Dokázalo by se Česko ubránit útoku dronů? Otázka jako horký brambor
ANALÝZA. Dronový útok Íránu na Izrael a jeho odražení za pomoci spojenců vede k podstatné otázce: jak by se v případě útoku drony bránila Česká republika? HlídacíPes.org už před časem s tímto dotazem oslovil Ministerstvo obrany ČR a další zodpovědné instituce. Z odpovědí se dá vyvodit, že v případě masivního útoku by obranu českého území zajistila protivzdušná obrana. Pokud by ale na naše území zaútočil nebo se „zatoulal“ ojedinělý dron, vyvstává řada otázek, na které ale vesměs odpovědi chybějí.
Jak je zabezpečen český vzdušný prostor v případě, že by do něj zpoza hranic vlétl neznámý bezpilotní letoun? Jednoduchý dotaz, na který ale úřady nemají jednoznačnou odpověď.
Přitom s přibývajícím počtem útoků drony, ať už ve válečných konfliktech, ale i mimo ně, se pravděpodobnost podobného incidentu zvyšuje i nad územím České republiky.
Ať už v důsledku „zatoulaného“ dronu z probíhajícího válečného konfliktu za naší hranicí, tak jak se to stalo už v několika nahlášených případech v Rumunsku nebo s raketami v Polsku. Do budoucna ale nemůže být vyloučen ani cílený útok dronem na konkrétní cíl nebo osobu.
Například když by na českém území pobýval někdo, koho by se chtěl jiný stát či skupina osob zbavit a cílený útok dronem by vyhodnotili jako nejbezpečnější a efektivní řešení. Podobně byli jen letos zabiti například tři lídři Hamásu v libanonském Bejrútu nebo tři američtí vojáci v Jordánsku, ale případů z předešlých let je mnohem více.
Lze se takovému nečekanému útoku účinně bránit? A pokud ano, jak? Popřípadě kdo by byl za zneškodnění útočného dronu zodpovědný?
HlídacíPes.org oslovil s těmito dotazy Ministerstvo obrany České republiky. Ukázalo se ale, že jednoduchý dotaz má komplikované řešení a úřady si jej přehazovaly jako horký brambor.
Ministerstvo obrany se odkázalo na Ministerstvo vnitra, to zas na Armádu ČR. Nakonec vše skončilo u Policie ČR. Podle mluvčí Ministerstva obrany je totiž otázka útoku bezpilotním letounem na našem území natolik komplexní, že nemá jednoznačnou odpověď.
Drone, radši nepadej
Ačkoliv protiraketovou obranu má na starost Armáda ČR, problematika dronů do ní, alespoň podle odpovědi zaslané tiskovým oddělením Ministerstva obrany, nespadá.
„Problematiku provozu dronů řeší ministerstvo vnitra. K protiraketové obraně lze říci z bezpečnostních důvodů pouze tolik, že ji řeší Armáda ČR v součinnosti s NATO,“ odpověděla pro Hlídacípes.org Simona Cigánková z tiskové oddělení Ministerstva obrany ČR na otázku, jakou má Česká republika ochranu proti případnému nasazení bojových dronů nad svým územím a je-li součástí protiraketové obrany.
Poté, co ale HlídacíPes.org oslovil s obdobným dotazem ministerstvo vnitra, ukázalo se, že to zodpovídá pouze za bezpilotní letouny vypuštěné na území České republiky, tudíž by vůbec neřešilo útok dronem vyslaným nebo zatoulaným z území cizího státu.
„Ministerstvo vnitra se zaměřuje na možná ohrožení nelegálními drony v oblasti vnitřní bezpečnosti, tedy na rizika, která mohou nastat při provozu těchto leteckých prostředků, uvnitř území České republiky,“ odpověděla HlídacíPes.org Hana Malá z odboru komunikace MV ČR.
Podle ní za detekci a zneškodnění dronu, popřípadě zajištění pilota, zodpovídá Policie ČR, podle novely zákona o policii schválené parlamentem v roce 2021.
„Podle upraveného zákona o policii může policie zamezit provozu, poškodit nebo zničit dron, který přímo ohrožuje život, zdraví, veřejný pořádek nebo majetek. Jedná se tak o zásadní specifické oprávnění, které reaguje právě na zvyšující se rizika spojená s provozem těchto bezpilotních prostředků,“ popsala Hana Malá aktuální situaci a pravomoci policistů na národní úrovni.
Jak ale sama potvrdila, zmíněné kompetence policistů se netýkají bezpilotních letounů, které by k nám přiletěly zpoza hranic. „MV nedisponuje žádnými oprávněními k odvetným útokům či nástroji tzv. protiletecké obrany,“ napsala HlídacíPes.org Hana Malá.
Kdo by tedy bezpilotní letoun blížící se do českého vzdušného prostoru měl zachytit a byl zodpovědný za jeho nahlášení ať už Policii ČR nebo Armádě ČR? HlídacíPes.org oslovil ještě poslední instituci, která by v tomto ohledu mohla mít určité kompetence, a sice Řízení letového provozu (ŘLP). Jeho mluvčí ale jakoukoliv kompetenci ŘLP v tomto ohledu vyvrátil.
„ŘLP ČR není součástí obrany státu, jsme poskytovatelé služeb řízení letového provozu. Prosím obraťte se na Armádu ČR,“ odpověděl vedoucí tiskového oddělení ŘLP Richard Klíma.
Podruhé jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany s otázkou, kdo by řešil proniknutí neznámého bezpilotního letounu nad naše území a jak? Odpovědí bylo, že se máme obrátit na nějakého bezpečnostního analytika, protože se v takovém případě může řešit tolik různých scénářů, že by za ně zodpovídaly různé rezorty různých ministerstev…
„Je totiž nutné říci například jaký dron? Protože každý spadá do jiné legislativy a jiné kategorie. Je důležité i to, kdo by dron ovládal? Čech, český voják, cizinec, cizí voják, alianční (omylem na cvičení) voják nebo voják jiné armády mimo NATO a za jakým účelem? To už jsou ta ,co by, kdyby‘, na která vám nelze za ministerstvo odpovědět. Je to tolik proměnných, že se mohou týkat různých resortů – vnitra, zahraničních věcí, obrany a různých českých i evropských legislativ,“ popsala dilema ze strany Ministerstva obrany Simona Cigánková.
K tomu se dá dodat jedině naděje, že se Česká republika v podobné situaci nikdy neocitne, protože vyhodnocování otázek typu, kdo dron za hranicemi řídí, by mezitím mohlo stát buď lidské životy nebo minimálně poškození majetku. A i když se jedná o scénáře pro ČR zatím hypotetické, v jiných evropských zemích už je řešit museli.
Nízký a pomalý přelet
Například na rumunské území sousedící s Ukrajinou dopadly od začátku války trosky dronů několikrát. V Polsku zase zabíjely zbloudilé ruské rakety.
Rumunsko nejdříve dopady fragmentů ruských bezpilotních letadel na své území oficiálně nepřiznalo, později ale jejich dopad potvrdilo s tím, že se podle vyhodnocení expertů rumunské armády i NATO nejednalo o úmyslné útoky Rusů zaměřené na Rumunsko.
Tento týden ale rumunské úřady zahájily další vyšetřování, a sice ohledně tří přeletů bezpilotních letounů nad rumunskou vojenskou leteckou základnou v noci z 15. na 16. dubna.
Podle Rádia Svoboda a ukrajinského serveru Ukrajinská pravda nahlásil personál 57. letecké základny Mihaila Kogălniceanu nacházející se nedaleko města Constanța přelet několika bezpilotních letounů mezi 22:30 16. dubna a 00:30 17. dubna.
Podle zdrojů z rumunského letectva se jednalo o malé drony komerčního typu a létaly v nízkých výškách malou rychlostí.
„V souladu s předpisy byla přijata veškerá opatření k zajištění bezpečnosti ve vzdušném prostoru a příslušné úřady pro civilní letectví byly o situaci neprodleně informovány. Opakovaně byla také použita opatření elektronického boje a kolem 00:30 byl ztracen rádiový a vizuální kontakt s posledními dvěma systémy,“ uvedla k incidentu tisková služba rumunského letectva.
Událost ale bude vyšetřovat zvláštní vyšetřovací komise v čele s náčelníkem štábu 57. letecké základny. Podle serveru RBC-Ukrajina se má letecká základna Mihaila Kogălniceanu brzy začít rozšiřovat. Do roku 2040 by měla být největší vojenskou základnou NATO v Evropě. Jestli s tím zmíněný incident může mít nějakou spojitost, ale vyšetřovatelé neuvedli.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Záhadná ruská mobilizace: vítězství jako věčný motor války
Konspirátoři všech zemí! Proč si Prahu oblíbili němečtí i rakouští extremisté
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Legitimní, ale i provokativní dotaz. Naše armáda s velkým počtem generalu a minimem pěchoty je nepripravena braní t naše území. Úspěšná, účast v minulých bojovych akcich mimo ČR, nedává, odpověď na otázku. Válečná realita je vždy děsivá a vede k otupeni armády a obyvatel. Vždy, je lepší jednat, jak valcit. Izrael je vyjimka potvrzující pravidla, ale to neznamena, že musí vždy uspět.
Na to se musíš zeptat anonistických soudruhů, proč jejich ministři obran (uplakánek metnar, ta paní s pejskem) dovedli AČŘ zu grunt.
Že bych tedy připomenul, v Izraeli si tu povinnou vojenskou službu (výcvik) pro všechny udrželi – jejich politici dokázali vysvětlit lidem, že to je naprosto nutné.
Zatímco u nás jsme tutéž povinnou vojenskou službu zrušili za Občana Havla. Byla by zajímavá diskuze zda to bylo čistým populismem, a nebo dosti krátkozrakým kopírováním západních velmocí, kde ty čistě profi armády taky někde existují. Ovšem – i ty si v poslední době stěžují na nedostatek dobrovolníků..
Přitom ale celý ten problém byl zlehčován tvrzením že přece „NATO máme“. Ovšem, to byl historický argument z dob, kdy americké tankové jednotky stály přímo na hranicích západního Německa , aby přímo odrazily první útok.
Za současného stavu je výklad „jak by nás? chránilo NATO je otázka spíše pro právníky než pro generály – ti by si stejně museli počkat, až jim politici nějaký příkaz dají..
Souhlas a explicitně doplňuji, že tam na povinnou vojnu chodí i ženy. Snad jsou nějak osvobozeni členové některých náboženských sekt (v rámci iudaismu).
… tedy ty americké tankové jednotky v Německu ? Tak to jim to Německo tu svoji obranu propachtovalo, ledaže by to bylo stále v intencích okupační armády USA a Německo muselo držet ústa… To tedy my jsme také mohli do toho konce r. 1989 propachtovat obranu našich hranic vojákům SSSR – když nás tedy okupovali a my bychom pak také museli držet ústa…
Hlavně že budeme mít F35, ale nemáme téměř žádnou účinnou protivzdušnou obranu, nepochopitelné!
Na to se musíš zeptat anonistických soudruhů, proč jejich ministři obran (uplakánek metnar, ta paní s pejskem) dovedli AČŘ zu grunt.
protivzdusna obrana je tak draha, ze by nas mozna uchranila pred prvnim masivnim utokem, ale na dalsi by jsme uz nemeli rakety.
napr. jedna raketa do patriotu stoji az 100mil korun a jedna baterie patriot stoji cca 50mld korun v ceskejch.
proto kupujeme ty F35 abychom po pripadnym odrazeni prvniho utoku vybombardovali mista odpalu a sestrelovali nepratelsky letadla, ktery se priblizi ke hranicim.
kdyby Ukrajina mela F35, tak by rusaci nemeli odkud startovat a nemohli by vypoustet klouzavy bomby a strely vzduch-vzduch, kterymi terorizujou ukrajinsky civilisty.
je naivni si myslet, ze protivzdusna obrana nas ochrani, to by vojenskej rozpocet nebyl 2% HDP, ale musel by bejt 20%, a i tak by prisla doba, kdy by nam protirakety dosli. podivej co se deje na ukrajine
Přesně tak Martine, obyčejní lidé jako jsme my, to chápeme a naši politici a armáda to nevidí. Abychom se nedivili, dnes hlavně lítají rakety a drony, takže už teď jsme měli mít účinnou protiraketovo dronovou obranu
Mimochodem, je docela groteskní si uvědomit, jak se ta otázka z nadpisu v článku změnila.
Nikoliv “ zda by se dokázalo Česko ubránit útoku dronů“, ale pouze, která státní instituce je k tomu úředně oprávněna. A ten výsledek tomu odpovídá. Dlužno připomenout, že s takovou byrokracií už jsme prohráli /jako součást Rakouska Uherska) první světovou válku, ale současně získali světový fenomén Švejka.
Víte vy co? Máte naprostou pravdu! Tohle js prostě fakt.
A dokáže se ubránit hypersonickým jaderným raketám? A máte již pláštěnky a igelitové pytlíky na ruce a nohy? Na civilní obranu se také kašle, ale hlavně že vláda chce válku. Takže si pak nezapomeňte lehnout nohama směrem k jadernému hřibu, kryty jsou jen pro papaláše!
Je fakt, že za socíku jsme byli varováni před nebezpečím útoků zločinných imperialistů, kteří by neváhali použit proti obráncům socialismu a míru (tedy nán) i jaderné zbraně . Čili, a jak píšete, i ta důsledná CO tomu odpovídala.
Zatímco dneska, je vůbec otázka boje se stejně zločinným Ruskem značně nejasná.
Z výroků rusobijců vyplývá že si představují, že armády NATO se vrhnou na nepřítele hned na východní oblasti NATO (v prvním napadeném státu) a tam ho bleskurychle porazí.
Takže riziko použití jaderných zbraní ze strany Ruska proti vzdáleným civilním cílům v těch dalších zemích NATO je vlastně pramalé, že ani nestojí za zmínku, natož cvičení
Jen chci upřesnit, že na polské území dopadly rakety ukrajinské nikoliv ruské.
Ruské byly pouze původem.
Jen chci upřesnit, že ty „ukrajinské rakety“ byla 1 (slovy jedna) raketa protivzdušné obrany, které měla za úkol sestřelovat rusácké (původem i místem startu) rakety, které dopadaly na ženy a děti na Ukrajině, přičemž o rusáckém původu dalších přeletů a dopadů raketa dronů na rumuské území respektive polské území není pochyb.
kdyby ruzni chcimirove s komousi a sosanem zaoralkem v cele nezabranili postaveni americkeho radaru v brdech, mohli jsme mit protiraketovou obranu davno vyresenou a zadarmo
tihle prorusti kolaboranti by meli chodit kanalama
AČR není schopna přímého boje. Je vyzbrojena a vycvičena na účast v misích USA, NATO. Nemáme tanky, nemáme BVP, nemáme protivzdušnou obranu, nemáme dělostřelce, máme jen málo vojáků a hodně generálů a jeden sedí na Hradě. V případě útoku jsme prakticky bezmocní.
AČR není armádou v pravém smyslu slova. Je to expediční sbor určený na mise NATO v zahraničí. Teď Černochová koupila F 35, které jsou určeny a vyzbrojeny na boj z letadlové lodi. Konečně, ČR je taková potápějící se loď, takže se nemusí před nikým bránit. Potopí se sama.
Kdyby na ČR zaútočily drony, tak máme jen praky a trochu kamení. Jinak nemáme nic.
A ještě je třeba doplnit, že celé slavné NATO není připraveno na elektromagnetický impuls.
Dokázalo by se Česko ubránit útoku dronů?
Pokud myslíte útočné drony, tak rozhodně nikoli. Nenechte se mýlit situací V Izraeli. To je úplně jiný level. A mimochodem, bez pomoci USA (zejména monitoring a sdílení dat) a velmi husté sítě protiletadlové obrany by to dopadlo úplně jinak. Za obranu vzdušného prostoru odpovídá armáda, ale protože v podstatě Česko aktuálně žádnou nemá, potom je odpověď nasnadě: Ne, nikoli. Česko (samo) by se nedokázalo ubránit útoku dronů!!!
Otázka je blábol. Respektive odpověď je každému, kdo se alespoň trochu vyzná v problematice, jasná předem. Zní takto: Žádný stát nedokáže ZCELA zabránit NEČEKANÉMU útoku. Ani USA, nemluvě o rusácku. To třeba má svůj vzdušný prostor děravý jako řešeto. I takový Izrael, který se celá desetiletí připravuje na podobné útoky a má s nimi mnohaleté zkušenosti NEdokázal odvrátit masový útok relativně diletantského iránu vedený na poměry 21. století relativně primitivními technikami na 100 procent. A to přes to, že o tom Izrael věděl několik dní dopředu a v odvracení útoku Izraeli asistovaly USA a některé arabské země.
Samozřejmě to nemění nic na faktu, že protivzdušná obrana ČR je zásluhou anonistické diletanské bandy (metnar, paní s pejskem, herec) momentálně zcela k nepotřebě. Současná vláda trend obrátila ale bude ještě dlouho trvat, než se situace zlepší.