z logiky věcí subjektivní a jejich zpracování také. Pokud bych se účastnil nějaké diskuse, kde by byl prostor pro širší diskusi, navrhoval bych jejich zkrácení.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Zpravodajství, sport (myslím si, že zpravodajství se rychle mění- důraz na aktuálnost, rychlost atd.). Je třeba nově definovat problém rychlosti a zdrojování a následného doplňování zpráv.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Optimistická. Televizi veřejné služby potřebujeme

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Ano.(rozhlas tolik nesleduji). Televize nezávislá je, je to vždy i o dostatečném seběvědomí. To je třeba pěstovat. Seběvědomí by se však nikdy nemělo změnit v povýšenost nebo aroganci.

Další názory & Možné kontroverze

  • koncesionářské poplatky podle něj zajišťují nezávislost a vyváženost zpravodajství ČT odkaz
  • O odvolání redaktorky Daniely Drtinové z pořadu Události, komentáře v roce 2013, poznamenal: „Nic špatného za tím nevidím. Přijde mi normální, že se redaktoři, novináři mění. Podle mě v tom žádné politické tlaky nejsou.“ odkaz. V témže roce došlo v ČT ke sporu, kdy více než dvacet redaktorů předalo Radě ČT dokument, který upozorňoval na údajné zasahy do reportáží šéfredaktorem zpravodajství Petrem Mrzenou ve prospěch Miloše Zemana a dalších politiků. Rada ČT, včetně Jiřího Závozdy “, neshledala žádné porušení objektivity a vyváženosti ve zpravodajství ČT jako celku ve smyslu zákona a kodexu ČT”. odkaz, odkaz, odkaz, odkaz, odkaz
  • Později se dostal do sporu s předsedou Rady ČT Milanem Uhdem ohledně výroční zprávy ČT, kterou Uhde kvůli jejím údajným nedostatkům odmítl schválit odkaz
  • Kritiku ČT ze strany Zemana, že ČT je špatnou komerční televizí, považoval za nepodloženou a lacinou odkaz,

Pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky zpracoval Tomáš Urban a Vojtěch Andrš

Medailonky kandidátů do Rady ČRo 2020

Marek Pokorný

Nominující organizace

Společnost Jindřicha Chalupeckého, z. s. (www.sjch.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

18 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1963, vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (titul Mgr.)
  • je ředitelem PLATO Ostrava, městské galerie moderního umění
  • pracoval v kulturních rubrikách deníků Prostor, Dnes, Lidové demokracie, Týden, také jako ředitel Moravské galerie v Brně, byl a je členem řady uměleckých rad a komisí, v letech 2014-2018 pracoval pro ODS jako expert pro kulturu

Názory na média a ČT

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

    • „Považuji Český rozhlas za jednu z klíčových institucí v našem státě. Rada Českého rozhlasu není aktivistický orgán, má poslání definované v zákoně.”
    • “Jak bych si představoval své působení v ní? Kontrolovat, zda jsou nastavené parametry, které umožňují rozhlasové vysílání, jako je vyváženost vysílání, objektivita, dodržování reprezentativního spektra různých pozic a názorů, skupin obyvatelstva, které nejsou dostatečně prezentovány v mediálním prostoru jinými institucemi podobného typu.”
    • “Kvalifikuje mě ke členství schopnost uvažovat v určitém kontextu. Dokážu vyhodnocovat objektivní i subjektivní fungování institucí, to znamená jak organizačně-ekonomickou stránku, tak stránku obsahovou. S tím mám zkušenost jak z Prahy, tak z dalších míst od Brna přes Ostravu. Kontakt s médii se tedy netýká jen centrálního vysílání. Roli vnímám spíš v rovině dodržování parametrů daných zákonem, kodexem a jednacím řádem. Zdržoval bych se nějakého příliš velkého aktivismu. Rada je reprezentantem veřejnosti, ne generálního ředitele.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Stanislav Berkovec (ANO): V čem vidíte svůj největší přínos?

Marek Pokorný: „Je to kombinace zkušenosti s řízením kulturních nebo veřejných institucí, tedy schopnost vazeb mezi praktickým fungováním a obsahem, který generují a s působením v poradních a řídících orgánech institucích podobného typu, třeba na vysokých školách.“

Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se ptá na kandidátův názor na poplatky.

„Není to úplně otázka, na kterou by měl kandidát odpovídat. Rámec je daný a rada je vázána určitými pravidly. Ale je asi jasné, na jakou stranu se kloním. Výše poplatků je věc politické reprezentace, jsem zdrženlivý se k tomu vyjadřovat vůči reprezentantům parlamentu,“ odpovídá Pokorný.

Zbyněk Stanjura (ODS): „Jak by se dala zvýšit role regionů? Jejich poslechovost je tragická.“

Marek Pokorný: „Je to dáno personálním obsazením a jeho kvalitou v regionech, možná i menší motivací z centra, aby to, co se v regionech děje a má nadregionální úroveň, bylo zařazováno do celostátního vysílání. Pak je otázka, jak nastavit přímo úroveň vysílání určeného regionům.“

Aleše Juchelku (ANO) zajímá, zda kandidát vnímá nějaká budoucí ohrožení Českého rozhlasu.

„V obecné rovině jsou stejná pro celou společnost, neustálé pokusy o ovlivňování nezávislosti demokratických institucí, včetně mediálních. Pokud rada vydává stanoviska, operuje se termíny jako objektivita a vyváženost. Nezávislost je pro mě docela zásadní prvek.“

Barbora Kořanová (ANO): „V čem konkrétně spatřujete ohrožení nezávislosti?“

Podle kandidáta jsou to obecně ekonomické a politické tlaky. Na otázku, zda zaznamenal nějaké takové ohrožení v poslední době, odpovídá, že jsme je „zřejmě zaznamenali všichni“.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Rolí veřejnoprávních médií je z definice poskytovat vyvážené, kriticky prověřené a pochopitelně strukturované informace o dění v celé české společnosti a ve světě. Obdobně je jejich rolí zprostředkovávat spektrum názorů na toto dění. Jsou jedním z klíčových garantů liberálně demokratických základů společnosti, takže nejsou “hodnotově neutrální”, ale hodnotově ukotvené. Mezi dalšími rolemi, které plní, je samozřejmě vzdělávání, zábava a řekněme kultivace společnosti. Tyto role v zásadě plní.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Jako občan jsem se současným modelem a výší poplatků srozuměn. Diskuse o jejich výši či vazbu na inflaci (což bych například preferoval) či jiné parametry politickou reprezentaci určitě čeká.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Příliš velká opatrnost ve vztahu k některým politickým tématům. Podceňování náročnosti diváků a posluchačů. Podceňování dění v regionech.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Víceméně.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Dodržování pravidel hry. Výraznější a strukturovanější zastoupení regionů v celorepublikovém vysílání (zpravodajství, kultura).

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Minimalistická: stále efektivnější naplňování jejich základních rolí.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Udržení či posílení nezávislosti veřejnoprávních médií je vždycky otázkou dne. Situace není krizová, nicméně veřejnoprávní média vždycky jsou a vždy budou předmětem pokusů o jejich naklonění si některou z politických sil.

Názory obecně

  • Národní Galerie byla za působení Fajta v komplikované situaci, způsob odvolání obou ředitelů ministrem Staňkem Národní galerie i Muzea umění v Olomouci, samozřejmě budí rozpaky
  • Současné české galerie jsou podfinancované ČT. V českých galeriích přetrvává neoliberární model z 90. let, který je postavený na číslech, důvod zřízení instituce se ale vytrácí ČRo Vltava
  • do jisté míry je pravda, že současné umění je nesrozumitelné ČRo Vltava, Současné umění je primárně uměním reflexivním, které se o světě snaží přemýšlet ze všech stran Sokolska33

Jaroslav Šebek

Nominující organizace

Akademie věd České republiky (www.avcr.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

18 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1970, studoval historii na Filozofické fakultě UK, kde získal docenturu
  • pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR, vyučuje na Karlově univerzitě a Masarykově univerzitě, zaměřuje se na dějiny českých zemí ve 20. století, církevní dějiny, česko-německé dějiny
  • Píše komentáře o historii pro Český rozhlas, Hospodářské noviny, MF Dnes, Lidové noviny aj.

Názory na ČT a média

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „V Radě Českého rozhlasu bych chtěl využít své odborné zkušenosti v době, která, zdá se, využívá historii i pro velmi silnou politizaci. Řada historických témat se stává velmi silným politikem, které přesahuje odborný pohled a zaplňuje veřejný prostor. Abych zmínil příklady, tak třeba kauza Koněv nebo památníku Lidice.
  • Snažil bych se reflektovat podněty posluchačů, rada se na ně má podle statutu zaměřovat a odpovídat na ně. Viděl bych tedy svou roli v odborném pohledu při zpracovávání analýz pro vedení Českého rozhlasu i odpovídání na dotazy posluchačů. A také kontrolovat jistou objektivitu při pohledu na tyto události, aby diskuse kolem nich nesklouzávala jen do emocionálního pohledu.“
  • Připomíná, že při velkých výročích spolupracoval se sněmovnou i Senátem.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Stanislav Berkovec (ANO): „Co vás v historické oblasti zaujalo ve vysílání Českého rozhlasu?“

Jaroslav Šebek: „Věnuje se historickým tématům velice intenzivně. Velice kvalitní diskuse byla právě k vyhroceným tématům, jako byl konec války v roce 1945, kdy se objevily hlavně v ČRo Plus.“

Stanislav Berkovec (ANO): „Měla by média veřejné služby vysílat reklamu?“

Jaroslav Šebek: „Reklamu by právě z charakteru veřejné služby financované především z veřejných poplatků měla vysílat jen v minimální míře, třeba u příležitosti sportovních přenosů nebo velkých kulturních událostí. Nejsem striktní odpůrce reklamy, ale musí být velice přísně kontrolována.“

V programu Českého rozhlasu ho nejvíc těší aktuální publicistika, je tam podle něj řada kvalitních komentátorů včetně dřívějších redaktorů Svobodné Evropy. Spokojen i s pestrostí formátů a žánrů.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČRO

  1. Nemůžu říct, že by mně vyloženě nějaké věci vadily, takže v tomto směru bych byl umírněný. Nepochybně je třeba celou řadu věcí zlepšovat, například úroveň komentářů a analytiky, ale nevnímám, že by to bylo třeba akutně řešit.

Tři plus pro ČRO

  1. Těch pozitiv bych našel víc. ČRo plní úlohu veřejnoprávního média. Jako vlajkovou loď vidím v dobře viděné publicistice, např. v ČRo Plus.
  2. Vidím to, že se ČRo snaží šířit osvětu a popularizaci vědy.
  3. Současně oceňuji i šíři regionálních studií

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Význam médií veřejné služby spočívá podle mě v co největší možné šíři a objektivitě šíření informací a zohlednění názorů co možná nejširšího vzorku ve společnosti v jejich vysílání a současně kultivace veřejného prostoru. Myslím si, že je vždy co zlepšovat, ale jsem toho názoru, že se snaží veřejnoprávní média u nás tuto službu plnit.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Ano s tímto modelem souhlasím, zvýšení koncesionářských poplatků by bylo na místě, ale je otázkou politické diskuse. Podle mého názoru by bylo možné využít při financování některých sportovních či kulturních pořadů ve veřejnoprávních médiích i prostředky z reklamy, ale za velmi přísné kontroly.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

V tom, aby si udržovaly objektivitu a kvalitu informování veřejnosti.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Vždy je možné tyto věci zlepšovat, ale myslím si, že teď obě veřejnoprávní média našla ve zpravodajství modus fungování, který zohledňuje jeho vyváženost.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Chtěl bych využít svou profesi a zaměřit se na sledování objektivity při reflektování témat z moderní historie, které se v současné době stávají mnohdy velmi výrazným „politikem“, které zasahuje širokou veřejnost, nikoli jen profesní historiky. A jako důležité téma vidím posilování regionálního vysílání, protože i to vnímám v současné době jako významný fenomén.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Jak už jsem naznačil, jako důležité téma vnímám regionální vysílání, takže bych se soustředil na jeho rozvoj, v komunikaci s vedením ČRo. Vzhledem k tomu, že kandiduji do Rady Českého rozhlasu, tak vidím jako důležitý úkol sledovat objektivitu, vyváženost a kvalitu zpravodajských pořadů a v tomto kontextu osobně vidím tato tři kritéria jako důležitější než poslechovost.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

V danou chvíli vnímám obě média jako politicky nezávislá a není třeba na tomto stavu nic měnit.

Názory obecně

  • Stejně jako před únorem 1948, je i dnes nemalá část veřejnosti ochotná věřit dezinformačním kampaním (fake news), demokraté by se měli poučit z chyb svých předchůdců, povznést se nad parciální zájmy, spojit se a táhnout za jeden provaz iHNED
  • Výklad dějin po roce byl 1989 příliš černobílý, což podporuje dnešní střet o dějiny iHNED
  • část společnosti nevyužila příležitosti po roce 89, některé elity nebraly ohled na obyčejného člověka, dalším důvodem nespokojenosti je ekonomická transformace, velkým problémem je obrovský nárůst exekucí, pokud se nebudou řešit problémy nespokojené části společnosti, bude se celá společnost více polarizovat Parlamentní listy
  • Období normalizace má doteď velký vliv na společnost, lidé spolu méně spolupracují, protože v tomto období se zaměřili na privátní zónu a nestarali se o veřejné dění, nostalgie po normalizaci u starší generace pomáhá současné antiliberální vlně, ceněný je klid na práci, společenské elity zareagovaly pozdě na nespokojenost a to otevřelo cestu populistickým hnutím IHNED.CZ

Michal Lukeš

Nominující organizace

Československá obec legionářská, z. s. (www.csol.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

11 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1975, studoval obory historie a slovakistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (získal titul Ph.D. a PhDr.)
  • od roku 2002 je generálním ředitelem Národního muzea; historik a slovakista; specializace moderní dějiny, vyznamenání Za zásluhy od prezidenta Zemana, získal také od Andreje Kisky Řád bílého dvojkříže
  • Do Národního muzea nastoupil v roce 1993. Až do roku 1997 pracoval jako dokumentátor Oddělení novodobých českých dějin, v letech 1998–2001 byl náměstkem ředitele Divadla Bez zábradlí.
  • Často vystupuje v médiích, např. i v Českém rozhlase

Názory na ČT a média

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Mám celkem bohaté zkušenosti s řízením veřejné instituce, která se mimo jiné věnuje vědě, vzdělávání, komunikaci a popularizaci. Musí být otevřená veřejnosti, sledovat nové trendy, ale zůstat objektivní. Mám zkušenosti se sestavováním veřejných rozpočtů a řízením investičních akcí, i s fungováním externího a interního auditu. Český rozhlas považuji za nejdůležitější veřejnoprávní médium nejenom z hlediska poskytování informací, ale i z pohledu personální, odborné kapacity ke vzdělávání. Má možnost pokrývat celou ČR nejen z centrály z Prahy, ale i s vnímáním dění v jednotlivých regionech.”
  • “ČRo se musí věnovat ze své podstaty široké veřejnosti, ale jeho důležitost spočívá v tom, že má možnost se věnovat minoritám, menšinové problematice. Jiné médium takovou kapacitu nemá. Co se týče pohledu na řízení Českého rozhlasu, rada je kontrolním orgánem a nepletu si to s tím, že by měla rozhlas manažovat. Má zákonné povinnosti týkající se především hospodaření a sleduje naplňování projektu generálního ředitele. ČRo má více než 1400 zaměstnanců, roční rozpočet přes 2 miliardy korun, s tím je nutné rozumně hospodařit a kontrolovat to. Kontrola musí být velice podrobná a fundovaná.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Zbyněk Stanjura (ODS): „Pokud budete zvolen, budete jedním z těch, kdo bude vybírat nového generálního ředitele Českého rozhlasu. Podpořil byste otevřené výběrové řízení i pro lidi, kteří nepůsobili v médiích, a co by pro vás bylo klíčové v projektu budoucího generálního ředitele? O regionech nemluvíte jako první, ale když se podíváme na jejich poslechovost, je tragická. Změnit to může jen stávající nebo nový management nějakým neotřelým nápadem. Je také otázka, jestli není kraj na regionalizaci příliš velký, lidi zajímá, co se děje v jejich městě.“

Michal Lukeš: „K první otázce – určitě ano. Česká republika není tak veliká, záležet bude na nastavení kvalifikačních podmínek. V projektu nového ředitele bych oceňoval komplexnost, vypíchnout jednu věc bez vnímání souvislostí nejde. Bez peněz a dobrého hospodaření se i dobré nápady stávají nerealizovatelnými chimérami.“ Není přesvědčen o efektivitě regionální struktury stanic. Zohledňoval by i poslechovost, protože „i úžasná výstava, na kterou nikdo nechodí, je úplně k ničemu“. Kladl by důraz na vyváženost.

Tomáš Martínek (Piráti): „Domníváte se, že byste práci v radě mohl vykonávat souběžně s časově náročnou funkcí ředitele Národního muzea?“

Michal Lukeš se domnívá, že časově se zasedání rady dokáže přizpůsobit.

Na tradiční otázku Miroslavy Němcové (ODS) kandidát odpovídá, že je pro zachování poplatků. Zdroje z veřejných prostředků jsou podle Lukeše pro veřejnou službu důležité.

Lubomír Španěl (SPD): „Sledujete někdy pořad ČRo Brno Hrajeme na přání? Na jižní Moravě to sleduje strašná spousta starších lidí, volají do studia a to by mohla být cesta, jak je zapojit do diskuse.“

„Nevyřeší to asi jeden pořad, společnost je strukturovaná věkově, sociálně a tak dále,“ odpovídá Michal Lukeš.

Názory obecně

  • V roce 2008 bylo Národnímu muzeu vyhrožováno ze strany některých Rusů žijících v ČR, když se připravovala výstava k invazi do Československa roce 1968, Lukeš napsal, že ho z reakcí mrazí a vyjádřil názor, že velmocenské způsoby SSSR jsou snad už minulostí Aktuálně
  • Kritizoval úředníky za to, že brzdí opravu Národního muzea Aktuálně

Zoša Vyoralová

Nominující organizace

Česko-izraelská smíšená obchodní komora (www.cisok.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

11 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1950
  • Ředitelka Židovské agentury, jež pomáhá osobám, které se chtějí stát občany Izraele, a českého výboru Židovského národního fondu, který se zabývá ekologií a výsadbou stromů
  • Alta Brno, Nadace Zdravá generace Brno, také pracovala jako porodní asistentka
  • kandidovala do Rady ČRo v roce 2019, dostala se do užšího výběru

 

Názory na ČT a média

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Mám pestré curriculum vitae, co jsem dělala, dělala jsem ráda. V různých profesních škálách mám řadu kamarádek a kamarádů, kteří mi po minulém slyšení říkali, co jsem ještě měla dodat,“ uvedla se. Rodiny s malými dětmi by si chtěly z archivu stahovat pohádky a krátké příběhy. Jiná kamarádka kandidátce naznačila, že krajské úřady zřizují školy a školky, které by mohly s regionálními stanicemi úžeji spolupracovat a navštěvovat třeba vysílání regionálních studií.
  • Dobré také je, že Český rozhlas dementuje fake news. „V tom je úloha rozhlasu velmi dobrá,“ dodává. „Zastupuji ženy, menšiny, starší generaci, která na rozhlase vyrostla. Jsem z Brna, poslouchám brněnský rozhlas, rádio našeho kraje.“
  • Důležitá je pro ni ekologie nebo spolupráce s Izraelem.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Lubomír Španěl (SPD): „Já na vás čekal. Nikdo nevěděl, že ČRo Brno vysílá tak krásné pořady! Mělo by živých pořadů více i na jiných kanálech?“ ptá se poslanec kandidátky.

„Mám zkušenosti z Brna, děti volají do vysílání a přejí, jsou tam soutěže pro děti, je nutné vcucnout mladou generaci,“ souhlasí Zoša Vyoralová. Chválí vysílání ČRo Brno pro menšiny.

Stanislav Berkovec (ANO) se kandidátky ptá na formu a obsah zpravodajství.

„Co se týče regionu Blízkého Východu, je to 100+1 oproti tomu, co to bylo. Podávali jsme dříve několik stížností na bývalého zpravodaje z regionu, to se teď zlepšilo,“ dodává Zoša Vyoralová.

Lubomír Španěl (SPD) se ptá, jestli je svoboda veřejnoprávních médií v ohrožení.

Na televizi se Zoša Vyoralová skoro nedívá, u rozhlasu žádné ohrožení nevidí. „Dosavadní rada to umí dobře ohlídat,“ podotýká.

Reklamu ve vysílání považuje Zoša Vyoralová za ožehavé téma, ale také ona upozorňuje, že je poplatek stále stejný od roku 2005. „Každá reklama je zavazující,“ míní kandidátka, která by poplatek klidně zvýšila na 100 korun.

Dotazy Newsroom CT24

Tři mínus pro ČRo

  1. Moje dílčí výhrada by se mohla týkat portfólia komentátorů. Myslím, že by jejich názorové složení mohlo být ještě pestřejší a že by mezi nimi mohly být více zastoupeny ženy.

Tři plus pro ČRo

  1. Velmi oceňuje, že vysílání ČRo, je ve svém celku objektivní, nezávislé a nestranné, tak jak mu ukládá zákon ČT a kodex ČRo.
  2. Těší mě, že rozhlas dokáže pokrývat i menšinová témata a nabízet program pro celé spektrum naší společnosti – ať už z hlediska věkového, či sociálního nebo národnostního.
  3. Jsem také ráda, že ČRo vyvíjí hodně úsilí k tomu, aby oslovil mladé posluchače, a nabízí své obsahy na různých platformách, zejména v online prostředí, vytváří dnes tolik moderní podcasty a spouští mobilní aplikace.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Média veřejné služby by měla být nezávislá, objektivní a nestranná. Měla by plnit roli, jakou jim ukládá zákon a kodex a poskytovat informace, kulturu, zábavu i vzdělávání. Považuji média veřejné služby za významný a důležitý prvek demokracie v naší zemi. Úkoly kladené na média veřejné služby jsou náročné a komplikované. Domnívám se ale, že své poslání Český rozhlas, Česká televize i Česká tisková kancelář v současné době ve svém celku plní dobře a zodpovědně.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Současný model výběru koncesionářských poplatků je dle mého názoru zcela funkční a zaručuje médiím veřejné služby ve svém principu rozpočtovou stabilitu i nezávislost. Jeho systém bych tedy neměnila. Konkrétně v případě Českého rozhlasu, který hospodaří se stejným poplatkem 45 korun měsíčně od roku 2005, bych se nebránila diskusi o jeho indexaci či mírném jednorázovém navýšení.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Myslím, že je třeba se bavit ne jen o současnosti či blízké budoucnosti, ale také o dlouhodobém výhledu financování médií veřejné služby tak, aby byl zajištěn jejich zdravý rozvoj. S tím, jak se mění způsob konzumace mediálního obsahu, technologií atd., tak se mění také nároky kladené na média obecně, ČRo a ČT nevyjímaje. V současné době vnímám z veřejné diskuse, že je financování ČRo a ČT zajištěno bezproblémově do konce roku 2021, ale dál v této věci úplně jasno není. Tuto nejistotu je potřeba vyřešit. Domnívám se také, že zejména Zákon o ČRo by si zasloužil novelizaci. Zákon je výrazně poplatný době svého vzniku a řada jeho ustanovení by potřebovala doplnit či aktualizovat. V případě legislativy by také bylo prospěšné konečně stanovit jasné milníky v případě digitalizace rozhlasového vysílání.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

ČRo i ČT patří k největším mediálním domům. Je přirozené, že dílčí problémy či drobné výkyvy se mohou občas objevit. I zpravodajství dělají pouze lidé, ne stroje. Nepochybuji ale o tom, že ve svém celku je zpravodajství ČRo i ČT vyvážené a objektivní.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

Pokud pominu obecné povinnosti dané působením v Radě ČRo jako kontrolním orgánu, určitě bych se ráda detailněji věnovala problematice vysílání pro menšinová publika – ať už z hlediska národnostního či sociálního. Je mi také blízké téma mediální výchovy.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Přála bych si, aby ČRo a ČT byly nadále jedním z pilířů demokracie v naší společnosti. Média veřejné služby v dnešní době čelí řadě problémů v celé Evropě, a to včetně britské BBC. Moje vize je, aby v naší zemi fungovala média veřejné služby, která budou nadále nezávislá a nestranná a která budou veřejnosti poskytovat moderní a široké portfolio kvalitních služeb.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Domnívám se, že současná legislativa zaručuje médiím veřejné služby svobodu a nezávislost. Je ale určitě legitimní i užitečné bavit se o dalších způsobech, jak svobodné a nezávislé postavení ČRo a ČT posílit.

Názory obecně

  • Během minulé volby řekla, že rozhlas by mohl občas zajet do školek, když děti rodiče k rozhlasu nevychovají, tak se k němu nedostanou Deník Referendum
  • O Davidu Rathovi, který zvažoval získání izraelského občanství řekla, že na ni působil jako milý, vtipný a inteligentní člověk Lidové noviny
  • Češi se až na výjimky chovali k Židům dobře Radiožurnál

Hana Dohnálková

Nominující organizace

Základní umělecká škola Dobřichovice (www.zusdobrichovice.com)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

9 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1980, muzikoložka, studovala pedagogiku a muzikologii na HAMU a Univerzitě Karlově
  • houslistka, hudební pedagožka, pracuje v Pražské komorní filharmonii
  • v letech 2014 až 2020 byla členkou rady ČRo, v dubnu 2016 a opětovně v roce 2018 se stala její předsedkyní

Názory na Čro a média

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

  • „Šest let už jsem členkou, čtyři roky předsedkyní rozhlasové rady. Cítím tedy jistou spoluodpovědnost za vizitku toho, jakým médiem veřejné služby současný Český rozhlas je. Jsem docela pyšná na to, jak se teď Český rozhlas profiluje jako jedno ze dvou zásadních veřejnoprávních médií v naší zemi,“ zahájila své vystoupení. Zdůrazňuje, že je nutné každodenně klást důraz na hospodaření.
  • „Médium, které žije z peněz nás všech, musí mít v pořádku hospodaření. Současná rada na něj velmi dbá a dlouhodobě je v pořádku, jde dobrým směrem i do budoucích let. Neméně nám v tom pomáhá dozorčí komise, proto je důležité, aby ji rada dobře navolila, nejlépe v poměru 3:2 ekonomové versus právníci. Už dva mandáty dozorčí komise se velmi podařily, a ta současná opravdu pracuje tak, jak má.“ Dozorčí komise předkládá rozhlasové radě každý měsíc detailní zprávy o ekonomickém fungování rozhlasu.
  • „Tou druhou prioritou je vyvážené vysílání. To vnímáme dobře my všichni posluchači, my všichni v kontrolním orgánu a troufám si říci, že i současné vedení rozhlasu. Mluvím o vyváženosti v širokém spektru, ale mířím speciálně na publicistické a debatně-diskusní pořady, kde se prolíná současná politická situace. Je důležité, aby moderátoři dbali na základní parametry, to je pluralita a názorová rozmanitost.“

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Tomáš Martínek (Piráti): „Jak nahlížíte na to, že s Českým rozhlasem spolupracují lidé jako Jiří Fencl, kteří šíří konspirační teorie ve veřejném prostoru?“

„Dotaz vnímám velmi vážně,“ odpovídá Hana Dohnálková. „To, co prezentoval Jiří Fencl v rozhovoru, nebylo správné. Ptali jsme se na to vedení rozhlasu. Prezentoval něco, co není pravda, třeba že je poradce ředitele. Byli jsme vedením ubezpečeni, že mluvil jako soukromá osoba v pořadu, který nebyl na vlnách Českého rozhlasu.“

Miroslava Němcová (ODS): „Jaký je váš názor na případnou změnu modelu financování veřejnoprávních médií? Ve sněmovně je například návrh osvobodit domácnosti důchodců od placení poplatků. Jaký by byl váš názor například na kombinované financování z poplatků a dotace ze strany státu, nebo přechod na státní financování?“

Hana Dohnálková: „Je to velmi vážná věc. Rozhlasový poplatek nebyl zvýšen 14, brzy to bude 15 let. Zaznamenala jsem takové záměry na slovenské straně. Nevnímám je jako úplně šťastné. Pokud by stát takto rozhodl, musel by říct i to B), tedy aby doplnil peníze tak, aby je Český rozhlas dostával ve stejném objemu jako nyní. Poplatky tvoří 95 procent a více příjmů ČRo,“ zdůrazňuje předsedkyně rady. „Forma financování z poplatků je dobrá cesta. Cítím, že výše poplatku není vysoká, například zvýšení o 5 Kč by bylo rozumným řešením, aby finanční situace rozhlasu do budoucna měla nějaké rezervy.“

Patrik Nacher (ANO): „Jste jediná ze všech nominantů, kdo už v radě byl. Jaký by byl podle vás ideální způsob financování ČRo?“

Hana Dohnálková: „Já jsem téměř odpověděla tou odpovědí paní poslankyni Němcové. Nechci říkat panu poslanci, že nedával pozor, ale… Jsem spokojena s nastavením poplatků, platební morálka je výborná, téměř stoprocentní. Muselo by se řešit, jak by bylo vybalancováno, pokud by byli osvobozeni třeba senioři. Jsem spokojena s rozhlasovými poplatky, přimlouvala bych se o lehké navýšení.“

Lubomír Španěl (SPD): „Považujete kontrolu dozorčí radou za dostatečnou? Neměli by členové být nějací fundovaní ekonomové? Dokázala byste si představit kontrolu nezávislým kontrolním úřadem? Kde berete lidi do dozorčí komise?“

„Je vždycky složena z ekonomů a právníků,“ odpovídá Hana Dohnálková. „Český rozhlas nemá s financováním žádné problémy. Kontrola, která probíhá teď, je dostačující. Vím ale, v jaké žijeme době a že nejsme jediné veřejnoprávní médium, takže se situace může změnit. Kontrole NKÚ bychom se nebránili, není k tomu žádný důvod, takže proč ne. K osobnostem v dozorčí komisi – každý z radních přijde s návrhy na jména, jsou to externisti, kteří pracují v různých firmách, ale dbáme na to, aby byla obsazena ekonomická a právní sféra.“

Dotazy Newsroom CT24

Rozhovor odmítla

Další & Možné kontroverze

  • ředitel ČRo René Zavoral podle ní odvádí dobrou práci a je uznávaný i ve světě odkaz
  • Poté co člen rady Vítězslav Jandák během jednání rady slovně napadl novináře (o Jindřichovi Šídlovi řekl, že je odpad, o Jiřím Černém, prohlásil, “že mu ji flákne”), uvedla, že jenom prezentoval své názory, což jako radní může, měl by to ale dělat slušnější formou odkaz odkaz
  • za radu ostře zkritizovala vedení debaty v ČRo, kde moderátor Ondřej Konrád údajně dostatečně nereagoval na “neomalené a zesměšňující” výroky komentátora Petra Honzejka o ministru Staňkovi (ten o Staňkovi např. prohlásil že má vizáž a vyjadřování okresního tajemníka z 80. let) odkaz
  • Spolu s dalšími členy rady zkritizovala za nevyváženost článek iRozhlasu o konfliktu novinářky Petry Procházkové a redaktora Sputniku Vladimíra Franty odkaz odkaz
  • Radiožurnálu se podle ní velmi dobře daří, Český rozhlas Plus rada velmi sleduje, protože veřejnoprávní médium musí plnit kritéria rozmanitosti a musí to být hlídáno, Vltava se teprve rozvíjí, v dřívějších letech byla hudební dramaturgie upozaděná, nová šéfredaktorka je sebevědomá žena, která má vize odkaz
  • v kauze “Porno na Vltavě zastávala názor, že byl porušen zákon a že v dopoledních hodinách neměl být úryvek z knihy Linie krásy vysílán, výrazy (koule, penis) sice nebyly vulgární, kontext ale ano odkaz. Politické komentáře radního Tomáše Kňourka jsou jeho osobní věcí, byť hranice je tenká odkaz
  • byla kritizována za to, že pod jejím vedením byl Radou ČRo zadán požadavek pro Jiřího Mikeše a Lubomíra Zemana na vypracování posudku týkajícího se fungování stanice Vltava, oba dva muži byli vedeni v evidenci StB jako agenti (spisy však byly skartovány), Mikeš je také přispěvatelem Parlamentních listů a kritikem mainstreamových médií, podle Dohnálkové byli radou ČRo vybráni, protože jsou externími spolupracovníky ČRo a experty v oboru odkaz. Podle kritika Josefa Chuchmy Jiří Mikeš odborníkem na média není, jeho oborem je totiž marketing odkaz

Markéta Pravdová

Nominující organizace

Akademi věd ČR (www.avcr.cz)

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru

7 z 18 hlasů

Základní údaje

  • *1974, studovala filozofii a český jazyk a literaturu na filozofické fakultě UK, získala doktorát z mediálních studií na FSV UK (získaly tituly PhDr., PhD., MBA)
  • jazykovědkyně a bohemistka, pracuje v Akademii věd ČR a v Ústavu pro jazyk český, dříve pracovala na Univerzitě Karlově jako externí vyučující
  • podílela se vzdělávacích programech o jazyce v ČT, ČRo, Blesku, MF Dnes a další médiích

Názory na ČT a média

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

    • Dlouhá léta pracuji v Ústavu pro jazyk český, byla jsem šéfredaktorkou časopisu Naše řeč. Jako členka akademické rady mám na starosti mj. vztahy s veřejností. Na nominaci jsem kývla, protože mě média velmi zajímají,“ říká dlouholetá spolupracovnice České televize i Českého rozhlasu, která kromě filozofické fakulty absolvovala také mediální studia. V akademické radě se mimo jiné schvaluje rozpočet Akademie věd, Markéta Pravdová má tedy zkušenost se skladbou rozpočtu veřejné instituce a očekáváními, která jsou s ním spojena.
    • Mezi nejzávažnější otázky současného Českého rozhlasu řadí financování. „Je dobře, že se poplatky platí a časem by se mohly zvednout, ale to nerozhodne Rada ČRo, ale poslanecká sněmovna.“ Rezervy vidí v majetkové struktuře Českého rozhlasu, například nemovitostech. „Nejsem určitě ta, která by nesla vlajku, že se má rozhlas zbavit všech nemovitostí, to určitě ne. Diskutovali bychom o tom v radě.“ Rozhlas by měl rovněž zapracovat na interní komunikaci, aby nevznikaly komunikační šumy mezi centrálou a regiony.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

Aleš Juchelka (ANO) se zajímá, jaké šumy vznikají mezi Prahou a regionálními stanicemi. „Český rozhlas čelí různým útokům, třeba že je tam příliš velký vliv ‚pražské kavárny‘. Myslím si, že to není pravda. Ale nemám pocit, že by rozhlas táhl za jeden provaz, myslím, že by centrála měla víc pomáhat regionálním stanicím.“

Marcela Melková (ANO): „Jste jedna z největších odbornic na český jazyk. Jaký je váš názor na češtinu v mediálním prostoru a konkrétně v Českém rozhlase? Je potřeba tuto záležitost nějak upravit?“

„Myslím si, že Český rozhlas to má nastavené velmi dobře, má interní směrnice. Drží si velmi vysokou laťku, je na něj kladen také nárok, aby byl normotvorný,“ odpovídá Markéta Pravdová. Občas má však pocit, že je ve vysílání až přehnaný tlak na nejčistší možnou podobu češtiny.

Barbora Kořanová (ANO): „Jaký je váš názor na přechylování příjmení?“

„Je kolem toho zbytečná panika a humbuk, i když chápu, že se s tím i Český rozhlas musí poprat. Pokud je možné přechylování, přechylovala bych. U zahraničních hostů bych na to ve vysílání přistoupila, pokud by si to přáli,“ odpovídá jazyková expertka. Líbí se jí například pořady Experiment nebo Meteor.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?

Role veřejnoprávních médií je celkem dobře vymezena zákonem. Patří k ní mimo jiné poskytovat objektivní, vyvážené a všestranné, leč nestranné informace, poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny občany, přispívat k právnímu vědomí občanů a rozvíjet jejich kulturní identitu, včetně národnostních a etnických menšin, podporovat názorovou rozmanitost a pluralitu s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci. Podle mého názoru se tuto roli Český rozhlas snaží plnit, seč může.

Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?

Dlouhodobě se řeší podfinancovanost Českého rozhlasu. Otázka zvýšení koncesionářských poplatků jako hlavního zdroje příjmů rozhlasu je namístě. Tuto otázku ale nevyřeší Rada Českého rozhlasu, ale politická reprezentace. Osobně se domnívám, že pokud by se měly zvyšovat poplatky, mělo by jít o zvýšení mírné a dobře zdůvodněné, ale než by k takovému navýšení vůbec došlo, bylo by vhodné hledat rezervy i uvnitř hospodaření Českého rozhlasu, např. v jeho majetkové struktuře.

Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?

Rozhlas musí zůstat svobodný a nezávislý – a to i finančně – jinak by nemohl být nestranný. Kromě nedostatku financí vidím problém v rozdrobenosti rozhlasu a velkém množství stanic, o kterých široká veřejnost často ani neví. Český rozhlas by se měl zaměřit na tvorbu jednotné a silné značky. Non multa sed multum. Proto je také důležité se ptát na efektivitu systému regionálních stanic a nastavení jejich vztahu k centrále. Rada Českého rozhlasu toto sice nevyřeší, ale je kontrolním orgánem a své podněty může doporučit vedení Českého rozhlasu.

Je zpravodajství vyvážené a objektivní?

Věřím, že Český rozhlas se o to dlouhodobě snaží.

Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?

V působnosti Rady Českého rozhlasu je volba ředitele, projednávání rozpočtu, schvalování programových plánů, odevzdávání zpráv o činnosti, vyřizování dotazů a stížností posluchačů. Zkušenosti s podobnou agendou již mám z Akademické rady AV ČR a z Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR. S vyřizováním stížností na veřejnoprávní média mám naopak bohatou zkušenost z jazykové poradny Ústav pro jazyk český. Osobně bych také ráda přispěla ke kultivaci rozhlasového vysílání, a to nejen jazykové.

Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?

Aby Český rozhlas i nadále plnil roli veřejnoprávního média, musí zůstat nezávislý a objektivní. Současný, relativně dobrý stav není samozřejmostí. Veřejnost si zaslouží spolehlivé a srozumitelné informace od důvěryhodného zdroje.

Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?

Co znamená dostatečně? Nežijeme ve vakuu. Každý tlak vzbuzuje protitlak, důležité je zvládnout veškeré tlaky vybalancovat s maximálním úsilím o objektivitu a názorovou vyváženost.

Názory obecně

  • je zastánkyni přechylování ženských přijímením, odstraněním vznikají v češtině zmatky Česká pozice
  • politici by měli být vzorem, ale politický prostor se neustále vulgarizuje Novinky.cz

Pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky zpracoval Tomáš Urban a Vojtěch Andrš

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

4 komentáře

  1. Názor na současnou ČT I ČRo napsal:

    Kandidáti do rad TV i ČRo mají vysoké i nejvyšší vzdělání což je v pořádku. Když si uvědomíme že rozhodná většina diváků i posluchačů má nižší i nejnižší vzdělání, namítl bych že Radám bude chybět „Zdravý rozum“ k posuzování pořadů!
    Značná část pořadů se zabývá politikou. Není proto možné aby redaktoři stranili zjevně nebo skrytě určitým pol.stranám jako příkladně paní Fridrichová, pan Wollner, paní Tachecí a hejno dalších. To by měl být úkol Rad aby posoudil a zajistil nestrannost což by dodalo důvěru na rozdíl současnosti!

  2. Petr Kaminsky napsal:

    No, asi nejhorsi jsou „ekonomove“, „manazeri“ a fake-news zumpa Xaver.

  3. Tondach napsal:

    ANO se prostě snaží zlikvidovat Českou televizi! Ten „dokument“ po sněmovně rozšířil bezvýznamný až trapný reportér Novy Standa Berkovec …..

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama