Každý, kdo od letošního dubna postaví novou veřejnou nabíječku pro elektroauta, musí zaručit, aby se v nich dalo platit bezkontaktně platební kartou či třeba QR kódem. Všechny členské státy pak mají zajistit, aby nabíjecí infrastruktura pro elektrické vozy byla od konce roku 2025 k dispozici na hlavních tazích v EU každých šedesát kilometrů. A stavět se musejí i plnicí stanice na vodík.

Dvě stě tisíc korun dotace pro podnikatele na nákup elektrického vozu není zdaleka jedinou cestou, která má v tuzemsku podpořit nárůst prodejů elektrických aut na úkor těch se spalovacími motory. Od letošního dubna platí nové unijní nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, které řeší to, aby elektrické vozy, jejichž počet mezi lidmi má rychle růst, bylo kde dobíjet.

Kdy přijde rozmach…

„Nařízení pracuje s celkem logickým předpokladem, že bez dostatečné dobíjecí infrastruktury elektromobilita nedává smysl. První krok je sjednocení pravidel pro placení a přístup k veřejným dobíjecím bodům, dalším pak to, aby na hlavních trasách v EU byla místa pro dobíjení co každých 60 kilometrů (v obou směrech jízdy) a to už ke konci roku 2025. Opatření má v sobě i další body týkající se i dalších alternativních paliv, třeba čerpacích stanic na vodík,“ shrnuje advokát Kamil Blažek, který se novinkami unijní legislativy dlouhodobě zabývá.

Očekává se i vývoj nových dobíjecích technologií: nadzemní zdroje dynamického napájení prostřednictvím pantografového sběrače či napájení vodivými kolejnicemi a indukční napájení cívkami zabudovanými do vozovky.

„Cílem je podpořit přechod na používání čistých alternativních paliv a snížit závislost na fosilních palivech. Všechny automobilky přirozeně zdůrazňují, že rozmach elektromobility přijde až ve chvíli, kdy bude dostatečná infrastruktura, to je základní předpoklad. Budování infrastruktury jako takové – respektive zajištění jejího vybudování – je věcí státu, který zároveň nastavuje pravidla tak, aby to k výstavbě motivovalo i firmy soukromé či polostátní jako je třeba ČEZ,“ dodává Blažek.

Tématu se věnuje i další díl podcastu Bruselská setba, který HlídacíPes.org připravuje spolu s Kamilem Blažkem, partnerem právní kanceláře Kinstellar. Poslechnout si jej můžete na běžných podcastových platformách a také zde:

„Podpora energeticky efektivní dopravy je hlas rozumu, ne hlas Bruselu,“ komentoval již platné nařízení na nedávné konferenci „Green Deal s rozumem“ ministr dopravy Martin Kupka.

Opatření je součástí politiky Green Dealu. Doprava je nyní podle unijních statistik zodpovědná zhruba za 25 % skleníkových plynů vypuštěných v EU, největší podíl z toho (71 %) pochází právě ze silniční dopravy.

Podle statistik ministerstva bylo koncem letošního března v Česku 4313 dobíjecích bodů umístěných ve 2313 stanicích a tento počet dále roste. Česká infrastruktura by zatím zvládla obsloužit asi 90 tisíc elektromobilů, v Česku jich je nyní registrováno jen 22 tisíc.

Na stavbu nových dobíjecích stanic má Česko vyčleněno pět miliard korun. Další jedna miliarda má řešit požadavek na stavbu plnicích stanic na vodík.

„V této rané fázi stále přetrvává určitá nejistota, pokud jde o druh vozidel, která budou uváděna na trh, a o druh technologií, které budou široce využívány.“

V případě vodíku, který se ale zatím většímu zájmu automobilového průmyslu netěší, je lhůta až do roku 2031. Členské státy mají do té doby zajistit instalaci vodíkových čerpacích stanic na hlavních trasách nejméně každých 200 kilometrů.

Vodíkové čerpací stanice by také měly vznikat ve městech, v ČR konkrétně v Praze, Ostravě, Brně, Olomouci, Liberci, Plzni, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem.

„V této rané fázi vstupu na trh stále přetrvává určitá nejistota, pokud jde o druh vozidel, která budou uváděna na trh, a o druh technologií, které budou široce využívány. Ve vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu je za nejpravděpodobnější segment, pokud jde o brzké hromadné nasazení vozidel na vodíkový pohon, označen segment těžkých vozidel,“ stojí v textu nařízení Evropské komise.

Co požaduje Nařízení o infrastruktuře alternativních paliv (AFIR):

Jde o přímo závazný právní předpis EU, který jednotně stanovuje požadavky pro rozvoj infrastruktury alternativních paliv ve všech členských státech EU. Nařízení ze dne 13. září 2023 je účinné od 13.dubna 2024.

• cílem je podpořit přechod na čistá alternativní paliva a snížit závislost na fosilních palivech. Nařízení se zaměřuje především na elektřinu, vodík, zemní plyn a biopaliva.
• stanoví požadavky na dostupnost a rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva, včetně nabíjecích stanic, plnicích stanic a dalších zařízení.
• klade důraz na standardizaci technologií, na snadné a efektivní používání alternativních paliv v rámci celé EU na základě jednotných standardů, a současně aby byla tato infrastruktura přístupná všem uživatelům, včetně např. osob se zdravotním postižením.

• obsahuje mechanismy finanční podpory pro výstavby infrastruktury, včetně dotací a investičních pobídek.

Platit jako obvykle

Nařízení se věnuje i uživatelskému pohodlí: požaduje, aby za dobíjení bylo možné platit běžnými platebními kartami či jinak bezkontaktně a to, že ceny musí být jasně zobrazeny buď za kWh, nebo za minutu nabíjení. Provozovatelé budou mít také možnost aplikovat extra poplatek za obsazenost; cílem je zamezit tomu, aby se nabíječku neblokovala neúměrně dlouho.

Vedle záruky možného dobití na hlavních tazích se počítá i s tím, že možnosti dobíjení elektroaut budou přibývat přirozeně v soukromých budovách, na parkovištích či ve firmách s tím, jak se elektromobilita bude rozšiřovat. A očekává se i to, že rozvoji pomůže i vývoj nových technologií.

„Je třeba zohlednit vývoj v oblasti nově vznikajících technologií, jako jsou elektrické silniční systémy, zejména nadzemní zdroj dynamického napájení prostřednictvím pantografového sběrače, dynamické přízemní napájení vodivými kolejnicemi a indukční napájení cívkami zabudovanými do vozovky,“ stojí mimo jiné v nařízení.

„Je jasné, že zákonodárci nemohou odhadnout, jaký ten vývoj bude a proto se i očekává průběžná změna předpisu. Je tam přímo povinnost pro komisi do konce letošního roku zpracovat zprávu o tom, jak budování této infrastruktury postupuje a počítá se s pravidelnými revizemi a novelami. Právě i s ohledem na očekávaný technologický rozvoj,“ podotýká Kamil Blažek.