Firma Huawei tvrdí, že má posudek potvrzující, že společnost nemusí spolupracovat s čínskou rozvědkou. Odkazuje se přitom na analýzu britské advokátní kanceláře Clifford Chance. Ta se však jen vyjadřuje k jinému rozboru, zpracovanému čínskou advokátní kanceláří Čung-lun. Někteří z jejích právníků mají blízko ke komunistické straně Číny.
Po vyhrožování ze strany ambasády v Praze a vyvíjení politického tlaku prostřednictvím spřátelených místních činitelů nasadila firma Huawei v Česku novou zbraň: „právní posudek“ od západní právnické kanceláře Clifford Chance, člena Čínské obchodní komory ve Velké Británii (CCCUK).
Posudek uvádí, že občané ČLR nejsou ze zákona povinni spolupracovat na špionážních operacích. Huawei používá tento dokument (veřejně nedostupný, dokonce označený jako důvěrný, přes jeho poměrně široké šíření) jako definitivní důkaz své neviny.
Právě tím, že Čína nadřazuje zájmy státu a strany (a to včetně špionáže) nad zájmy zákazníků tamních soukromých firem jako Huawei, argumentoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, když loni před používáním výrobků této společnosti varoval.
Naposledy zmiňovaný právní posudek například citoval šéf české a slovenské pobočky Huawei v rozhovoru pro Seznam TV. Podobně se používá i v dalších zemích, například v dopise adresovanému britskému parlamentu.
Dokument je ve skutečnosti osm měsíců stará právní analýza sepsaná dvěma čínskými právníky. Obsahuje navíc explicitní dovětek kanceláře Clifford Chance, že dokument nemůže být považován za její právní posudek.
Nezávislost na straně dokazují straníci
Clifford Chance má v Číně širokou škálu aktivit, především poradenství pro státní podniky a také dodavatele Huawei. Ačkoliv dokument této kanceláře představitelé Huawei předkládají jako nezávislý právní názor, v samotném textu, který má Sinopsis k dispozici, stojí, že „by neměl být považován za právní názor o aplikaci zákonů ČLR“.
Důvěryhodnost dokumentu je navíc pochybná kvůli jeho autorům. Posudek z května 2018 připravila známá čínská advokátní kancelář Zhong Lun, jejíž zakladatel, ředitel a zástupce stranického předsedy Čang Süe-ping se vyznamenal jako „výtečný stranický kádr“ aktivní ve Všečínském svazu mládeže (ACYF), organizaci spadající pod Jednotnou frontu vedené Svazem mládeže. Jeden z autorů textu, Čchen Ťi-chung, je navíc sám členem KS Číny.
ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?
Sluší se připomenout, že čínští právníci, kteří si dovolí otevřeně kritizovat stanovisko Strany, čelí odebírání licencí, věznění a mučení. Pekingská právnická asociace, jíž Čang předsedal a Čchen sedí v jejích výborech, je také obviňována ze spoluúčasti na perzekuci lidskoprávních advokátů.
Postavení autorů textu vůči Komunistické straně Číny implikuje, že by si zřejmě dovolili jít proti zájmům společnosti Huawei ještě méně než nějací méně prominentní právníci.
Prémie pro špiony
Firma Huawei si posudek původně zřejmě objednala proto, aby se bránila proti směrnici připravované ve Spojených státech, jež by zabránila státním dotacím na nákupy od dodavatelů „identifikovaných jako potenciální národní bezpečnostní hrozba pro komunikační sítě a jejich dodavatelské řetězce“. Čína se proti tomu bránila dokonce na půdě Světové obchodní organizace. Dokument byl znovu použit i před půl rokem v Austrálii, ale rovněž bez úspěchu.
V Americe čelí teď Huawei mnohem konkrétnějším obviněním nežli obecným konstatováním o své historii a pozici v leninistickém systému ČLR – včetně existence „programu prémií“ pro zaměstnance, kteří získávají tajné informace od konkurence.
Celá série varování před čínskou technologickou společností Huawei v různých západních zemích se obvykle zakládá hlavně na právním argumentu, že podle čínské legislativy musejí všichni občané i organizace spolupracovat se zpravodajskými službami ČLR při špionáži. Tato povinnost je explicitně stanovena v článku 7 Zákona o státní zpravodajské činnosti z roku 2017.
Tento zákon ale pouze legalizuje zavedenou praxi ve stále totalitnějším čínském státě. I před nástupem Si Ťin-pchinga by bylo pro čínského občana velmi obtížné odmítnout spolupráci s tajnými službami. V době, kdy dochází k centralizaci stranické moci, a v atmosféře neutuchajícího boje proti „nepřátelským silám ze zahraničí“, je takové odmítnutí prakticky nemožné – bez ohledu na literu zákona.
Vláda zákonem není vláda zákona
Ironií osudu byly zákony, které nyní komplikují firmě Huawei život, schváleny proto, aby posílily kontrolu Strany v rámci konceptu „vlády zákonem“ – neplést s vládou zákona. Vláda zákonem je systém, který má umožnit Straně využívat mocenský monopol bez každodenních politických intervencí. Strana rozhoduje, co je zákon, a většina situací se řeší mechanicky prostřednictvím schválených postupů – pokud Strana nerozhodne jinak.
Tento koncept je důležitou součástí Si Ťin-pchingovy snahy vlády pomocí algoritmů, kde je Strana vrchním programátorem. Odráží to snahu „zinteligentnit“ stranickou kontrolu nad společností a ekonomikou pomocí pokročilých technologií jako je analýza velkých dat nebo umělá inteligence. Generální tajemník často rád cituje staré maoistické pořekadlo „Východ, západ, jih, sever a střed – Strana vede vše“.
Za Si Ťin-pchinga byl Maův výrok nejen zanesen do stanov Strany, ale byl také aktualizován pro informační věk. Stranická kontrola bude posílena umělou inteligencí a technologiemi postavenými na velkých datech, testovanými dnes masově v Sin-ťiangu. V ekonomice Strana určuje tržní pravidla cestou přísné regulace. V právním systému stojí strana nad zákonem, který si upravuje a interpretuje dle potřeby.
Tímto způsobem se potenciálně kontroverzní rysy vlády KS Číny, jako je povinnost každého občana špehovat v jejím zájmu, dostaly z praxe do samotné litery zákona. Takto explicitní kodifikace, z pohledu Strany pouhá legalizace zavedené praxe, ale zároveň dává jejím kritikům do ruky silnou zbraň, a ztěžuje možnost KS Číny prostě všechno šmahem popřít.
Proto jsou tyto zákony pravidelně citovány v západních varováních proti společnosti Huawei, například i u českého NÚKIBu. Citovat čínský zákoník je ve veřejných dokumentech snazší než použít složité argumenty nebo publikovat citlivé informace. Tady to máte černé na bílém a basta.
5 komentářů
Je zajímavé, jak se Čína resp. Huawei zuby nehty chce udržet v zemičce s pouhými deseti miliony lidí …. jaký „úžasný“ zisk můžou mít z investice v zemi, která počtem obyvatel netvoří ani polovinu z jejich hlavního města? Že by jim opravdu nešlo ani tak o finance, jako o ty informace?
Mimochodem, právě proto že „Huawei není Čína“, je to produkční firma, která své výrobky hlavně exportuje do celého světa. A pro ní se i ten český trh vyplatí. Jednak i pro velké zakázky serverů pro velké instituce, ale třeba i pro prodeje mobilů a podobných zařízení – na ně se žádné varování nevztahuje a lidi si je budou kupovat dál. Přeci jen jsme ve výší HDP na jednoho obyvatele v první padesátce států světa.
A naopak, pokud by šlo „o informace“, tak to by se Huawei nevyplatilo, na současných škodách prodělává víc. To by musela cálovat velká Čína – a tam je zase otázka opačná, zda jsou u nás snad taková „ohromná tajemství“, která by jim za to stála :))))
Jenom aby si někdo nemyslel, tak náš český Zákon o policii (273/2008) totéž požaduje ještě brutálněji,
„..§ 114 Každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy anebo pokynu nebo vyhovět žádosti policie nebo policisty; to neplatí, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je policista oprávněn tento odpor překonat.“
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-273
Takové obecné právní formulace , jak předpokládám mají všechny civilizované státy (minimálně pro případ soudních sporů a stížností). Zda je skutečně využívají, je věcí společenské kultury ale rovněž i politické korektnosti (něco se přizná, něco zatluče, dle potřeby). Tudíž, v tomto bych zase důkaz čínské viny přímo neviděl.
V čem vidím ohromný rozpor této teorie, j že pokud to je pravda, tak takovým opatřením (tedy pokud se tam ty špionské brouky opravdu dávají), si Čína velice rychle likviduje svůj vlastní elektronický průmysl, který si tak dlouho (i třeba kopírováním západních vzorů) budovala. Těžko si od nich nyní globálně , když se tato teorie ?/ mediálně publikovala, někdo nějaké větší elektronické celky koupí. A jelikož zase Čína není (v jiných oblastech) tak bohatá, třeba na přírodní zdroje, tak jí to může ekonomicky dosti ohrozit.
Asi se nedá předpokládat, že by komunističtí bossové velké Číny byli takoví hlupáci, aby ztratili tak mnoho, pro tak málo – nyní když se to publikovalo, tak si na Západě všechny čínské komponenty na kritických systémech vymění, a Čína se stejně nedozví a nebude moci ovládat nic…To se snad dalo z teorie her předpokládat. Takže, proč?
Další úvaha, která činí pravděpodbným vysvětlení, že v kauze Huawei jde hlavně o konkurenční boj. Nemá-li konkurent čínských výrobců na ně obchodně (co se týká cen, nebo techniky), nastoupí vládní intervence. Že je v plném proudu obchodní válka mezi USA a Čínou je přece už obecně nějakou dobu v médiích publikováno.
Je tam značný rozdíl v tom, že je pak policista zodpovědný, což se u neomezené vrchní moci nedá očekávat. Čína je v mnoha ohledech šikovný a produktivnístát, ale v oblasti diplomacie a moci už od prvních opiových válek velice naivní.