V Bruselu vzniká zásadní návrh, který má usnadnit obchodování s elektřinou mezi unijními státy, udělat pořádek v podpoře obnovitelných zdrojů.

Cílem je mimo jiné i „zajistit levné a spolehlivé dodávky proudu“. Úředníci Evropské komise se budou v nejbližších týdnech a měsících probírat množstvím nápadů, jak trh s elektřinou uspořádat.

Na atom nám nesahejte

Minulý týden totiž skončila konzultace, do nichž se zapojili i velcí čeští energetičtí hráči. Legislativní návrh přijde příští rok.

Pro českou vládu bude zásadní, aby nový model trhu s elektřinou nediskriminoval jadernou energetiku. Podle platné energetické koncepce z ní má Česko v budoucnu vyrábět zhruba polovinu elektrické energie.

„Jádro dovoluje v našich geografických podmínkách vyrábět nízkoemisní elektřinu bez zvyšování dovozní závislosti a za přijatelných cenových podmínek,“ shrnul postoj vlády ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

V očích vlády je jádro jednou z hlavních cest ke splnění klimatických cílů Evropské unie, která chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který kabinet schválil v červnu, počítá se stavbou až čtyř nových jaderných bloků. Jenže se ozývají i hlasy, že něco takového se rozhodně nevyplatí.

Jádro jako klimatický zabiják?

„Stavba nové jaderné elektrárny je pro klimatickou politiku zabiják. Každý vynaložený dolar, jen nebo euro bychom mohli utratit mnohem efektivněji,“ tvrdí energetický konzultant Mycle Schneider, který posledních dvacet let radí členům Evropského parlamentu.

„Provozní náklady u existujících zařízení navíc rostou tolik, že by bylo peníze levnější investovat do efektivnějších technologií, jako jsou obnovitelné zdroje,“ řekl na nedávné konferenci, kterou v EP uspořádala frakce zelených.

Právě ekonomický aspekt je ale hlavním argumentem kritiků výstavby nových jaderných bloků.

„Kdybych radil české vládě, jednoduše bych řekl, že to není technologie, do které byste měli v budoucnu investovat,“ řekl serveru EurActiv známý klimatolog a poradce německé kancléřky Hans Joachim Schellnhuber, který nedávno navštívil Prahu.

Odstrašující je podle něj příklad Velké Británie, která se chystá rozšiřovat jadernou elektrárnu Hinkley Point. „Bude to energetický projekt, který dostane větší subvence než kterýkoliv jiný projekt na světě. Jeho podpora přesáhne dotace pro jakoukoliv výstavbu obnovitelných zdrojů,“ říká.

Jádro nezlevňuje

Česká vláda si takovou starost nedělá. „Velké počáteční investice jsou do nákladů rozpouštěny v průběhu dlouhé životnosti elektráren,“ vysvětluje v národním akčním plánu.

Když se k tomu připočítá nízká cena paliva, jsou prý celkové náklady na výstavbu a provoz jaderné elektrárny jedny z nejnižších mezi nízkoemisními zdroji, které mají vyrábět elektřinu v základním zatížení – tedy v nepřetržitém provozu.

Podle Shellnhubera je ovšem třeba započítat i vysoké náklady spojené s pozdějším vyřazováním elektráren z provozu. „V Německu teď máme zkušenost s tím, že vyřazování jaderných elektráren je mnohem náročnější než se čekalo. Naše velké energetické společnosti to pravděpodobně položí,“ předpovídá.

U jádra prý také nelze pozorovat žádné úspory z rozsahu. „Platí, že čím více kapacity instalujete, tím víc klesne cena vyrobené energie. V současné době cena u všech technologií klesá. Jediná křivka, která zůstává pořád ve stejné úrovni, je ta u jaderné energie,“ dodává.

Raději to ušetřete

„Kdybychom neměli jinou alternativu, jak snižovat emise CO2, pak bych řekl, že bychom se měli vydat cestou jaderné energetiky, ale když se podíváte na dlouhodobé náklady, není to dobré řešení,“ uzavírá.

Mnohem důležitější je podle něj pro Česko zvyšování energetické efektivity, tedy šetření energií. To se prý ukazuje i celosvětově.

„Do roku 2020 lze díky energetické efektivitě ušetřit až 70 % emisí a do roku 2030 až 49 % emisí, které bude nutné uspořit podle minimálních doporučení Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC),“ upozornil na konferenci v Evropském parlamentu Yves Marignac, ředitel pařížského institutu WISE-Paris, který se zabývá otázkami spojenými s jádrem. Ukazují to podle něj čísla Mezinárodní energetické agentury (IEA).

Jaderná energetika má prý v tomto směru mnohem menší potenciál. „Zdvojnásobení světové jaderné kapacity by v příštích patnácti letech přispělo ke snížení 8 % emisí, které je podle IPCC potřeba uspořit,“ řekl.

Autorka je redaktorkou serveru Euractiv.cz