KOMENTÁŘ. Křesla v mediálních radách pravidelně lákají vedle relevantních kandidátů také zájemce z kategorie „bizár“. Letošní přelom zimy a jara, kdy kontrolní orgány veřejnoprávních médií nabízejí hned řadu volných postů, bude v tomto smyslu obzvlášť bohatý. I díky novému složení sněmovny, která o těchto radních Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře bude především rozhodovat.

Letošních šest končících mandátů a k tomu dovolba sedmého dlouhodobě neobsazeného křesla v Radě České televize a výhled na další mandáty k rozebrání v Radě Českého rozhlasu a jednu prázdnou židli v Radě ČTK nemohly zůstat bez odezvy.

Ještě před oficiálním zveřejněním první vlny přihlášených kandidátů mediálním výborem sněmovny už do veřejného prostoru začala prosakovat avíza od samotných kandidátů – nebo těch, co se za ně sami prohlašují.

Odpovídám novinářům, nikoli kádrovákům

Za kandidáta do Rady ČTK se tak na internetu označil třeba známý frekventant tiskových konferencí se zdarma poskytovaným občerstvením a již dříve neúspěšný uchazeč o posty v mediálních radách Milan Rokytka.

Části vládní koalice mají dnes blízko když ne přímo k dezinformačním médiím, tak zcela jistě k pseudomediálním projektům, které na veřejnoprávní média dennodenně útočí.

Není však zjevné, kudy by jeho cesta do kontrolního orgánu veřejnoprávní tiskové agentury měla vést, protože o radních ČTK rozhodují poslanci na základě návrhu poslaneckých klubů – a tam, podle dostupných informací, Rokytkovo jméno nefiguruje.

Poslaneckým výběrem naopak v lednu úspěšně prošel bývalý mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček, který byl zvolen radním ČTK na návrh hnutí ANO.

Ovčáček ještě po Zemanově boku rád reagoval na věcné dotazy médií replikami typu „odpovídám novinářům, nikoli bolševickým kádrovákům“, případně „hnusí se mi odpovídat vám byť jen jediné slovo“. Ve funkci radního ČTK teď chce být „aktivní, nikoliv však aktivistický“ a ČTK považuje „za klíčové médium veřejné služby“.

Nechme se tedy překvapit, paradoxně by však v celkovém vzorku kandidujících osob (ne nutně osobností) mohl Jiří Ovčáček navzdory turbulencím z minulosti patřit k těm „normálnějším“ až mainstreamovým radním. Do služby se totiž hlásí pozoruhodná jména.

Do Rady Českého rozhlasu kandiduje například „Janina z Londýna“, jak si na sociálních sítích a v online prostředí nechává říkat Jane Frank, rodačka z Chebu žijící poslední dekádu v Londýně, která se označuje za novinářku. Na internetu nabízí placené kurzy mediální gramotnosti a přispívá třeba na server Parlamentní listy.

Tam jí loni vyšly například dva rozhovory s vlastní matkou, dlouholetou učitelkou, která mluvila mimo jiné o úskalích inkluze a o soužití s ukrajinskou menšinou. Titulky odpovídaly médiu, které je zveřejnilo: „‚Vietnamci si vše vydřeli. A Ukrajinci?‘ Učitelka v důchodu popsala poměry“ nebo „Učitelka: Ukrajinské děti odjely v létě 2022 na prázdniny na Ukrajinu a vrátily se odpočaté“.

To, že si zde dcera povídá s matkou, však Parlamentní listy ani sama autorka nezmínily. „Myslím, že každý z nás dělá rozhovory s mnoha svými známými, a nemyslím, že by to něco změnilo na vyznění rozhovoru. (…) Nešlo o kauzu, nepřišlo mi to zásadní. Ale pro stoprocentní korektnost by to tak být mělo, příště to tak udělám,“ řekla nyní Jane Frank na dotaz HlídacíPes.org.

Kontrolovat, nebo škodit?

Současná situace se v něčem podobá období první vlády Andreje Babiše, kdy o mediálních radních rozhodovala sněmovní většina zpravidla na půdorysu ANO–SPD–KSČM v různých variacích. A v samotných radách, kultuře jejich jednání i probírané agendě (včetně útoků na veřejnoprávní média samotná) to bylo znát.

Třeba videoportál XTV radního ČT „Xavera“ Veselého má dnes ve sněmovně hned čtyři poslance, streamery s XTV propojeného youtubového kanálu Xaver Live.

Dnešní sněmovní většina si s tou tehdejší ve vkusu směrem k médiím příliš nezadá. Části vládní koalice mají dnes stejně jako tehdy blízko když ne přímo k dezinformačním médiím, tak zcela jistě k pseudomediálním projektům, které na veřejnoprávní média dennodenně útočí.

Třeba videoportál XTV radního ČT „Xavera“ Veselého má dnes ve sněmovně hned čtyři poslance, streamery s XTV propojeného youtubového kanálu Xaver Live – Petra Macinku, Filipa Turka, Matěje Gregora a Vladimíra Pikoru.

Přesto (nebo spíš právě proto) se z těchto platforem rekrutují mediální radní, kteří za slušný honorář mají veřejnoprávní média kontrolovat. Anebo jim škodit, to podle individuálního pojetí funkce.

A ačkoli díky mediálním novelám z dílny Fialova kabinetu do složení mediálních rad začal nově promlouvat také Senát, hlavní porce obsazovaných křesel v příštích měsících bude patřit právě Poslanecké sněmovně.

Na zvolení Jiřího Ovčáčka, kterým celý volební maraton v lednu začal, se potom dost možná bude vzpomínat jako na ještě celkem rozumný výběr.