PSÍ UŠI. Blíží se konec června a republika pomalu ulehá k letnímu spánku. My se dnes vydáme do regionů, protože stále platí stará dobrá poučka, že vše, co nakonec hýbe světem, se nejdřív odehraje v regionech. V našich podmínkách primárně v Ústí nad Labem, kterému ale na paty zle dotírá i Vsetín. Nejprve ovšem dobrá zpráva pro všechny normalizační nostalgiky: ČT v létě nasadí seriál Chalupáři a letos má i Malého pitavala. Paráda, doktor Husák by měl ze soudruhů z Kavčích hor radost.

Abychom se do slibovaných regionů vůbec dostali, můžeme použít třeba vlak. Je k tomu příhodný čas, od 1. července se totiž většina dálkových vlaků mezi Prahou a Brnem vrací na rychlejší trasu po koridorové trati přes Českou Třebovou. A jak píše server Zdopravy.cz, konec omezení a odklonu přes Vysočinu přinese zkrácení jízdních dob v porovnání se současným stavem zhruba o půl hodiny. Ale pozor: Cesta rychlejší tratí bude i tak delší, než když modernizační práce za více než deset miliard korun započaly.

„Z našeho pohledu by měl být jízdní řád spolehlivý a opakovatelný.“
(mluvčí Správy železnic Jan Nevola, Zdopravy.cz, 15. června)

Z našeho pohledu taky, o tom nemůže být spor. Důvody jsou přitom jasné a nikdo se je ani nesnaží příliš zastírat: Když si správci železné cesty nechají v jízdním řádu rezervu, zvýší se šance, že vlaky dojedou včas nebo s menším zpožděním a holky a kluci budou mít odměny. Tak jednoduché to je. Jen se nemůžeme ubránit dojmu, že se i tentokrát na české železnici inspirovali starým dobrým černomyrdinovským heslem:

„Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky.“

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Když už tedy máme ty rychlovlaky, rychle si na jeden sedneme, v Hranicích na Moravě si přestoupíme a za chvilku jsme ve Vsetíně. Tamní soudruzi a soudružky dosáhli vynikajícího mičurinského úspěchu v péči o veřejnou zeleň. Zjistili totiž, že kytky a trávu už není třeba pěstovat, stačí si je namalovat na umělohmotnou plachtu. Vot těchnika!

Tohle až se dozvědí v Ústí. Bojíme se, kam takovou myšlenku ve městě betonových květináčů a umělohmotných vánočních stromků dokážou dotáhnout.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

• Ano, Ústí nad Labem je město, kde jsou vždycky o krok napřed. Rozkradené vytunelované rozmlácené město neztrácí humor ani v posledním tažení, a tak místní konšelé vymysleli další legraci. Žádají o dotaci, aby mohli odměňovat občany, kteří za město udělají nějakou tu práci. Nyní už citujme regionální Deník:

„Opravíte a natřete lavičku. Omyjete koše. Uklidíte před domem, upravíte záhonky. Za to vám úředníci připíšou na účet virtuální kupóny, nebo měnu. S její pomocí pak získáte slevu, nebo rovnou volný vstup na atrakce vlastněné městem jako jsou třeba plovárny a koupaliště, zoologická zahrada či divadlo.“

Tážete se, na co dotaci? Nic totiž není jednoduché, a tak je nám třeba dalších úředníků a odborníků, kteří určí, co je třeba opravit a hlavně jestli na to obyčejný aktivní občan vůbec stačí.

„Vznikne soupis majetku a věcí, spolu s kontrolními mechanismy, co a kde lze za virtuální měnu pro město udělat. Některá údržba, která vypadá jednoduše, ve skutečnosti vyžaduje odborníky.“
(radní pro regulaci guerillových aktivit Pavel Tošovský, Ústecký deník, 14. června)

Dovolíme si navrhnout malý soupis toho, co mohou aktivní občané ve městě udělat: posekat trávu, natřít lavičky snad ano, i když na to máme specializované firmy placené z veřejných rozpočtů. Pokud má někdo doma asfaltérský finišér, může se pustit do oprav silnic a chodníků. Odstřel prasat pohybujících se v centru města naopak úplně nedoporučujeme, a to nejen proto, že za soumraku hrozí záměna s osobami ve veřejných funkcích. 

Takže tentokrát zcela vážně: Klidnou mysl.

Follow @malecak