Dobíjecí stanice povinně na všech hlavních tazích v EU. Letos, každých 60 km, i v Česku
Rok 2025 by měl být podle představ a plánů vzešlých z dohod v rámci Evropské unie dalším zlomem v postupném přechodu na elektromobilitu. A tak zatímco parkoviště firmy Volkswagen jsou plná neprodaných elektromobilů, členské státy musí povinně dobudovat nové prvky dobíjecí infrastruktury. Ta také zájem o elektrické vozy, spolu s jejich dojezdem, značně podmiňuje.
Dvě stě tisíc korun dotace pro podnikatele na nákup elektrického vozu nebyla v průběhu roku 2024 jedinou cestou, která měla i v Česku podpořit nárůst prodejů elektrických aut na úkor těch se spalovacími motory.
Od loňského dubna platí i nové unijní „nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva“, které řeší to, aby elektrické vozy, jejichž počet mezi lidmi má rychle růst, bylo kde dobíjet. Součástí je i povinnost, aby se u nových dobíječek dalo vždy platit bezkontaktně; platební kartou či alespoň QR kódem.
„Nařízení pracuje s celkem logickým předpokladem, že bez dostatečné dobíjecí infrastruktury elektromobilita nedává smysl. První krok je sjednocení pravidel pro placení a přístup k veřejným dobíjecím bodům, dalším pak to, aby na hlavních trasách v EU byla místa pro dobíjení co každých 60 kilometrů (v obou směrech jízdy) a to už ke konci roku 2025,“ shrnuje advokát a partner právní kanceláře Kinstellar Kamil Blažek, který se novinkami unijní legislativy dlouhodobě zabývá.
Elektroauta Čechy stále netáhnou
Podle statistik ministerstva bylo koncem března 2024 v Česku 4313 dobíjecích bodů umístěných ve 2313 stanicích a tento počet dále roste. Česká infrastruktura by prý zatím zvládla obsloužit asi 90 tisíc elektromobilů.
Na stavbu nových dobíjecích stanic má Česko z unijních fondů vyčleněno pět miliard korun.
„Cílem je podpořit přechod na používání čistých alternativních paliv a snížit závislost na fosilních palivech. Všechny automobilky přirozeně zdůrazňují, že rozmach elektromobility přijde až ve chvíli, kdy bude dostatečná infrastruktura, to je základní předpoklad. Budování infrastruktury jako takové – respektive zajištění jejího vybudování – je věcí státu, který zároveň nastavuje pravidla tak, aby to k výstavbě motivovalo i firmy soukromé či polostátní jako je třeba ČEZ,“ dodává Kamil Blažek.
Za prvních deset měsíců roku 2024 se v Česku celkově prodalo 172 tisíc vozů. Podíl elektromobilů na nových registracích činil – i díky dotacím – 4,2 procenta.
Z Národního plánu obnovy šly vloni na podporu nákupu elektromobilů pro podnikatele téměř dvě miliardy korun. Možnosti využilo necelých šest tisíc podnikatelů, pořídili si přes šest tisíc elektrických aut a vzniklo 2696 nových dobíjecích stanic. Původně měl program trvat až do září 2025, zájem byl však takový, že přidělený rozpočet se vyčerpal už v polovině října 2024, tedy během necelých sedmi měsíců.
I tak zůstává český zákazník k elektromobilitě jedním z nejvlažnějších v Evropě. „Využívání alternativních paliv a pohonů se zejména v individuální dopravě rozvíjí jen pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl (po Slovensku a Chorvatsku) registrací nových osobních bateriových elektrických automobilů v EU,“ konstatuje například Zpráva o životním prostředí v ČR za rok 2023.
Jak dále vypočítává, bateriových elektrických vozidel všech kategorií bylo koncem roku 2023 v Česku celkově zaregistrováno 33 401, což je 0,4 % z celkového počtu všech registrovaných vozidel, kterých je v Česku přes šest a půl milionu.
Na sílu to dělat nejde
Podle Petra Knapa, experta společnosti EY na automobilový sektor, je v evropské společnosti „tak mezi 12 až 18 early adopters“, tedy těch, kdo sami měli zájem si elektromobil pořídit.
Ti si už ale svá elektrická auta koupili a zbylé segmenty společnosti buď vyčkávají na další vývoj, nebo jsou k elektromobilitě vyloženě skeptické a je velmi obtížné je byť jen oslovit.
„Z pohledu regulátora by trajektorie do roku 2035 měla být, že přesvědčíme sto procent kupujících nových aut, aby si koupili elektromobil. Můžou se k tomu tlačit třeba přes povinné kvóty, nebo přes extrémní restrikce, kdy se na nové spalováky nasadí vysoké daně nebo se jim zakáže třeba vjezd do center měst. V současné křehké sociální situaci si ale nejsem jistý, že se dá tlačit moc dál,“ říká Knap.
Druhý přístup je „nasypat peníze, dát pobídky a postavit novou infrastrukturu“.
„Z pohledu uživatele ve všech průzkumech stabilně vychází to, že první je jednoznačně cena. Velká část zákazníků také vnímá užitnou hodnotu elektromobilu jako nižší – kvůli dojezdu, dobíjecí infrastruktuře, rychlosti dobíjení,“ vysvětluje Knap.
Podle něj je zároveň na místě edukace a v Česku i odtabuizování toho, že elektromobil „není čisté zlo“: „Jenže když to do lidí tlačíte na sílu, přicházejí protitlaky,“ doplňuje.
Dobíjení přímo z vozovky
Unijní nařízení o infrastruktuře alternativních paliv (AFIR) požaduje třeba i to, aby za dobíjení bylo možné platit běžnými platebními kartami či jinak bezkontaktně. Ceny musí být jasně zobrazeny buď za kWh, nebo za minutu nabíjení.
Provozovatelé mají také možnost aplikovat speciální poplatek za obsazenost; cílem je zamezit tomu, aby se nabíječka neblokovala neúměrně dlouho.
Vedle záruky dobití na každých šedesáti kilometrech na hlavních tazích (již ke konci tohoto roku) se počítá i s tím, že možnosti dobíjení elektroaut budou přibývat přirozeně v soukromých budovách, na parkovištích či ve firmách s tím, jak se elektromobilita bude rozšiřovat. A očekává se i to, že rozvoji pomůže i vývoj nových technologií.
„Je třeba zohlednit vývoj v oblasti nově vznikajících technologií, jako jsou elektrické silniční systémy, zejména nadzemní zdroj dynamického napájení prostřednictvím pantografového sběrače, dynamické přízemní napájení vodivými kolejnicemi a indukční napájení cívkami zabudovanými do vozovky,“ stojí mimo jiné v nařízení.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel hlídá nedovolené státní subvence. Řeší se Čína, USA, PPF i Dukovany…
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Volte moudře. Velmi moudře, skromně a s nejvyšší logikou jinak to budou poslední volby a čeká nás osud USA tedy konec.
O konci USA sní bolševici celého světa už přes 100 let a zatím jejich nepovedené státy padají, jako mouchy do chlévské mrvy… 🙂 Až jednou možná skončí USA, tak už si nikdo nebude pamatovat, že někdy existovalo nějaké Československo, ČR, Čecháčci, kteří kromě rozdávání bezpracných peněz na dluh svých dětí a zálibě v komunistech, lhářích a povalečích všeho druhu, nic jiného světu nepředvedli… 🙂
Zase nám úředníci z Bruselu vnucují jakousi kravinu. Elektromobil, nový a plně nebitý, neujede ani vzdálenost Brno – Praha po D1, přestože hlásí po nabití dojezd 400 km. Snad s výjimkou největších veder, která zpomalují ztrácení energie baterií. V podstatě se musí na té trase v půlce dobíjet a při návratu (plně nabitým autem) také.
Byl zde před pár týdny vystaven odkaz na článek o služební cestě elektromobilem po této trase.
Elektromobil má jakýsi význam pro popojíždění 20 – 30 km za den, jako jsou nákupy či cesta do práce (mají-li tam parkování s nabíječkou). K ničemu jinému se v podstatě nehodí. Lidé za to placení budou jistě tvrdit ty své bezcenné nesmysly, ale nemá cenu jim věřit.
Další věcí je, že pokud bychom ty nabíječky postavili, tak se stejně k nim budou muset dotáhnout dráty (což ne vždy je jednoduché a mnohdy to vede ke střetům s ekologickými organizacemi) a zajistit do nich elektřinu (což znamená rychle obnovit všechny uhelné elektrárny a vypínat je až v souvislosti s najížděním jaderných bloků. Jinak je to opět nesmysl, protože nabíječka bez „šťávy“ je naprosto k ničemu.
A ještě by mě zajímalo zda tisíce letadel západu také budou dobíjet a jak. 😀
No jak asi? Zacová si do mrakú a připojí nabíječku. Cestující si skočí na kde k svatými Petrovi a zvesela si pokecají třeba o počasí…
Je mi líto ale páni z Brusele a jejich domácí přisluhovači zapomněli na to hlavní podstatné, totiž kde na to dobíjení většího počtu elektromobilů vezmou to hlavní, totiž dostatek elektřiny.
Prakticky by se to dobíjení – a pro všechny vozy muselo koncentrovat do těch několika hodin slunečního svitu kdy fotoelektrárny jedou naplno. S tou nadějí, že když bude v noci
foukat vítr, tak i o pár hodin víc, ale zaručit to nejde. Tedy, vlastně ono v tom energetickém komunismu nelze pro dobijení aut zaručit ani ty denní hodiny svitu, protože do téhle doby produkce už dnes tlačí fabriky.
Tak čest práci soudruzi, a až zase budete pořádat přednášku o štastných bezemisních zítřcích, pověste si tam ceduli „hrazeno z prostředků EU“ abych se nepletl, komunisté nám slibovali že poručí větru dešti, už sakra dávno…
Jenom 2 příklady nesmyslů uvedených v nařízení, které podle mě dokazují jaká hloupá stvoření uvedená nařízení tvoří.
1) cena za minutu nabíjení – stejný nesmysl, jako placení na čerpací stanici podle délky čerpání;
2) indukční nabíjení – hrajeme si na dekarbonizaci a eliminaci globálního oteplování, ale indukční nabíjení má nižší účinnost než metalické připojení.
Ad 1) Jenomže ono to není cena podle doby čerpání. Tam se platí vždycky za kWh. To za co se plati u rychlonabijecek navíc je cena za luxus že to trvá kratší dobu -ale pořád za kWh a ne za minuty.
Pokud by náklady všech nařízení ze 100% platila EU, tak bych v tom neviděl žádný problém. Poroučí ten kdo platí. 🙂
A kde na to EU vezme peníze? Pochopitelně. vytahá je z našich kapes.
Důchodci neplatí daně, takže zbytečná starost. 🙂
I důchodci platí daně, a pokud bude stát utrácet peníze za €nesmysly, tak nakonec nebude mít na jejich důchody (což už se zčásti děje, peníze „ušetřené“ snížením valorizace důchodů šly zlodějům, co nás okrádají provozováním OZE).
Daň z daně je nesmysl. Důchody vyplácí stát ze sociální daně ekonomicky aktivních obyvatel. Důchodci tedy vrací jakousi vratku z již přerozdělené daně (točí peníze v kruhu).
Jak všichni víme. Důchodci žádnou sociální daň neplatí. Od 1.ledna 2025 jsou od sociální daně osvobozeni i ti co v důchodu pracují.
Vše tedy platí ze svých daní, pouze ekonomicky aktivní občané, které neplatí stát + dluhy státu.
I 1 mil. státem placených zaměstnanců, 2,6 mil. důchodců, F-35, dobíjecí stanice, dotace na nesmysly,… a pod.
Pochopitelně, platí daň za zboží a služby, platí daně z majetku (např. nemovitosti) atd.
Jejda, tady bude zase expertů na BEV 😀 😀 😀
Jestli je zde nějaké téma zatížené tolika hoaxy, nepřesnostmi, omyly, polopravdami, nepochopeními a manipulacemi fosilního byznysu, tak je to téma elektromobility. Ta samozřejmě není univerzální lék na všechno a existují případy (například nákladní doprava), které pro ni zatím nejsou vhodné, nicméně drtivá většina osobní dopravy může být bez problému elektrifikována. Máme na to více než 20 let, takže tempo je to ve skutečnosti velice mírné. Evropa nepotřebuje brzdit a rozvolňovat plány elektrifikace, ale naopak, díky náskoku Číny, musí Evropa pořádně přidat!
Naprostá pitomost. Elektromobilita pokryje jen asi 10 % potřeb normálních lidí, vše ostatní pokryje jen a jen benzín a nafta.
To se moc nepovedlo,že???
S elektromobilem bych na hraně dojel na chatu. Protože tam není elektřina, tak by tam musel zůstat.
A jakmile se přestane dotovat nabíjení, bude km elektromobilem násobně dražší než autem.
A lidé nejsou hloupí, proto ten šrot už skoro nikdo nekupuje.
Mimochodem, není to spíš naopak? Protože právě nákladní doprava by šla snadno logisticky unifikovat a zorganizovat tak aby jí bylo možné pohánět elektricky (nakonec vlaky už dnes na elektřinu jezdí), a i v těch ostatních případech kdy by měla jezdit na baterie by se daly logisticky časově naplánovat včetně přestávek na dobijení.
Jenomže, co čert nechtěl, samozřejmě že právě o takovou logistiku nikdo nestojí, pokud by díky tomu se to zboží dovezlo o pár hodin nebo i dní později.
Jenomže, když tohle nejde u nákladu, tak u osobní dopravy to nejde vůbec. Aby se lidé smířili s tím, že když někam jedou, tak díky nutnosti dobijení po cestě (a pokud najdou volnou nabíječku) tam přijeli o pár hodin nebo i druhý den později, tak to tam (do práce, do školy, na důležité jednání, na jakooukoliv schůzku) nemusí jezdit vůbec…
Od začátku mě fascinovalo, že na D1 nenadělali troleje, protože pak by část dopravy po ní mohla jet na elektřinu. A nepostavili nějaká hybridní vozidla, která by mohla jet na elektřinu a následně dojet do cílové destinace na motor.
Kdopak z nadlidí bude mít firmu na budování nabíječek, zařízenou z fondu EU?